Juovllat bohtet ja mannet

Mii leat jo cahkkehan njealját gintala ja juovlaruhttii leat dán čáledettiin golbma ija. Mii lahkanat dán jagi loahpa. Jagi, mii lea leamaš erenomáš juohke láhkai go Covid-19 lea čuohcan eanaš min doaimmaide. Lihkus stáhtaministtar suovvá min ávvudit juovllaid, vaikko ii leatge erenomáš eavttuid ja ávžžuhusaid hag, dieđusge dan dihte ahte mii eat dárbbaš fas giddet olles riikka. Deháleamos goittot lea ahte mii beassat ávvudit ovttas iežamet lagamušaiguin.

Don fertet leat loggejuvvon sisa jus áiggot lohkat dán ášši.

Jus juo leat diŋgojeaddji, deaddil dákko vai sáhtát logget sisa.
Muđui fertet oastit jahkediŋgojumi vai sáhtat lohkat áššiid. Diŋgo dákko

Násttit sáhttet ofelastit

Nástealbmi lea stuorát go maid sáhttit oba govahallatge. Dieđusge dat maid mii oaidnit čalmmiiguin lea dat maid mii sáhttit tulkot. Dihtetgo ahte dolin, ovdal go diimmuid ja kompássaid ledje hutkan, de dádjadedje olbmot násttiid vehkiin luonddus?

Eatnašat dieđusge leat gullan dan birra juoga skuvllas jo, muhto nugo munge, ledjen áibbas vajálduhttán man gelddolaš muitalusat nástealbmái čatnásit! Muitibehtetgo mii ofelasttii golbma viisá Jesusa riegadanbáikái? Na Betlehemnásti!

Otná SÁMi magasiinnas sáhtátge lohkat earet eará nástealmmi birra ja dan mearkkašumi birra sámiide. Mo dološ guođoheaddjit geavahedje nástealmmi johtimis, sii oidne gos bohccot livvo ja goas johttájedje viidáset ja gos guhte násti lei guhtege áigái. Nástealbmi lei min máttuid diibmu ja kompássa. Jus dán áigge galggašeimmet máhttit lohkat ja tulkot nástealmmi ja dádjadit ruoktot dan vehkiin, mo jáhkát dan mannat? Dálá badjeolbmot gal dáidet ain veahá ávkkástallat násttiiguin?

Somá go Sámis leat ain eambo girječállit, vaikko eai čálege sámegillii. Musihkkár Anders Somby lea čállán iežas vuosttaš romána dárogillii ja girji álmmustuvai golggotmánu vuosttaš beaivvi. Son lea bloggen 17 jagi, ja liiko bures čállit. Son lea almmuhan romána iežas lágádusas ja lea jo plánemin nuppi ja goalmmát girjji. Romána lea rihkuskomediija. Su gehppes rihkusrománas lea olu guoimmuheapmi, imašlašvuohta ja mystihkka. Sávan girjjiid jorgaluvvot sámegillii, go mis váilot dakkár gelddolaš šaŋŋerat sámegillii.

Mii beassat maiddái lohkat 73-jahkásaš Lars Stenberga birra, gii lea vuovdesámi boazodoaluin bargan. Go son šattai bajás, son dovddai ahte vuovdesámit eai adnon albma sápmelažžan. Son gulai maiddái oahpaheaddjis ahte vuovdesámit galget jávkaduvvot, juoga mii lea báhcán su vuorjat, vaikko navddii iežas nagodit dan vajálduhttit go ollesolbmo ahkái joavdá. Son ii leat vuosttaš iige maŋimuš Ruoŧa beale sápmelaš, gii lea šaddan vásihit dakkár unohisvuođaid mánnávuođas. Mii sávvat, ahte ii ádján šat beare guhká ovdal go duohtavuođakommišuvdna guorahallágoahtá buosttuvuođaid Ruoŧa bealde maid.

Válljejuvvui várrepresideantan

Guovdageaidnulaš Johan Mathis Gaup válljejuvvui várrepresideantan Norgga Mohtorsportalihttui (Norges Motorsportforbund)

OVDDASTEADDJI SÁMIS: Maŋŋel jienasteami válljejuvvui Johan Mathis Gaup Guovdageainnu Mohtorklubbas skohtersuorggi ođđa várrepresideantan ođđa lihttostivrii.  

Mannan vahkkoloahppa doalai Norgga Mohtorsportalihttu lihttodikki, dahje riikkačoahkkima, gos presideantta ja várrepresideantta válljen lei okta deháleamos áššiin.

Maŋŋel jienasteami válljejuvvui Johan Mathis Gaup Guovdageainnu Mohtorklubbas skohtersuorggi ođđa várrepresideantan ođđa lihttostivrii. Emilie Westby oaččui ođđa luohttámuša presideantan.

VÁRREPRESIDEANTA: Johan Mathis Gaup. Priváhtta govva. 

Norgga Mohtorsportalihttu lea máŋggabealatvaláštallama lihttu mii gullá NIF vuollái ja maiddái olympialaš ja paraolympialaš lávdegoddái, mii organisere mohtorvaláštallama Norggas. Lihtus leat 4 sekšuvnna mas leat doaimmat fatnasiin, rádiostivrejuvvon biillain, mohtorsihkkeliin ja muohtaskohteriin. Lihtus leat 37.000 miellahttu.

ÁIMMAHUŠŠAT BUOT SURGGIID

Johan Mathis Gaup, gii maiddái čállá áššiid SÁMi ođasmagasiidnii, doaibmá suorggijođiheaddjin skohtersekšuvnnas, muhto dál galgá ovddastit lihttu buot surggiid lihtustivrras, juoga masa son illuda sákka.

– Lea hui buorre dovdu go lea ožžon luohttámuša miellahtuin jienasteamis veterána vuostá. Mis lea dál gievrras mandáhta joatkit buriin bargguin mainna leat jođus strategiijaplána ektui, mo galgat ovdánahttit norgga mohtorvaláštallama. Ollu mii galgá ain dahkot, ja lea buorre oažžut servviid doarjaga go galgat bargat strategiijan ovddos guvlui, dadjá Gaup 

Lihttu jođihuvvon ovtta presideantan ja njeljiin várrepresideanttain iešguđet sekšuvnnain ja ovttain nuoraidovddasteddjiin.

Meavrresgárri-ášši kulturministera hálddus

Dánska kulturministeriija lea almmuhan ahte sii leat ožžon ávžžuhusa dánska našunálamuseas meavrresgári luvvejuvvot eret sin čoakkáldagas, maŋŋel go RiddoDuottarMuseat lea gáibidan oažžut eaiggátvuođa hárvenaš meavrresgárrái.

DAGAHAN RIIDDU: Dát sámi meavrresgárri lea dagahan riiddu gaskkal Norgga beale sápmelaččaid ja Dánmárkku. Formálalaččat eaiggáda dánska našunálamusea. Govven: Terje Bendiksby / NTB

Riidu lea badjánan ovtta meavrresgári geažil, mii duoguštuvvui Sámis noaidunproseassas jagi 1691 ja sáddejuvvui Københagenii vuorkái Dánmárkku nationálamuseai. Jagi 1979 rájes leamaš dát hárvenaš sámi meavrresgárri luoikkasin RiddoDuottarMuseas, Sámiid Vuorká-Dávviriin Kárášjogas. Juovlamánu 1.beaivvi nohká sin luoikkasšiehtadus dánska našunálamuseain.

Otná beaivvi lea kultuvrralaččat dehálaš oažžut meavresgári sámi eatnamii, sámi museai Kárášjohkii, muhto dušše luoikkasšiehtadusain mii nohká dán jagi juovlamánu 1.beaivvi. Almmolaččat lea Dánmárkku mii eaiggáduššá dan.

Danin lea Sámediggi ja museavuođđudus RiddoDuottarMuseat gáibidan beassat váldit badjelasat eaiggátvuođa meavrresgárrái.

KULTURMINISTERA BEAVDDIS

Áviisa VG čállá maŋŋebárgga ahte dál lea dánska kulturministeriija almmuhan ahte sii leat ožžon ávžžuhusa dánska našunálamuseas meavrresgári luvvejuvvot eret sin čoakkáldagas, maŋŋel go RiddoDuottarMuseat Kárášjogas čakčat sáddejedje gáibádusa oažžut eaiggátvuođa hárvenaš meavrresgárrái.

Meavrresgáris lea buorre dokumenterejuvvon ja hui dramáhtalaš historjá. Dat duoguštuvvui šamánas Anders Poulssonis, ovdal go son goddui ákšuin dan botta go vurddii duomustis, go lei áššáskuhtton «dohkketmeahttun ja bahás noidošeamis». 

Loahpalaš mearrádusa áššis galgá Dánmárkku kulturministtar Ane Halsboe-Jørgensen dahkat.

DUHTAVAŠ

RiddoDuottarMuseat direktevra Anne May Olli lea ilus ja duhtavaš dáinna ođđasiin, muhto lasiha jođánit ahte ii duostta illudit beare árrat. Son deattuha ahte sii eai sáhte eará go vuorddašit loahpalaš mearrádusa.

ILUS OVDÁNEAMIS: RiddoDuottarMuseat direktevra Anne May Olli lea ilus ášši ovdáneamis, muhto ii loga duostat beare árrat álgit illudit, ovdal go almmolaš diehtu boahtá ahte eaiggátvuohta máhcahuvvo Sápmái, sidjiide dahje Sámediggái. Vuorkágovva: 

– Mii fertet beare vuordit ahte maid dánska kulturdepartemeanta mearrida ja almmolaš vástádusa. Meavrresgárri ii leat máhcahuvvon ovdal go sii dahket mearrádusa ahte galgá dahkot, dadjá Olli SÁMi ođasmagasiidnii.

Olli mielas lea positiivvalaš ovdáneapmi áššis, go dánska našunálamusea lea vuhtiiváldán RiddoDuottarMuseat ja Sámedikki ávžžuhusa máhcahit eaiggátvuođa ja dál lea geigen ášši kulturministerii. Son dadjá iežas goittot leat dan mađe realisttalaš ahte ii álgge ávvudit beare árrat, go sis leamaš heajos vásáhusat ovdal sullasaš áššiin.

– Mu vásáhus lea ahte ii galgga ávvudišgoahttet beare árrat. Sánit ja dagut leat guokte iešguđet ášši

HÁSTALII ÁŠŠIS

Ovddasdusbellodaga Helge André Njåstad hástalii Dánmárkku stáhtaministera Mette Fredriksena áššis go deaivvai su Davviriikkaid ráđis Københagenis mannan gaskavahkku. Son jearai ahte iigo livčče áigi máhcahit eaiggátvuođa meavrresgárrái ja eará sámi klenodiaide. 

Frederiksen oaivvilda ahte sus ii leat gelbbolašvuohta árvvoštallat dan hárvenaš meavresgári masa Norgga beale sápmelaččat háliidivčče eaiggátvuođa máhccahuvvot Danmárkkus. 

HÁSTALUVVUI: Mette Frederiksen hástaluvvui oasálastit áššái hárvenaš sámi meavrresgári ektui. Govven: Mads Claus Rasmussen/Ritzau Scanpix / NTB

– Mun ferten gal leat dan mađe rehálaš ja dadjat ahte mus ii leat nu ollu gelbbolašvuohta árvvoštallat sámi meavrresgári. Mun navddán ahte lea gulahallama duohken, vástidii Frederiksen. 

Ovdal čoahkkima Davviriikka ráđis deattuhii kulturministtar Anette Trettebergstuen (Bb) čielgasit ahte eaiggátvuohta meavrresgárrái galggašii sirdojuvvot Norgga beale Sámediggái.

– Meavrresgárri ii lea fáddán dán jagáš prográmmas Københagenis. Muhto jus fal šaddá áigeguovdil dan birra ságastit mu dánska bargoskihpáriin, de boađán čujuhit ahte formálalaš eaiggátvuohta galggašii sirdojuvvot Sámediggái, dajai kulturministtar NTB:ii. 

Lávke fas ođđa virgái

Anne Toril Eriksen Balto (Gb) ii geargan guhká leat barggu-
heapmin go sámediggepresideanta Silje Karine Muotka (NSR) nammadii su sámediggeráđi goalmmát ráđđeaddin.

Anne Toril Eriksen Balto lea nammaduvvon Sámediggeráđi goalmmát ráđđeaddin. Preassagovva: Sámediggi

Eriksen Balto luobai gieskat iežas ámmáhis Tromsa ja Finnmárkku fylkkagielddas, gos barggai ekonomiija fylkkaráđđin. Anne Toril Eriksen Balto (44) ii goittot hilgon politihkka ja álgá politihkalaš ráđđeaddin sámediggeráđđái skábmamánu 22. beaivvi, ja dasa son illuda. Sutnje ii leat ráđđeaddi virgi ođas, go doaimmai sámediggeráđi ráđđeaddin áigodagas 2017-2019.

– Lean ovttasbargan Silje Karine Muotkain ovdal, sihke politihkalaš ráđđeaddin ja eará politihkalaš rollain. Muotka lea fiinna ja čielga jođiheaddji ja čeahpes ipmárdus- ja relašuvdnahuksejeaddji. Illudan hirbmadit návccaid bidjat Muotkai ja Beaiveálgu-ráđđái, ja sámepolitihkalaš bargui, dadjá álgi politihkalaš ráđđeaddi Anne Toril Eriksen Balto (Gb) preassadieđáhusastis.

Son lea maiddái leamaš Kárášjoga gieldda sátnejođiheaddjin jagiin 2011-2015.

DUHTAVAŠ

Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka lea duđavaš iežas goalmmát ráđđeaddin ja rámida su politihkalaš duogáža.

– Anne Torilis lea viiddes politihkalaš hárjáneapmi ja šaddá stuora resursan sámediggeráđđái ja Sámediggái. Go Anne Toril dál lea nammaduvvon min goalmmát politihkalaš ráđđeaddin, de lea olles min politihkalaš stába sajis. Beaiveálgu-julggaštusas leat mii bidjan alcceseamet alla ambišuvnnaid, ja buorre politihkalaš kapasitehta lea mearrideaddjin dasa ahte olahit iežamet mihtuid, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka. 

ILUS

Guovddášbellodaga parlamentáralaš jođiheaddji Elisabeth Erke lea ilus go Anne Toril Eriksen Balto álgá ráđđeaddin ráđđái.

– Anne Toril lea čeahpes ja hárjánan politihkkár gii dovdá politihkalaš eanadaga, gielddadási rájes Stuoradiggái, ja maiddái Sámedikki vuogádagaid. Son lea sámegielhálli ja son dovdá bures máŋggabealat sámi servodaga ja sámi kultuvrra. Mii illudit go son dál boahtá resursan Beaiveálgui, dadjá Elisabeth Erke (Gb)

Eirik Larsen (NSR) ja John Mathis Utsi (JSL) leaba juo álgán bargui sámediggeráđi ráđđeaddin.

Válljejuvvon Sámi Parlamentáralaš Ráđi stivrii

Beaska Niillas (NSR) lea mannan duorastaga válljejuvvon Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) stivrralahttun. Silje Karine Muotka lea stivrras go lea Sámediggepresideanta. Muđui leat SPR stivrras Sámediggepresideanta Håkan Jonsson, Sámediggepresideanta Tuomas Aslak Juuso, Anni Koivisto ja Per Olof Nutti.

VÁLDÁ OVDDASVÁSTÁDUSA: Beaska Niillas (NSR) lea mannan duorastaga válljejuvvon Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) stivrralahttun. Preassagovva: Árvu/Sámediggi.

Beaska Niillas muitala SPR bargu leat okta dain sin vuolggasajiin álbmogin bargat riikkarájáid rastá. Son deattuha ahte ovttasbargu stáhtarájiid badjel lea juoga mainna sis lea guhkes hárjáneapmi ja man sii vuoruhat hui dehálažžan iežaset politihkas. 

– Beaiveálgu-julggaštus čujuha midjiide dehálaš áššiid maiguin dáhttut bargat. Buorre ovttasbargu ja hárjáneapmi riikkarájáid rastá bargat lea čoavdda rádjahehttehusaid njeaidimii. Boahtte áigodaga mis leat stuorra áigumušat ja mis lea buorre politihkka mainna sáhttá ovdánahttit sihke SPR`a ja Sámi boahtteáigái. Mun searvvan dása áŋgirvuođain ja illudan bargagoahtit, dadjá Beaska Niillas, parlamentáralaš jođiheaddji Norgga Sámiid Riikkasearvvis preassadieđáhusastis.

NANNET JA OVDÁNAHTTIT

Sámi Parlamentáralaš ráđis (SPR) leat 21 lahttu mat válljejuvvojit Sámedikkiin Norgga, Ruoŧa ja Suomabeale. Norggabeale leat Beaska Niillas (NSR), Maren Benedicte Nystad Storslett (NSR), AIli Guttorm (NSR), Toril Bakken Kåven (Nkf) ja Ronny Wilhelmsen (Bb) válljejuvvon Sámedikki dievasčoahkkimis. Dáid lassin leaba Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka (NSR) ja dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen (Bb) lahttut.

– Mii oaidnit SPR hui dehálažžan, de mii leat ilus ahte Beaska Niillas váldá dán ovddasvástádusa. Mii jáhkkit ahte son sáhttá leat mielde nannet oktasaš Sámi ovttasbarggu. Sus lea guhkes hárjáneapmi ovttasbargat rájiid rastá ja son dovdá sámi servodaga bures, maiddái dain eará riikkain. Mii dáhttut nannet ja ovdánahttit SPR, ja Beaska Niillas lea rivttes olmmoš dán barggus, dadjá Maren Benedicte Nystad Storslett, parlamentáralaš nubbijođiheaddji Norgga Sámiid Riikkasearvvis.

SPR doaimmahanorgána lea stivra. Stivrras leat dat golbma Sámediggepresideantta ja okta lahttu juohke Sámedikkis. Dán áigodahkii lea Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka SPR-presideanta. Jođiheapmi molsašuvvá dan golmma Sámedikki gaskkas jeavddalaččat.

GIITEVAŠ JA MOVTTA

Silje Karine Muotka lohká rájáidgaskasaš ovttasbarggu lossa vuoruheapmin Beaiveálgu ovttasbarggus ja leamaš dehálaš ášši NSR:ii maiddái válggasteamis. 

ILUS: Sámediggepresideanta lea ilus Beaska Nillasa áŋgiruššama ovddas . Preassagovva: Árvu/Sámediggi

– Lean ilus go Beaska Niillas lea sávvan váldit ovddasvástádusa SPR stivrras min bealis. Sus leamaš erenomáš váibmu buot sámi áššiide dan rájes go álggii politihkket. Lean hui giitevaš ja movtta su áŋgiruššama ovddas. Mis lea sierra kapihttal Beaiveálgu-julggáštusas gos riikkarájáid goarideapmi lea fáddán. Nubbi mii lea dehálaš ášši lea Giellagáldu vuoruheapmi, gos mii ain dárbbašit návccaid, dadjá Silje Karine Muotka.

Sunna Feminalii

Artista Sunna Maret Utsi Guovdageainnus eret, ásaduvvui Hønefossii, lea áiddo válljejuvvon vuoitin Feminalademogilvvus oassálastit dán jagáš Feminalii, mii lágiduvvon Lokal bar-scene-pub Troanddimis, ja son illuda hirbmosit oassálastit
skábmamánu 12.-13. beivviid.

Don fertet leat loggejuvvon sisa jus áiggot lohkat dán ášši.

Jus juo leat diŋgojeaddji, deaddil dákko vai sáhtát logget sisa.
Muđui fertet oastit jahkediŋgojumi vai sáhtat lohkat áššiid. Diŋgo dákko

Sámedikki doarjjaortnegat leat buorrin olles riikii

Sámediggi almmuhii gieskat raportta doarjjaortnegiid birra áigodagas 2017-2020 ja dainna lea sávaldat leat nu rabas go vejolaš Sámedikki doarjjaortnegiid vejolašvuođaid birra maid Sámediggi hálddaša.

Kronihkka sámediggepresideantta Aili Keskitalo (NSR) bokte. Govva: Kenneth Hætta/Sámediggi.

Sámediggi almmuhii gieskat raportta doarjjaortnegiid birra áigodagas 2017-2020, ja dainna lea sávaldat leat nu rabas go vejolaš Sámedikki doarjjaortnegiid vejolašvuođaid birra maid Sámediggi hálddaša.

Sámediggi lea njeallje maŋemus jagi juolludan badjelaš 1,3 miljárda ruvnno olbmuide geat orrot badjel 100 suohkanis – giellastipeanddaide, giellaguovddážiidda ja jorgalemiide. Gründáriidda, dáiddáriidda ja árbevirolaš ealáhusbargiide. Teáhteriidda. Festiválaide. Dutkamii. Ja buot doppe gaskkas. Ortnegat galget nannet šattu ja positiiva ovdáneami sámi báikegottiin, ja dasa lassin nannet sámi vuoigatvuođaid ja beroštumiid olles Norggas.

Positiiva ovdáneapmi sámi álbmogii eaktuda ahte kritihkalaš kapitála lea olahanmuttus ealáhuseallimii sámi guovlluin, muhto maid ahte sámi kulturinstitušuvnnat, giellaarenat ja dearvvašvuođa-  ja sosiálabálvalusat sápmelaččaide olles Norggas, leat olámuttos. Lean iluin vásihan ahte Sámedikke doarjjaortnegat leat ávkin nu viidát, Nordkáhppa gielddas davvin gitta Vennesla gildii máddin.

Mii maid almmuhit siskkáldas statistihka danne go háliidit rabasvuođa dáid loguid ráddjema birra. Vaikke 1,3 miljárda ruvnnu njealji jagi badjel orro olu ruhta, de dat ii eisege doala čoavdit daid hástalusaid mat sámi servvodagas leat beaivválaččat.

Buot sámegielat leat áitojuvvon gielat UNESCO-listtu bokte, ja dat bávččagahttá mu ahte min váibmogielat leat jávkamin. Gáibiduvvo sakka eanet ruhta buvttadit oahppogirjjiid sámegillii, sihke árbevirolaš ja digitála. Girjjit ja šilttat fertejit jorgaluvvot, filmmaid ferte dubbehit ja sámegillii tekstejuvvot. Stáda bálvalusat galget maid sidjiide heivehuvvot geain lea sámegiella vuosttašgiellan. Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat Norggas.

Dearvvašvuođasuorggis deaivvadit sámi mánát ja vuorrasat máilmmi čeahpes dearvvašvuođabargiiguin, muhto dađi bahábut de váilu eatnasiin sihke kulturipmárdus ja giellamáhttu, mii dárbbašuvvo dakkár dilálašvuođain go dárbbašit dálkkodeami ja veahki. Dearvvašvuođasurggiin deaivvadit, sáhttá iešalddis leat balddihahtti, ja vel mánnái geas lea sámegiella eatnigiellan, dahje demeansa olbmui gii dušše muitá mánnávuođagiela, sáhttá vásáhus vel eanet balddihahtti.

Stáda ruoná energiijaprošeavttat áitet árbevirolaš ealáhusbargiid birgenlági boazodoalus, eanandoalus ja guolásteamis. Sirkulára- ja árbevirolaš ealáhusat mat leat seilon buolvvas bulvii – dat eai ábut – eai ge galgga gillát go minerálaid ja ođasmahtti energiija dárbu lassána. Billistit ealáhusvuođu ceavzilis ealáhusas ii leat ceavzilvuohta, iige leat ođasmahtti dahje ruoná (buorre birrasii).

Vaikke Sámedikki leat váikkuhangaskaoamit buriid fálaldagaiguin váikkuhit positiivvalaččat olmmošlassáneapmái de njiedjá olmmošlohku Davvi-Norggas. Jus galgá urbaniserema ja sentraliserema vuosttildit, de  fertejit garra doaibmabijut álggahuvvot. Ferte nannet mánáidgárdefálaldagaid, buoridit johtalusfálaldaga boaittobeale orru ásiide geat háliidit johtit oahppobáikkiide – ja nai buoridit gründáriid ja ealáhusbargiid vejolašvuođa oažžut risikokapitála.

Gáibiduvvo duostilis guovllupolitihkka mii vuosttilda nationála ja internationála urbaniserema ja sentraliserema mii dálá áiggi treanda lea. Duostilis guovllupolitihkka gáibida resurssaid – eanet resurssaid go dál leat vuođđun. Sámediggi lea gearggus čoavdigoahtit dáid hástalusaid, muhto gáibiduvvo ahte stádalaš eiseválddit leat min bealde – sihke sin dáhtuin ja sin juolludemiiguin sámi servvodahkii.

– Váillahit searvevuođa ja ovttastallama

Dán jagi Sámi álbmotbeaivvi doalut šaddet earáláganat go goassige ovdal. Ollu searvvit leat heaittihan plánaideaset ja muhtimat válljejit ávvudit digitálalaččat. Sámediggepresideanta čavge Tromsii, gos searvá tv-sáddagii.

Aili Keskitalo
Don fertet leat loggejuvvon sisa jus áiggot lohkat dán ášši.

Jus juo leat diŋgojeaddji, deaddil dákko vai sáhtát logget sisa.
Muđui fertet oastit jahkediŋgojumi vai sáhtat lohkat áššiid. Diŋgo dákko

Sámi identitehta galgá šaddat ain čielgadeabbon

Dás ovddas guvlui galget sámegielat oidnot buorebut Nordlándda fylkkasuohkana doaimmain. Dat illudahttá sihke Nordlándda fylkkaráđi jođiheaddji Tomas Norvoll ja maiddái Sámedikki presideanta Aili Keskitalo.

Don fertet leat loggejuvvon sisa jus áiggot lohkat dán ášši.

Jus juo leat diŋgojeaddji, deaddil dákko vai sáhtát logget sisa.
Muđui fertet oastit jahkediŋgojumi vai sáhtat lohkat áššiid. Diŋgo dákko