Mii leat jo cahkkehan njealját gintala ja juovlaruhttii leat dán čáledettiin golbma ija. Mii lahkanat dán jagi loahpa. Jagi, mii lea leamaš erenomáš juohke láhkai go Covid-19 lea čuohcan eanaš min doaimmaide. Lihkus stáhtaministtar suovvá min ávvudit juovllaid, vaikko ii leatge erenomáš eavttuid ja ávžžuhusaid hag, dieđusge dan dihte ahte mii eat dárbbaš fas giddet olles riikka. Deháleamos goittot lea ahte mii beassat ávvudit ovttas iežamet lagamušaiguin.
Don fertet leat loggejuvvon sisa jus áiggot lohkat dán ášši.
Nástealbmi lea stuorát go maid sáhttit oba govahallatge. Dieđusge dat maid mii oaidnit čalmmiiguin lea dat maid mii sáhttit tulkot. Dihtetgo ahte dolin, ovdal go diimmuid ja kompássaid ledje hutkan, de dádjadedje olbmot násttiid vehkiin luonddus?
Eatnašat dieđusge leat gullan dan birra juoga skuvllas jo, muhto nugo munge, ledjen áibbas vajálduhttán man gelddolaš muitalusat nástealbmái čatnásit! Muitibehtetgo mii ofelasttii golbma viisá Jesusa riegadanbáikái? Na Betlehemnásti!
Otná SÁMi magasiinnas sáhtátge lohkat earet eará nástealmmi birra ja dan mearkkašumi birra sámiide. Mo dološ guođoheaddjit geavahedje nástealmmi johtimis, sii oidne gos bohccot livvo ja goas johttájedje viidáset ja gos guhte násti lei guhtege áigái. Nástealbmi lei min máttuid diibmu ja kompássa. Jus dán áigge galggašeimmet máhttit lohkat ja tulkot nástealmmi ja dádjadit ruoktot dan vehkiin, mo jáhkát dan mannat? Dálá badjeolbmot gal dáidet ain veahá ávkkástallat násttiiguin?
Somá go Sámis leat ain eambo girječállit, vaikko eai čálege sámegillii. Musihkkár Anders Somby lea čállán iežas vuosttaš romána dárogillii ja girji álmmustuvai golggotmánu vuosttaš beaivvi. Son lea bloggen 17 jagi, ja liiko bures čállit. Son lea almmuhan romána iežas lágádusas ja lea jo plánemin nuppi ja goalmmát girjji. Romána lea rihkuskomediija. Su gehppes rihkusrománas lea olu guoimmuheapmi, imašlašvuohta ja mystihkka. Sávan girjjiid jorgaluvvot sámegillii, go mis váilot dakkár gelddolaš šaŋŋerat sámegillii.
Mii beassat maiddái lohkat 73-jahkásaš Lars Stenberga birra, gii lea vuovdesámi boazodoaluin bargan. Go son šattai bajás, son dovddai ahte vuovdesámit eai adnon albma sápmelažžan. Son gulai maiddái oahpaheaddjis ahte vuovdesámit galget jávkaduvvot, juoga mii lea báhcán su vuorjat, vaikko navddii iežas nagodit dan vajálduhttit go ollesolbmo ahkái joavdá. Son ii leat vuosttaš iige maŋimuš Ruoŧa beale sápmelaš, gii lea šaddan vásihit dakkár unohisvuođaid mánnávuođas. Mii sávvat, ahte ii ádján šat beare guhká ovdal go duohtavuođakommišuvdna guorahallágoahtá buosttuvuođaid Ruoŧa bealde maid.
Meavrresgáris lea buorre dokumenterejuvvon ja hui dramáhtalaš historjá. Dat duoguštuvvui šamánas Anders Poulssonis, ovdal go son goddui ákšuin dan botta go vurddii duomustis, go lei áššáskuhtton «dohkketmeahttun ja bahás noidošeamis».
RiddoDuottarMuseat direktevra Anne May Olli lea ilus ja duhtavaš dáinna ođđasiin, muhto lasiha jođánit ahte ii duostta illudit beare árrat. Son deattuha ahte sii eai sáhte eará go vuorddašit loahpalaš mearrádusa.
ILUS OVDÁNEAMIS: RiddoDuottarMuseat direktevra Anne May Olli lea ilus ášši ovdáneamis, muhto ii loga duostat beare árrat álgit illudit, ovdal go almmolaš diehtu boahtá ahte eaiggátvuohta máhcahuvvo Sápmái, sidjiide dahje Sámediggái. Vuorkágovva:
– Mii fertet beare vuordit ahte maid dánska kulturdepartemeanta mearrida ja almmolaš vástádusa. Meavrresgárri ii leat máhcahuvvon ovdal go sii dahket mearrádusa ahte galgá dahkot, dadjá Olli SÁMi ođasmagasiidnii.
Olli mielas lea positiivvalaš ovdáneapmi áššis, go dánska našunálamusea lea vuhtiiváldán RiddoDuottarMuseat ja Sámedikki ávžžuhusa máhcahit eaiggátvuođa ja dál lea geigen ášši kulturministerii. Son dadjá iežas goittot leat dan mađe realisttalaš ahte ii álgge ávvudit beare árrat, go sis leamaš heajos vásáhusat ovdal sullasaš áššiin.
– Mu vásáhus lea ahte ii galgga ávvudišgoahttet beare árrat. Sánit ja dagut leat guokte iešguđet ášši
HÁSTALII ÁŠŠIS
Ovddasdusbellodaga Helge André Njåstad hástalii Dánmárkku stáhtaministera Mette Fredriksena áššis go deaivvai su Davviriikkaid ráđis Københagenis mannan gaskavahkku. Son jearai ahte iigo livčče áigi máhcahit eaiggátvuođa meavrresgárrái ja eará sámi klenodiaide.
Frederiksen oaivvilda ahte sus ii leat gelbbolašvuohta árvvoštallat dan hárvenaš meavresgári masa Norgga beale sápmelaččat háliidivčče eaiggátvuođa máhccahuvvot Danmárkkus.
– Mun ferten gal leat dan mađe rehálaš ja dadjat ahte mus ii leat nu ollu gelbbolašvuohta árvvoštallat sámi meavrresgári. Mun navddán ahte lea gulahallama duohken, vástidii Frederiksen.
Eriksen Balto luobai gieskat iežas ámmáhis Tromsa ja Finnmárkku fylkkagielddas, gos barggai ekonomiija fylkkaráđđin. Anne Toril Eriksen Balto (44) ii goittot hilgon politihkka ja álgá politihkalaš ráđđeaddin sámediggeráđđái skábmamánu 22. beaivvi, ja dasa son illuda. Sutnje ii leat ráđđeaddi virgi ođas, go doaimmai sámediggeráđi ráđđeaddin áigodagas 2017-2019.
– Lean ovttasbargan Silje Karine Muotkain ovdal, sihke politihkalaš ráđđeaddin ja eará politihkalaš rollain. Muotka lea fiinna ja čielga jođiheaddji ja čeahpes ipmárdus- ja relašuvdnahuksejeaddji. Illudan hirbmadit návccaid bidjat Muotkai ja Beaiveálgu-ráđđái, ja sámepolitihkalaš bargui, dadjá álgi politihkalaš ráđđeaddi Anne Toril Eriksen Balto (Gb) preassadieđáhusastis.
Son lea maiddái leamaš Kárášjoga gieldda sátnejođiheaddjin jagiin 2011-2015.
DUHTAVAŠ
Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka lea duđavaš iežas goalmmát ráđđeaddin ja rámida su politihkalaš duogáža.
– Anne Torilis lea viiddes politihkalaš hárjáneapmi ja šaddá stuora resursan sámediggeráđđái ja Sámediggái. Go Anne Toril dál lea nammaduvvon min goalmmát politihkalaš ráđđeaddin, de lea olles min politihkalaš stába sajis. Beaiveálgu-julggaštusas leat mii bidjan alcceseamet alla ambišuvnnaid, ja buorre politihkalaš kapasitehta lea mearrideaddjin dasa ahte olahit iežamet mihtuid, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka.
ILUS
Guovddášbellodaga parlamentáralaš jođiheaddji Elisabeth Erke lea ilus go Anne Toril Eriksen Balto álgá ráđđeaddin ráđđái.
– Anne Toril lea čeahpes ja hárjánan politihkkár gii dovdá politihkalaš eanadaga, gielddadási rájes Stuoradiggái, ja maiddái Sámedikki vuogádagaid. Son lea sámegielhálli ja son dovdá bures máŋggabealat sámi servodaga ja sámi kultuvrra. Mii illudit go son dál boahtá resursan Beaiveálgui, dadjá Elisabeth Erke (Gb)
Eirik Larsen (NSR) ja John Mathis Utsi (JSL) leaba juo álgán bargui sámediggeráđi ráđđeaddin.
Artista Sunna Maret Utsi Guovdageainnus eret, ásaduvvui Hønefossii, lea áiddo válljejuvvon vuoitin Feminalademogilvvus oassálastit dán jagáš Feminalii, mii lágiduvvon Lokal bar-scene-pub Troanddimis, ja son illuda hirbmosit oassálastit
skábmamánu 12.-13. beivviid.
Don fertet leat loggejuvvon sisa jus áiggot lohkat dán ášši.
Mii maid almmuhit siskkáldas statistihka danne go háliidit rabasvuođa dáid loguid ráddjema birra. Vaikke 1,3 miljárda ruvnnu njealji jagi badjel orro olu ruhta, de dat ii eisege doala čoavdit daid hástalusaid mat sámi servvodagas leat beaivválaččat.
Buot sámegielat leat áitojuvvon gielat UNESCO-listtu bokte, ja dat bávččagahttá mu ahte min váibmogielat leat jávkamin. Gáibiduvvo sakka eanet ruhta buvttadit oahppogirjjiid sámegillii, sihke árbevirolaš ja digitála. Girjjit ja šilttat fertejit jorgaluvvot, filmmaid ferte dubbehit ja sámegillii tekstejuvvot. Stáda bálvalusat galget maid sidjiide heivehuvvot geain lea sámegiella vuosttašgiellan. Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat Norggas.
Dearvvašvuođasuorggis deaivvadit sámi mánát ja vuorrasat máilmmi čeahpes dearvvašvuođabargiiguin, muhto dađi bahábut de váilu eatnasiin sihke kulturipmárdus ja giellamáhttu, mii dárbbašuvvo dakkár dilálašvuođain go dárbbašit dálkkodeami ja veahki. Dearvvašvuođasurggiin deaivvadit, sáhttá iešalddis leat balddihahtti, ja vel mánnái geas lea sámegiella eatnigiellan, dahje demeansa olbmui gii dušše muitá mánnávuođagiela, sáhttá vásáhus vel eanet balddihahtti.
Stáda ruoná energiijaprošeavttat áitet árbevirolaš ealáhusbargiid birgenlági boazodoalus, eanandoalus ja guolásteamis. Sirkulára- ja árbevirolaš ealáhusat mat leat seilon buolvvas bulvii – dat eai ábut – eai ge galgga gillát go minerálaid ja ođasmahtti energiija dárbu lassána. Billistit ealáhusvuođu ceavzilis ealáhusas ii leat ceavzilvuohta, iige leat ođasmahtti dahje ruoná (buorre birrasii).
Vaikke Sámedikki leat váikkuhangaskaoamit buriid fálaldagaiguin váikkuhit positiivvalaččat olmmošlassáneapmái de njiedjá olmmošlohku Davvi-Norggas. Jus galgá urbaniserema ja sentraliserema vuosttildit, de fertejit garra doaibmabijut álggahuvvot. Ferte nannet mánáidgárdefálaldagaid, buoridit johtalusfálaldaga boaittobeale orru ásiide geat háliidit johtit oahppobáikkiide – ja nai buoridit gründáriid ja ealáhusbargiid vejolašvuođa oažžut risikokapitála.
Gáibiduvvo duostilis guovllupolitihkka mii vuosttilda nationála ja internationála urbaniserema ja sentraliserema mii dálá áiggi treanda lea. Duostilis guovllupolitihkka gáibida resurssaid – eanet resurssaid go dál leat vuođđun. Sámediggi lea gearggus čoavdigoahtit dáid hástalusaid, muhto gáibiduvvo ahte stádalaš eiseválddit leat min bealde – sihke sin dáhtuin ja sin juolludemiiguin sámi servvodahkii.
Diŋgo donge! 
