Golahii jáfforuđaid biilii

Deatnulaš Markus Heiberg lei dušše 18 jahkásaš go válddii badjelasas šibitdoalu. Stuorámus hástalus 19 jagi áigi lei hálddašit stuorra boađuid jierpmálaččat.

Markus Heiberg lei dušše 18 jahkásaš go válddii badjelasas ádjás šibitdoalu ja heittii eanandoalloskuvllas, gos lei vázzán guokte jagi.

JÁFFORUĐAT BIILII

Stuorámus hástalussan nuorra almmái goittot oinnii ruđa hálddašeami ja geavaheami.

– Lei hástalus oažžut fáhkka nie ollu ruđa gieđaid gaskii. Muittán bures maid bargen go vuosttaš máksu bođii. Mun osten fiinna biilla, muhto ii lean doarvái fiinnis. Mun dolvon dan vel nu gohčoduvvon “stylemii”, vuoi šaddá čaffadut. Ja go de gearggai, dat mávssii munnje olles mánu sisaboađu. Ja go jáfforehket bođii, de ii lean šat ruhta dan máksit. Ja muittán hui bures go lohpidin alccen ahte diet ii galgga šat goassige dáhpáhuvvat, čaimmiha son.

Heiberg goittot ii lihkostuvvan gávdnat gova dan beakkán biillas ja dat lonuhuvvui stuorát biilii, go nuorra párra oaččui vuosttaš máná.

– Leimme hui nuora go oaččuime vuosttaš máná ja leimme goappašagat 20 jahkásaččat, muitala son.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

NANA BOAHTTEÁIGI: Markus Heiberg ovttas bearrašiinnis mannan juovllain. Sudno mánát leat dál 8-, 10- ja 16-jahkásaččat ja buohkat beroštit eanandoalus. Govva: Åsá Márgget Anti

BOAHTTEÁIGGI BIRGEJUPMI

Dan rájes son lea goittot huksen alcces eamidiin ja sudno golmma mánnái nana boahtteáiggi sihke mielke- ja biergobuvttademiin.

Sudno mánát leat dál 8-, 10- ja 16-jahkásaččat ja buohkat beroštit eanandoalus.

– Boarráseamos nieida lea geasi vuodján tráktoriin ja lea leamaš stuorra veahkkin.

MÁNNÁN ČUVODII ÁDJÁ

Son maid lávii mánnán jo čuovvut ádjás návehis ja go bođii vejolašvuohta váldit doalu badjelasas, de ii lean eahpádusge maid nuorra deatnulaš háliidii.

Muhto geaidnu lihkostuvvamii ii leat leamaš nu álki ja son lea deaividan iešguđet hástalusaid, maid lea gártan čoavdit dađis.

– Ruđalaččat lei mus hearrá dilli boares návehiin, go ii lean vealgi, muhto ii lean nu álki váldit friddja, go in suitán goittot bargi bálkkáhit. Dál lea mus nu stuorra doallu ahte in birge okto ja beasan bargiid váldit.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

BEARAŠDOALLU: Dát bearašgovva lea váldon go ođđa návet lei eiddo gárvánan 2013:s. Govva: Åsá Márgget Anti

MOALKÁS GEAIDNU

Su áddjá gárvii náveha 1969. Dan rájes ii lean divoduvvon iige ođasmahtton earágo dan mađe mii lei dárbbašlaš. Doalus ledje 22 šibiha ja 132 tonna mielkeearri.

2011:s álggii moalkás geaidnu beassat hukset ođđa náveha, mii deavddášii ođđa gáibádusaid. Muđui livččii gártan heaittihit doalu ja bággehallan giddet boares náveha uvssaid.

Nuorra boanda ozai 10 miljovnna kruvnna Innovašuvdna Norggas ođđa návehii. Golbma miljovnna kruvnno sáhtii oažžut doarjjan. Vaikko ákkastalai dainna, ahte sáhtii buvttadit beali eanet go ovdal, de goittot oaivvildii Innovašuvdna Norga prošeavtta menddo stuorra riskan ja biehttaledje su ohcama borgemánus 2011:s.

Dalle Heiberga bearaš mearridii heaittihit doalu ja vuovdit mielkeeriid.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

OĐASMAHTTÁN: Heiberg muitala iežas šaddan vel vuoruhit 1,2 millijovnna kruvnna ráhkadit saji ođđa biebmanmašiidnii. Dát mašiidna molle ja bálku siilosuinniid gusaide. Priváhta govva

JORGGIHEDJE

Mánu maŋŋel bođii goittot illusáhka Innovašuvdna Norggas, ahte ledje jorggihan ja mearridan lihkká juolludit sutnje sihke loana ja doarjaga. Eaktun lei ahte golut galge geahpeduvvot sullii miljovnnain kruvnnuin.

Seamma jagi biehttaledje njealji eará nuora ohcamiid, dan sivas go sis ii lean doarvái buorre dienas.

– Mun čilgejin dalle ahte lea áibbas veadjemeahttun ahte nuorra olbmos lea nu ollu ruhta. Mun ledjen vuosttaš gii nággejin oažžut doarjaga ja ožžon loahpas. Mu maŋŋel leat 5 nuorra bearasdoalu ožžon juolluduvvot huksenprošektii, čilge Heiberg.

Ášši joatkašuvvá gova vuolde.

OĐĐAÁIGÁSAŠ REAŊGA: Heibergga ođđa reaŋga maid osttii 2017:s. Dát molle ja bálku siilosuinniid gusaide. Priváhta govva

II OAINNE ROASU

Seammás go Markus lea stuoridan ja viiddidan doalus, de leat ollugat Davvi-Norggas válljen heaitit šibitdoaluin. Son goittot ii oainne ahte eanandoallu livčče heahtedilis dahje makkárge roasus.

– In sáhte lohkat ahte mii vásihit makkárge roasu. Lean mielde Finnmárkku boandasearvvis ja mii oaidnit ahte vaikko olusat leat heaitán, de leat mielkeearit bisson seamma stuorisin. Doalut mat leat báhcán, leat viiddiidan ja oastán eambo mielkeeriid, čilge son.

Goas don šaddet gründárin/fitnodateaiggádin ja manin?

– Mun álgen jagis 2001 ja mus lea eaŋkilolbmo fitnodat. Mun lean beroštan eanandoalus jo mánnávuođa rájes ja dat lea hui miellagiddevaš.

Mii lea du stuorámus niehku ja leatgo čuovvulan dan?

– Mu niehku lei dieđus álggus álggahit iežan doaluin. Ja go de ledjen dan ollašuhttán, de háliidin stuoridit dan doalu, mii mus lei. Mun lean huksen ođđa stuorra náveha ja háhkan eambo šibihiid. Álggos ledje mus 22 šibiha ja 132 tonna mielkeearri ja dál leat mus 52 šibiha ja 390 tonna mielkeearri.

Mii lea leamaš stuorámus hástalus das rájes go álget?

– Mun ledjen hui nuorra go álgen ja ožžon fáhkka stuorra ovddasvástádusa. Mu mielas stuorámus hástalus lei máhttit hálddašit nie ollu ruđa jierpmálaččat.

Leatgo ožžon makkárge veahki dahje doarjaga?

– Lean ožžon doarjaga Innovašuvdna Norggas, Sámedikkis, Deanu gielddas ja Finnmárkku Fylkkagielddas.

Birgetgo iežas fitnodagain?

– Dál mun gal birgen.

Mo rávvešit eará álggaheaddji grúndáriid?

– Gánnáha ráhkadit alccet 5 dahje 10 jagi plána ovddos guvlui. Juohke fitnodat geavaha vuos sullii 5 jagi ovdal go šaddá dienasin. Ferte rehkenastit vuosttaš 2-3 jagi bargat nuvttá. Ja de gánnáha bidjat ruđa sierra daid heajos mánuide ja jagiide, go dat maid bohtet.

Gos oainnat iežat 5 jagi geažes?

– Sávvamis buorre dilis. Go dál lean bargamin oažžut eret velggiid.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *