Buohkat eai ožžon “juovlaskeaŋkka” Sámedikkis: Garrudii ja čierui

Lagabui njeallje miljovnna ruvnnu lea Ruoŧa sámediggi juolludan sámi duojáriidda, artisttaide ja servviide. Seammás go eanas kulturbargit illudit, de leat njealjis, geat šadde skeaŋkka haga. – Mun garrudin ja čirron go ožžon dieđu, dadjá Anna-Stina Svakko, gii lei okta sis.

II OŽŽON MAIDEGE: Anna-Stina Svakko Borjusisleai ohcan 220 000 ruvnnu sámedikkis sisaboađu ovddas,maid leai massán koronapandemiija geažil. Son ii ožžon maidege. Priváhta govva

ČÁLLÁN: LARS-OLA MARAKATT

Ruoŧa Stáhta dat juolludii njeallje miljovnna kruvnna Sámediggái maŋŋel go korona dagahii váttisvuođaid maiddai sámi kulturbargiide ja valáštallamii. Ruđat galge gokčat sisaboađu,maid sii masse njukčamánus gitta golggotmánnui dán jagi. 

Dál lea sámedikki kulturlávdegoddi mearridan ahte 30:s ožžot buot maid ledje ohcan. Okta duojáriin lea Anders Svonni Gironis. Son oažžu 36 000 ruoŧa ruvnnu. 

– Hui buorre ruhta ja buorre juovlaskeaŋka, dadjá son. 

Anders Svonni maid muitala ahte vaikko lea ožžon doarjaga,de son lea massán eanet korona geažil. Su váttisvuohtan lea leamašan ahte ii duođaid dieđe man ollu sisaboahtu sus livččiileamašan jus ii livčče koronapandemiija. Muhto son vuohttá ahte olbmot eai leat diŋgon sus niibbiid ja guvssiid nu got dábálaččat lávejit. Muhto dan ovddas son ii sáhte ohcat doarjaga, lohká ieš.

Teáhter oažžu stuorimus doarjaga 

Giron Sámi Teáhter oažžu stuorimus juovlaskeaŋkka sámedikki kulturlávdegottis. Teáhterhoavda Åsa Simma illuda 320 000 ruvnnu ovddas.

OAČČUIEANEMUSAT:Giron Sámi Teáhter ii leat pandemiija dihte sáhttán čájehit teáhterčájálmasaid iežasvisttis,Gironis. Govven: Lars-OlaMarakatt

– Mun lean hui duhtavaš go oaččuimet visot maid leimmet ohcan. Dat dál lei heahtedilli jus nu dadjá, dovddasta Åsa Simma.

Giron Sámi Teáhter šattai botket sin «Ædnan» nammasaš čájálmasa mannan giđa. Sii háhppehedje logi háve neaktit. Oktiibuot jáhkká Åsa Simma ahte masse sisaboađuid 50 čájálmasa ovddas. Buot čohkkánsajit ledje vuvdojuvvon ovdagihtii,muitala son.

DUHTAVAŠ: Teáhterhoavda Åsa Simma lea duhtavaš go Giron Sámi Teáhter lea ožžon 320 000 ruvnnu koronadoarjjan. Govven: Lars-OlaMarakatt

Son ii leat dattetge ohcan doarjaga buot goluid ovddas,mat Giron Sámi Teáhteris leamašan. Ággan lea ahte son diehtá ahte doppe leat earát, geatleat váddáset dilis. 

Artisttaide maid doarjja

Valástallamii lea dušše mannan smávva submi, muhto sámi artisttat leat ožžon doarjaga. Simon Issát Marainen, Lars-Jonas Johansson, Anders Rimpi, Katarina Barruk, Elin Teilus ja Sara Ajnnak ožžo buohkat doarjaga. 

– Mun lean duhtavaš. Muhto indieđe duođaid man ovddas lean ožžon ruđaid, muitala Sara Ajnnak. 

Njukčamánu gaskamuttus son vuittii bálkkašumi skearruinis”Gulldalit” Álbmot- ja máilmmi musihkkagálas Ruoŧas. Pandemiija dihte de son ii beassan ollengejohtit konsearttaid doallamin. Buot bisánii,muitala son. Sus eai lean šiehtadusatollenge ja buot dan 150 000 ruvnnu maid lei ohcan sámedikkis,leai son árvvoštallan iežas massán pandemiija geažil. Ajnnak oaččui oktiibuot 110 000 ruvnnu.

–Mun duođain in máhttán vuosehit maidege báhpiris. Ja nu lea leamaš earáidemaid,jáhkán. Lei váttis einnostit mo livččiimannan. Muhto mu Amerihká- ja Kanadaturnea ii šaddan. Ja de mus lávejit maid leat bargobajit unnoraččaide, muitala Sara Ajnnak. 

Njealjis eai ožžon doarjaga ollenge

48:s ledje ohcan doarjaga sámedikkis. Oktiibuot 44:s ožžo doarjaga. Sii geat šadde doarjaga haga ledje Lars-Ante Kuhmunen, Nadja Blind, Fia Kaddik ja Anna-Stina Svakko. 

– Mun garrudin ja čirron go ožžon dieđu. Jus dan livččen diehtán de livččen e-boasta bokte sádden maid ja vel vuoddján olles mátkki Gironii, dadjá Anna-Stina Svakko. 

Svakko sáddii dušše su ohcamuša reivve bokte. Reivve sáddii son boastta mielde maŋimus ohcanbeaivvi. Sámedikkis eai dohkkehan su ohcamuša, dainna ákkain ahte leai menddo maŋŋit ollen eiseválddiide. 

Lohká čuvvon njuolggadusaid

Sámedikki kulturlávdegotti ságadoalli Ingrid Inga dadjá ahte sii leat dušše čuvvon njuolggadusaid. 

Muhto sámedikki kulturlávdegoddi ii leat juohkán buot njeallje miljovnna maid oaččui ráđđehusas koronadoarjagiin. Lávdegoddi doalahii 180 000 ruvnnu maid jugii prošeaktadoarjjandan saddjái. Go Anna-Stina Svakko beassá dan gullat de gal suhtastuvvá: 

– Olbmot geat barget eará bargguiguin leat ožžon ruđaid. Sii leat ožžon koronadoarjaga vaikko barget ollesáigge eará virggis. 

– Ja mun in leat buoremus ustit inge rivttes sogas. Mun láven cegget njuni boasttuuksaráigái. Die jáhkán leat sivva go in fáhten maidege, navdá son. 

Ingrid Inga gal šiitá dan. 

ČUVVON NJUOLGGADUSAID: Ingrid Inga,kulturlávdegottiságadoalli, dadjá sin sámedikke bealis čuvvon njuolggadusaid,go leat juolludan koronabuhtadusaid. Preassagovva: Sámediggi

– Diet gal lea imaš sáhka. Mun inipmir manin nu dadjá. Mu oaidnu lea ahte lean rehálaččat gieđahallan buot ohcamušaid ja son ferte ieš jurddašit ahte sádde ohcamušaid rivttes áigge, dadjá Inga. 

Ožžot juohkit eará láhkai

Na oažžubehtet go dii juohkit dáid ruđaid kulturdoarjagiin earáide? 

– Jus sii leat jearran dan ráđđehusas ja dat leat mieđihan dasa, vástida Ingrid Inga.

Diŋgojumit beliin unnon

Anna-Stina Svakko ii dieđe riekta mo galgá birget dás ovddos guvlui, go oažžu gažaldaga dan ektui.

– Mun in dieđe. Mun goasii čierrugoađán fas. Ovdal gorron njeallje gávtti vahkkui, dál mun lean gorron ovtta vahkkui. Dat leat diŋgojumit maid lean ožžon ovdal pandemiija. Dál in measta oaččo diŋgojumiid ollenge. Eai olbmot náital, eaige doala stuorit doaluid, dadjá Anna-Stina Svakko. 

Son muitala maid ahte lea šaddan vuovdit eatniváinni duodječoakkáldaga. Ja son ii sáhte ohcat stáhtas doarjaga go fitnodagas ferte leat sisaboahtu badjel 200 000 ruvnnu jus dan galgá dahkat. 

Rávve eallit soabalašvuođas

Teáhterhoavda Åsa Simma lea bargamen dan ovdii ahte «Ædnan» čájehuvvo 2022. Son gal ipmirda ahte sáhttá šaddat nággu doarjjaruđain ja danin son rávve buohkaid eallit soabalašvuođas. 

PLÁNEJITOĐĐASIT: Ædnan-čájálmas gearggai logi háve vuosehuvvot ovdalgopandemiija bissehii buot mannan giđa. Dál plánejit ođđa čájálmasaid jagi 2022. Govven:Lars-OlaMarakatt

– Lea deaŧalaš ahte geahččalit doallat servodaga buhtisin, muđui šaddá gáđašvuohta. Min fertet geahččalit loktet min servvodaga veháš. Jus mii eat soabat de mii eat birge, deattuha Simma.

Son ieš livččiisáhttán ohcat mihá eanet doarjagiid. Muhto son ozai dušše dan sisaboađu ovddas maid eaiožžon go eaibeassan johtit čájálmasain.

Ohcan boahtte jahkái maid

Sámediggi lea gáibidan ahte sii ožžot maid koronadoarjaga kulturbargiide boahtte jahkái. Sii vurdet vástádusa ráđđehusas ovdal juovllaid. 

– Diehttelas lea hui dehálaš ja min leat ilmmuhan ráđđehussii ahte dárbbašit oažžut heahtedoarjagiid. Unnimusat seammá supmi go oaččuimet dál, loahpaha Ingrid Inga

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *