Ulloliinnit buktet dietnasa

Guovdageaidnulaš May Toril Hansen Hætta álggahii smávva duodjevistti 13 jagi áigi ja buvttadišgođii sámi ulloliinniid, mat lea geasuhan ja barggahan dan rájes.

UNNA DUODJEVISTTÁŠ: May Torilis lea unna duodjevisttáš Ávžžis, mii lea sullii miilla eret Guovdageainnus. Priváhta govva

  • Namma: May Toril Hansen Hætta
  • Ahki: 50
  • Guovlu: Guovdageaidnu
  • Ámmát: Duojár
  • Duogáš: Duojár

May Toril lea jođihan iežas fitnodaga Ávži Design 2007 rájes ja su váldobuvtta lea gođđojuvvon ulloliidni. Sus lea unna duodjevisttáš Ávžžis, mii lea sullii miilla eret Guovdageainnus.

– Mun álggahin árbevirolaš rukses ulloliinniiguin ja mus lei mentor, gii oahpahii mu. Dál ráhkadan liinniid buot lágan ivnniiguin. Dasa lassin vuovddán láiggiid ja muhtin gárvves buktagiid, nugo báiddiid ja gahpiriid ja maiddái smávva gođđosiid.

KORONA RÁHKADII VUORKKÁ

May Toril buvttada eanaš liinniid, mat leat ovddalgihtii diŋgojuvvon, muhto ii leat sihkar galle liinni buvttada mánus. Dássážii ii sus leat leamaš vejolaš buvttadit vuorkká, ovdal go korona bođii.

– Lohku rievdadallá hui ollu, danin go lea das gitta makkár liinniid diŋgojit ja makkár ivnniiguin. Iige mus leat nu čielga lohku. Lea goittot hui somá go kundarat háliidit iešguđet ivnniid ja čađat bohtet ođđa ivnnit, mat buktet somás hástalusaid. Dál lean mun bállen veahá buvttadit vuorkká, go buot duodjemárkanat maŋiduvvojedje. Gal dál livčče fas somá beassat vuolgit gosa nu vuovdit.


LIIKO GOĐĐIT: May Toril mearriđii 13 jagi áigi álggahit iežas fitnodaga, vai beassá bargat dainna masa eanemus liiko, namalassii gođđit. Priváhta govva

BALLÁ VIIDDIDEAMES

13 jagi doaimma maŋŋá May Toril oaidná ahte fitnodat lea sturron nu ahte dálá visti álgá gáržut, muhto dovddasta iežas ballat viiddideames.

– Olmmoš jurddašallá dieđusge buot goluid birra viiddideame oktavuođas ja ahte duostágo vuoruhit. Lea divrras láigohit dahje viiddidit dálá vistti. Niehku livččii maiddái beassat virgádit bargi, go bargu mus gal lea doarvái. Muhto ii leat beare gávdnat rivttes bargi.


OLLU BARGU: Ulloliinnis lea ollu bargu, erenomážit jus das leat ollu ivnnit.
Priváhta govva

ÁDDE MUHTO II HÁLA

May Toril Hætta Hansen lea bajásšaddan Guovdageainnus, muhto su váhnemat vásihedje dáruiduhttima ruovttus. Dál lea ieš náitalan ja sus leat golbma rávis máná. Ja vaikko son ii hála sámegiela, de lohká áddet measta buot, maid olbmot hállet.

– Mii hálaimet dušše dárogiela ruovttus ja mu áddjá maid ii hállan suoma- iige sámegiela iežas mánáide, iige midjiide áddjubiidda. Danin šattai dušše dárogiella. Mun ádden hui ollu sámegielas, muhto in gáro hállat.


LOAHPAHEAMEN GOĐĐOSA: May Toril loahpaheamen gođđosa. Priváhta govva

Goas don šaddet grúndárin/fitnodateaiggádin ja manin?

– Mun álgen golggotmánus 2007 Ávži Design -fitnodagain, mii lea eaŋkilolbmofitnodat. Mus lei miella bargat dainna masa liikon ja háliidin geahččalit jođihit fitnodaga.

Mii lea du stuorámus niehku ja leatgo čuovvulan dan?

– Mun loavttán dainna mainna barggan dál ja go birgen, de lea buorre. Buot buoremus lea beassat ieš mearridit iežas árgabeivviid. Niehku livččii maiddái muhtun beaivvi beassat bálkkáhit bargi.

Mii lea leamaš stuorámus hástalus dan rájes go álget?

– Ahte olbmot galget fuobmát mu fitnodaga ja dovdat mu buktagiid. Mus ii leat nu stuorra bušeahtta márkanfievrrideapmái.

Leatgo ožžon makkárge veahki dahje ruđalaš doarjaga?

– Skihpárat ja bearaš leat leamaš stuorra veahkkin. Ožžon álggahandoarjaga dalle go álggahin fitnodaga. Eanaš lean geavahan iežan ruđaid.


IEŠGUĐET IVNNIT: Duojár duddjogođii vuovdima várás vuos rukses árbevirolaš ulloliinniid. Dán áiggi buvttada daid iešguđet ivnniiguin. Priváhta govva

Birgetgo iežat fitnodagain?

– Mun birgen muhto ii dainna rikko, iige šatta miljoneara. Ferten eallit dainna mánus mánnui, muhto go lea várrugas ja bures pláne, de birge. Muhto lea čielggas ahte dat ii livčče jorrat birra vuosttaš jagiid, jus mu isidis ii livčče olles bargu.

Mo rávvešit eará álggaheaddji grúndáriid?

– Don fertet áŋgiruššat itge sáhte ballat barggus. Ferte maiddái diehtit ahte muhtin mánuid sáhttá leat garra dilli. Gánnáha gávdnat hálbbes vistti, vai divrras láigu ii hávkat fitnodaga seammás. Ferte muitit vel eará divrras olggosgoluid, nugo elrávnnji ja vearuid.

Gos oainnát iežat 5 jagi geahčen?

– Mun lea varra ain dás hommámin. Sávvamis lean ožžon veahá stuorát vistti ja ahte lea doarvái bargu.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *