– Buorre iđit ja buresboahtin deike, mun lean girdijođiheaddji Stensvaag

Leatgo čohkohallan girdis ja fáhkka gullan go girdipilohta rávkamin ”buorre beaivvi” ja čilgemin girdimátkki sámegillii? SÁMi ođasmagasiidna lea deaivvadan movttegis girdipilohtain, gii lea Bergenis eret.

– Mu namma lea Per Gunnar Stensvaag, muitala 63-jahkásaš movttegis Bergen almmái, geainna SÁMi ođasmagasiidna deaivvada Guovddášbellodaga gielddaválggaid čoahkkimis Kárášjogas.

Sámegielhálli pilohta

Stensvaag lea GB-politihkkár Trysilis, gos lea ássan eanaš áiggi eallimis. Son ii leat dattege nu dovddus politihkkárin. Eatnašat Norggas dovdet su baicce oktan norgga čeahpimusaid heaŋggočeasaniin (hangglider) čeassamiin, gii 1977:s šattai heaŋggočeasanastima norggameašttirin. Son vuittii maid 1980:s ”The greatrace” -heaŋggočeassangilvvuid USA:s. Son lea olu beroštumi boktán dán valáštallamii.

Dattege son ii leat politihka iige čeasaniid geažil šaddan dovddusin sápmelaččaid searvvis. Stensvaag lea oainnát maiddái girdipilohta ja son lea álo sámástan go girdá Sámi guovlluin.

”Buorre iđit ja buresboahtin deike, mun lean girdijođiheaddji Stensvaag. Dál leat fargga gearggus vuolgit lulás oaivegávpogii. Odne mii geavahit birrasiid ovtta diimmu ja 45 minuhta dohko ja nu mii ollet veahá árabut go dábálaččat. Šaddá fiinna dilli mátkkis ja oaivegávpogis lea veahá heittot dálki, muhto ii dat gal leat váralaš seaivut” Nie mun láven dadjat, bohkosa Stensvaag njálgát.

Ii leat sápmelaš

 Per Gunnar Stensvaag. Govven: Anne Berit Anti

Stensvaag váhnemat leaba Oslos ja Bergenis eret. Sus ii leat veaháge sámi duogáš. Dattege dovdá bures sámi kultuvrra, go bearaš fárrii Bergenis Trysilii go Stensvaag lei mánná.

– In heađisge leat sápmelaš. Mun lean riegádan Bergenis, muhto ledjen dušše čieža jagi boaris go fárriimet Trysilii, Lulli-Sápmái. Lea 30 jagi áigi go ohppen sámegiela. Mun lean oainnát dakkár geografiija-nerda. Go mun gehččen kárttaid ja oidnen sámegiel báikenamaid, de háliidin diehtit maid dat mearkkašit. Ja de lohken girjjiid daid birra, ja de fuomášin oahppat dan giela maid. Mun lohken Davvin kurssa okto ja mun nu dakkaviđe álgen hupmat sámegiela vai oahpan dan albma láhkai. Olmmoš ferte oainnat dušše duostat hupmat, iige leat nu hirbmat váttis jus fal lea dušše binnánaš jierbmi, čilge son.

Hirbmat gielalaš

Stensvaag lea gielalaš olmmoš. Su bargogiella lea eaŋgalasgiella. Sámegiela, dárogiela ja eaŋgalasgiela lassin máhttá vel duiskkagiela, fránskka- ja veahá ruoššagielage.

– Lávii áibbas lunddolaš sámástit go girden Sámi guovlluin. Sámegiella han lea vuosttaš giella dán guovllus ja sámegillii mun de láven rávkat buorrebeaivvi ja čilget girdimátkki. Láven álo álgit sámegillii, ja dasto dárogillii ja velá eaŋgalas gillii. Hui somá go olbmot lávejit nu liikot dasa.

Dál ii gullo šat sámegiel jietna Norgga girdiin

Jus it leat goassege deaivan leat girdimátkkis go Stensvaag lei pilohta, de it beasa gullat šat su sámegiela, mas lea vehá Bergena akseanta. Stensvaag ii oainnat girdde šat Norggas. Dál girdá son aivve Amerihkás ja Ásias, iige dalle beasa sámástit, sávvá buresboahtin aivve eaŋgalasgillii.

– Lea aivve eaŋgalasgillii dál, muhto mus lea gal vásáhus goas bessen sámástit, iige leat nu guhkes áigi das. Ledjen Chichagoi girdime, ja Ubmi universitehta bargit ledje mielde. Sii ledje jođus álgoálbmotkonferánsii. Dalle mun gal sámástin. Lei hui suohtas, jáhkán ahte lei suohtas sidjiide maid, lohká Stensvaag.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *