“Guovžža vuoššat” bihttá fargga čájálmassan: Teáhternásttit girkájit lávddis ja gollot buollašis

Olgun lea ruosti buolaš ja gápmagiid vuolde skoahčá ja oivviid bajil šearrájit násttit ja guovssahas libarda. Guhká leat Beaivváža neavttárat hárjehallan ávvočájájalmassii «Vuoššat guovžža», man Mikal Niemi lea čállán.

Dál leat vuosttaš geardde olgun geahčadeamen lávddi, man alde bihtá galget neavttašit, ja de galget govvejuvvot. Sii leat válbmašat vuosttasčájálmassii.

BAGADALLÁ LULLI RUOŦAS: Pandemiija rievdadahtii teáhtera áigumušaid oalát. Stuorámus hástalusaid gaskkas neavttáriidda lea Guovdageainnus stuorrašearpma bokte čuovvut bagadalli Leif Stinnerbom, gii bagadaladettiin čohkká Stockholmmas. Teáhter jáhkká goitge, ahte rievdadusat leat lokten bihtá dáiddalaččat. 

FÁKTÁ

Mii: «Guovžža vuoššat » álgočájálmas

Gos: Guovdageainnu gilišilljus njukčamánu 5. 

Čálli: Mikal Niemi

Mánusčalli ja bagadalli: Leif Stinnerbom

Neavttárat: Nils Henrik Buljo, Emil Karlsen, Mary Sarre, Marte Fjellheim Sarre, Ingor Ántte Áilu Gaup, Paul Ottar Haga, Eila Ballovara Varsi, Jakob Hultcrantz, Egil Keskitalo, Anitta Suikkari

Sámi nationálateáhterii šattai stuorra hástalussan, go ávvobihttá galggai biddjojuvvot lávdái, namalassii pandemiija. Bihttá lei stuoris, ja teáhter lea oppa áiggi oaivvildan, ahte bihttá galggai buvttaduvvot, beroškeahttá hástalusain. Ja nu šattai. 

HUTKAT OĐĐASA DÁIDDALAČČAT
Teáhterhoavda Rolf Degerlund dovddasta, ahte lea leamaš liiggás smiehttamuš bihtá válmmaštettiin, muhto atná dili goitge buorrin. 

TEÁHTERHOAVDA GIEVVUDA: – Mii leat lihkostuvvan čohkket ollu gelbbolaš olbmuid, geat dahket “Guovžža vuoššat” rámálmas vásihussan gehččiide, jievlada teáhterhoavda Rolf Degerlund. 


– Mu mielas lea dáiddalaččat leamaš buorre vásihus. Midjiide bohte liige alvvat, ja mii dagaimet čájálmasaid mánáidgárddiide ja ráhkadeimmet jietnagirjjiid, seammás go jurddašeimmet «Guovžža vuoššat» buvttadeamis. Oainnat, eat oktiige eahpidan galggaigo dát deaŧalaš čájálamas ráhkaduvvot, muhto mii šattaimet jurddašišgoahtit áibbas eará láhkai. Vuos sirddiimet teáhtera olggos, ja dasto fertiimet gávdnat hutkás čovdosiid. Bagadalli lea čohkkán Stockholmmas ja bagadallan neahta ja stuorrašearpma bokte njeallje vahku. Muhto muitalus, mas Lars Levi Læstadius oahpaha ja máhttáha nuorra Jussi, lea deaŧalaš historjá man fertet muitalit, áŋgiruššá teáhterhoavda.

NÁSTEJOAVKU DEAŦALAŠ 
Degerlund deattasta, man duhtavaš son lea olles bargovehkii ja neavttárjovkui. 

NEAVTTÁRAT GOLLOT BUOLAŠIN: Neavttárat besset vuosttaš beaivvi goallut roasti buollašis ja girkes nástealmmi vuolde, muhto maiddái illudit viimmat čahpalit molssafárddaid ja iskat neavttašit olgolávddi alde.  


– Mii leat lihkostuvvan dán bihttái čohkket nástejoavkku, mas lea valjis gealbu sihke lávddi alde ja lávddi birra bargat. Mii leat maiddái nagadan oažžut niehkulaš buori ovttasbarggu teáhteriiguin Det  Norske Teateret ja Hålogaland Teater Norggas, ja Västerländska teatern Ruoŧas, Sámi joatkkaskuvllain Guovdageainnus ja sámi museaiguin, Finnmark Reinain, mii lea sponsen duljiid, Guovdageainnu báikkálaš sportagávppiin gos gávppašan, son logahallá.

Ja joatká: – Mii lea okta hárve teáhteriin mat leat doaimmas, ja neavttárat leat duođaid ražastan vai mii nákcet dán oažžut áigái.

Ovdalgo loahpaha nugo duššefal son máhttá gerret vuorddálmas álgočájálmasa. 


– Dát šaddá dakkár vásihussan nástealmmi vuolde gilišilljus, man olbmot eai goassege ovdal leat oaidnán. Sii galget cakkas njálmmiid čohkkát ja gullat sámeluntta Jussi ja Lars Levi Læstadiusa muitalusa. Šaddá vásihus man besset guoddit rattisteaset giđđabeaivvádahkii ja eallinahkái. Sii besset dovdat, ahte sii leat buorahis geahččit – vuoi go bessen dán muosáhit!

HÁSTALEADDJI HÁREJAHALLAN
Lávddi alde beassá Sámi ođasmagasiidna moadde sáni lonuhastit galbmon váldoneavttáriin Nils Henrik Buljo, gii bihtás lea Lars Levi Læstadius.


– Lohkan ja hárjehallan dán bihttá nammii lea leamaš earenoamáš. Lea váttis ja gáibideaddji, go bagadalli bargá neavttáriiguin stuorrašearpma bokte, ja dainna gáibida mis ollu eanet, muhto mii leat birgehallan heahtečovdosiin oalle bures, oaivvilda Buljo.
Son lea hui ilus, go viimmat beassá olggos lávddi ala. 

HÁSTALEADDJI BARGAT: – Lea leamaš hástalešeaddji bargat bihtáin, go bagadalli lea leamaš stuorrašearpmas, muhto jáhkán iežamet nákcen oažžut gelddolaš bohtosa, doaivu váldoneavttár Nils Henrik Buljo.


– Lea álohii buorre beassat giehtačállosis lávdái ja doppe oaidnit makkárin šaddá ja dovdat mielladili, vaikko leige buolaš odne.

Maiddái rolla lea hástaleaddji.


– Lea stuorra rolla, soaitá stuorimus man mun lean neavttašan. Mu rolla lea measta dego bihtá «lokomotiivavuoddji», bogostalláBuljo.

II LEAT GOASSEGE KRIMA DAHKAN 
Ieš bihttá gullá krimšáŋŋerii, masLars Levi lea báikkálaš detektiiva, gii geahččala gávnnahit olmmošgoddimiid sivalaččaid.Ja nuorra Jussi šaddá sutnje veahkkin. Ii nu earálágan go «Sherlock Holmes jaDr. Watson».

– In leat goassege neavttašan krima ovdal, ja dát šaddá ođasin ja gelddolažžan ja hástaleaddjin. Mus lea goitge dakkár vuođđonjuolggadus, ahte buot rollat, ležžet dal stuorrát dahje smávvát, gáibidit garra barggu, nu ahte dainna lágiin ii šatta dát earáláganin, dadjá Nils Henrik.


Son lea hui gealdagasas álgočájálmasa hárrái.  
– Go beassat olgun neavttašit ja mis soitet 50 geahčči, de šaddá buorre, ja sii besset oaidnit sihke gávdnasiid ja duođaid, ja mun illudan čájehit bihtá olbmuide. Almmá gehččiid haga eat leat mii mahkkege, ja danne mun leange gealdagasas, muhto lea dálki mii stivre bohtosa, cielkkástallá Buljo, ovdalgo gárgida goallumis gárvodit eambbo bivuid.

Rámálmas ja vuorddálmas

Oarjelsápmelaš Mikal Niemi lea beakkálmas girjjiidis dihtii, mat maiddái leat dahkkojuvvon ealligovvan, nugo «Populärmusik från Vittula». Son lea ruovttus Bájilis, ja lei illudan vuolgit Guovdageidnui «Guovžža vuoššat» álgoáčájálmassii. 

MÁIDNU SÁMEVUOĐA: – Sámevuohta lea ožžon dan sajádaga riikkadásis man dat ánssáša, ja dainna mun illudan, dadjá “Guovžža vuoššat” čálli Mikael Niemi, ja lohká iežas rámis go lea sápmelaš. 

– Dieđusge livččen háliidan geahččat álgočájálmasa, muhto pandemiija dáidá bilidat dan ovdii, nu mo dilli dál lea mas njoammun lassána ja gáržžideamit garret. Duššástuhtti ja váivi, láhttesta Niemi.

JÁHKKÁ BIHTÁ MAGIHKALAŽŽAN Muhto sus lea stuorra jáhkku bihttái ja sámi nationálateáhterii. 

– Jáhkán šaddat rámálmassan, maiddái dannego ovdanbuktojuvvo sámi guovllus. Njulgestaga magihkalaš go bihttá čájehuvvo olgun, ja mun dieđán vissásit ahte Beaivváš ja Leif Stinnerbom buktet čáppa vásihusa álbmogii, juos beare dálki lea buorre, muitala Bájila ássi Sámi ođasmagasiidnii.


Mikal Niemis leat ruoŧŧelaš, suopmelaš ja sápmelaš ruohttasat, muhto ovddemusat son lea sápmelaš.


– Min guovlluin lea dávjá dákkár seaguhus olbmot go mun, ja danne dovddan áibbas lunddolažžan ahte lean sápmelaš. Mu eamit lea Frislánddas Hollánddas eret, ja mu mánáin leat vihtta kultuvrra maiguin meannudit, ja dátge lea lunddolaš ja kultuvrralaš riggodat.

RÁMIS SÁMEVUOĐAINIS
Niemi šaddá áŋgirin, go sárdnu sámevuođas.


– Lean jagiid ollodahkii šaddan diđolaččabun sámevuođa dáfus, ja lean maiddái beroštuvvan politihkalaččat ja jienastan sámediggeválggain. Mus leat moadde bohcco, ja barggan  juogamainna mii gohčoduvvo konsešuvdnaboazodoallun. Ovdalašgo Sámi ođasmagasiinnain galgen ságastallat, de borren biergomáli man málestin iežan bohccobiergguin, boagusta Niemi. 


Ja loahpaha:
– Lean ilus go sámevuohta lea šaddan oinnolaččabun, ja go eambbo ruoŧŧelaččat leat fuomášan ahte sámevuohta lea oassi riikkas ja máilmmis, ja go sámevuohta lea nanosmuvvan maŋemus jagiin ja ožžon saji riikkakultuvrras. Mun lean rámis go lean sápmelaš

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *