Doarjja giela ja kultuvrra nannemii mánáidgárddis

Sámediggeráđđi lea guovvamánu rájes miessemánu rádjai juolludan 7,4 miljovnna ruvnno doarjjan 23 sámi mánáidgárdái ja 9 dáčča mánáidgárddi sámi ossodahkii. Kárášjohkii juolludedje oktiibuot badjelaš miljovnna.

Giđđadálvve ledje Láttošluohká mánáidgárdái bálkáhan Ammon Piera Nystad (Samipath) ja Jon Mikkel Eira (Ravdol Reindeer Herding) oahpahit árbevirolaš rievssatbivddu birra. Dá Jon Mikkel čájeha mo rievssaha galgá njaldit vuoi beassá ráhkadit das borramuša. Govva: Samipath

Sámediggi addá doarjaga sámi mánáidgárddiide ja dáčča mánáidgárddiid sámi ossodagaide,  maid doaibma vuođđuduvvá sámegillii ja -kultuvrii. Doarjjaortnega mihttu lea ovdánahttit doaimmaid, mat vuođđuduvvet sámi árvvuide, sámegielaide, kultuvrii ja árbevirolaš máhttui.

IEŠGUĐET DOAIMMAT

Kárášjoga mánáidgárddit leat ožžon oktiibuot 1.086.800 kruvnna doarjaga, mii geavahuvvo iešguđet doaimmaide. Láttošluohká mánáidgárdái leat juolludan 520.000 kruvnno, Guolban mánáidgárdái ožžon 436.800 kruvnno ja Badjemánáid beaiveruktui 130.000 kruvnno.

– Dáid doarjagiid geavahit mánáidgárddit iešguđet doaimmaide, mat galget leat mielde nannemin sámegiela ja kultuvrra. Min mánáidgárddit lávejit johtit iešguđet sajiin, nugo návehiid galledeamen ja maiddái boazogárddiid luhtte go nu heive. Sii lávejit jahkásaččat fitnat juoŋasteamen ja maiddái besset oahppat rievssatbivddu birra, muitala Arnulf Soleng, gii lea Kárášjoga gieldda bajásšaddan-, oahppa-, giela ja kultuvrra gielddalašjođiheaddji.

VÁSÁHUSAT

Hárve besset mánáidgárddit geavahit doarjaga rusttegiid oastimii, earret go jus lea oahpponeavvu, mii ovddida mánáid giela. Soleng lohká Sámedikki doarjaga juolluduvvot juohke jagi iešguđet mánáidgárddiid mánnalogu mielde. Sii raporterejit gos leat fitnan ja masa leat geavahan ruđaid.Giđđadálvve lei Láttošluohká mánáidgárdi bálkáhan Ammon Piera Nystad ja Jon Mikkel Eira oahpahit rievssatbivddu birra ja mo das ráhkadit borramuša.

– Ovtta jagi ožžo maiddái rievssaha ieža gárdái ja dalle gal lei oalle mokta doppe. Mánáidgárddit geahččalit mánáid buktit lagabui luonddu vai besset oahppat kultuvrras mas sii bajásšaddet. Dávjá fitnet maiddái tuvrras mearragáttis, muitala son.

GIITEVAČČAT

Soleng muitala maiddái mánáidgárddiid ovttasbargat earet eará girjerádjosiin, gos lávejit máinnasteaddjit guoimmuhit mánáid. Dasa lassin bohtet maiddái boarrásat máinnastit mánáide. Soleng muitala mánáidgárddiid jođiheddjiid oktan bargiiguin hutkat dáid mátkkiid.

– Leat ollu vejolašvuođat maid sáhttá bargat ja hutkat. Dát lea hui dehálaš doarjja vai mánáidgárddit besset eambo johtit ja vásihit. Mii leat hui giitevaččat dainna doarjagiin, deattuha son.

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR). Govva: Åse M. P. Pulk/Sámediggi

DEHÁLEAMOS

634 máná ožžot davvisámi mánáidgárdefálaldaga, 31 máná ožžot julevsámi mánáidgárdefálaldaga ja 37 máná ožžot lullisámi mánáidgárdefálaldaga. Oktiibuot ožžot 702 sámi máná fálaldaga, mii lea huksejuvvon sámi giela, kultuvrra ja árbevirolaš máhtu ala.

– NAČ 2016:18 Váibmogiella -raporttas daddjojuvvo ahte sámi mánáidgárddit leat deháleamos ovttaskas doaibmabijut sámegiela sihkkarastimis, suodjaleames ja ealáskahttimis. Mánáidgárddis biddjo vuođđu giela oahppamii, ja mánát leat boahtteáiggi giellageavaheaddjit. Danne lea hui dehálaš ahte mánáidgárddit leat mielde nanneme mánáid sámegiela, kultuvrra, árbevieruid ja identitehta, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR) preassadieđáhusastis.

LASSÁNEAPMI

2019 rájes 2020 rádjái ožžot eanet lullisámi mánát sámi mánáidgárdefálaldaga. Maiddái Romssas ožžot eanet sámi mánát sámi mánáidgárdefálaldaga. Julevsámi mánáid lohku, geat ožžot sámi mánáidgárdefálaldaga, bissu oalle dássidin.

– Midjiide lea dehálaš ahte mánát leat guovddážis, ja mii bargat dan ovdii ahte sis lea buoremus vejolaš fálaldat. Mis lea ain bargu mii galgá dahkkot ovdal go oažžut buori, viiddis sámi mánáidgárdefálaldaga olles riikkas, loahpaha Mikkelsen.

Nr23-2020-Tabell-støtte

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *