Stuorradiggi ii guldalan Nancy, NBR ja Sámedikki

89 jiena 80 jiena vuostá mearridii Stuorradiggi bágget boazodolliid individamerket bohccuid. – Gulaskuddanáiggis bođii áibbas čielgasit ovdan ahte Sámediggi, NBR ja fylkkamánnit vuosttildedje dan. Mii eat dáhto indiviidamerkema, logai Guovddášbellodaga Stuorradigge várrelahttu Nancy Porsanger Anti Stuorradikkis.

Dat ii ábuhan ahte sus ledje golbma sárdnvuoru ja máŋga replihka Stuorradikki sárdnestuolus. Ráđđehusjoavku ii guldalan Anti ja nu mearridedje individamerkema boazodoalus. 

Nancy rámiduvvo

Stáhta árvala klipset dahje chipet bohccoid ođđa láhkaárvalusas..  Govva: Torgrim Halvari

Anti orui njuorraseame sárdnestuolus. SÁMi Ođasmagasiidnii čálii son ahte ášši lea garrasit čuohcan su dovdduide. Geassemánu 13. beaivve šattai  sevdnjes beaivi Norgga boazodoallopolitihkas. Dalle Stuorradiggi dohkkehii Stuorradikki ealáhuslávdegotti boazodoalloláhkaárvalusa. Stuorradikki ja Sámedikki Guovddášbellodat geahččalii gáibidit ášši máhcahit Ealáhuslávdegoddái.

– Guovddášbellodat ii doarjjo ráđđehusa ja ealáhuslávdegotti eanetlogu. Mii dáhttut Stuorradikki máhcahit ášši, go árvalus rihkku álbmotrievttálaš konvenšuvnnaid. Mis lea juo mearkun mii doaibmá áibbas bures ja bealljemearka lea min árbevierru. Jus dan duohtadit de rihkkot iešmearrideami mii sámiin lea eamiálbmogin. Ná stuora rievdadusa eai oba sáhte ge dahkat ealáhusa ja sámiid sivdnádusa haga, logai Porsanger Anti ovdal meannudeami. 

Sámediggeráđđelahttu Silje Karine Muotka ii leat duhtavaš Stuorradiggemearrádusain. 

– Dát lea virolaš falleheaomi ja rihkku boazodoalu ulbmilpáragrafain. Go ealáhus, NBR ja Sámedikki gulaskuddancealkámušaid ná badjelgehččet vaikko áibbas čielgasit lea sáhka siskkáldas áššiid birra sámi servodagas, de doahpagis “iešmearrideapmi” lea guorus doaba go čađa gaskka bákkus regulerejit boazodoalu, lohká Muotka iežas Facebooksiiddus. 

Son giitá ja rámida Nancy Porsanger Anti barggus ovddas man lea dahkan dego Stuorradiggeáirras.

Oktasaš gáibádus

Guovddášbellodaga Stuorradigge- ja Sámediggejoavku lei čállán oktasaš gáibádusa. Finnmárkku Guovddášbellodaga stuorradiggeáirras Geir Iversen imašta go ráđđehus dál, dan botta go Duohtavuođakommišuvdna lea geahčadeame maid sámit leat gillán dáruiduhttima áiggi, galget ná stuora rievdademiid čađahit.

– Duohtavuođakommišuvdna man Stuorradiggi ieš lea ásahan, galgá guorahallat movt sámit leat vealahuvvon ja movt stáda lea boastut láhtten sápmelaččaiguin dáruiduhttináiggis. Lea imaš go dáhttot ođđa vealaheami čađahit, logai Iversen ovdal meannudeami áššis. 

– Eiseváldi ii dieđe iešge váikkuhusaid

Nancy Porsanger Anti ii loga láhkaárvalusa oba doarvái čielggaduvvonge, go ii oktage dieđe vel oaivvildit go chipet, klipset vai rádiosáddenrusttegiin merket bohccuid. Jus chipas lea sáhka, de jearrá Guovddášbellodat movt dat lea jurddašuvvon ođđa diehtosihkkarvuođa ektui.

– Ii ráđđehus oba dieđege movt dán áigot čađahit, eaige nagot čilgetge albma láhkai manne áigot dán čađahit ja váikkuhusaid eai maid dieđe. In oba muittege ahte dákkár ášši mii ii leat válmmas obanassiige, lea árvaluvvon Stuorradiggái. Láhkaárvalus lea leamaš gulaskuddamis ja in oba ádde ge manne dáhttot gulaskuddama, go eai han dat leat guldalan čielga eanetlogu mii lea vuosttildan dan, lohká Nancy. 

Ođđa vákšun

– Sáhttá go indiviidamerkema buohtastahttit vákšumiin? Mii han muitit bures movt sámit lea vákšojuvvon áiggiid čađa.

– Dan sáhttá buohtastahttit dáinna lágiin ahte áigot nu detáljastivret boazodoalu. Sii áigot diehtit juohke áidna bohcco birra ja gos dat lea. Mun in oainne manin stáhta beales lea dat dárbu, go olles Norga muđuid ii leat vuođđuduvvon diekkár systema alde. Norggas han luohttit ahte olbmot barget lágaid siskkabealde, eaige gozit eará fitnodagaid nugo dál dáhttot boazodoalu gozihit. 

– Boazodoallit vásihit ahte eiseválddit eai luohte sidjiide go dieđihit ovdamearkka dihte  boraspirevahágiid. Leago danne sii dáhttot eará mearkuma, mainna lea álkit gozihit ja duođaštit man stuora vahágiid vásiha boazodoalli?

– Ákkastallet gal dáinna, muhto in ádde movt chipain dahje klipsain áigot gávnnahit movt boazu lea jápmán. Duođaštussan han galget bátnesajit ja varraprofiillat, muđuid it dieđe movt lea jápmán. In ádde movt klipsa galgá duođaštit leago goddon vai lunddolaččat jápmán. Dan berrejit vástidit. 

Ádjánivččii 3 mánu mearkut

Vaikko šibitdoallit geavahit klipsaid, de lohká Porsanger Anti ahte lea stuora erohus šibitdoalus ja boazodoalus. Eanandoallit leat ieža dáhtton dán ortnega go de lea vejolaš dárkilat čuovvut mielde mii návehis dáhpáhuvvá.

– Ovtta šibitdoalus lea sáhka moaddelogi gusas. Boazodilis leat áibbas eará logut. Dušše min orohagas Čorgasis leat 6000 bohcco. Movt doppe áigut go chipet ii sáhte vissa go šibitdoavttir ja jus daid galggašii šibitdoavttir dahkat, de ádjánivččiimet golbma mánu mearkut. Dasa ii leat áigi iige resursa ja láigohit 5-6 šibitdoaktára han mávssašii miljovnnaid. Dan ii nagot máksit ii guđege láhkai. Mii maid ballat dahje juo diehtit ahte árbevirolaš mearkkat jávket jus ođđa ortnega bággejit midjiide. Mii oaidnit sávzadoalus. Go doppe álge klipset, de ii mannan go guokte jagi ovdalgo gilde bealljemearkkaid. Klipsat váldet nu stuora saji bealjis, ahte mearka ii čága. 

Porsanger Anti ii leat vel mearridan vuolgá go son Osloi go dát ášši meannuduvvo.

 – Dan in sáhte lohpidit, muhto mun lean leamaš máŋgga čoahkkimis viggame čilget politihkkáriidda ja earát maid fertejit geavahit iežaset fierpmádaga. Oainnán ahte lea dárbu čilget, go leat ollugat geat eai dieđe ahte otná bealljemearka doaibmá áibbas bures. 

– Hearjideapmi

Sihke NBR ja Sámediggi leat cealkán ahte eai dohkket láhkaárvalusa.

Norgga Sámiid Riikkasearvvi jođiheaddji ja sámediggeáirras Runar Balto Myrnes iige ipmir ráđđehusa jurddašanvuogi. – Sii njulgestaga hearjidit boazodoaluin, lohká son. NSR preassagovva

– Lean nu beahtahallan go Stuoradikki eanetlohku dáhttu ortnega mii áitá boazodoalu vuođđogeađggi. Árbevirolaš bealljemearkkat jávket áiggi mielde jus merkegohtet eará láhkai. Gulaskuddamis ledje oba olu vuostehágut dasa, lihkká dáhttu Stuorradiggi meannudit ášši,  lohká Norgga Sámiid Riikkasearvvi jođiheaddji ja sámediggeáirras Runar Balto Myrnes gii ii oainne movt áigot oba čađahitge.

– Dasa lassin bággejit boazodolliid iežaset šiehtadallat stádain movt gokčat goluid dán barggus. Sii njulgestaga hearjidit boazodoaluin. Jus dán dahket de rihkkot sámi vuoigatvuođa doaimmahit iežas kultuvrra, váruha Balto Myrnes.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *