Vuosttaš sámi hábmejeaddji Oslo Runway doaluin: – Gollevejolašvuohta čájehit iežan dujiid

Jergul Hánsa Hans Ingvald ja Sofe Piera Signe Lill-Eli – Lill-Eli
Jørgensen Dahl (47) lea vuosttaš sámi hábmejeaddji gii lea vállje-
juvvon iežas fitnodagan LilleLi Smykker čájehit iežas dujiid
čájáhusas mii leat Oslo Fushion Festival/Oslo Runway doaluin.

ŠIELLA: LilleLi šiella veasku oaččui fuomášumi soapmásiin geat galledetje čájáhusa. 

Disdaga rahppui čájáhus gos Kárášjoga nisu lei veahá balus vuordime, ja gos su iežas filbma LilleLi smykker birra čájehuvvui, ja gos maiddai beassat gullat su iežas luođi, man Guovdageainnu sátnejođiheaddji lea sutnje bidjan ja man Nils Mikael Hansen juoigá oktan Lill-Eli siesáin, Kirste Marit Olsenin. 

GOLLE ČÁJÁHUSGLÁSSA: Lill-Eli dovddasta čaffadin ja stuorra vejolašvuohtan beassat iežas márkanfievrredit, Barcode galleriijas, guovdu Oslo ođđaseamos bivnnuhis gávpotguovllus. 

Lill-Eli lea guhká diehtán ahte galgá leat mielde, muhto muitala ahte son duođai hirpmahuvai go riŋgejedje muitalit ahte son lea beassan mielde.  

– Juo duođai. Gilvu lei nu garas, in goassege doivon ahte sii válljejit mu, mojohallá son Oslos Barcode galleriija olggobealde.   

ČAFFAT

Duogáš lea nu ahte oaččui fálaldaga leat mielde «Motesti fra Sápmi» barggus ja dohko bođii ges Ditte Kristiansen Oslo Runway:s, gii lei ieš catwalkas ja jearahalai hábmejeddjiid, muitala Lill-Eli.

Moadde vahku maŋŋelaš bođii diehtu man Lill-Eli ii gal lean vuordán.

– Sii riŋgejedje ja muitaledje ahte mun ledjen válljejuvvon searvat Oslo Fushion festiválii, ja de gal illosin, movttáskin ja hirpmahuvven, boagusta son ilolaččat.  

ŠIELLA: LilleLi šiella veasku oaččui fuomášumi soapmásiin geat galledetje čájáhusa. 

Movt dál lea dovdu, rahpama maŋŋel ja go olbmot leat leamaš geahčadeame du čájáhusa? 

– Vuosttažettiin lea gudni, dovddan ilu ahte leat boahtán johtui ja ahte beasan dál bosihit. Lea maiddai oalle čaffat leat dáppe, ja veahá jáhkitmeahttun, mojohallá son. 

SÁHTTÁ LASSÁNIT

Lill-Eli bargá beaivválaččat oahpaheaddjin ja liiko dasa, go iežas sániiguin lea hirbmat sosiála olmmoš. LilleLi smykker álggahii jagi son 2015:s, ja dan rájes lea bargu lassánan, vuovdán ollu ja čájáhusaid doallan, máŋgga sajis, maiddai olgoriikkas. 

Dát han lea stuora čájáhusbáiki. Máid dál, jus dette oalát loktana? 

– Hehe, dat gal lea váttis gažaldat. Beroštupmi lea maŋemus áiggi lassánan ja lea čielggas ahte dát lea gollečájáhusbáiki. Buorre márkanastin, nu ahte juo, dat sáhttá “girdilit”, mojohallá son veahá. 

UNNA SÁPMELAŠ STUORRA GÁVPOGIS: Mannan vahkkus lea LilleLi Smykker ovddastan čájáhusain Oslos, mii loahpahuvvui sotnabeaivve. Čájáhusa gávdná Operagaten 75 čujuhusas.

JA JOATKÁ

 – Gáibiduvvo ollu go dušše dáinna galgá bargat ja várra dárbbašuvvo vel eanet bargit? 

– In, in heaitte iežan beaivválaš barggus, ii fal guhkes áigái. Muhto, dát lea čaffat ja addá vejolašvuođaid ovddasguvlui. In lean goassege niegadan dán dahje ahte mu čiŋat galget catwalkii ollet, ja de dáhpáhuvvá dát. Mun ferten iežan gieđa cikcestit, ja de ipmirdan ahte dát lea duohta, ja mun navddašan dan mii dál dáhpáhuvvá, moddjesta ilolaččat.  

SÁPMI LEA BIVNNUT 

Son lea maiddai mearkkašan ahte sámivuohta lea bivnnut, ja áinnas lei háliidit oaidnit eambbo sámi biktasiid ja dávviriid motamáilmmis.

BÁRUT: Inspirašuvnna lea duojár ožžon meara báruin go leamaš tuvrras. 

– Mii sámit gárvodit Italia hábmejeddjiid biktasiiguin, muhto sápmi lea bivnnut. Ja eanet olbmot geat eai leat sápmelaččat hábmejit biktasiid máid mii ieža ráhkadit ruovttuin, nu ahte mun gal jearan manne mii sámit eat livčče galgan birget motamáilmmis duohta ja albma sámi hámiin, ja vuoitit máilmmi. Jua, mun jáhkán mii sáhttit ja berret, deattuha son.

OAPPÁT MIELDE DUOJIS: – Fertejin beare váldit dáid mielde, mat leat inspirerejuvvon mu oappáin, muitala Lill-Eli.

Koronadávda bissehii stuorra internašunála barggu diibmá Lill-Elis.

– Jua, dat lei veahá váivi. Ledjen bovdejuvvon Arctic čájáhussii Londonii diibmá, muhto de bođii rohttudávda ja bissehii. Muhto sávan ahte šaddet eambbo diekkár vejolašvuođat, go mii dárbbašit internašunála lávddiid gos čájehit sámivuođa, muitalastá son. 

SÁVVÁ UVSSAID RAHPAT 

Lill-Eli lea ilus go Sámis leat ollu čeahpes hábmejeaddjit ja dál sávvá ahte su oassálastin galgá rahpat vejolašvuođaid maiddái earáide. 

– Mis leat nu máŋga erenoamáš ja čeahpes hábmejeaddji, man máilbmi berrešii beassat oaidnit. Ja de lea nu buorre go eanet aht eanet oidnet iežaset sápmelažžan, ja gávdnet sin saji Sámis. Ja ahte sámi hábmemat adnojuvvojit maiddai olggobealde Sámi, internašunálalaččat. Ja guođđá min go bohtet ođđa guossit geat háliidit oaidnit su čájáhusa galleriijas. 

RÁMIS: – Stuorra gutni ja hui somá leat dat vuosttaš sámi dáiddár gii lea válljejuvvon čájehit iežas čiŋaid  Oslo Fushionfstival/Runway oktavuođas, dadjá Lill-Eli Jørgensen Dahl, olggobealde galleriija.

– Soaitá mu unna čájáhusaš dáppe sáhttit veahkehit ja doaibmat addit ođđa vejolašvuođaid eará sámi hábmejeddjiide. 

ČATNAN OĐĐA OKTAVUOĐAID

Son sáhttá muitalit ságaid maŋŋel go lea geargan vahkkosaš galledemiin oaivegávpogis.

– Leamaš duođai somás vahku ja lean ožžon iešguđet lágan oktavuođaid ja fuomášumi iežan fitnodahkii, muhtimat veahá eambo miellagiddevaččat go earát. Muhto in háliit vuiget eambo vuos, ovdal go lea almmolaš, loahpaha Lill-Eli Jørgensen Dahl.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *