– Dáppe sáhttet rahpasit stuora vejolašvuođat

Frankfurta girjemeassut – máilmmi stuorámus girjemeassut – leat dán vahku Duiskkas. Dohko čoahkkanit girječállit ja lágádusat miehtá máilmmi márkanastit. – Dáppe sáhttá rahpasit vejolašvuohta sámi girjjálašvuođas olahit olggobeallai sámi ja Norgga riikkarájáid.

Nu lohká Davvi Girjji OS nubbinjođiheaddji Marit Alette Utsi gii lea sámi girjjálašvuođa beales jođihan Frankfurta meassuid ja leamaš  gulahallan olmmoš Norla ektui mii lágida Norgga prográmma.

Davvi Girjji OS nubbinjođiheaddji Marit Alette Utsi ja Norla jođiheaddji Halldòr Guđmundsson

– Lean ovddastan buot sámi girječálliid ja lágádusaid. Dán barggu bokte lean oahpásmuvvan maiddái movt girjegávppášeami márkanastin olgoriikii doaibmá, muitala Marit Alette Utsi.

Sus lea jáhkku sámi girjjiide ja oaidná stuora ávkki girjemeassus. 

Norgga kruvdnoprinseassa Mette Marit, Norgga ruvdnoprinsa Haakon ja Norgga stáhtaministar Erna Solberg.

– Dáppe sáhttá rahpasit vejolašvuohta sámi girjjálašvuođas olahit olggobeallai sámi ja Norgga riikkarájáid. Dál sáhttet olgoriikka lágádusat fuomášit ahte sámi girjjálašvuohta lea maiddái oassin máilmmi girjjálašvuođas. Min ulbmil dáppe lea gávdnat ageanttaid ja olgoriikka lágádusaid, geat liikojit sámi muitalan- ja máinnastanvuohkái, ja geat háliidit márkanastit ja almmustahtit sámi girjjálašvuođa olgomáilbmái. Lea maiddái vejolaš šaddat beakkánin ja dinegoahtit sámi girječállimin.

ABC-Company E-skuvla AS jođiheaddji Kirsi Paltto, Iđut AS jođiheaddji Nan ja Åge Persen girjjemeassu paviljoŋŋas.

 – Guovttis sámi girječállin, Inga Ravna Eira ja Synnøve Persen, leigga mielde girjetogas maid Norgga ruvdnoprinseassa Mette Marit lágidii. Dat bovttii olgoriikka journalisttain hirbmat stuorra beroštumi sámi girjjálašvuhtii.  Mu mielas lea sámi girjjálašvuođa boahtteáigi hui čuovgat, muitala Marit Alette Utsi.

Norgga ruvdnoprinsa Haakon galledii Norgga ossodaga Frankfurta girjemeassu. Gurot bealde romanialaš Luminita Cipaba, Máret Gudnel Sara, ruvdnoprinsa Haakon, Seija Guttorm ja Inga Ravna Eira.

Norggas dehálaš rolla Frankfurtas

Ollu sámit oassálastet Frankfurta girjemeassuide. Ovdda bealde Dat-lágádusa hoavda Per L. Boine, Kristina Utsi ja Beavváš Sámi našunála teáhtera hoavda Rolf Degerlund. Duogábealde Harald Gaski ja girječálli Sigbjørn Skåden.

Dán jagi lea Norga guosseriikan Frankfurta girjemeassuin mii lea máilmmi stuorámus ja deháleamos meassu. Dáppe lea 300 000 olbmo ja 10 000 journalistta. Maiddái sámi girječállit, dáiddárát ja lágádusat leat čoahkkanan Frankfurta girjemeassuide. 

Kulturministtar Trine Skei Grande oassálasttii maid Frankfurta girjemeassu rahpamii.
Norgga stáhtaministtar Erna Solberg hálai máilmmi stuorámus girjemeassus, Franktfurtas.

Norgga stáhtaministtar Erna Solberg rabai girjemeassu mannan maŋŋebárgga.

Norgga ruvdnoprinseassa Mette Marit ja girjemeassuid jođiheaddji. Govven:Marc Jacquemin,Copyright: Frankfurt Book Fair

Rahpamis leigga maiddái Norgga ruvdnoprinseassa Mette Marit, gii rabai meassuid, ja ruvdnoprinsa Haakon. Guovdageaidnulaš Elle Márjá Eira juoiggai rahpama loahpas. Meassut bistet olles vahku.

Elle Márjá Eira juoiggai Frankfurta girjemeassu rahpamis.
Heaggavákta, Norgga stáhtaministtar Erna Solberg, juoigi Elle Márjá Eira, kulturministtar Trine Skei Grande, guokte vierro olbmo, Norgga ruvdnoprinseassa Mette Marit ja ruvdnoprinsa Haakon. Govven: Claus Setzer,Copy rigth: Frankfurt Book Fair

Girječállit vuolgán Frankfurtii

Synnøve Persen lea sihke girječálli ja govvadáiddár. Son diehtá ovdalaččas ahte sámi girjjálašvuhtii lea beroštupmi, muhto lea eahpesihkar movt justa dát meassut leat. 

Girječálli ja govvadáiddár Synnøve Persen čájeha duhtavaččat antologiija girjji mii lea jorgaluvvon duiskka gillii dál.

– Ii leat nu buorre dadjat mii das boahtá, muhto lea hirbmat stuorra beroštupmi sámi girjjálašvuhtii ja dáidagii olgoriikkas doppe gos mun lean johtán. Mun lean dáppe mielde maiddái dáiddačájáhusas. Dál lea hui stuorra bearoštupmi sámi lyrihkkaantologiijai, mii dál lea almmuhuvvon duiskka gillii. Dat šaddá leat hui dehálažžan sámi girjjálašvuhtii ja lea hui mávssolaš ahte girjjit jorgaluvvojit earáge stuorát gielaide. Antologiija fátmmasta 350 jagi sámi girjjálašvuođa ja poesiija, ja das leat mielde dološ čállosat, mat buktet linjjáid otná áigái, muitala Synnøve Persen.

Girječálli Rauni Magga Lukkari lohká stuora ávkin leat dáppe.

Sámi poesia luođis ráppii. Panela oassálastit: Harald Gaski, Rauni Magga Lukkari, jorgaleaddji Christina Schlosser, dáiddár Synnøve Persen ja ságastallama jođiheaddji Johanna Domokos.

– Dát lea hui somás ja buorre meassu, go dáppe oahpásmuvan rivttes olbmuiguin ja beasan ovddidit iežan girjjálašvuođa earáge álbmogiidda, geat háliidit lohkat sámi árgabeaivvi birra.

Ravni Magga Lukkari čájeha duhtavaččat antologiija girjji mii lea jorgaluvvon dál duiskkagillii.

Mun čálán divttaid, hui ollu sámi nissonolbmuid birra ja sávan ahte eará máilmmi olbmot leat sáhkkit ja háliidit lohkat min beaivválaš dili birra. Mu teavsttat leat jorgaluvvon ollu Ungára gillii, gos mun dál lean hui beakkán. Mu teavsttat leat mielde antologias, mii dál lea ilbman duiskkagillii. Dás duohko jáhkán ahte sámi girjjalašvuohta leahkkasa olgoriikii, muitala Rauni Magga Lukkari.

Karen Anne Buljo čájeha duhtavaččat iežas girjji Frankfurta girjemeassuin.

– Galggašii sámi agency

John Trygve Solbakk lea sámi girjjálašvuođaguovddáža hoavda. Sámi girjjálašvuođaguovddáža doaibma lea márkanastit sámi girjjiid vuosttamužžan Sámis ja maiddái viidáseappot olles máilbmái. Frankfurta girjemeassuin besset sámi girječállit ja lágádusat ovdanbuktit ja čájehit sámi girjjiid. Dat dieđusge addá stuorrá vejolašvuođa olahit stuorát máilbmái sámi girjjálašvuođain, muhto John T. Solbakk lea leamaš ovdal mielde dákkár girjemeassuin ja lohká dán váttes bargun.

Čálliidlágádusa bargi Hedi Guttorm Einarsen ja Sámi girjjálašvuođa guovddáža hoavda John T. Solbakk leaba duhtavaččat.

– Mun dieđán ahte ii leat nu álkes bargu oažžut sámi girjjálašvuođa stuorrá máilbmái. Dan jáhkán vásihit daid sámi lágádusaid, geat leat dáppe.  Mus eai leat gal nu stuorra vuordámušat dán jagige Frankfurtta girjemeassuide, go jurddaša sámi girjjálašvuođa oppalohkkái. Sávan muhtin daid sámi lágádusain, mat leat dáppe, nagodivčče fállat muhtin iežaset girjjiin stuorra olgoriikka lágádussii. Jos dáppe lihkostuvažii muhtun min lágádusain fállát ja jus muhtin máilmmi lágádus fuopmá muhtin sámi girjji maid eará gielaide sáhtášii almmustahttit ja dat gal livčči hui stuorra vuoitu, muhto dat gal lea oalle stuorra hástalus jáhkkihit stuorra lágádusa, ahte min girjjit vuvdet maiddái sin márkaniin, lohká John T. Solbakk. 

– Leago sámi girjjálašvuođas boahteáigi?

– Maŋŋá meassuid čuvggodišgoahtá boahtteáigi sámi girjjálašvuhtii máilmmi márkániid ektui. Dat eaktuda dieđusge ahte girječállis ja lágadusas lea gii nu gii gaskkusta ja fáluha (agency) dan girjji birra dieđu muhtin stuorra lágádussii. Stuorra lágádusat gáibidit, ahte dus lea ageanta. Go dat lea, de lea álkit vuovdit vuoigatvuođaid olgomáilbmái.

Sámi girjjálašvuođa guovddáža hoavda John T. Solbakk hálešteamen vejolaš ođđa kundariin Frankfurt girjemeassus

– Ageanta lea dat olmmoš gii daid stuorra lágádusaide buktá fálaldaga. Girjjálašvuođa máilmmis girječálli ageanta fállá girjji stuorra lágádusaide. Ii ovttage sámi girječállis leat iežas ageanta. Mii galggašeimmet asahit dakkár sámi “ageancy”, mii dovdá sámi girjjálašvuođa ja fállá stuorra máilbmái sámi girjjid, mainna sii leat dál bargamin. Sámi girjjálašvuođas gal livčče vejolašvuođat olgoriikkas, loahpaha John T. Solbakk.

Plánat movt olahit máilmmi

Davvigirjji OS hoavdan Jan Helge Soleng lohká sámi lágádusat eai leat leamaš nu čeahpit márkanastit sámi girjjálašvuođa olgoriikii, muhto dán vahku girjemeassuin leat bidjan strategija movt olahit stuorát lágádusaid.

Davvi girjji OS bargit Máret Alehttá Utsi, Inga Ravna Eira, Jan Helge Soleng, Máret Gudnel Sara ja Seija Guttorm 

– Mii áigut čatnat buriid oktavuođa olgoriikka lágádusaiguin, main lea beroštupmi almmuhit girjjiid sámiid birra.  Davvi Girji áigu oassálastit maiddái boahtte jagi Frankfurta girjemeassuide. Mu vuordámuš justa dán vahku girjemessui lea vuovdit jobage ovtta girjji vuoigatvuođa muhtin olgoriikka lágádusii ja oahpasmuvvat girjjegávppašeami márkanastinvuogádahkii ja movt dat doaibmá máilmmi dásis, muitala Jan Helge Soleng. lohká Davvi girjji OS hoavda Jan Helge Soleng.

– Maid mearkkaša sámegirječálliide ja sámi girjjálašvuhtii searvat Frankfurta girjemeassuide?

– Frankfurta girjemeassut addet dieđusge stuorrá vejolašvuođa olahit stuorát márkániidda sámi girjjálašvuođain ja girječálliin lea vejolašvuohta dinet stuorát ruđa, maid goassige lea vejolaš dinet sámi lohkkiid gaskkas, jus mii nagodit vuovdit almmustanvuoigatvuođaid muhtin stuorra lágádusii, go stuorra lágádusaid prentenlohku lea arvat stuorát go maid mii prentet sámis. Čálli álo oažžu mávssu vuovdinlogu ektui ja mii háliidat leat dákko bokte loktemin sámi girječálliid dietnasa, lohká Davvi girjji hoavda Jan Helge Soleng.

– Makkár girjjiid hálidiit oastit?

– Olgoriikka lágádusat háliidit oastit girjjid, mat dávistit áigeguovdilis áššiid jia main lea dálá áiggi tematihkka, omd. birrasa ja luonddu birra, nu mo girjji maid Inga Ravna Eira lea čállán “Ii dá leat dát eaná”. Olgoriikka lágádusain lea maiddái beroštupmi sámi máidnasiidda, ulddaid ja kufihttariid birra, sámi kultuvrra, noaidevuođa ja šamanismma birra, lohká Jan Helge Soleng.

– Leago sámi girjjálašvuođas boahteáigi?

– Mun oainnán hui čuvges boahtteáiggi sámi girjjálašvuođas máilmmi márkaniin ja jáhkán boahtte jagi rájes vuovdigoahtit eanet sámi girjjiid olgoriikii. 

Dat OS lágádusa hoavdda guovttos, Per L. Boine ja Kristina Utsi

Beaivváš maid Frankfurtes

Beaivváš Sámi našunála teáhter lea maiddái Frankfurtas, gos girjemeassuid oktavuođas čájehit čájálmasa Johan Turi birra. Leif Isak E. Niilut lohká hui dehálažžan ahte Sámi našunála teáhter lea mielde dákkár stuorra meassuin ja márkaniin, gos sii besset čalmmustahttit sámi teáhtera dehálaš barggu máilbmái. 

Leif Isak E. Niilut lea mielde Beaivváš teáhtera čájálmasas Johan Turi birra, mii čájehuvvo Frankfurtas girjemeassuid áigge.

– Mii háliidit loktet sámi teáhtera nášunála dássái, danin mii gohčodit iežamet Sámi nášunála teahterin, muitala Leif Isak E. Niilut.

Norgga kulturministar Trine Skei Grande lei duhtavaš girjemeassu rahpamis.
Niillas Holmber gal lea gávdnan alcces girjeageantta gii vuovdala su girjjiid olgoriikkii. Su girjjit leat jorgaluvvon dál 5 gillii. Son lea hui duhtavaš girjemeassuin.
Susanne Hætta čájeha rámis iežas girjji girjemeassuin ja sávvá das buori gávpejođu. 

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *