Diŋgo donge! 
DAHKÁ VÁLI: Várrepresideanta Kamala Harris (olgešbealde) doaimmaha Deb Haaland virgeváli dahkama. Nieida Somáh Haaland lea gasku. Haaland maŋábealde lea su ovttasássi, Lloyd Keith Sayre. Govvejeaddji: Tami Heilemann Department of the Interior.
ČÁLII OLE MORTEN ORSET – Washington, DC
“– Kongreassa gulaskuddamis dadjen, ahte mii buohkat beroštit iežamet riikka boahtteáiggis. Beroškeahttá mii du politihkalaš bellodat dahje poastanummir lea, du máttuid sohka dahje sisaboahtodássi, de fertet mii buohkat váldit duođas máŧohis hástalusaid mat lea min ovddabealde. Ovttas fertet mii alvvalaččat čoavdát čuolmmaid,” celkkii Deb Haaland, go son dagai váli USA ođđa sisáššiidministtarin.
Ii leat dađi uhcit go historjjálaš, ahte Debra Anne «Deb» Haaland (60) Pueblo Lagunaálbmogis New Mexicos, dál lea šaddan USA Sisáššiiddepartemeantta hoavdan. Oktoeadni. Eamiálbmotaktivista. Politihkar gii lea njeaidán cakkiid ja gállán ođđa láhtuid.
Haalanda nammadeapmi USA viđaloginjealját sisáššiidministtarin («Secretary of The Interior») sádde deaŧalaš signála, man eatnat buolvvat leat vuorddašan: Lea vejolaš olbmui, gii ovddasta eamiálbmogiid, goargŋut gitta bajimužžii ja hovdet dán departemeantta, mas buolvvaid čađa lea leamaš váttis ja hástaleaddji gaskavuohta amerihkálaš eamiálbmogiidda.
Sisáššiiddepartemeanta soaitá leamen deaŧalaččamus departemeanta, ja virggálaš oktavuođalađas, eamiálbmogiid ja amerihkálaš stáhta, USA, gaskkas. Čoavddainstitušuvdna, mii galggai čuovvulit soahpamušaid ja eamiálbmogiid vuoigatvuođaid, muhto mas maiddái jagiid guhkkodahkii lea leamaš sihke lossa ja dávjá gitta uksa eamiálbmogiidda.
OKTAVUOĐALAĐAS JA GOAHCANLOHTI
Haaland šaddá dál alimus vásttolažžan departementii, mii oaivvildii ahte amerihkálaš stáhta galggašii vel garraseappot gieđahallat eamiálbmogiid go leai juo dahkan, dallego «Trail of Tears», gatnjaliid bálgá bokte bákkus sirddii eamiálbmogiid sin oami vuoigatvuođalaš eatnamis eret. Departemeanta, mas lea leamaš dakkár jođiheaddjit go sisáššiidministtar Alexander H. H. Stuart. Jagi 1851 dát almmái čálii Sisáššiiddepartemeantta jahkedieđáhusas, ahte áidna molssaeavttut mat ledje vel báhcán USA eamiálbmogiidda, ledje «siviliseret ja jávkadit” sin. Dahje Eller Carl Shurz, sisáššiidministtar 1877 rajes 1881 rádjai, gii čuoččuhii ahte: ”Juos indiánat oppanassiige galggašežžet eallit, de galget eallit dego vilges dievddut.”
Dallego Haaland dagai virgeváli sisáššiidministtarin, de smiehtai maid su ovdamannit ledje dadjan. «Dát lea hui earenoamáš boddu,» Haaland dajai ovdalgo lasihii: «Mun lean ealli duođaštus, ahte issoras ideologiija eahpelihkostuvai. Mun čuoččun iežan máttuid ja buohkaid daid olbmuid olggiid alde, geat leat uvhridan vai mun beasan leat dáppe,” celkkii sisáššiidministtar Haaland.
DAHKÁ HISTORJJÁ
– Dál dahkkojuvvo historjá, ođđasit, dajai várrepresideanta Kamala Harris, go Deb Haaland dagai virgeváli. Ieš dajai ođđa sisáššiidministtar čuovvovaččat:
– Mun lean rámis ja njuoras, go beasan hovdet dán ealljáris joavkku Sisáššiiddepartemeanttas, go mii dál galgat geahččalit guođđit ealehahtti planehta boahttevaš buolvvaide. Ovttas galgat bargat ollašuhttit presideantta Biden oainnáhusa, ja gudnejahttit min našuvnnas-našuvdnii-gaskavuođa eamiálbmogiidda, giddet fuopmášumi dálkkádat- ja luondduheahtediliide, ovddidit birasvuoiggalašvuođa ja hukset boahtteáiggi, mas lea buhtes energiija ja mii duddjo bures bálkáhuvvon bargguid ja nanne min našuvnna, dajai Deb Haaland go álggii ođđa bargui.
NORGA JA NEW MEXICO
Eatni bealde New Mexicos sáhttá Deb Haaland guorrat iežas Pueblo Laguna soga šiega 35 buolvva maŋás guvlui. Muhto goargu boahtá Norggas ja áhči sogas. Dallego Haaland dagai virgeváli sisáššiidministtarin, gárvodan earenoamážit designejuvvon arvedávgeivnnat stáhpevuolppuin mas ledje čielga govastagat, ii lean oppa eahpideames ahte leai gievrras nisu Pueblo Laguna-álbmogis New Mexicos gii dagai symbolalaš virgeváli várrepresidentii Kamala Harris. Virggálaš válli dahkkojuvvui moadde beaivvi ovdal priváhta meanuin.
Instagramas celkkii designár Agnes Woodward, gii leai duddjon vuolppu Haalandii, ahte leai váttis govvidit dovdduid, go son fuobmái ahte ođđa sisáššiidministtar leai válljen garvodit aiddofal dán biktasa go dagai váli:
«– Stáhpevuolpput muittuhit midjiide matriarkála vuoimmi, man mii eamiálbmogat guoddit. Dat guddet muitalusaid birgemis, heiveheamis ja bassivuođas. Álbmotgoddima ceavzin mii geavahit stáhpevuolppuid iežamet ruohtastuhttit dihtui ja máhttui, ja doallat oktavuođa eatnamiin ja iežamet máttuiguin. Go dainna gárvoda, de lea dat oamiválddi dahku, ja dahku mainna váldit ruoktot dan geat mii leat. Dat addá midjiide vejolašvuođa leat rámis ja báhkkodit garra cealkámušaid sidjide, geat muhtimin eai dáhto oaidnitge min.”
MOAITÁMUŠAT
Ja givrodaga ja vuoimmi gal dáidá ođđa sisáššiidministtar dárbbašit. Republikánalaččat ovddaldaste su garra moaitámušaiguin dallego evttohuvvui bargui. Sisáššiiddepartemeanta badjeliigeahččá ja dárkkista earret eará energiijabohkama federála eatnamiin. Sisáššiidministara nominašuvdnagulaskuddama olis rogge máŋga republikánalaš senáhtora Haaland ovddeš cealkámušaid ovdan. Earenoamážit sániid maid leai cealkán, ahte vuosttalda fossiila boaldámuša ja doarju buhtes energiija. Ja go leai twittren ahte ”republikánalaččat eai jáhke diehtagii». Son liikká dohkkehuvvui Senáhtas 50 jienain 41 jiena vuostá, maŋŋilgo máŋga republikánalaš senáhtora jienastedje su kandidatuvrra beali.
Eallima ollodahkii lea Deb Haaland, dál 60, lehkkon uvssaid ja čállán historjjá. Maŋŋilgo leai gilvalan New Mexico várregovernora válggain jagi 2014, son válljejuvvui vuosttas politihkarin, geas leai eamiálbmotduogáš, oassestáhta demokráhtalaš bellodaga jođiheaddjin. Son lea maid okta ovddimuš eamiálbmotnissoniin, geat leat válljejuvvon Kongressii. Son leai válljejuvvon ođđa áigodahkii Áirasiid vissui (House of Representatives), go presideanta Joe Biden jearai su álgit ođđa sisáššiidministtarin.
PERSOVNNALAŠ GIVRODAT
Deb Haaland lea fágalaččat dohkálaš virgái. Son lea oahppan jurista, ja lea bargan priváhta ealáhuseallimis. Muhto sus lea maid persovnnalaš dovddiidusduogáš ja valjis hástalusat. Dovddiidusat maid máŋga eami-olbmo ja earát maid dovdet amerihkálaš servodagas. Son diehtá mo lea eallit bálkábeaivvis bálkábeaivái, almmá ruhtavári haga kontos. Son šattai bajás militearabearrašis, ja bearaš fárrestalai dávjá. Haaland váccii 13 iešguđege almmolaš skuvllas, ovdalgo gearggai joatkkaskuvllas Highland Higch School Albuquerque gávpogis.
Sisáššiiddepartemeantta ruovttusiiddus sáhttit lohkat muitalusa oktoeatnis Deb Haaland, gii barggai eaktodáhtolažžan mánáidgárddis vai su nieida beassá vázzit mánáidgárddis. Ahte son fertii goaddat «food stamps» – sosiálabiebmoruđaide – vai suitá biepmu alccesis ja uhca bearrašasas. Ja go son 28-jahkásažžan álggii studeantan New Mexico universitehttii. Doppe son logai vuos eŋgelasgiela, ja maŋŋil válddii doavttergráda láhkadiehtagis. Dát lea universiteahtta, gos sihke son ieš ja su nieida leigga studeanttat, ja gosa ain máksiba ruoktot goabbatge oahppoloana. Lassin lea Haaland velá doaimmahan smávva fitnodaga, mii buvttadii ja hermetiserii Pueblo Salsa, ja lea maid bargan ealáhusgárgedemiin lagunaide New Mexicos.
LIHKUSÁVALDAGAT JA VUORDAGAT
Eamiálbmogiin ja našuvnnain miehtá USA leat dearvvuođat ja lihkusávaldagat šávihan sutnje.
Fawn Sharp, National Congress of American Indians presideanta ja Quinault Indian Nation of Washington lahttu, celkkii čuovvovaččat: “– Našuvdna dárbbaša su jođiheami ja oainnáhusa, su veahki dáistalit dálkkádatrievdamiid vuostá, ja hálddašit min eana- ja kulturvalljodagaid. Ja nu ahte USA ja oppa federála ráđđehusa sihke luohttámuš ja soahpamušgeatnegasvuođat bisuhuvvojit min čearddaid ja min álbmogiid hárrái.”
Iowa Tribe Moore, Oklahomas cealká publikašuvdnii Smithsonian Magazine: «– Dát lea historjjálaš, ja juoga man mii leat guhká vuordán. Mis lea viimmat okta, gii sáhttá min ášši ovddas sárdnut. Deb lea gállán luotta ja jalgen geainnu midjiide earáide. Mii eat oppa sáhtášiige leat lihkolaččat ja rábmáset go dá. Buot min čearddaid máttut gehččet vuolás midjiide ja moddjájit odne!»
Seamma magasiidnii dadjá Lipan Apache Tribe of Texas Fort Collins, Colorados: «– Lea viimmat áigi ahte dán eatnama álgoálgosaš hálddašeaddjit ožžot máŧolašvuođa váldit fas badjelasaset hálddašanválddi. Mun lean gievvundilis, go Haaland lea dohkkehuvvon, muhto mun dovddan maid hástalusaid ja hehttehusaid, maid son lea šaddan vuoitit vai olle dohko gos dál lea. Muhto givrodagain ja oavánvuođain son lea gierddahallan.»
Ja Deb Haalandii leat dál sihke stuorra hástalusat ja stuorra vuordagat. Dannehan son dovddiidusain ja ipmárdusain celkkiige čuovvovaččat, go álggii bargui sisáššiidministtarin: ”– Rievdadusat mat dárbbašuvvojit, gáibidit garra barggu ja sávrodaga, muhto mun dieđán ahte juos mii ovttas bargat, de ii gávdno mihkkege maid mii eat nagat ollašuhttit.”
FÁKTÁ:
Jagi 1789 ásahii amerihkálaš Kongreassa olgoriikka-, ruhtadan- ja soahtedepartemeanttaid. Muhto easkka jagi 1849 ásahuvvui amerihkálaš sisáššiiddepartemeanta, dahje «Buot eará áššiid departemeanta», nugo olbmot buddostalle dan. Dál hálddaša Sisáššiiddepartemeanta sihke amerihkálaš našuvnna luondduvalljodagaid ja kulturárbbi.
Departemeanta ráđđe 177 miljovnna hektára federála eatnama badjel, ja
vástida álbmotmehciid ja geologalaš mihtideami hálddašeamis.
Departemeanta lea maid deaŧalaččamus departemeanttaid gaskkas, mat gieđahallet eamiálbmogiid áššiid USAs, ja dasa gullet earret eará eamiálbmotdoaimmahat «Bureau of Indian Affairs» ja dearvvas-
vuohtabálvalus «Indian Health Service». Soahpamušaid bokte
eamiálbmotnašuvnnaiguin hálddaša departemeanta 55 miljovnna hektára eatnama eamiálbmogiid ovddas USAs.
Deb Haaland lea vuosttas eamiolmmoš USAs, gii lea bivdojuvvon
hovdet ovtta departemeantta. Son almmatge ii leat vuosttas
eamiolmmoš, gii lea bargan alla virggis amerihkálaš ráđđehusas. Vuosttas eamiolmmoš gii dan dagai, leai Charles Curtis, gii doaimmai
várrepresideantan Hoover-hálddahusas 1929 rájes 1933 rádjai.
Haaland oažžu ovddasvástádusa birrasiid 70.000 virggehasas ja 11 vuolit direktoráhtas, 280.000 eaktodáhtolaččas ja gaskavuođas 574
federálaččat dohkkehuvvon čearddain.
