– Sámi giellavahkku lea illudahttán mu

Miehtá Sámi leat leamaš gielladoaimmat. – Sámi giellavahkku lea lihkostuvvan máŋgga láhkai ja sávan dán vahku vásáhusaid váldit mielde árgabeaiváige, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.


Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja olles Sámediggeráđđi lea johtán miehtá Norgga dán vahku. Presideanta lea geargan galledit Oslo, Bådådjo, Kárášjoga ja Porsáŋggu. 

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo Kampen skuvlla Osloves. GOVVA: SÁMEDIGGI

– Bådådjos serven bitunsámi čállinnormeren birra. Oslos rahpen giellavahku ja ovttas vearroetáhtain almmuhin ahte dál lea vejolaš álbmotregistarii dieđihit giellamáhtu. Duorastaga lei stuora beaivi Kárášjogas go Gonagas Harald galledii gieldda. Doppe serven gonagasa prográmmas. Bearjadat beaivvi prográmma lea sihke Kárášjogas ja Leavnnjas, čilge Keskitalo.

Gonagas Harald lei boahtán Kárášjohkii čalmmustahttit giellavahku. Olu mánát ja ollesolbmot ledje boahtán su vuostáváldit. GOVAT Nils Egil Gaup

Doalut miehtá Sámi

Go Sámediggi bargagođii sámi giellavahkuin, de ulbmilin lei buoridit sámegielaid stáhtusa, ja oahpahit sámiid ja sámegiela birra olles servodahkii. Sámi giellavahkku lea oassi Sámedikki guhkes áiggi giellaáŋgiruššamis – Giellaloktemis – ja dat lea maiddái Sámedikki ON álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš giellajagi váldočalmmusteapmi.

Ja nu leage olles Sápmi ja muđuid ge stuoraservodat čalmmustahttimin sámegielaid. Sihke Gonagas Harald ja Norgga stáhtaministtar Erna Solberg leaba searvan giellavahku čalmmustahttimii. Gonagas Harald galledii Kárášjoga gieldda giellavahku oktavuođas ja stáhtaministtar sáddii videodearvvuođaid, gos rávkkai buori beaivvi sámegielaide. Miehtá sámi leat leamaš doalut giellavahku oktavuođas. 

– Na juo leamaš olu ja somás bargu dán vahku. Buot somámus leamaš gal ahte go raban sosiálamediaid ja eará neahttabáikkiid, de oainnán olu dáhpáhusaid ja doaluid, maid in leat oba diehtán ge. Olbmot čálášit sámegillii ja gielaid birra sosiálamediain. Orru mu mielas nu ahte Sámediggi ii leat lágidan dán giellavahku, muhto sápmelaččat ieža leat  háliidan loktet giela oidnosii ja lágidit gielladoaluid. Dat duođaid ligge mu váimmu ahte mii ráhkistat min gielaid, illuda Keskitalo.

Sámediggeráđđi lea johtán miehtá Sámi. Dá sámediggeráđi Henrik Olsen ja sámi nuoraidsearvvit geigejit sámi galbbaid ja plákahtaid Troandima suohkanii. Govas leat lektor Anita Mester, ráđđealbmá ráđđeaddi Kristin Alfer, Henrik Olsen, NSR-U ja Saemien Studeenth Tråantesne Mathias Eilert Olsen ja Saemien Studeenth Tråantesne Julius Mihkkal Eriksen Lindi. GOVVA: SÁMEDIGGI

Sámegiella oidnon miehtá

Aiddo dán vahku gullojit ja oidnojit sámegielat juohke sajis. Álttás leat heŋgen giellaplakáhtaid miehtá gávpoga. Olles vahku lea Álttá Sámi giellaguovddáš lágidan doaluid ja sámediggeráđi Silje Karina Muotka geigii maid sámegiel galbenávdnasiid Álttá suohkanii. 

Álttás leat máŋggalágan doalut giellavahku oktavuođas. Dá rahpandoaluin: Álttá sámi giellaguovddáža bargit Ann-Merete Solbakken ja Máret Hætta Øverli ja Sámedikki bargi Biret Risten Eira. GOVVA: SÁMEDIGGI

– Lea váttis árvvoštallat man buorre dát vahkku lea, go leat buot dáid doaluid siste. Mii háliideimmet ahte máŋggas oassálastet giellavahkkui eaktodáhtolaš bargin ja justa dat lea nu lihkkostuvvan. Iešguđetge ásahusat, suohkanat, fylkkasuohkanat, searvvit ja eaŋkil olbmot leat lágidan doaluid. Mii oaidnit maid ahte ráđđehus lea searvan dasa ja stáhtaministtar maid sámástii. Sihke Suoma ja Ruoŧa bealde leat doalut, nu ahte ferten gal lohkat ahte lean hui duhtavaš. Dát vahkku čájeha ahte mii sápmelaččat leat hui čeahpit mobiliseret.

Sávvá ahte joatkit barggu

Go giellavahkku nohká, de presideanta sávvá ahte buohkat geat lágidedje ja buohkat geat serve doaluide jotket dán dehálaš barggu.

– Mus leat guokte sávaldaga dán vahku maŋŋel. Vuosttaš lea ahte mii váldit juoga mielde árgabeaivái, ahte oaidnit ahte eat mii leat geargan. Lea olu eanet maid mii sáhttit dahkat ja sávan ahte mii eat geargga ja guođe visot dán vahku. Nubbi sávaldat lea várra eanet jearaldat. Nagodat go mii dahkat dán jahkásaččat? Aotearoas Ođđa Selánddas lágidit jahkásaččat giellavahkku ja jagis jahkái lea sis dihto fáddá. Mis ge lea dáhttu jahkásaččat dán vahku lágidit, ja mii áigut árvvoštallat go de geargat dál, ahte leago vejolaš dán joatkit jahkásaččat, lohká Keskitalo. 

Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen rabai Deanu giellavahku. Govas velá Deanu sátnejođiheaddji Helga Pedersen ja Deanu Giellagátti  jođiheaddji Sverre Porsanger. GOVVA: SÁMEDIGGI

– Mii gávdnot!

Dán jagi álggogeahčen go Sámediggi lágidii seminára ON eamiálbmogiid giellajagi birra ja čilgii giellavahku plánaid, de presideantta sávaldat lei ahte sáhtášii ovdamearkka dihte oastit mielkepáhka mas čuožžu “mielki” dan sadjái go “melk”. Dát niehku ii ollašuvvan giellavahkkui. 

Sámediggeráđđi Silje Karine Muotka geigii galbenávdnasiid Álttá suohkana várresátnejođiheaddji Anita Håkegård Pedersenii ja ráđđealmmái Bjørn Atle Hansenii. GOVVA: SÁMEDIGGI

– Mielkepáhkat eai šaddan sámegillii. Mii eat lihkostuvvan dáinna prošeavttain. Mii diehtit ahte lea stuora hástalus oažžut stuorra lossa organisašuvnnaid mielde dákkár stunttaide. Muhto mis leat leamaš moadde erenoamáš somás vuordemeahttun dáhpáhusa dán jagi. Fáhkkestaga Freia mielkešokolada máinnus lei sámegillii ja dat máinnus dušše bođii. Oainnán snapaid dan birra ahte Scandic hotealla lea almmuhan buollinnjuolggadusaid sámegillii. Hui vuordemeahttun ja máilmmi somás gielladáhpáhusat leat dat. Muhtomin jurddašan man olu mearkkaša dat go oainnát sámegiela doppe gos it vuordde dan. Dat leai nu  illudahtti. Majoritehta gielat olbmuide ii leat erenoamáš oažžut dieđuid iežas gillii, muhto midjiide lea dat oba erenomáš. Midjiide addá dat hui buori dovddu. Mii gávdnot, lohká son. 

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *