Son lea duiskalaš ja bargá máttasámegiela doavttergrádain

Dáid beivviid johtá nuorra, duiskalaš gielladutki miehtá Mátta-Sámi. Su mihttomearri lea dokumenteret ja čilget máttasámegiela. Lea 70 jagi áigi go sullasaš bargu lea dahkkojuvvon.

1946 almmuhii 32-jahkásaš Knut Bergsland iežas nákkosgirjji, «Røros-lappisk grammatikk». Dan rájes ii leat dadjat juo oktage čađahan dakkár dutkosa. Ii fal ovdal go muhtin nuorra duiskalaš dievdu fuomášii máttasámegiela.

Rickard Kowalik lea masá seamma boaris go Bergsland lei barggadettiinis iežas dutkosiin. Vaikko Kowalik lea nuorra, de sus leat alla gielalaš mihtut. Son lea dál bargame iežas nákkosgirjjiin Stockholmma universitehtas. Son bargagođii dainna beannot jagi áigi ráhkkana gárvet dan 2021.

Kowalik máhttá máŋga giela ja ruoŧagiela oahpai oanehis áiggis. Ovdalgo máttasámegiela oahppagođii, de oahpai davvisámegiela Sámi allaskuvllas, Guovdageainnus. Beroštupmi máttasámegillii badjánii, go fuomášii ahte das leat ollu gielladieđalaš fáttát, mat eai leat vel dutkojuvvon.

­– Šattai liigegelddolaš go giela eai hála nu ollugat, ja go giela hállet nu viiddis guovllus. Maiddái máttasámegiela hástalusat leat miellagiddevaččat ja lea máilmmi somá johtit ja deaivat máttasápmelaččaid, lohká dutki.

Máttasámi bidjá akademalaš máilmmikártii

Doavttergrádabarggustis son dutká dábálaš lingvistihka, mas lea deaddu máttasámegielas. Son bargá dutkosiinnis  4-5 jagi ja čilge dan olis movt olbmot Mátta-Sámis geavahit giela.  

Kowaliksa mihttomearri lea máttasámegiela bidjat akademalaš máilmmikártii ja čohkket ja vurket grammatihka vai gielladutkit sáhttet ávkkástallat dainna, earet eará go dáhttot iskat movt máilmmi gielat doibmet. Seammás Kowalik registrere giela báddemiid ja jearahallamiid vuođul. Son lea jearahallan ja bádden olbmuid geaid eatnigiellan ain lea máttasámegiella.

– Mun geahččalan maid registreret visot vuorkái, nu ahte lea vejolaš guldalit iešguđetge olbmuid, geat hállet máttasámegiela eatnigiellan. Jurdda lea ahte oahpaheaddjit ja sii geat háliidit oahpahallat galget beassat vuorkái ja geavahit giellaoahpalaš čilgehusaid ja dan láhkai oahppat ja oahppat oahpahit grammatihka ja lingvistihkka viidáset. Lean gullat ahte soapmásat, geat oahpahit máttasámegiela, leat boahtán dan dássái ahte eai sáhte šat čilget eambbo dahje oahppat eambbo, go eai gávdno šat duogášmateriála dasa. Dan hástalusa livččen čoavdime, čilge Kowalik.

Giella ovddiduvvo

Gielladutki mielas lea gelddoleamos, ja várra váddáseamos oassi dat makkár erohusat eatnigielagiid ja giellaoččodeddjiid gaskkas leat. Kowalik mielas lea nu buorre go ain leat boarrásat, geain lea máttasámegiella eatnigiellan, go sii leat dat maŋimuččat, geat leat “riegádan” máttasámegielain. Dan maŋŋel lea jur stuora gaska nuorat bulvii, gii áiggošii váldit giela ruovttoluotta ja nuoraide geat dáhttot oahppat. Kowalik oaidná das gelddolaš balánssa, mii buktá stuora hástalusaid sihke oahpaheddjiide ja earáide.

– Oaivvildan maid ahte ferte leat dihtomielalaš suopmanerohusaid ja iešguđetgelágan giellamolsašumiid ektui, ja seammás suovvat giella rievdat ja ovdánit lunddolaččat, lohká Kowalik.

Son lea deaivan olu vuorrasat olbmuid geat liikojit go nuorat hállet máttasámegiela. Sii gal áddejit ja dohkkehit ahte giella rievdá. Giellaoahpalaččat son oaivvilda son ahte leat máŋga bálddalasvuođa eará gielaiguin ja ahte máttasámegiella ovdána ja rievda lunddolaččat nugo eará gielatge.

Dáhttu guhká bargat gielain

Golmma ja bealle jagi geahčen de Kowalik geargá dutkosiinnis ja geige dan universitehttii. Liikká nuorra dutki ii dáhto bisánit máttasámegiela ovddidemiin.

– Háliidan giellaoahppagirjjiin bargat. Dat mearkkaša ahte beasan viidáset bargat dainna maid lean oahppan, go máttasámegiella lea duođaid gelddolaš giella ja lea nu somá bargat justa dainna, muitala Kowalik gii fargga dutkagoahtá Mátta-Sámi davimus oasi, gos jáhkká iežas gávdnat eambbo gielalaš riggodagaid, maid sáhttá geavahit doavttergráda barggustis.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *