– Boazodoallostivra sáhttá gártat ođđasit meannudit áššiid

Gaskkal 50 ja 60 unnit ja stuorát ášši leat meannuduvvon dan beannot jagis, go Boazodoallostivrras eai leat leamaš sámiid válljen ovddasteaddjit. Sámi láhkačeahppi Ánde Somby lohká ahte mearrádusaid ii sáhte duođas váldit, go stivrra legitimitehta skierbmu.

– Leat golmma lágan legitimitehtat. Okta legitimitehta lea dat ekspeartalegitimitehta, ahte lea fágačehppodat ja máhttu stivrras. Nubbi lea demokráhtalaš legitimitehta, mii lea álbmotválljen orgánas. Goalmmát legitimitehta lea berošteaddji legitimitehta. Go geahččá boazodoallostivrra, movt dat lea biddjon čoahkkái, de das ii leat legitimitehta sámi álbmoga ektui, go sámi álbmotválljen orgána ii leat mielde leamaš. Stivrras lea maid oalle ruoinnas berošteaddji legitimitehta, go boazodoalloberošteaddjit dat galggašedje guovddáš oassálažžan stivrras. Dat geas lea čázet badjelasas, dat gii guoddá lávkka, galgá leat mielde mearrideames.

Mii guoská fágalegitimitehtii, de sáhttá gažadit dange leago stivrras duohta boazodoallofágalaš máhttu. Sin byrokráhtalaš fágamáhttu lea dieđusge muhtinlágan fága-legitimitehta, muhto dattege ii leat dat rievttes hápmi dan legitimitehtas. Nu ahte jus geahččá oppalaččat boazodoallostivrra legitimitehta, de dat skierbmu oalle garrasit, lohká sámi jurista Ánde Somby.

– Boazodoallu bántafáŋgan

Mannan vahku čálii SÁMi ođasmagasiidna ahte Sámediggi lea beannot jagi lean nammatkeahttá lahtuid stivrii, go eai leat leamaš ovtta oaivilis Norgga stáda boazodoallopolitihkain. Sámi ovddasteaddjit leat leamaš unnitlogus, almmá jođiheaddji ámmáha haga ja stivrra bargobagadus ii leat soahpan Sámedikki árvvuide. Maŋŋel go Stuorradiggi árvalii rievdadit lága, nu ahte Sámediggi ii dárbbaš šat nammadit lahtuid stivrii jus ii dáhto, de jorggihii Sámediggi.

Vaikko Sámediggi lohká iežas nammadan lahtuid danne go leat buori šiehtadusa ožžon, de máŋggas imaštit fáhkka jorggiheame.

– Balan Sámedikki bággehallan láhkaárvalusain nammadit stivralahtuid, logai boazodoallodiehtti ja jurista Øyvind Ravna mannan magasiinnas.

Jurista Ánde Somby lohká ges dán bántafáŋgaakšuvdnan.

– Sii leat  geahččaleame deaddit sámi servodaga, ahte jus eat searvva ja atte sidjiide dan legitimitehta, de sii sorbmejit boazodoalu gii dás lea gártá bántafáŋgan. Láhkaárvalus gártá oalle romes beallin Norgga boazodoalohálddašeami historjjás, go diekkár meanut eai galggaše 2019:s ja velá Skandinávia,s mii lea muđui oalle siviliserejuvvon máilbmi. Departemeanta lei baicce galgat juo álggu rájes jearrat Sámedikkis, ahte maid sáhttet bargat vai nammadit. Juohke soabadallamis lea dat oalle guovddášášši, lohká son.

– Sáhttet boasttumearrádusat

Beannot jagis, maid stivra lea doaibman sámi ovddasteddjiid haga, lea stivra meannudan birrasiid 50-60 ášši. NBR ii sáhte dáhkidit ahte livčče dahkkojuvvon seamma mearrádusat, jus juohke čoahkkimis livčče leamaš maiddái sámiid válljen stivralahtut. Jurista Somby lohká šaddat gelddolažžan oaidnit maid servodat gáibida dál, go stivrra legitimitehta skierbmu nu sakka.

– Jus Jovsset Ánte dál vuoitá ON Olmmošvuoigatvuođalávdegottis, de dat ášši čájeha man stuoris Boazodoallostivrra legitimitehta lea. Jus vuoitá, de čájeha dat ahte ii leat dušše okta, muhto máŋga ášši maid leat boastut meannudan, lohká Sámi láhkadovdi Ánde Somby. Govven: Roger Manndal  

– Daid áššiid searvvis leat ainjuo moadde stuora ášši, ovdamearkka dihte bággodoaimmat Jovsset Ánte Sara ektui. Áššit eai leat ožžon ollislaš čuvgejumi. Ollislaš čuvgejupmi ovtta áššis šaddá go buot legitimitehtat leat ortnegis. Go boazodoallostivrra legitimitehta skierbmu, de skirbmot buot áššit, maid leat meannudan. Lea hui váidalahtti ahte dákkár dilli lea daid áššiin, deattasta son ja lohká šaddat gelddolažžan oaidnit maid ON olmmošvuoigatvuođaid lávdegoddi cealká Jovsset Ántte áššis.

– Jus šaddá nu ahte Jovsset Ánte vuoitá olmmošvuoigatvuođa lávdegottis, de dat rahpá vejolašvuođa su ja eará áššiide. Go Suopma dubmehalai guovvamánus seamma lávdegottis, de jurddašin ahte Jovsset Ántte áššiin ge sáhttá mannat bures. Jus son vuoitá, de dat addá vejolašvuođa sidjiide, geat eai lean duhtavaččat dainna, maid boazodoallostivra lea mearridan, gáibidit ođđa meannudeami. De han ferte oaidnit dalle, šaddágo ođđa kámpa dáid áššiin.

Somby maid sávvá Olmmošvuoigatvuođa lávdegotti leat ožžon dieđu das ahte boazodoallostivra lea doaibman almmá sámiid válljen lahtuid haga.

– Jus dange vuođul dubmejuvvo Norga, ja mii diehtit ahte dilli lea bistán oalle guhká juo, de dat čájeha ahte Ráđđehus lea vuodján dieinna stivrrain beroškeahttá ahte lea bidjan ulloliinni čalmmiid ovdii. Jus boađus šaddá nie, de dat čájeha sturrodaga dán áššis, ahte ii leat okta eaŋkil guossaleapmi, muhto ahte sáhttet boastut mearridan máŋgga áššis. 

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *