– Nanne identitehta

Oslo Sámiid Duodji searvi ii leat go váile golmma jahkásaš, muhto lea jođiheaddji Tatjana Kolpus mielas dehálaš dakkár sápmelaččaid identitehta nannemii, go son ieš.

Tatjana Kolpus, Jođiheaddji. Govva: Per Heimly

  • Searvvi namma: Oslo Sámiid Duodji
  • Vuođđuduvvon: 27.11.2017
  • Miellahtut: Sullii 30
  • Jođiheaddji: Tatjana Kolpus
  • Várrejođiheaddji: Liisa-Ravna Finborg
  • Stivralahtut: Charlotte Frivik, Elisabeth Arntzen (čálli), Inga Fossli (ruhtadoalli).

Vaikko Oslo Sámiid Duodji searvi lea hui nuorra searvi ja deavdá easkka golbma jagi skábmamánus, de lea hui aktiivvalaš searvi. Mihttun lea leamaš lágidit duodjeeahkediid ja kurssaid juohke mánu. Dál pandemiijaáigge eai leat gal čoahkkanan, muhto searvi lea lágidan digitála deaivvademiid ja geahččalan čohkket miellahtuid dainna lágiin.

Buot govat: Oslo Sámiid Duodji

OIDNE DÁRBBU

Jođiheaddji Tatjana Kolpus lea okta searvvi álggaheddjiin ja muitala sin oaidnán dárbbu dákkár searvái oaivegávpotguovllus. Go sin mielas eai lean doarvái duddjonfálaldagat, de sii mearridedje ásahit ođđa searvvi.

– Mii leimmet viđas geat čohkkáimet vuosttaš stivrras ja mun ledjen čálli. Mun lean ieš oahppan buot árbevirolaš duddjoma searvvi bokte, go dađi bahábut in leat bajásšaddan duddjomiin ruovttus, inge leat beassan geavahit gávtti, muitala searvvi jođiheaddji.

DIGITÁLA DUODJEEAHKET

Gaskavahkku searvi lágidii neahtas Digiduodji-deaivvadeami, masa buohkat geat háliidedje besse searvat. Deaivvadeami ulbmilin lea čoahkkanit ja beassat háleštit.

– Ii leat bággu duddjot deaivvadeamis. Jus háliida dušše oaidnit oahppásiid dahje oahpásnuvvat ođđa olbmuiguin, de sáhttá searvat. Jurddaš man somá go it dárbbaš leat Oslos, vai beasat searvat min deaivvademiide, muitalii jođiheaddji beaivvi ovdal deaivvadeami.

ŠADDAN RÁDDJET

Ovdal koronaáiggi sii lágidedje juohke mánus duodjekurssaid ja deaivvademiid, main duddjojedje iešguđetlágan dujiid. Jođiheaddji muitala sin goittot maŋimuš jagi šaddan veahá ráddjet kursemiid áige- ja ruhtaváni geažil.

– Mii leat ferten árvvoštallat makkár kurssaide mis lea áigi ja ráđđi. Dán rádjai leat gáktegoarrunkurssat eahpitkeahttá leamaš bivnnuheamos kurssat, dain mii leat leamaš álo 8-10 oasálasti. Mis lei oktii maiddái gáktebádji, mas ledje nuppelohkái oassálasti. Gákti lea oainnat juoga man ollugat háliidit ieža máhttit goarrut. Mis lei oktii nu gohčoduvvon spirallávkakursa ja buohkat gerge ovtta eahkedis dainna. Muhtimin lea hui somá go eat leat nu máŋggas ja muhtimin lea somá go leat ollugat, muitala jođiheaddji.

GIELLAOVTTASBARGU

Leago searvvis leamaš fokus sámegillii, earet eará kurssaid oktavuođas?

– Ollugat eai máhte sámegiela ja mun lean okta sis. Mii geahččalit gávdnat ja geavahit álo sámegielat namahusaid ja sániid dujiide, maiguin leat bargamin, ja nu hárjánit geavahit daid. Ovdal go pandemiija bođii, de lei mis plána ovttasbargagoahtit giellaguovddážiin Oslo Sámeviesus, laktin dihte giela ja duoji oktii. Midjiide lea leamaš dehálaš oahppat namahusaid vai mii sáhttit geavahit daid.

ERENOMÁŠ DUOGÁŠ

Jođiheaddjis, Tatjana Kolpusis (35), lea erenomáš duogáš, go ii lean gullange iežas sámemáttuid birra ovdal go su áhkku jámii. Son lohká iežas rahpasit muitalit dan birra, iige vikka čiegadit.

– Mu eadni lea eret Girkonjárggas ja áhčči lea eret Californias, USA:s. Mun fas lean riegádan Tromssas ja lean orron maŋimuš 22 jagi máddin. Mu eatni eadni lei eret Deanus. Sámevuohta lea šaddan hui dehálažžan munnje.

Go son áddegođii manin lea bajásšaddan dieđekeahttá maidege iežas máttuin, eatni historjá šaddagođii maiddái su historján.

– Vuosttaš háve go álgen vihkut ahte lea juoga maid in dieđe, lei dan jagi go fárriimet máttás. Dan jagi jámii eatni beale áhkku ja hávdádussii ledje sutnje gárvvohan Deanu gávtti. In lean goassige ovdal oaidnán ovttage min sogas geavaheamen gávtti. Dalle áddejin ahte leat čiegusvuođat maid birra in dieđe ja šadden sáhkkii.

Tatjana Kolpus, Oslo Sámiid Duodji searvvi
jođiheaddji. Priváhta govva

ŠATTAI SÁHKKII

Kolpus muitala iežas leamaš 26-jahkásaš go muhtin oahppása bokte beasai iskkat iežas sohkanama, ahte doallágo deaivása maid lea jáhkkán dan rájes go lei 12-jahkásaš. Ja dat doalai deaivása.

– Mun lean álo leamaš rámis iežan Amerihká máttuin. Ja nu šattai maiddái hui lunddolažžan munnje leat rámis iežan Sámi máttuin. Go mu eadni ii beassan eallit sápmin, de lea vel deháleabbon šaddan munnje leat oassin sámevuođa.

Su eatni beale áhkku ja áddjá gilddiiga olles bearraša geavaheames gávttiid ja hállamis sámegiela.

– Leat ollu čiegusvuođat maid birra in dieđe, iige leat álo mu mielas nu somá hoavrrestit iežan eatni. Mun láven muhtimin jearrat. Dál moai sáhtte hállat bures ja rahpasit daid birra, muhto lea ádjánan guhká dasa joavdat.

DEHÁLAŠ OASSI

Kolpus muitala searvvi álggaheami maiddái leamaš dehálaš oassin su oahppamii ja identitehta nannemii.

– Mun lean beassan oahpásmuvvat olbmuiguin, geat leat maiddái sullasaš dilis. Ja go beasan oahppat ráfálaččat duddjoma bokte, de dat lea hirbmat fiinna ášši, rámida son.

Tatjana Kolpus muitala alddes álo leamaš máŋga identitehta, go lea bajásšaddan amerihkálaš mánnán Tromssas 90-logus guvttiin etniin.

– Mu eatnis lei nissonguoibmi ja dat lei ártegis dilli dien áigge. Dál lean rávisolmmoš ja oainnán áššiid eará láhkai ja ádden dál manin sámevuohta ii leamaš fáddá mu bajásšaddadettiin. Dat lea sihke váivi ja suddu, muhto lean lihkus gávnnahan dan birra ja beasan hállat daid birra etniin, čilge son. 

HÁLIIDA OAHPPAT

Son ii loga gal moraštit ahte nu maŋŋit lea beassan diehtit iežas sámemáttuid birra, muhto livččii dieđus sávvan, ahte livččii oahppan giela árat. Su mihttun lea šaddat oadjebassan iežas identitehta hárrái.

– Mu eatnigiella lei eaŋgalsgiella, go šadden bajás. Lean máŋgii smiehttan ahte jus livččen diehtán sámevuođas, de livččii sámegiella soaitán leat mu eatnigiella. Dál háliidan šaddat oadjebassan iežan identitehta hárrái ja beassat čájehit dan rámis, muitala son.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *