Ráđđehus čalmmustahtii dehálaš jagi historjjálaččat heajos bušeahtain

Sámediggi ásahuvvui 30 jagi áigi. 40 jagi áigi fas sápmelaččat ceggeje lávu Stuorradikki olggobeallái ja nealgudišgohte dan oktavuođas go ákšunereje Álaheaju ja Guovdageainnu eanu dulvadeami vuostá. Norgga stáhta dearvvuođat Sápmái ávvujagiid gudnin lea geiget Sámediggái heajumus bušeahta, mii dássážii lea leamaš.

BJARNESTORE-JAKOBSENA JEARAHALLAN: NILS MARTIN KRISTENSEN, GLR

– Mus ii leat eará skeaŋka go sárdni. Mii han oaidnit mii stáhtabušeahta bokte boahtá, logai gieldaministtar Monica Mæland, go galledii Sámedikki 30 jagi ávvudoaluin.

– Gal sis lea vejolašvuođa addit midjiide skeaŋkka, go stádabušeahtta almmuhuvvo moatti vahku geahčen. Jus doppe boađášii skeaŋka, de mun gal duđan bures dasa, logai ges sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávvudoaluid oktavuođas.

Nie celkkiiga sámediggepresideanta ja Norgga gieldaministtar go Ráđđehus ii lean buktán skeaŋkkaža ge Sámedikki ávvudoaluide.

Bušeahttaroassu skeaŋkan

Dán jagi leat máŋga čalmmusteami. Sámediggi deavdá 30 jagi ja 40 jagi áigi sámit čájehišgohte miela Áltá-akšuvnna olis. Nealgudanakšuvnnat Stuorradikki olggobealde, miellačájeheamit Savvonis (Stillas) ja go nissonolbmuid okkuperejedje Stuorradikki leat mearkkašan olu sámi servodaga ovdáneapmái. Daid boađusin ásahedje Sámi vuoigatvuođalávdegotti ja 10 jagi maŋŋel vel Sámedikki. Danne ledje ge sámit gealdagasas dán jagi bušeahttaárvalusa oktavuođas, ii dušše ávvujagiid dihte, muhto maiddái danne go lea ON eamiálbmogiid giellajahki. 

Sámediggái árvaluvvui 519 miljovnna ruvnno boahtte jahkái. Dat lea 15,8 miljovnna ruvnno eambbo go mii dán jahkái lei juolluduvvon. 14 miljovnna ruvnnu das lea Ráđđehus mearridan geavahuvvot digitála giellareaidduide ja sámi organisašuvnnaide, mat barget givssideami eastademiin. Nuba Sámediggi ii nagot gokčat hadde- ja bálkágoargŋuma. 

– In diehtán galgen go čierrugoahtit

Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalus 2020 lea heajumus bušeahtta sámi ulbmiliidda, maid borgárlaš ráđđehus lea ovddidan guđa jagis. 

– Lea oba váivi go Ráđđehus vállje čalmmustahttit dán jagi oba heajos ja surgadis bušeahttaárvalusain. Illá oba jáhkánge ahte lea duohta, ja in diehtán galggan go velledit ja čierrut go dás leat oba stuora váikkuhusat sámi servodahkii, mii juo ovdalaččas oažžu nu unnán. Leat mearehis stuora dárbbut, lohká Norgga Sámiid Riikkasearvvi beahtahallan jođiheaddji, Runar Myrnes Balto. 

– Lea oba váivi go Ráđđehus vállje čalmmustahttit dán jagi oba heajos ja surgadis bušeahttaárvalusain. Illá oba jáhkánge ahte lea duohta, ja in diehtán galggan go velledit ja čierrut, lohká Norgga Sámiid Riikkasearvvi beahtahallan jođiheaddji Runar Myrnes Balto. Govven: Anne Berit Anti

– Go 14 miljovnna ruvnno lea juo várrejuvvon Ráđđehusa bealis, de ii báze rievtti mielde eará go 0.32 proseanta lasáhus. Hadde- ja bálkágoargŋuma ektui de oažžut 12 miljovnna ruvnno unnit, ja dat dahká ahte mii dál fertet dahkat duođalaš mearrádusaid. Dás ovddasguvlui šaddet bušeahttašiehtadallamat, mat bávččastit, čilge Sámediggeráđđi Henrik Olsen. 

Olsen lohká ahte dát bušeahtta oažžu duođalaš negatiiva váikkuhusaid Sámedikki iežas politihkalaš ja hálddahuslaš doibmii, ja maiddái buot ásahusaide, mat leat Sámedikki vuolde.

Sámediggái árvaluvvui 519 miljovnna ruvnno boahtte jahkái. Dat lea 15,8 miljovnna ruvnno eambbo go mii dán jahkái lei juolluduvvon. Ráđđehus mearrida masa lassáneami galgá geavahuvvot. – Hadde- ja bálkágoargŋuma ektui de oažžut 12 miljovnna ruvnnu unnit, ja dat dahká ahte šaddet bušeahttašiehtadallamat mat bohtet bávččastit, čilge Sámediggeráđđi Henrik Olsen. Govva: Jan Roger Østby/Sámediggi.

– Das leat duođalaš váikkuhusat sámi museaide, sámi giellaguovddážiidda – buot sámi ásahusaide, maid mii ruhtadit, ja vel Sámedikki doibmii. Sii maid dulbmet Sámedikki iešmearrideami ja ođđa bušeahttaortnega ulbmila. Ráđđehus lea mearridan gokko mii galgat lasihit, ja guođđá Sámedikki bargun unnidit seamma olu eará sajiin bušeahtas, dadjá Olsen.

Presideanttas ledje erenoamáš vuordámušat

Sámedikki 30 jagi ávvudeami oktavuođas sámediggepresideanta Aili Keskitalo celkkii, ahte vaikko sámi servodat lea ovdánan ollu maŋimuš 40 jagi, de goitge lea giella ain áitojuvvon, sisabahkkemat ain áitet sámi ealáhusaid, iige Sámis leat ollislaš iešmearrideapmi, nu mo dáhtoše. Ráđđehusa bušeahtta sámi ulbmiliidda nanne dan,  cuiggoda presideanta.  

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo. Govva: SÁMi ođasmagasiidna

– Min bušeahta lea obbalaččat njiedjan. Ráđđehus ávvuda 30-jagi dainna lágiin ahte udnot midjiide dan mađe iešmearrideami, ahte beassat ieža mearridit makkár sámi doaimmaid ja fálaldagaid heaittihit dahje gáržžidit, muhto eai udno midjiide mearridit maid ovdánahttit dahje álggahit, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo, geas ledje erenoamáš vuordámušat dán jagi bušehttii.

Čalmmustedje akšuvnnaid 

Beaivvi maŋŋel go ráđđehus lei almmuhan roassobušeahta, de čoahkkanedje sámit ohpit  Stuorradikki olggobeallai čalmmustahttit nealgudanakšuvnnaid, mat ledje 40 jagi áigi. Čalmmusteamis gudnejahtte ja giite nealgudeddjiid ja aktionisttaid, geat leat ovdavázzin leamaš sámi vuoigatvuođabarggus. Okta lágideddjiin, Beaska Niillas, ii diktán gal stáda billistit allaárvosaš bottu heajos bušeahtain.

– Mun in jurddašan gal bušeahtaid birra dien bottus. Lei menddo dehálaš dilálašvuohta, in vuoruhan jurdagiid dasa. Baicca lei allaárvosaš ja buorre dovdu. Heajos bušeahtta ii gullan dan boddui, lohká NSR-politihkkár ja dálá áiggi beakkán sámi aktionista Beaska Niillas, gii lei njunnošis lágideame allaárvosaš čalmmusteami nealgudeddjiid várás.

Vaikko dál leat čalmmustahttán ja giitán nealgudeddjiid, de dološ aktionista Bjarne Store-Jakobsen váruha ahte Sápmi ii leat ollenge vel joavdan dohko gosa galggašii.  Govven: Priváhtta

Bjarne Store-Jakobsen, gii lei njunnošis Áltá-akšuvnnain 40 jagi áigi, lohká iežas giitevažžan go viimmat leat nealgudeaddjit ožžon albma gudnejahttima sihke NSR jođiheaddji beales ja leat čalmmustuvvon Stuorradikki olggobealde. 

– Jus mii galgat hállát sámi revolušuvnna birra, de dáhpáhuvai sámi revolušuvdna gaskkal 1979 ja 1981. Dat áigodat lea dat deháleamos dáhpáhus ođđasat sámi historjjás maŋŋel dan mii dáhpáhuvai Tråantes 1917:s. Álttá akšuvdna lei sámi lihkadusa álgu ja lea dehálaš odne muitit ahte dat mii dalle dáhpáhuvai vuolggahii proseassa, man eai livčče nagodan álggahit dábálaš demokráhtalaš bargovugiiguin. Ii leat sihkar ahte sámi vuoigatvuođalávdegoddi livččii álggahuvvon, ja nu ii lean Sámediggi ge ásahuvvot. Maŋŋel akšuvnnaid de bođii oainnát gieldaministtar Guovdageidnui deaivvadit NSR jođiheddjiin, Ole Heandarat Maggain. Dat čoahkkin 1981:s sihkkarasttii ahte sámi vuoigatvuođalávdegotti bargu joatkašuvai ja nu ásahuvvui Sámediggi dan vuođul. Sámediggi lea ovdal gudnejahttán nealgudeddjiid, muhto easkka dál dovddan ahte rievttes gudnejahttin lea dáhpáhuvvan, go NSR jođiheaddji Runar Myrnes Balto nu čielgasit giitá nealgudeddjiid. Dat lei oba buorre dovdu, lohká  Bjarne Store-Jakobsen.

Vaikko dál leat čalmmustahttán ja giitán nealgudeddjiid, de Store-Jakobsen váruha ahte Sápmi ii leat ollenge vel joavdan dohko gosa galggašii. Sámiin ii leat vel iešmearrideapmi, ii vuoigatvuođaid ektui iige siskkáldas áššiin ge.

– Eat leat joavdan ollenge vel dohko gosa galggašeimmet. Nealgudeaddjit, na sii geat ain leat eallime, leat hirbmat beahtahallan go Sámedikkis ii leat eambbo fápmu go mii odne lea, lohká Store-Jakobsen.

Maŋŋebargga čalmmustahtte sámit maiddái nuppi dehálaš dáhpáhusa dán jagi. Stuorradikki olggobeallái ledje ceggen lávu čalmmustahttin ja gudnejahttin dihte nealgudanakšuvnnaid mat ledje 40 jagi áigi. – Mun in jurddašan gal bušeahtaid birra dien bottus. Lei menddo dehálaš dilálašvuohta ahte livččen vuoruhan jurdagiid dasa, lohká NSR-politihkkár Beaska Niillas. Govas oainnát maiddái Inga Hermansen Hætta ja ovddeš aktionistta Sombbi Nigá. Govva: Per Inge Oestmoen.

Vaikko Beaska Niillas ii diktán Ráđđehusa heajos bušeahta billistit allaárvosaš čalmmusteami, de ii ravkal čalmmige go jearan leago ain guhkes mátki, go Sámediggi ii beasa ii bušeahta ektui ge ieš mearridit.

– Dat gal lea čielga ášši ahte sámi iešstivrejupmi gal ii leat otná beaivvi áktánas, lohká Beaska Niillas.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *