Váldá ovddasvástádusa giela oahppamis

Gárvves teavsttaid gal logada njuovžilit, muhto giela geavaheapmi árgabeaivvis gal barggaha. Mii leat ságastan máttasámi neavttáriin, Marja Lisa Thomassoniin (31), gii lea váldimin ruovttoluotta giela.

JEARAHALLAN JAN SKOGLUND PALTTO

– Lea oba oadjebas go mis lea vuorrasat geardi, mii duođaid máhttá giela, ja go velá ovddidit giela, nugo dahket. Dat nanusmahttá min nuorabuid. Sin čehppodat movttiidahttá min ain bargat máttasámegielain, lohká neavttár Marja Lisa Thomassen. 

Inspirerejuvvo

Mii leat TjaktjenTjåanghkoe -čakčariemuin ja vuorrasat geardi lea ožžon bálkkašumiid giellabargguid dihte. Sverre Fjellheim, Inga Persson Mortensson, Jonhild J­­oma, Evald Stenfjell ja Jonar Thomasson leat aiddo ožžon ánssu bargguineaset. Dát olbmot inspirerejit Marja Lisa oahppat sámegiela ja hálddašišgoahtit dan beaivválaččat. 

– Teáhterlávddis gal sámástan. Čájálmasain mii geavahit guktot gielaid, vai olahat eambbo gehččiid. Ollu sámit eai hálddaš sámegiela, muhto lea dehálaš sámástit lávddis ja lea maid dehálaš sámástišgoahtit árgabeaivvis.  

Sámásta teáhterlávddis

Marja Lisa Thomassen lea oahppan neavttár. Go lávddis sámásta de sus lea mánus ja giellačeahpit leat čállán dan maid son hállá. Son lea oadjebas go diehtá ahte dat maid dadjá, lea riekta. Árgabeaivvis lea sakka váddásat. Dalle ferte birget ieš. 

– Ipmirdan sámegiela buorebut go maid máhtán hállat. Mu mihttomearri lea buorebut sámástit árgabeaivvis ge. Lean ohcan giellastipeandda ja lean maid ožžon giellamentora. Suinna galggan aivve sámástit ja dat lea dehálaš. Mii olbmot han leat nu ahte go leat hárjánan masa nu de lea váttis rievdadit dan. Dás duohko in šat áiggo gulahallat aivve dáro- ja ruoŧagillii. 

 Háliida Shakespeare máttasámegillii

Vaikko dán áigge leat máttasámegillii sihke ođđasat, podcast ja jietnagirjjit, de Thomassen áinnas sávašii eambbo veahkkeneavvuid. Son dáhtošii olu eambbo, go visot vejolaš veahkkeneavvut leat ávkin giellaseailluheames. 

– Galggaše leat olu eambbo veahkkeneavvut. Mis galggaše máttasámi filmmat, eambbo máttasámegiel rádiofálaldagat ja podcastat. Logan mánáid jietnagirjjiid, muhto mu livččii somá beassat guldalit romána. Áinnas guldalivččen ja logašin Shakespeare, divttaid ja stuora beakkán čállosiid máttasámegillii. Mu stuora ovdagovat leat lagas fuolkkit Jonar Thomassen, gii oaččui giellabálkkašumi, ja Unni Steinfjell, gii beaivválaččat jorgala máttasámegillii. Leat olu čeahpes olbmot geat sáhtašedje máilmmi dovddus girjjiid jorgalit. 

Čuvges boahtteáigi

Sámegielas leat ollu sánit, ovdamearkka dihte boazodoalloterminologiijas, mat dárogielas eai leat. Daid lea dehálaš seailluhit, oaivvilda Marja Lisa. Danne lea su mihttomearrin ahte boahtte buolva galggašii oahppat giela bures. 

– Mun oainnán sámegielas buori boahtteáiggi. Dáhtun mánáid oahppat sámegiela, vaikko lea váttis. Niehku han lea ahte sámegiella galggašii leat váldogiellan. Go gulan olbmuid sámásteame, de liegganan. Dalle dovddan iežan ruovttus ja energiija badjána sakka. Lea suddu go in hálddaš giela nu bures go dáhtošin, muhto dál lea mu duohken váldit ovddasvástádusa váibmogielas. Mus leat stuora plánat dan ektui, lohká son.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *