Vuoiddai heakka fas dološ čázehiidda

André Larssen (50) lea máhcahan fas beaivečuvgii 100 jagi boares duodjeárbbi su máttuin Njižževuonas, Nuortageaš Sievjju sullos, Hámmarfeastta gielddas.

– Min bearrašis eai leat nu deattuhan dan sámi gullevašvuođa min sogas, baicce dan ahte muhtun máddu lei Mátta-Norggas eret, muitala André ja seammás čájeha dološ čázehiid, maid dál lea bidjan iežas gávpái čájáhussan.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

André Larssen oaččui boazosámiin rávvaga mo dikšut náhkiid ja dá son dipmada daid gáfiin ja vuojain.

Sihke su gránnját ja nubbinednot muitet mo dát sin čázetáddjá, sin máttaráddjá ja -áhkku hálaiga sámegiela. Muhto dušše guovttá gaskka.

– Min mánáid gullot soai dušše dárusteigga. Nu lei dalle dáruiduhttima áigge, goitge dáppe mearrasámis vel.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

Dát čázehat leat olu duolmmadan Sievjju jiehkkesullos fiervágáttiin gitta duhát mehter allosaš gáissáide.

André muitá mo sii mánnán jo gávdne dáid čážehiid áittis, muhto váhnemat eai suovvan gal daiguin stoahkat. Dat galge áittis leat bures čihkosis.

– Seammás go sii čihke daid eret, de seammás gudnejahtte daid, go jo gilde min daid lihkaheames, árvvoštallá André.

ČALMMUSTAHTTET FAS

Gieskat leat muhtun Sievjju mearrasámit gorron alcceseaset Sievjju gávttiid fas, ja André maiddái. Ná sii leat čalmmustahttán fas sámevuođaset, dán guovllus gos ii leat leamaš nu álki fas dan máhcahit garra dáruiduhttima geažil.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

Okta nubbi čázetnjunni ihtá fas Nuortageaš Sievjjus, mearrasámiid čiegáin.

Dál lei André Larssena mielas fas áigi vuoidat heakka daid dološ čázehiidda. Boazosámi verddes oahpai mo dikšut náhkiid, ja nuba son rokkai fas daid skoarččagan čázehiid. Gáfiin ja vuojain luvvadii vai šadde mievkkisin ja beasai coggat daid čábbát fas gámasuinniiguin, mat ledje dološ čázehiid siste.

Soai válddiiga eamidiin eanaiskosiid dain ja áiguba duŧkkahit goassá ráje suoinnit dat leat. André máttaráddjá Lars John Andersen lei riegádan 28.10.1876, ja sis lea govva ádjás čázetjulggiid.

– Dát sáhttet vaikko leat badjel 100 jagi, árvala André.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

Dá lea André Sievján máttaráddjá, Lars John Andersen (riegádan 28.10.1876) čázetjulggiid. Govva lea dehálaš duođaštus soga sámevuhtii. Priváhta govva

ČIEGÁ BUKTAN OIDNOSII

Dál Sámi álbmotbeaivvi gudnin lea son bidjan čázehiid čájáhussan iežas gávpái Njižževuonas, gos maid lea Sievjju álbmotmeahci čájáhus. Su mielas lea somá ahte čázehat leat dál čábbát fas oaidninláhkai.

– Muhtumat liikojit sakka go lean guovllu sámemáttuid čiegá buktán fas oidnosii, muhto eai buohkat leat dasa nu mielas gal, duođašta André ja addá gova das mo ain dáruidduhtin čárvu mearrasámiid.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

100 jagi čiegadeamis leat čázehat skoarččagan skajáide. Dá almmáiolbmo vuoddagiin.

Ieš son ii leat geahččalan čázehiid go dat leat menddo unnit sutnje, muhto soitet su mánát hálidit iskat daid. Ieš son hálida alcces goaruhit albma sistebuvssaid, ovdalgo vuos čázehiid skáhppo.

– Dál mis lea goit málle man mielde goarrugoahtá mearrasámi čázehiid, go dat áigi boahta, son illuda máttuid árbbis.

Viimmat leat mii gávdnan duođaštusa das ahte mii maid leat sámi sogas”

Nu illuda André Larssena neahpi Gøril Nilsen (25) dán illuságas.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

André lea boazosámi verddiin ožžon rávvaga mo dikšut ja mievkkadit fas čázehiid dimisin.

GIESKAT GULASTAN

Gøril muitala iežas maid gieskat gulastan sin sámi máttuin ja nu songe goldigođii lasi dieđu sin čihkkon árbbis, maid leat massán. Joaŧkkaskuvllas hálidii oahppat sámegiela, muhto lei dušše sámiin riekti dasa.

– Jos livččen diehtán dalle ahte lean sápmelaš, de livččen beassat oahppat sámegiela, áibbaša son.

– Dađistaga fuobmájin ahte in leat beare giela massán, muhto maiddái duoji, sámi biepmu, luođi ja eará dehálaš árbemáhtu. Álgen girjjiin lohkat sámevuođas muhto ii leat dat seamma go oahppat buolvvas bulvii, nuorra mearrasáminisu dovddaha.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

Gøril Nilsena váimmu ligge go su bearaš lea dál gávdnan máttuid dološ čázehiid ja vuoidan heakka daidda.

GORRON ALCCES GÁVTTI

Sus ge lea dál iežas Sievjju gákti, maid atná alla árvvus, go ieš lea dan gorron.

– Lea gal veahá ártet gávttiin čiŋadit go sámegiela in máhte, ja olugat jerret ge manin dalle obanassiige cokkan gávtti.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

Mearrasámi čuolddavuoddagis ii leat olus hearva.

Gørila váimmu ligge go su bearaš lea dál gávdnan čázehiid ja buktán oidnosii daid. Ja go beasai oaidnit gova vel sin gávttehas máttus, oktan čázehiiguin.

– Dát lea mearka das, ahte dál lea máhccan fas midjiide rápmi min sámevuođas, ja dáhttu fas áimmahuššat árbevieruid, maid mii leat áiggiid čađa massán veahážiid mielde, illuda sievjjohas Gøril Nilsen das go Sievjjus ain goldása okta nubbi čázetnjunni.

Čázehiin ledje don dološ gámasuoinnit. Daiguin fas coggá čázehiid vai bohkkot čáppa hápmái fas.
Dát čázehat leat olu duolmmadan Sievjju jiehkkesullos fiervágáttiin gitta duhát mehter allosaš gáissáide.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *