Ii searvva Frankfurta hervvoštallamiidda

Dan botta go stáhtaministtar ja ruvdoprinsapárra rahpe Frankfurta girjemeassuid, Máret Ánne Sara lei hoteallalanjas lohkame beannot čuođi siidosaš reivve, maid ráđđehusadvokáhtta lea sádden ON:i.

– Mus gal moiddodii váibmu dainna jurdagiin ahte smujjat stádaministariin ja ávvudit Norgga dan seammás go su ráđđehus ja bálvvát oaguhit mu vielja, botnjet ja duššindahket su duođalaš dili ja uhkidit min rivttiid. Okta lea sihkar: in leat deike vuolgán Norgga ávvudit, dadjá Máret Ánne Sara Frankfurtas. Son ii searvan rahpandilálašvuhtii stádaministariin ja ruvdoprinsabárain.

Hirbmat olu olmmoš lea boahtán vásihit stáhtaministara ja ruvdnoprinsapára Frankfurta girjemeassuid rahpamis. Dá oainnát earet eará Norgga stáhtaministtar Erna Solberg, artista Elle Márjá Eira, Trine Skei Grande, Ruvdnoprinsapárra Mette Marit ja Haakon.GOVVA: Claus Setzer, Copy rigth: Frankfurt Book Fair.

Ii dáhto ávvudit Norgga

Máret Ánne Sara lea okta Sámi stuorámus dáiddáriin. Son lea johtán miehtá máilmmi iežas dáiddačoakkáldagain, mii govvida su vielja dili. Masá čieža jagi lea su viellja Jovsset Ánte Sara dorron vuoigatvuođaid ovddas Norgga riektevuogádagas. Jur ovdalaš go stáhta bođii bákkus njuovvat Sara ealu, gávdne gaskaboddosaš čovdosa. Sara attii bohccuid lagas olbmui, nuppi orohahkii. Dál leaba Máret Ánne ja Jovsset Ánte vuordime veahki ON olmmošvuoigatvuođakomiteas. 

– Mu mielas lea váttis njiellat dán ovttageardánis stádahervvoštallama seammás go min dilli ruovttus lea nugo lea. Geavahin baicce áiggi lohkagoahtit maid Norgga ráđđehusadvokáhtta čállá ON:i Jovsset Ántte birra. Lea bahča lohkat movt sii botnjet ášši ahte mii dat leat láhkarihkkut ja sii dat rievttálaš vigiheamit, lohká son.

Čájeha dáidaga ja searva digaštallamii

Mannán duorastaga rahppui House of Norway -čájáhus Angewandte Kunst -museas. House og Norway gullá oassin Frankfurta doaluide. Máret Ánne Sara lea maiddái deike bovdejuvvon. Son lea heŋgen dáidaga čájáhussii ja searvá maiddái ságastallamiidda girjjálašvuođaprográmmas. Hervvoštallamiidda gal ii loga nákcet dahje hálidit vuolgit. 

–  Čájáhusrahpamii gal serven danne go lean ilus ja giitevaš ahte lean bovdejuvvon dán čájáhussii. Kuráhtorat Matthias Wagner K. ja Sabine Schirdewahn leaba duođalaččat ja dárkilit bargan čájáhusain ja galledan sámi máŋgga geardde. Dalle go sudnuin vuosttaš háve čoahkkinasten, de ledjen aiddo lohkan stáda reivve, gos sii dieđihedje villjii ahte eai áiggo doahttalit ON olmmošvuoigatvuođalávdegotti, baicce baggonjuovvat min ealu nu jođánit go vejolaš. Ledjen nu vuorjašuvvan ahte in nagodan doalahit suhtu dien čoahkkimis. Go dien čoahkkima maŋŋel ožžon almmolaš bovdehusa, de ipmirdin ahte soai bargaba rehálašvuođain ja ahte sudno ulbmil čájáhusain lea čájehit duohta gova dan stádas maid govvidit. Lean giitevaš ahte min jienat leat dákkár arenain, rehálaš ulbmiliin iige dušše čikŋan. 

Harald Gaski ipmirda 

Bearjadaga šaddá dattege dehálaš beaivi Sarai ja su bargomihtuide. Dalle lea sátnefriddjavuođa digaštallan. Dasa searvá Sara ja Niillas Holmberg. Debáhta jođiha Harald Gaski.

Veterána ja beakkán sámi girječálli Harald Gaski bovde Máret Ánne digaštallat sátnefriddjavuođa Frankfurtas. – Ipmirdan bures go ii searvan rahpamiidda, lohká Gaski. GOVVA: Jan Skoglund Paltto

– Mun lean boahtán deike ovdanbuktit iežan dáidaga dainna sávaldagain ahte máilmmis livččii vejolašvuohta oaidnit ja ipmirdit duohtavuođa dan máidnojuvvon čáppa Norggas. Movt kolonisttalaš stáda, bisánkeahttá falleha sámi rivttiid ja nu maid olbmuid eallimiid. Bearjadaga searvvan maid digaštallamii Niillas Holmbergain. Dalle lea fáddá sátnefriddjavuohta. 

Harald Gaski lea son guhte jođiha digaštallamiid sámi girječálliiguin. Son lea juo láidestan moadde girjjálašvuođaságastallama Frankfurtas. Su mielas lea buorre go sámi girjjálašvuohta, dáidda ja kultuvra lea ožžon dan mađe stuora saji Frankfurta girjjálašvuođameassus.  

– Mii leat unna álbmot, muhto lihkká gokčat masá 4 proseantta olles doaluin dáppe. Dat gal lea viehka buorre go geahččat man stuorrát dát doalut leat, lohká Gaski gii ipmirda bures go Máret Ánne Sara válljii leat hoteallalanjas dan botta go Norgga elihta rabai doaluid Frankfurtas.

 – Ipmirdan hui bures go Máret Ánne bázii hoteallalatnjii go rahpan lei, go rahpandilálašvuohta lei dieđusge čalmmustahttit ahte Norga lea “guest of honour” ja nu dovdui dego ávvudeapmi Norgga stáhtas. Nubbe oassi, mii lea dat deháleamos oassi dáppe, lea girjjálašvuođafestivála ja girjevuovdin. In leat iešge norggameašttir rábmot Norgga, muhto lágideaddji Norla lea buori barggu bargan sámiid ektui dán girjjálašvuođa festiválas. Dál illudan jođihit debáhta masa Máret Ánne searvá. Dieđán son lea čállime girjji, muhto ii sáhte loahpahit girjji, justa danne go ášši vielja ja stáda gaskkas ii leat vel loahpahuvvon. Su dáidda ja servodateallin čuoldašuvvá oktii ja šaddá miellagiddevaš ságastit suinna sátnefriddjavuođa birra. Mis han lea sátnefriddjavuohta, muhto guldalit go eiseválddit, lea okta daid gažaldagain maid mii digaštallat.  

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *