Earálagan suollagat

Dán dálvvi lea leamaš erenomáš ollu muohta ja eallit leat šaddan gillát go biebmu lea leamaš váddása duohken.

Davvi-Ruoŧas, Girona lahka, leat ealggat goittot fuobmán gos lea álki gávdnat biepmu. Ofelaš-fitnodagas leat 27 islánddaheastta, mat dál fertejit juogadit biepmuset lagabui 30 ealggain beaivválaččat.

Fitnodateaiggádat Kerstin ja Mats eaba goittot váldde nu jierrásit dáid liige gussiid, vaikko borretge sudno heasttaid biepmu. Vaikko ealggat dagahitge stuorra olggosgolu, de veahkehit priváhta olbmot sudno, go lávejit buktit nuvttá suoidnespáppaid ealggaid várás. Lea buorre gullat, ahte olbmot veahkkálagaid barget dákkár dilis.

Muđui koronaáigi ain bistá ja váikkuha eanemustá mátkeealáhusaid Sámis, erenomážit sidjiide, geain leat turistafitnodagat. Ofelaš-fitnodagas eai leat dange geažil vuos heađástuvvan, muhto vuhttet gal eahpesihkarvuođa, maid koronaáigi dagaha. Kerstin Nilsson, gii lea jođihan fitnodaga 1997 rájes, dovddasta iežas smiehttat mo geasseáigodat šaddá, jus olgoriikkalaččat eai beasa galledit sin.

Fitnodat lea goittot dan mađe sajáiduvvan ahte ii gopmán vuosttaš “heajos” báruin. Gažaldat leage de man guhká nagodit doalahit fatnasa ceaggut go riđđu bistá aht` bistá. Lassihástalussan leaba šaddan biebmat lagabui 100 ealgga olles dálvvi. Čuođi ealgga ja 27 islánddaheastta ii dáidde leat beare hálbi biebmat. In dieđe suinniid kilohatti Ruoŧa bealde, muhto Norggas dat lea birrasiid 5 kruvnna kilos. Juohke suoidnespábba de máksá 1000-1500 kruvnna. In dieđe man ollu ollesšattot ealga boraš, muhto stuorábuš heasta borrá sullii olles suoidnespáppa mánus, mii deaddá gaskal 250-300 kilo, de fuomášit, ahte ii leat eisege sáhka smávva supmiin.

Sávan buohkaide buori vahkkuloahpa!

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *