Sámedikki doarjjaortnegat leat buorrin olles riikii

Sámediggi almmuhii gieskat raportta doarjjaortnegiid birra áigodagas 2017-2020 ja dainna lea sávaldat leat nu rabas go vejolaš Sámedikki doarjjaortnegiid vejolašvuođaid birra maid Sámediggi hálddaša.

Kronihkka sámediggepresideantta Aili Keskitalo (NSR) bokte. Govva: Kenneth Hætta/Sámediggi.

Sámediggi almmuhii gieskat raportta doarjjaortnegiid birra áigodagas 2017-2020, ja dainna lea sávaldat leat nu rabas go vejolaš Sámedikki doarjjaortnegiid vejolašvuođaid birra maid Sámediggi hálddaša.

Sámediggi lea njeallje maŋemus jagi juolludan badjelaš 1,3 miljárda ruvnno olbmuide geat orrot badjel 100 suohkanis – giellastipeanddaide, giellaguovddážiidda ja jorgalemiide. Gründáriidda, dáiddáriidda ja árbevirolaš ealáhusbargiide. Teáhteriidda. Festiválaide. Dutkamii. Ja buot doppe gaskkas. Ortnegat galget nannet šattu ja positiiva ovdáneami sámi báikegottiin, ja dasa lassin nannet sámi vuoigatvuođaid ja beroštumiid olles Norggas.

Positiiva ovdáneapmi sámi álbmogii eaktuda ahte kritihkalaš kapitála lea olahanmuttus ealáhuseallimii sámi guovlluin, muhto maid ahte sámi kulturinstitušuvnnat, giellaarenat ja dearvvašvuođa-  ja sosiálabálvalusat sápmelaččaide olles Norggas, leat olámuttos. Lean iluin vásihan ahte Sámedikke doarjjaortnegat leat ávkin nu viidát, Nordkáhppa gielddas davvin gitta Vennesla gildii máddin.

Mii maid almmuhit siskkáldas statistihka danne go háliidit rabasvuođa dáid loguid ráddjema birra. Vaikke 1,3 miljárda ruvnnu njealji jagi badjel orro olu ruhta, de dat ii eisege doala čoavdit daid hástalusaid mat sámi servvodagas leat beaivválaččat.

Buot sámegielat leat áitojuvvon gielat UNESCO-listtu bokte, ja dat bávččagahttá mu ahte min váibmogielat leat jávkamin. Gáibiduvvo sakka eanet ruhta buvttadit oahppogirjjiid sámegillii, sihke árbevirolaš ja digitála. Girjjit ja šilttat fertejit jorgaluvvot, filmmaid ferte dubbehit ja sámegillii tekstejuvvot. Stáda bálvalusat galget maid sidjiide heivehuvvot geain lea sámegiella vuosttašgiellan. Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat Norggas.

Dearvvašvuođasuorggis deaivvadit sámi mánát ja vuorrasat máilmmi čeahpes dearvvašvuođabargiiguin, muhto dađi bahábut de váilu eatnasiin sihke kulturipmárdus ja giellamáhttu, mii dárbbašuvvo dakkár dilálašvuođain go dárbbašit dálkkodeami ja veahki. Dearvvašvuođasurggiin deaivvadit, sáhttá iešalddis leat balddihahtti, ja vel mánnái geas lea sámegiella eatnigiellan, dahje demeansa olbmui gii dušše muitá mánnávuođagiela, sáhttá vásáhus vel eanet balddihahtti.

Stáda ruoná energiijaprošeavttat áitet árbevirolaš ealáhusbargiid birgenlági boazodoalus, eanandoalus ja guolásteamis. Sirkulára- ja árbevirolaš ealáhusat mat leat seilon buolvvas bulvii – dat eai ábut – eai ge galgga gillát go minerálaid ja ođasmahtti energiija dárbu lassána. Billistit ealáhusvuođu ceavzilis ealáhusas ii leat ceavzilvuohta, iige leat ođasmahtti dahje ruoná (buorre birrasii).

Vaikke Sámedikki leat váikkuhangaskaoamit buriid fálaldagaiguin váikkuhit positiivvalaččat olmmošlassáneapmái de njiedjá olmmošlohku Davvi-Norggas. Jus galgá urbaniserema ja sentraliserema vuosttildit, de  fertejit garra doaibmabijut álggahuvvot. Ferte nannet mánáidgárdefálaldagaid, buoridit johtalusfálaldaga boaittobeale orru ásiide geat háliidit johtit oahppobáikkiide – ja nai buoridit gründáriid ja ealáhusbargiid vejolašvuođa oažžut risikokapitála.

Gáibiduvvo duostilis guovllupolitihkka mii vuosttilda nationála ja internationála urbaniserema ja sentraliserema mii dálá áiggi treanda lea. Duostilis guovllupolitihkka gáibida resurssaid – eanet resurssaid go dál leat vuođđun. Sámediggi lea gearggus čoavdigoahtit dáid hástalusaid, muhto gáibiduvvo ahte stádalaš eiseválddit leat min bealde – sihke sin dáhtuin ja sin juolludemiiguin sámi servvodahkii.

Čále cealkámuša

Your email address will not be published. Required fields are marked *