– Lean hui gearggus šaddat ollesáigge politihkkárin

Go Ellinor Marita Jåma Åarjel-Saemiej Gïelh -joavkkus geassádii šiehtaduvvon ráđđelahttun, de sámediggepresideanta bovdii Guovddášbellodaga Hans Ole Eira su sadjái. – Lean hui gearggus dán bargui, lohká Eira, gii dál lea olles leahtuin ohcame soapmása gii su boazodoalu gohkkegoahtá.

– Mu árgabeaivi rievdá dramáhtalaččat. Lean han álo leamaš ollesáigge boazodoalli, muhto lean hui gearggus bargagoahtit ollesáiggepolitihkkárin. Vuosttaš maid ferten dahkat, lea gávdnat bargi, gii hoide boazodoalu. Dat gal manná hui bures datge, lohká áiddo nammaduvvon sámediggeráđđelahttu Hans Ole Eira.  

Hans Ole Eira vuosttaš almmolaš bargobeaivi lea ođđajagimánu 1. beaivvi. 

– Lea hui buorre go mus lea nie buorre ráhkkananáigi, čaimmiha son.

Váldá badjelasas Jåma saji

Go ođđa áirasat bargagohte Sámedikkis 2017:s, de sohpe ovttasbargobellodagat Norgga Sámiid Riikkasearvi, Guovddášbellodat, Johttisápmelaččaid listu ja Åarjel-Saemiej Gïelh ahte vuosttaš guokte jagi ráđis bargá Johttisápmelaččaid listu. Maŋit guokte jagi galggai Åarjel-Saemiej Gïelh leat ráđis.

Gieskat go Ellinor Marita Jåma Åarjel-Saemiej Gïelh -joavkkus válljejuvvui ođđasit NBR jođiheaddjin, de son celkkii eret ráđđesaji. Dál leat eanetlogu bellodagat soahpan nuppástuhttit Muohtačalmmit ovttasbargošiehtadusa. Guovddášbellodaga Hans Ole Eira searvá Jåma sadjái. 

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo illuda ovttasbargagoahtit Guovddášbellodaga Hans Ole Eirain. – Mun jáhkán ahte maiddái son heive doibmii bures, lohká son. Govva: SÁMi ođasmagasiidna

– Mii šattaimet veaháš nuppástuhttit šiehtadusa, ja mun lean ilus go visot bellodagat leat leamaš konstruktiivvalaččat ja veahkkálaga gávnnahan čovdosiid. Dál mii leat soahpan ođđasis juohkit posišuvnnaid, ja mii illudit buohkat joatkit buori ovttasbarggu lokten dihte sámi gielaid, kultuvrraid ja ealáhusaid ja nannen dihte sámi vuoigatvuođaid, dadjá sámediggepresideanta. Mun lean hui duhtavaš bargguin, maid Berit Marie Eira lea doaimmahan sámediggeráđis guokte jagi. Son lea leamaš mávssolaš min barggus iežas viiddis gelbbolašvuođain. Dál illudan ovttasbargat Hans Ole Eirain ráđis, ja mun jáhkán ahte maiddái son heive doibmii bures, dadjá Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ráđđelahtuid molsuma birra. 

Boazodoallu váibmoášši

Hans Ole Eira lea Mázes eret ja lea leamaš Guovddášbellodaga sámediggeáirras 2017 rájes. Son lea boazodoalli ja su váibmoášši leage boazodoallu. Dattege ii leat čielgan vel makkár rolla sus galgá leat sámediggeráđis. 

– Mun in dieđe vel makkár ovddasvástádus mus šaddá Sámediggeráđis. Mun lean álo leamaš ealáhuspolitihkkárin, muhto go leat politihkkár de fertet eará surggiidge máhttit. Son gii odne bargá ealáhusáššiin (NSR Silje Karine Muotka journ.čilgehus) bargá issoras buori barggu ja lean hirbmat duhtavaš su bargguin, nu ahte lean gearggus eará áššiiguin bargagoahtit. Válddán badjelasan justa dan maid presideanta sihtá mu váldit badjelasan, lohká Eira.

Ii jáhke sámepolitihka olus rievdat

Ođđa šiehtadusas boahtá maiddái ovdan ahte Berit Marie Eira álgá Sámedikki ealáhus- ja kulturlávdegotti nubbinjođiheaddjin. Su ovddasvástádus ráđis fátmmasta boraspiriid, duoji, árbevirolaš máhtu, kulturmuittuid, vuorrasiid ja nuoraid áššiid. Ii leat vel čielgan makkár ovddasvástádusa Hans Ole Eira dál oažžu. Vaikko makkár rolla de oaččoš, ii jáhke son sámepolitihka olus rievdat go son lávke ráđđái.

– In dal dan gal jáhke. Mis han lea hui buorre ovttasbargu juo Muohtačalmmit-šiehtadusa bokte juo ovdalaččaid ja Guovddášbellodat lea beassan eanetlogus juo čađahit olu Guovddášbellodatpolitihka. Mu vuolggasadji lea dieđusge Guovddášbellodaga politihkka, muhto nugo lea ovttasbargojoavkkuin, de dás ge lea nu ahte mii fertet ovttas heivehit politihka ja dan leat nagodan. 

Ii šatta sátnejođiheaddji 

Hans Ole Eira ii leat dušše sámediggepolitihkkár. Son searvvai maid suohkanválggaide ja beasai Guovdageainnu suohkanstivrra áirrasin. Sus lea maid leamaš vejolašvuohta šaddat sátnejođiheaddjin go lei Guovddášbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas. Justa dan rolla don ii dattetge váldde badjelasas. 

– Suohkanpolitihkka šaddá nugo juo plánejuvvon, muhto dat mii rievdá lea ahte in sáhte gal šaddat sátnejođiheaddjin, vaikko datge lei vejolaš ja mihttomearrin. In sáhte guokte ollesáigge barggu váldit badjelasan. Jus šaddá vejolaš Guovddášbellodat sátnejođiheaddji Guovdageidnui, de han mis leat vel guokte áirasa, lohká son.  

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *