Diŋgo donge! 
ALLA MIELLALÁHKI: Bearjadaga álgočájálmasa maŋŋel lei alla miellaláhki Guovdageainnu kulturviesus ja sála lei spágga dievva.
Ovddalgihtii ledje ollu dovddut ja ballu, eanaš varra dan dihte go lei stuorra eahpesihkarvuohta ahte šaddágo čájálmas. Guovttis lei čottadávda, mii dagahii stuorra eahpesihkarvuođa. Earet eará ovtta váldorolla ektui, Marte Fjellheim Sarre ahte beasai go son boahttet. Muhto son ii beroštan rašes čoddagis ja lávkii lávddi ála.
FANTÁSTTALAŠ
Dát lea musikála ja bearaščájálmas, muhto navdimis leat nuorat geaidda eanemus lea oaivvilduvvon. Ja čájálmas lei gehččiid mielas erenomáš vásáhus.
– Lei áibbas magihkalaš. Gelddolaš muitalus, čeahpes neavttárat ja ollu buorre musihka. Ja hui buorre go čalmmustahttet muitalusa. Go neavttárat geavahit ollu lotnolassániid dárogielas, dagaha min eambbo dihtomielalažžan geavahit iežamet giela. Mii geavahit beare ollu áiggi sosiálamediain ja interneahtas, go baicce eallit eambo sosiálalaččat, dan albma eallimis. Mii leat maiddái doarvái buorit nu go leat, vaikko olmmoš dávjá dovdá váikkuhuvvon, juoga maid beasaimet oaidnit «influencerne» bihtás.
– Nu ahte jo, dát lei máilmmi buorre bihtá, muitaleaba oappáš guovttos Elle Majja ja Karen Johanne maŋŋel álgočájálmasa.
Leago dutnuide muitaluvvon ahte guovssahasaid ii galgga ii hárdit?
– Na lea. Dan muitaledje boarrásat go leimme unni, šnjeazisteaba oappáš guovttos.
VEAHÁ BALDDIHAHTTI
Nuoramusaid gaskkas sáles čohkkái Elias Ánte Pilutaq Gaup Lennert (3) ja Nivi Siggá Susanne Gaup Lennert (6). Vaikko čájálmas lei veahá balddihahtti, liikuiba soai čájálmasa.
– Jua, dat lei somá, muhto alla jienat ja musihkka.
Masa liikkibeahtti buoremusat?
– Go oabbá oaččui unnavieljaža ruovttoluotta guovssahasas, mojohallaba soai várrugasat.
LIIKUI
Roy Arild Rasmussen bargá mánáidgárddis ja maiddái pedagoga lei duhtavaš
– Mu mielas čájálmas obbalaččat lei hui buorre. Ledjen jáhkkán ahte lei eambo oaivvilduvvon mánáide, go doppe ledje oalle mánát. Muhto navddán ahte šaddet veahá beare alla jienat ja veahá balddihahtti unnimusaide. Veahá boarráset mánáide navddán dát lei hui bivnnut. Liikojin muitalussii ja kostymaide, musihkkii ja lávdegeavaheapmái. Neavttárat ledje maiddái hui čeahpit. Dat maid in liikon, lei jietna, go orui funet balanserejuvvon lávlagiin, juoga mii dagahii ahte lei váttis áddet teavstta ja dat lea dehálaš musikálas. Soaitá dieđus dan dihte go dát lei álgočájálmas ja sávan ahte dat buorrána turnea botta, dadjá son.
DUHTAVAŠ
Almmái gii lea ráhkadan čájálmasa teavstta ja bagadeaddji, Nils Gaup, lei issoras duhtavaš.
– Dan gal lean. Leamaš ollu bargu ja hušša. Erenomážit go guokte neavttára šadde illáveaje justa ovdalaš vuosttaščájálmasa. Hui illudahtti go buot doaibmá nugo lea plánejuvvon ja hárjehallon. Erenomáš illudahtti lea go viimmat ceggejuvvui albma musikála Beaivvážis, gos Roger Ludvigsen viimmat beasai komponeret musihkka iežas vuosttaš musikálii. Ja ledjen beanta hirpmahuvvan go Marte Fjellheim Sarre gii čađahii bures čájálmasa vaikko sus lei čottadávda. Sushan lea váldorolla čájálmasas.
Don dáidet veahá njuorasmuvvat čájálmasa botta?
– Hehe, jua. Šattai oalle nanus muhtin bottaid buriid prestašuvnnaid geažil. Mu mielas buohkat galget rámis dáinna. Gullen máŋgasa gohčodeamen čájálmasa magihkalažžan, ja dan lea suohtas alo gullat go leamaš ollu dovddut ja olmmoš leamaš gealdagasas ovdal go rátnu gahčai, mojohallá Gaup.
Diida guovssahasa birra, nagoditgo ealáskahttit dan fas?
– Na dan mun gal sávan, go measta buot sápmelaččaide lea dat daguhuvvon oaivái unnivuođa rájes. Ii de varra leat nu váralaš dan birra gullat ja oaidnit ođđaáigásaš veršuvnna maid.
Nubbi čájálmas ii šaddan Guovdageainnus sotnabeaivve, seastin dihte rašes jienaid. Dál joatká turnea Kárášjohkii, Detnui, Áltái, Olmmáivággái, Tromsii, Anárii, Vuhččui ja Girkonjárgii ovdal go máhccet fas ruoktot čájálmasain skábmamánu 1.beaivvi.