– Eiseválddiid dáruiduhttin- politihkka lea sivvan dálá rasismii

Biehtár Ovllá Eira (30) lea válljen álgit studeantan ja váldit oahppoloana, vaikko sus lea alla oahppu militearas. – Dáruiduhttima dihte in máhte sámegiela. Dál gaccan giellaoahpu bálkká haga ja dasa lassin massán guokte jagi bargovásáhusa.

Moaddelogis ledje boahtán álbmotčoahkkimii muitalit makkár rasismma vásihit, ja mii galggašii dahkkot eastadan dihte rasismma.

Moattelogis leat boahtán Kárášjoga servodatvistái, gosa Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji lea bovden álbmotčoahkkimii. Bargi guovttos leaba vuolgán gullat makkár rasismma sámit vásihit ja movt rasismma eastadit. Dat mii daddjojuvvo dán čoahkkimis, galgá ráđđehusa rasismaraportii mii gárvána čakčat.

– Velkommen til dette møtet, lohká Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby.

Dulka ii jietnat maidege go sátnejođiheaddji dárusta. Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji lea dulkka diŋgon, mii dulko dušše sámegielas dárogillii. Ii nuppe guvlui. Dáppe ii leat maid dulkonrusttet.

Inga Ravna Eira lea álo čuolastan sámegiela beales, ja logai badjelgeahččanvuohtan go eai leat ordnen dulkonrusttega ja dulkoma eará go sámegielas dárogillii. – Dát lea dábálaš vealaheapmi, logai son ja gáibidii albma dulkoma.

– Min álo vealahit giela dáfus. Mun lean vuorrasat olmmoš, inge gula dudno. Jus dulkonrusttet livččii, de beasašin bealljebilttuiguin gullat maid lohkabeahtti, ja iežan gillii vel jus dulkobeahtti vel sámegillii, lei čielga diehtu Iŋgos Máhte-Iŋggás.

– Dáruiduhttin lea rasisma

Čoahkkimii lea maid su fuolkegánda, Biehtár Ovllá Eira ge boahtán. Son lea fargga 30 jagi boaris, iige hálddaš sámegiela albma láhkai. Son lea bajásšaddan áhčiinis, Iŋgos Niillas Ánddiin ja vieljainis boazodilis, Sørfoldas. Dáruiduhttima geažil son lea gártan bajásšaddat sámegiela haga. Son lea ollesolmmožin duođas bargagoahtán vai oahpašii giela, muhto dat lea leamaš divrras. Son lea suhttan go oaivvilda dáruiduhttinproseassa stuorámus rasisman sámiid vuostá.

– Mus lea virgelohpi bálkká haga. Lean loana váldán oahppat iežan giela mii lea rieviduvvon mus dáruiduhttinproseassas, man Norgga stáda lea čađahan. Barggan Guovdageainnu dearvvašvuođaguovddážis muhtimin, vai nagodan eallit. Lean suhttan. Šattan iežan militeara karrieras váldit bottu ja massán guokte jagi olles bálkká ja bargovásáhusa, danne go válljen giela váldit fas ruovttoluotta. Inge mun hálddašišgoađe giela albma láhkai dušše oahpuin. Danne áiggun ge bargat ainjuo jagi Kárášjogas ja leat fárrolágaid fulkkiiguin. Soaittán dan jagis oahppat sámegiela albma láhkai, muhto soaitá gal maid vihtta jagi ádjánit olahit mihttomeriid. Lea jallodat, muhto mun in ráđđe ja veaje maidege dan dáruiduhttinpolitihkkii man Norgga stáda lea čađahan.

– Biro sápmelaš!

Álbmotčoahkkimis muitala okta nubbi olmmoš movt leat vásihan rasismma. Gáhtaid alde juiget ja bilkidit gávttehasaid. Muhtimat ožžot áitagiid, muhtimat cápmahallet ja cahkkehuvvojit. Cielaheami lea vissa juohke sápmelaš ferten gierdat man nu dásis. Biehtár Ovllá lea oba olu gártan gierdat.

– Muhtun gohčodii mu biro sápmelažžan go in oastán vuollaga. Lean maid oba olu eará vásihan. Dattege árgabeaivvi rasismma eai vásit dušše sápmelaččat. Mu mielas lea árgabeaivvi rasisma sámiid vuostá hui seammalágan go man eará unnitálbmogat vásihit. Jus mii galgat jávkadit rasismma, de ferte eambbo diehtojuohkin sámiid birra ja sámi historjjás.  Dáruiduhttinproseassa ja koloniseren ferte skuvlagirjjiide, vai máddin ge dovdagohtet min historjjá. USA:s han gal buohkat dihtet šlávaáiggis ja Tuiskkas ohppet Holocausta birra. Dáppe Norggas jáhkket skuvlamánát ahte sámit ásset lávuin ja ahte sii leat vuovdnát ja aivve gáibidit sierravuoigatvuođaid ja sierrameannudeami. Ja mii sámit fertet ieža ge beassat oahppat iežamet historjjá. Muhtun ovddeš NSR-politihkkár muitalii munnje movt son 60-logus ii oba diehtánge ahte ledje máttasápmelaččat ja ahte Ruoššas ge ledje sámit. Oaivvildan duođas ahte okta assimilerendoaimmain lei ahte sámit eai galgan iežaset birra oahppat. Lean iešge jurddašan sámiid primitiiva luondduálbmogin ja nu han ii leat. Dán čavčča lean oahppan ahte sámiin lea breahttaspeallu, mii lea váddásat go šáhkka ja man vel Carl von Linné lea namuhan. Mus lea leamaš iežan sierra dekoloniserenproseassa. Lean šaddan nuppástuhttit iežan oaiviliid iežamet birra, dađistaga go lean oahppan iežamet historjjá.

– Stáhta gilván rasismma

Maiddái SÁNAG, Sámi našuvnnalaš gealbobálvalusas – psyhkalaš dearvvašvuođasuddjemis ja gárrendilledikšumis, lei boahtán ovddasteaddji álbmotčoahkkimii. SÁNAG jođiheaddji Gunn Hættai eai leat dát ođđa ságat. Vaikko ii sáhte muitalit detáljaid, de lohká sis leat pasieanttat, geat gillájit dáruiduhttima geažil. Son dáhttu raportii čállit ahte Norgga stáhta dat lea sivalaš rasismii, mii dál ain badjána sámiid vuostá.

SÁNAG:a jođiheaddji Gunn Hætta lohká stáhta iežas sivalažžan rasismii ja ahte rasisma ii jávkka ovdalgo stáhta ieš čilgegoahtá ahte sámit leat ovtta dásis dáččaiguin. 

– Almmolaš dáruiduhttinpolitihkka, mii lea leamaš, ja ain lea, de han stáhta ieš dan bokte lohká ahte sámiin ii leat seamma árvu go dáččain. Norga lea maid lohkan dáruiduhttinproseassas, ahte Norggas lea okta álbmot ja dat álbmot lea norgalaččat. Dat dat lea vuođđun ja dat vuođđu lea leamaš olu badjel 100 jagi juo. Ii leat imaš ahte lea rasisma sámiid vuostá. Jus dan áigot rievdadit, de fertejit eiseválddit váldit ovddasvástádusa ja čájehit olles Norgga álbmogii ahte nie ii leat dilli šat. Dál han mis lea Duohtavuođakommišuvdna ja sávan duođasge ahte go dat lea barggus čađahan, de bohtet bohtosat, ahte juoga dáhpáhuvvá. Ii galggaše šaddat nugo Váibmogiella-prošeavttain, mas NOU:s dušše čállet ahte sámegiella lea dehálaš almmá lasitkeahttá olus giellaruđaid, lohká Hætta.

Hætta guorrasa Biehtár Ovllái ahte sámi historjjá eai dovdda gallis.

– Mii eat iežage leat oahppan historjjá, ja guhkkin eret dáččat. Oaivvildan ahte stáda lea dáččaidge dáruiduhttán dainna lágiin ahte eai leat addán makkárge sámi historjjáoahpaheami skuvllas. Sámegiella ja sámiid historjá galggašii bákkolaš fágan skuvllas olles Norggas. Dat han lea dušše riggodat oahppat. Eiseválddit fertejit čájehišgoahtit praktihkalaččat, go lohket Norgga leat guovtti álbmoga guovllus. Dál dáhpáhuvvá oalle olu goitge. Mis lea Duohtavuođakommišuvdna, giellajahki ja dát rasismaraporta ja dalle ferten jáhkkit ja sávvat ahte manná buoret guvlui. Maŋimuš 30 jagi leat oaidnán rievdademiid veahážiid mielde, muhto mun dáhtošin dili jođáneappot rievdat, go dat čuohcá midjiide. Mii dáhttut rievdademiid jođáneappot, lohká son.

Áiguba raporteret

Fargga čoahkkin nohká. Čoahkkima álggu garra cuiggodemiid maŋŋá Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji bargi guovttos dáhtuiga bottus ordnet dulkonrusttegiid. Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji bargi guovttos leaba olu oahppan. 

Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji bargi guovttos galgaba raporteret dan maid Kárášjoga álbmot muitalii. Čoahkkin galgá vuođđun sin cealkámuššii Ráđđehusa rasismaraportii, mii almmuhuvvo čakčat.

– Leat olu rievdadusat maid eiseválddit galget dahkat ovdalgo sáhttit rasismma vuosttildit. Letne ipmirdan ahte dáruiduhttinproseassa lea addán vuolggasadji rasismii. Letne hirpmahuvvan muitalusain maid dás letne gullan. Jurddaš go sáhtát fallehuvvot go leat čiŋadan gávttiin. Nie ii galgga dáhpáhuvvat demokratiijas. Letne ieža ge vásihan dán čoahkkimis man dehálaš gulahallan lea. Dulkonrusttegat ja albma dulkon lea dehálaš gulahallamii. Leimmet oalle eahpesihkkarat dan hárrái geat bohtet álbmotčoahkkimii, go  eai lean beare gallis vástidan bovdejupmái. Jáhkiime ahte dulkoma čoavdit beavddi birra jus leat unnán olbmot. Dan moai šállošetne. Lihkus nagodeimmet loahpas ordnet dulkonrusttegiid de han dat manai bures. Justa dán vásáhusa ainjuo bidjat raportii, go giella ja gulahallan lea oba dehálaš, lohká Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji bargi SÁMi ođasmagasiidnii.

Biehtár Ovllá doapmala fas Guovdageidnui čoahkkima maŋŋá. Su mielas lei hui dehálaš čoahkkima čuovvut, vaikko vel leage eksámenii ráhkkaneame.

– Jáhkken duođaid ahte dát čoahkkin livččii hirbmat dehálaš, muhto go de jovden dohko de orui ahte eat mii dattege leat nu dehálaččat. Čoahkkin lei bealleváimmuin lágiduvvon ja lágiduvvon vai sii sáhttet lohkat ahte leat geahččalan. Bargi guovttos oruiga bággehallan deike. Seamma jurdagat leat Duohtavuođakommišuvnna barggu birra ge. Jáhkán stáhta viggá dáinna ge kommišuvnnain jaskkodahttit álbmoga, vai ii gulustuva viidát movt leat dáruiduhttán min. Beare geahča Norgga okkupašuvnna Nuorta-Ruonáeatnamis 1932:s. Dan birra eai dieđe gallis. Norga han lea dakkár siivos riika, mii juohká Nobela ráfibálkkašumi. Dat ahte Norga vealaha, ii heive dan čáppa govvii. Álggus han galggai namma dušše Soabadankommišuvdna, muhto dan gal gárte hilgut, lohká Biehtár Ovllá Eira.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *