Diŋgo donge! 
Kongreassaáirras Deb Haaland, Demokráhta New Mexicos, lea dán govas sárdnumin, dallego USA Senáhta energiija- ja luondduresursakomitea gažadii su sisriikkaministarevttohassan guovvamánu 23, 2021, Capitol Hill:s Washingtonis. (Govvejeadddji: Jim Watson/Pool via AP)
USA Senáhtta dohkkehii Haaland:a 51 jienain beali 40 jiena vuostá, ja danne son beassá hovdet fámolaš sisriikkaministeriija, mii lea vásttolaš federála eanaguovlluin, álbmotmehciin ja eamiálbmogiid áššiin.
Šiega guokte jagi dás ovdal son válljejuvvui Kongressii New Mexico stáhta áirrasin. Deb Haaland boahtá Laguna Pueblo álbmogis, ja su áddjá bođii Jemez Pueblo álbmogis.
– Haaland:a dohkkeheapmi lea gigánttalaš lávki ovddos guvlui ráđđehussii, mii ovddasta ollislaččat dan rikkis máŋggadáfotvuođa, mii dán riikkas lea, celkkii Chuck Schumer, gii jođiha Demokráhtaid Senáhtas.
Schumer lasihii, ahte eamiálbmogat leat menddo guhká badjelgehččojuvvon, go virgeolbmot lea nammaduvvon sihke alla almmolaš posišuvnnaide ja eará sajádagaide. Olu eamiolbmot doivot 60-jahkásaš Haaland:a ovddidit sin jiena, ja várjalit luonddubirrasa ja eamiálbmogiid vuoigatvuođaid.
– DE VIIMMAT
Deb Haaland:a válljemiin presideanta Joe Biden botke guoktelogi jagi gurgadasa, mas virgeolbmot geat eai gula eamiálbmogiidda, ja geain eatnašat leat almmáiolbmot, leat hovden dán ministeriija. Amerihká hálddahus lea dávjá bargan rivvet eamiálbmogiin sin eanaguovlluid.
Fawn Sharp, gii jođiha National Congress of American Indians (Amerihká indiánaid nationála kongreassa), mii lea USA boarráseamos ja stuorámus eamiálbmogiid politihkalaš ovttastus, dadjá ahte «gal dál leai áigi», ahte eamiálbmogiid lahttu viimmat beassá sisriikka ministtarin.
Jonathan Nez, gii lea USA stuorámus eamiálbmotreserváhta Navajo Nation presideanta, máinnaša dohkkeheami «earenoamáš ja monumentála beaivin» buot amerihkálaš eamiálbmogiidda.
– Ii dan máhte čilget sániiguin, makkár gievvudilis ja man rámis mii leat, go oaidnit iežamet olbmo dohekkehuvvomin dákkár alla virgái, Neza dadjá.
OLJU JA ENERGIIJA
Eai buohkat almmatge ávvut.
Repuplikánat Senáhtas leat moaitán Haaland:a oaiviliid oljo- ja energiijapolitihkas, ja leat gohčodan daid «radikálalažžan» ja ravdamearálažžan. Sii leat moaitán Haaland:a, go lea vuosttaldan oljobohccojohtasa Keystone XL ja dorjon Green New Deal, mii lea viiddis plána mii galggašii geahpedit USA sorjavašvuođa fossiila boaldámušas ja sakka binnudit CO2-luoitimiid.
Haaland:a dorjo oktiibuot njeallje republikána senáhtora.
(©NTB-AP)