Gádjo Oslo sámi mánáidgárddi:

Rukses ráđđehus lea sirdán 463 millijuvnna kruvnna Oslo-bušeahtas boahtte jahkái ovttasbargguin Bb, SV, gean doarjuba Rukses bellodat ja doppe gávdnui maiddái ruhta Oslo sámi mánáidgárdái, nu ahte eai dárbbaš eretcealkit jođiheaddji.

ILUS: Cizáš mánáidgárddi jođiheaddji Máre Helander lea hui ilus go politihkkarat ledje ovtta oaivilis gádjut jođiheaddji virggi mánáidgárddis, juoga mii addá buriid vejolašvuođaid joatkit rekrutterenbargguin ja addit Oslo sámemánáide vuoigatvuođaid maidda sis lea gáibádus. Maiddái Kamil Øzerk lea movtta go virgi bisuhuvvo. – Dan ánssášit sámi mánát ja váhnemat, dadjá son.  

Ovttasbargu gaskal Ruoksada, Bargiidbellodaga, Sosialisttalaš gurutbellodaga Guovddášbellodaga doarjagiin, gádjo dán háve Oslo sámi mánáidgárddi, go sirddašedje bušeahttaruđaid, gos Cizáš oaččui 800.000 kruvnnu liigedoarjaga, vuoi beaivválašjođiheaddji virgi dál bisuhuvvo.

MOVTTAT: Cizáš mánáidgárddi jođiheaddji Máre Helander ja Kamil Øzerk lea movttat go virgi bisuhuvvo

POLITIHKALAŠ OVTTAOAIVILVUOHTA

Gávpotráđđi lea ovttaoaivilis Ruoksadin boahtte jagi Oslo-bušeahta ektui. Ja lea buori áiggis ovdal go bušeahta galgá gieđahallot gávpotstivrras juovlamánu 8.beaivvi. Ruoksat lea ožžon mieđihuvvot soames gáibádusa, ja Bb joavkojođiheaddji Andreas Halse oaivvilda ahte sii fertejedje dahkat ollu, muitala son čálalaš vástádusas SÁMi ođasmagasiidnii.

Halse dadjá ahte Bb lea dahkan ollu olahit ovttaoaivilvuođa Ruoksadin, muhto oaivvilda ahte sii doalahit oadjebas ekonomalaš stivrejumi.

– Eanaš áššiin leat ovttaoaivilis singuin, maiddái sámi mánáidgárddi ruhtadeamis, dadjá son.

BERRE RUHTADUVVOT

SÁMi ođasmagasiidna lea sádden čálalaš gažaldaga e-poasttas ahte leago Ruoksat gearggus áŋgiruššat sámi mánáidgárddi bealis oktii vel, ja mo sii galget lihkostuvvat. Mii leat maiddái jearran ahte maid sii jurddašit jođiheaddji virggi heaittiheames, mo sii oidnet vuođđolága rihkkuma ja ovttasbargosoahpamuša gaskal Sámedikki ja Oslo gieldda.

– Mis ii leamaš ovttaoaivilvuohta ja leat bargan garrasit. Dát lea eanemus maid mii goassige leat nagodan sirdit. Seammás go gieldda ollislaš bušeahta lea stuorát go goassige ovdal, muitala Rukses bellodaga joavkojođiheaddji ja váldošiehtadalli Eivor Evenrud. 

Cizáš mánáidgárddi

Evenrud čállá viidáset ahte sii leat ilus go sámi mánáidgárdi oažžu 800.000 kruvnnu doaibmadoarjaga ja oidnet dan dehálašvuođa, danin leatge áŋgiruššan bisuhit dan ovdal, jagi 2019.

– Dat lea nu dehálaš Oslo sámi mánáide, ja galggašii oažžut sierra ruhtadeami guhkit áigge badjel, muhto dan kámppa fertet váldit eará háve, loahpaha Evenrud iežas e-poasttas.

Mii eat leat ožžon vástádusa gažaldahkii mii guoská vuođđolága rihkkumii ja ovttasbargosoahpamuššii.

RÁĐĐÁDALLANGEATNEGASVUOHTA

Cizáža váhnenjoavkku jođiheaddji Øyvind Kvaløy vástida čuovvovaččat ášši ektui iežas e-poasttas SÁMi ođasmagasiidnii.

GAŽADIT LOBÁLAŠVUOĐA: Cizáža váhnenjoavkku jođiheaddji Øyvind Kvaløy muitala ahte váhnemat leat bivdán gávpotoassedirektevrras čilgehusa manin eai leat čađahan ráđđádallama maid sámeláhka gáibida.

– Dán vuođul sádden didjiide dan maid váhnemat Sámi mánáidgárddis leat gávnnahan, dan ektui ahte makkár njuolggadusat sámi fálaldaga ektui galget leat. Mánáidgárdde váhnemat ja bargit leat hui čielgasat ahte Sámeláhka čuvvojuvvo, ođđa ráđđádallangeatnegasvuohta mii bođii fápmui jagi 2021 geasset.

“Sámelága § 4-4 addá gielddaide ráđđádallangeatnegasvuođa. Ráđđádallangeatnegasvuohta guoská buot mearrádusaid dahje doaimmaid mat sáhttet váikkuhit njuolga sámi beroštumiide.

Njuolggadusaid rihkkun ráđđádallamiid oktavuođas sáhttá dagahit eahpegustojeaddjivuođa sámelága § 4-9 vuođul.”

– Evttohit heaittihit dákkár virggiid nugo Sámi mánáidgárddi jođiheaddji, váikkuha njuolga sáme beroštumiide. Váhnemat leat bivdán gávpotoassedirektevrras čilgehusa manin eai leat čađahan ráđđádallama maid láhka gáibida, čállá Kvaløy váhnenjoavkku bealis. 

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *