Háliida fievrredit dehálaš árbevieru viidáset

Isto Laiti lea Anárjoht gáttis bajásšaddan ja sus leamaš agibeaivvi stuorra niehku duddjot alcces deatnofatnasa. Dál son viimmat lea beassan duddjogoahttet ja háliida fievrredit dán dehálaš árbemáhttu viidáset.

RÁMIS: Isto Laiti lea rámis iežas deatnofatnasiin maid lea duddjomin. Son lohká ahte lea šaddan iežas ollu smiehtat, muhto lea maiddái ožžon veahkki ovtta verddes Anáris. Buot govat: Anne Rasmus

HEAVVALAT: – Dá leat iešguđetlágan heavvalat, čájeha Isto.

Guolnnás suomabeale Anárjoht gáttis lea Isto bajásšaddan ja hárjánan mánnán jo johttit fatnasa mielde. Dál ollesolmmožin ii leat dat dáhpi báhcán ja son liiko ain johttit fatnasin. Sus lea johkafatnasa lassin maid lea duddjomin, vel stuorebuš mearrafanas maid láve bidjat čáhcái Suomas. Son lea johttán dainna earet eará mátta-suomas meara alde ja maiddái Anárjávrris ovttas morsiinis Kerstin Rasmusin, gii leamaš maiddái dehálaš doarjjan ja veahkkin duddjomis.

– Mus lea guhká leamaš niehku ráhkadit johkafatnasa alccen go liikon johttit joga alde. Ja galggašii oainnat oažžut dakkár fatnasa maid ieš áigu ja dál viimmat fitnen dakkára go háliidan, mojohallá fanasduojár, gii dette ii nu beroš oaggumis, muhto baicce johttit čázis.

IEŠ RAHKADAN: – Dá lea mainna loahta ferte sojahit, jus ii viečča meahcis dakkára mii lea gárvvisin sojil. Ja maiddái basttat.

II LEAN SADJI

Dán rádjai ii leamaš sus sadji gos beasašii duddjot, go ferte leat siste ja gosa čáhkket buot rusttegat ja reaiddut, maid dárbbaša duddjomii. Ii ovdal go soai morsiinis láigoheigga stobu mas lei stuorra biilastálla bálddas. Njealji mánu áigi álggii prošeakta mii lea sihke movttiidahttán ja maiddái addán ránes vuovttaid duojára oaivái.

– Mun álgen guovvamánus vuos ráhkadit buot daid duodjebiergasiid, nugo bevddiid ja heavvaliid vuoi sáhttán álgit duddjot fatnasa. Álggos vuos reaiddu mainna sojaha fatnasa ovdageaži, čilge son ja čájeha buot reaidduid maid lea ovddalgihtii duddjot.

VUOŠŠÁ MUORAID: – Dá lean ráhkadanges vuoššanreaiddu, mainna livlen muoraid vuoi šaddet álkit sojahit.

OŽŽON VEAHKKI

Jearralan lunddolaččat ahte gos son lea oahppan buot dán máhttu mii sus lea. Son muitala alddes leamaš bagadeaddji, gii lea veahkehan čilget duddjoma iešguđet osiid.

– Lean ieš ollu oahppan, go lean studeren ja geahččan ahte mo ráhkadit. Mus leamaš maiddái veahkkin verdde Mika Alava, gii lea Anáris eret, muhto hui ollu šattan ieš jurddašallat. Oktii ferte oahppat riekta ráhkadit, oaivvilda son.

FÁNASVÁHTER: – Dá lea reaidu mainna galgá mihtidit ahte fanasbotni lea njuolga. Veahá dego váhtter. Dán lean maid ieš ráhkadan.

OAIDNÁ ÁRVVU

Go SÁMi magasiidna lei su guossis, de Istos lei mihttun oažžut fatnasa johkii guovtti vahkku geahčen, muhto eará bargguid geažil lea maŋŋonan fanasduddjomiin.

Guovlladange su luhtte guokte vahkku maŋŋel go vuosttaš geardde fitnen ja duddjon lea ovdánan ollu ja dál ii loga son šat guhká oažžut fatnasa čáhcái.

– Loahpas ferten vel vuoidat fatnasa ja ferten gulaskuddat fanasčehpiin ahte maid gánnáha geavahit. Muhto jáhkkán ahte bihkkadit lea buorre murrii, dat seailu guhká. Nu lohket dološáddját.

II LEAT GÁHTAN: Isto ii loga iežas gáhtan go mearridii álgit duddjot deatnofatnasa ja illuda dan oažžut čáhcái.

GEALDAGASAS

Son dovddasta iežas gealdagasas oaidnit ahte govdugo fanas. Iige loga duddjoma leamaš álkin. Son dovddasta maiddái dál oaidnit árvvu dákkár duojis ja ádde alla hattiid maid eará fanasduojárat váldet.

– Dat lea váttis go galggat visot álggu rájes ráhkadit ja oainnán ahte ii leat dušše ráhkadastit. Ja dat gii lohka dat lea álki, ii leat vel geahččalan ráhkadit. Mu mihttu lea duddjot eambo fatnasiid ja maiddái vuovdin láhkai, muhto ferten vuos oaidnit ahte mii dán vuosttaš fatnasis boahtá, mojohallá son.

HEAVVALASTIMIN: – Dus fertejit beavddit maid alde duddjot. Ja de fertejit sahát ja heavvalat ja bovra. Ja de fertejit beahceávdnasat main duddjot.

DEHÁLAŠ ÁRBEVIERRU

Isto ii loga diehttit beare máŋgasa geat johkafatnasiid šat dán áigge duddjojit davvin ja su mielas lea dehálaš fievrredit dán dehálaš árbevieru ovddos guvlui. Vuosttaš fanas ii galgga leat dušše geahččalanprošeakta.

– Ohcejoht gielddas leat guovttis geat duddjojit, Jovnna ja Eino. Kárášjogas leat dieđus sii geat leat vázzán dieid kurssaiguin. Ja dieđan ahte Jan Morten Simonsen lea duddjomin dál nuppi fatnasa, son gal lea garra bojá. Mun gal maid áiggun joatkit duddjot fatnasiid nu guhká go vejolaš, deattuha son.

BUORRE VEAHKI: Dá lea Isto ožžon moarsis Kerstin Rasmus dollet nuppe geahččen sojahuvvon muora, vuoi nagoda dan heavvalastit. – Son lea máŋgii leamaš dehálaš veahkki, go galgá ovdamearkka dihte dollet juoga, vuoi beasan giddet.

LIIKO BUĐALDIT

Fanasduojár ii loga iežas goittot vel gal gáhtan ahte lea álgán dákkár stuorra prošeavttain ja lohká baicce somá oaidnit iežas giehtaduoji ja mo dat ovdána. Son lohká iežas liikot buđaldit ja duddjot muoras. Maŋimuš guovtti vahkkus lohká duojár barggu ovdánan bures bárttiid hága.

–  Mun ferten gal giitit Ingolfa ja Gudruna go ledne beassan sudno stobu láigohit ja beasan duddjot sudno biilastállas, loahpaha son.

GÁRVÁNIŠGOAHTÁ: – Dás váilot vel ovdaskohta ja buot dillját. Ja de vel suoját ja ráhkkut, mat bohtet ásaide gitta.
OLLU BARGU: Fanashuksemis lea ollu bargu. Isto ii loga iežas bártidan nu máŋgii, muhto lohka ollu fertet jurddašit go duddjo.

Fertiiga beare álgit

Ronny Larsen Utsi ja Sander Rasmussen Laiti ásaheigga ođđa huksenfitnodaga go goappašagat biddjuiga bággolupmui korona geažil ja NAV ruđat illá bohte.

OLLES LEAKTU: Ronny ja Sander álggaheigga ođđa fitnodaga SRU-Bygg AS olles leavttuin go leigga šaddan bággolupmui.

Goappašagat barggaiga ovdal Kárášjoga Bygger´n huksenfitnodagas, muhto go biddjuiga bággolupmui korona geažil ja lohpiduvvon ruđat NAV:s illá jovde, de eaba oaidnán eará vejolašvuođa go álggahit ođđa fitnodaga.

SÁMi magasiidna deaivvada Ronnyin (45) ja Sanderiin (21) Kárášjogas muhtun stobus, man leaba ođasmahttimin oalát, ja soai muitaleaba fitnodaga birra seammás go časkiba spihkáriid ja mihtidaddaba. Bargu ii váillo maŋŋá go álggaheigga ođđa fitnodaga miessemánu 11. beaivvi, váile guovtti mánu áigi.

Goas gárttaide bággolupmui?

– Njukčamánus, iigo dat lean njukčamánus, Sander? jearrala Ronny.

– Guovvamánu 28. beaivvi, vástida Sander ja joatká seaidnepláhta giddema.

NUORRA GRÜNDÁR: Sander Rasmussen Laiti lea bargan snihkkárin dušše guokte jagi, muhto dadjá buorrin leat iežas hoavda.

OLLU BARGU

Varas fitnodateaiggádat muitaleaba ahte ásahanbeaivvi maŋŋá, mii lei miessemánu 11. beaivvi, de ii ádjánan go njeallje beaivvi ovdal go kaleanddar dievai. Soai leaba maid šaddan biehttalit muhttin bargguid, ja vásiheaba ođđa fitnodaga lihkostuvvamin.

– Lei unnán bargu ja moai diđiime ahte olbmot ledje jearahallan veahá snihkkáriid ja moai gávnnaheimme ahte fertejetne beare geahččalit. Moai leimme gal hállan ieža gaskaneame álggahit fitnodaga, nu ahte vulggii smávva jurdagis, maid ollašuhtiime go koronaroassu lei boahtán ja šattaime bággolupmui, muitala Utsi.

BÁHCCE MÁVSSEKEAHTTÁ

Go olles Norga manai nu gohččoduvvon «lockdown:ii» ja máilbmi bisánii, go viiddes njuommueasttadandoaimmaid válde atnui, de lohpidii Ráđđehus roassoruđaid sihke fitnodateaiggádiidda ja bargiide, geat šadde permišuvdnii. Čájehuvvui goittot ahte ádjánii oalle guhkes áiggi ovdal go Stáhta doarjagat boahtigohte NAV bokte.

– Koronaruđat, dat gal válddii guhkes áiggi. Mii oaččuimet mávssu vahkku áigi, nu ahte lea mannan hui guhkes áigi, muitaleaba Sander ja Ronny.

Vaikko koronaroassu ii lean áidna ágga fitnodaga ásaheapmái, de dovddasteaba snihkár guovttos ahte lei unohas dovdu vuolgit NAV:i, go leaba nu guhká leamaš barggus.

HUŠŠA

Albmá guoktás lea leamaš nu garra hušša ahte eaba leat háhppehan ohcat makkárge doarjagiid. Soai maid diehtiba ahte huksensuorggi buoremus áigodat álgá miessemánus. Soai leaba danin šaddan seastinruđaiguin oastit dárbbašlaš reaidduid ja rusttegiid fitnodaga álggaheapmái.

– Munnos leat goappašagain moarsit, geat barget almmolaš virggiin, ja dat lea dagahan ahte sáhtiime geavahit seastinruđaid fitnodaga álggaheapmái.

Goappašagat oaidniba ahte ovttasássiid doarjaga haga ii livčče lean vejolaš álggahit fitnodaga nu jođánit.

– Ii livčče lean vejolaš, dalle livččiime gártan geavahit ruđaid ceavzimii, gokčat beaivválaš goluid. Bearaš leamaš maiddái hui positiiva álggaheapmái, muitala Ronny.

– Áhččán ja biebmoáhččán dajaiga goappašagat ahte lea buot buoremus leat iežas hoavda ja mu ovttasássi lea maid hui ilus mu bealis, muitala Sander.

DOVDDASTA UNOHASSAN: – Ii leat somá vuolgit NAV:i go leamaš nu guhká snihkkárbarggus. Dat go máksu ii boahtán, attii munnuide stuorát leavttu oažžut fitnodaga johtui, dovddasta Ronny.

OLLU JEARALDAGAT

Albmá guovttos muitaleaba ahte kárášjohkalaččat leat bures vuostáiváldán fitnodaga ja ahte leat dáhtton ollu huksenfálaldagaid.

– Ovdal go álggaheimme miessemánu 11.beaivvi de jearahedje olbmot eango sáhttán snihkket ja bargat veaháš maid. Maŋŋel go álggaheimme de leat leamaš ollu ođasmahttinbarggut ja olbmot leat jearahan bidjat ođđa gáhtuid ja hukset biilastállaid.

BÁLKKAHIT EAMBO BARGIID

Ođđa fitnodagas leat leamaš nu ollu barggut ahte Ronny ja Sander árvvoštallaba bálkáhit áigodatbargiid, vejolaččat maiddái hárjehalliid.

– Leamaš nu ollu jearaldagat ahte letne hállan bálkáhit joba ovtta áigodatbargi, muhto fertejetne maiddái árvvoštallat dili boahtte jahkái ja oidne de dustego váldit juogo hárjehalli dahje áigodatbargi. Nu go dál lea dilli de orru mannamin nu ahte válde hárjehalli, go mis lea huksenfága joatkkaskuvllas dáppe.

GEAVAHIT EAMBO RUĐA

Geavahitgo olbmot koronaroasu geažil eambo ruđa ođasmahttimii, go plánejuvvon olgoriikaluopmu ii šaddange, dan ii leat buorre diehtit, muhto huksenfitnodaga eaiggát guovttos vuohttiba ođasmahttinmovtta.

– Nugo moai dan mearkkašetne, de oažžu dadjat ahte dál lea eambo bargu go ovdal. Orru ahte olbmot geavahit eambo ruđa ođasmahttimii ja eará diŋggaide. Soaitá dan sivas go olbmot geavahit luopmoruđaid ja sis lea eambo áigi, čilge Ronny ja lasihastá vel:

– Dilli ii leat čuohcan negatiivvalaččat munnuide, vaikko eastadandoaimmaid dihte lei veahá njoazes áigi miessemánus go álggaheimme.  Dalle eai gullon olbmot nu ollu. Muhto navddán ahte olbmot fuobmájedje man unnán Finnmárkkus ledje njoammumat ja de álge boahtit jearaldagat sihke báikkálaččat, Deanus ja Guovdageainnus. Dasa lassin lei álggus unnán gálvu fitnodagain, mat vuvdet huksenávdasiid ja fertejedje diŋgot eanaš ávdnasiid, muhto dál dat leat leamaš čeahpibut váldit sisa biergasiid, muitaleaba Ronny ja Sander.

– Moai barge eanáš báikkálaččat, ean astta váldit bargguid gielddarájáid olggobealde, muhto soite boahtteáiggis sáhttit.

RUĐAT BÁHCCE MÁVSSEKEAHTTÁ: Go NAV ii nagodan máksit heahteruđa rivttes áigái, snihkkar guovttos mearrideigga ásahit fitnodaga.

LUOMUKEAHTTÁ

Albmá guovttos leaba dál geargan vásihit mo lea jođihit iežaska fitnodaga. Leaba vásihan ahte sáhttá leat hástaleaddji go bohtet jearaldagat sihke bargoáiggis ja eahkedis. Telefovdna čuodjá ohpit ja olbmot dáhttot fálaldagaid.

– Moai geahččaletne čuovvut dábálaš bargoáiggi ovccis njealji rádjai ja vuoiŋŋastit go lea friddja. Ferte beassat vuoiŋŋastit vahkkoloahpaid ja beassat leat ovttasássiin ja njeljiin mánáin, muhto luomu ean váldde dán jagi, go letne aiddo álgán ja lea buoremus áigodat. Fertejetne dinet veahá ruđa fitnodahkii vuoi besse háhkat ođđa huksenreaidduid ja iešguđet rusttegiid, muitala Ronny, gii lea fitnodaga beaivválaš jođiheaddji.

SKUVLLAS NJUOLGA BARGUI

Sanderis leamaš garra ja jođánis oahppu, go son guovtti jagi áigi gearggai snihkkenfágain ja álggii njuolga bargui. Guovtti jagi maŋŋel eaiggáduššá dál huksenfitnodaga.

– Na dan gal oažžu lohkat, muhto lea mannan bures ja lean meaddán ja oahppan dan guovtti jagis, nu ahte olmmoš oahppá čađat. Dássážii leat kundarat leamaš duhtavaččat, muitala Sander.

– Letne ožžon ollu positiiva dieđuid ja kundarat leat leamaš duhtavaččat go letne nagodan doalahit áigemeriid, loahpaha Ronny.

Doarjja giela ja kultuvrra nannemii mánáidgárddis

Sámediggeráđđi lea guovvamánu rájes miessemánu rádjai juolludan 7,4 miljovnna ruvnno doarjjan 23 sámi mánáidgárdái ja 9 dáčča mánáidgárddi sámi ossodahkii. Kárášjohkii juolludedje oktiibuot badjelaš miljovnna.

Giđđadálvve ledje Láttošluohká mánáidgárdái bálkáhan Ammon Piera Nystad (Samipath) ja Jon Mikkel Eira (Ravdol Reindeer Herding) oahpahit árbevirolaš rievssatbivddu birra. Dá Jon Mikkel čájeha mo rievssaha galgá njaldit vuoi beassá ráhkadit das borramuša. Govva: Samipath

Sámediggi addá doarjaga sámi mánáidgárddiide ja dáčča mánáidgárddiid sámi ossodagaide,  maid doaibma vuođđuduvvá sámegillii ja -kultuvrii. Doarjjaortnega mihttu lea ovdánahttit doaimmaid, mat vuođđuduvvet sámi árvvuide, sámegielaide, kultuvrii ja árbevirolaš máhttui.

IEŠGUĐET DOAIMMAT

Kárášjoga mánáidgárddit leat ožžon oktiibuot 1.086.800 kruvnna doarjaga, mii geavahuvvo iešguđet doaimmaide. Láttošluohká mánáidgárdái leat juolludan 520.000 kruvnno, Guolban mánáidgárdái ožžon 436.800 kruvnno ja Badjemánáid beaiveruktui 130.000 kruvnno.

– Dáid doarjagiid geavahit mánáidgárddit iešguđet doaimmaide, mat galget leat mielde nannemin sámegiela ja kultuvrra. Min mánáidgárddit lávejit johtit iešguđet sajiin, nugo návehiid galledeamen ja maiddái boazogárddiid luhtte go nu heive. Sii lávejit jahkásaččat fitnat juoŋasteamen ja maiddái besset oahppat rievssatbivddu birra, muitala Arnulf Soleng, gii lea Kárášjoga gieldda bajásšaddan-, oahppa-, giela ja kultuvrra gielddalašjođiheaddji.

VÁSÁHUSAT

Hárve besset mánáidgárddit geavahit doarjaga rusttegiid oastimii, earret go jus lea oahpponeavvu, mii ovddida mánáid giela. Soleng lohká Sámedikki doarjaga juolluduvvot juohke jagi iešguđet mánáidgárddiid mánnalogu mielde. Sii raporterejit gos leat fitnan ja masa leat geavahan ruđaid.Giđđadálvve lei Láttošluohká mánáidgárdi bálkáhan Ammon Piera Nystad ja Jon Mikkel Eira oahpahit rievssatbivddu birra ja mo das ráhkadit borramuša.

– Ovtta jagi ožžo maiddái rievssaha ieža gárdái ja dalle gal lei oalle mokta doppe. Mánáidgárddit geahččalit mánáid buktit lagabui luonddu vai besset oahppat kultuvrras mas sii bajásšaddet. Dávjá fitnet maiddái tuvrras mearragáttis, muitala son.

GIITEVAČČAT

Soleng muitala maiddái mánáidgárddiid ovttasbargat earet eará girjerádjosiin, gos lávejit máinnasteaddjit guoimmuhit mánáid. Dasa lassin bohtet maiddái boarrásat máinnastit mánáide. Soleng muitala mánáidgárddiid jođiheddjiid oktan bargiiguin hutkat dáid mátkkiid.

– Leat ollu vejolašvuođat maid sáhttá bargat ja hutkat. Dát lea hui dehálaš doarjja vai mánáidgárddit besset eambo johtit ja vásihit. Mii leat hui giitevaččat dainna doarjagiin, deattuha son.

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR). Govva: Åse M. P. Pulk/Sámediggi

DEHÁLEAMOS

634 máná ožžot davvisámi mánáidgárdefálaldaga, 31 máná ožžot julevsámi mánáidgárdefálaldaga ja 37 máná ožžot lullisámi mánáidgárdefálaldaga. Oktiibuot ožžot 702 sámi máná fálaldaga, mii lea huksejuvvon sámi giela, kultuvrra ja árbevirolaš máhtu ala.

– NAČ 2016:18 Váibmogiella -raporttas daddjojuvvo ahte sámi mánáidgárddit leat deháleamos ovttaskas doaibmabijut sámegiela sihkkarastimis, suodjaleames ja ealáskahttimis. Mánáidgárddis biddjo vuođđu giela oahppamii, ja mánát leat boahtteáiggi giellageavaheaddjit. Danne lea hui dehálaš ahte mánáidgárddit leat mielde nanneme mánáid sámegiela, kultuvrra, árbevieruid ja identitehta, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR) preassadieđáhusastis.

LASSÁNEAPMI

2019 rájes 2020 rádjái ožžot eanet lullisámi mánát sámi mánáidgárdefálaldaga. Maiddái Romssas ožžot eanet sámi mánát sámi mánáidgárdefálaldaga. Julevsámi mánáid lohku, geat ožžot sámi mánáidgárdefálaldaga, bissu oalle dássidin.

– Midjiide lea dehálaš ahte mánát leat guovddážis, ja mii bargat dan ovdii ahte sis lea buoremus vejolaš fálaldat. Mis lea ain bargu mii galgá dahkkot ovdal go oažžut buori, viiddis sámi mánáidgárdefálaldaga olles riikkas, loahpaha Mikkelsen.

Nr23-2020-Tabell-støtte

Vuoruhit mánáidgirjjiid julev- ja máttasámegillii

Sámediggeráđđi lea meannudan 2020 giđa girjjálašvuođaohcamušaid, ja vuoruha addit doarjaga mánáidgirjjiide julev- ja máttasámegillii. Árran julevsáme guovddásj lea ožžon juolluduvvot 350.000 kruvnnu.

Árrán julevsáme guovddáža direktevra Lars Magne Andreassen. Priváhta govva

Sámediggi lei ožžon logenár ohcamuša smávit lágádusain ja eará girjjálašvuođaaktevrrain. Ohcanvuđot 2020 girjjálašvuođabušeahtta lea 2,85 millijovnna ruvnno.

OŽŽON VUOSTTAŠ GEARDDE

Trøndelága fylkkagirjerájus ja Árran julevsáme guovdásj oažžuba doarjaga rámmašiehtadusaid bokte ovddidit mánáidgirjjiid mátta- ja julevsámegillii. Dál lea vuosttaš geardde go Árran julevsáme guovdásj oažžu rámmašiehtadusa fuolahit mánáidgirjjiid julevsámegillii.

­– Mii leat hui giitevaččat doarjagiin, mii lea dehálaš álgu dán prošektii, mas mii galgat maiddái ovttasbargat Hammari gielddan. Mii oaidnit ahte fertet čohkket návccaid oktii vai nagodat čađahit dán prošeavtta ja oaidnit stuorra dárbbu čábagirjjálašvuhtii, mii galgá leat álki lohkat mánáide, muhto maiddái alit dásis, muitala Árran julevsáme guovddáža direktevra Lars Magne Andreassen SÁMi magasiidnii.

OVTTASBARGU

Direktevra muitala dán leat dušše álgu ovttasbargui Hápmira gielddain ja lohká sin almmuhan girjjiid ovdal ovttasbarggus Davvi-Trøndelága fylkkagirjerájuin.

– Sii leat leamaš issoras čeahpit almmuhit girjjiid ollu jagiid. Muhto dál sávvat mii bargat systemáhtalaččat báikkálaččat. Ja leat hui ilus go Sámediggi veahkeha min johtui. Go mii geargat dáinna prošeavttain, de geahčadit fas makkár ahkejoavkkuid vuoruhit čuovvovaččat, čilge son.

PLÁNAT EAI NOGA

Andreassen lohká sin vuos fertet boahtit johtui ođđa ovttasbargguin, muhto lohpida ahte girjeprošeavttat eai noga. Plánat sis leat ollu boahtteáigái.

– Mii fertet iskat makkár girjiide lea dárbu ja makkár girjjiid olbmot sávvet min jorgalit. Mii árvvoštallat maiddái boahtteáiggis galgatgo vuoruhit oahpponeavvuid jorgaleami. Buot lea dieđusge gitta das man ollu ruhta mis lea, loahpaha son.

Sámediggeráđi Henrik Olsen (NSR). Govven: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

FÁTMMASTIT VIIDÁT

Ohcamušat ledje girját ja fátmmastit viidát čáppagirjjálašvuođa, go ledje ohcamušat sihke mánáid, nuoraid ja rávisolbmuid várás. Maiddái fágagirjjálašvuohta lea gokčojuvvon dán ohcanvuorus, go duodjegirjjit Várjjat guovllus leat ožžon doarjaga.

– Go girjjálašvuođaohcamušaid vuođul dán vuoru juolluduvvo váile 2 millijovnna girjjálašvuhtii, de dat duođašta alla dási girjjálašvuođaohcamušain, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen (NSR) preassadieđáhusastis.

Rámmašiehtadusa bokte jorgaluvvojit moanat girjjit sihke mátta- ja julevsámegillii, ja nu šaddá čáppagirjjálašvuođa fálaldat mátta- ja julevsámegielat mánáide.

– Dát doaibma lea earenoamáš bures lihkostuvvan máttasámis gos leat ilbman ollu mánáidgirjjit máttasámegillii maŋemuš jagiid, dadjá Olsen.

Sámediggi oaidná maiddá stuorra dárbbu nuoraid girjjálašvuhtii, ja dán ohcanvuorus leat juolludan doarjaga máŋgga prošektii, main vuoruhit nuoraidfálaldaga. Thomas Hansen oažžu juo goalmmát ja maŋemuš girjái Jápmingilvu-trilogiijas doarjaga.

Boahtte ohcanáigemearri Girjjálašvuođabuvttadeami doarjjaortnegis lea golggotmánu 1. beaivvi 2020.

Juolludeamit

Rámmaohcamuš: Julevsáme mánájgirje – Árran- julevsáme guovdásj – lulesamisk senter oažžu kr 350.000. Julevsámegillii, jorgaleapmi, mánáid várás.

Nilla ja Ádegáhttu – Halloween Bárus SA – Samisk Forlag oažžu kr 171.250. Davvisámegillii, originála, mánáid várás.

Bearral Gollegiella jietnalágádus oažžu kr 320.000. Davvisámegillii, jorgaleapmi, nuoraid ja ollesolbmuid várás.

Ozan luopmániid maid mu eadni ii čoaggán – Gollegiella jietnalágádus oažžu kr 260.000. Davvisámegillii, dikta, originála, nuoraid ja ollesolbmuid várás.

The Hunger Games: Mockingjay THOMAS HANSEN SÁNIT oažžu kr 330.000. Davvisámegillii, jorgaleapmi, nuoraid várás.

Rámmaohcamuš: Maanagærjah jarkostimmie – Trøndelag fylkesbibliotek oažžu kr 230.000. Máttasámegillii eanaš, jorgaleapmi, mánáid várás.

Tullflyer minsttár – UNJARGGA GIELDA / NESSEBY KOMMUNE oažžu kr 100.000. Fágagirji, davvisámegillii, nuoraid ja ollesolbmuid várás.

Unjárgga gákti – UNJARGGA GIELDA oažžu kr 200.000. Fágagirji, davvisámegillii, nuoraid ja ollesolbmuid várás.

Buohkat leat ožžon juolluduvvot dan supmi maid ledje ohcan.

Oktiibuot: kr 1 961 250

Ožžon ođđa luohttevašvuođa

Sámediggeráđđi lea nammadan guokte oastinkonsuleantta oktan várrelahtuiguin Sámedikki dálá áiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oastima ortnegii. Eva Aira ja Geir Tore Holm oaččuiga ođđa luohttevašvuođa joatkit guokte ođđa jagi.

Kárášjoga dáiddaskuvlla ovddeš rektor, Eva Aira (govas), ja Geir Tore Holm leaba nammaduvvon fas dáidaga oastinkonsuleantan oastinlávdegoddái. Aira jođiha lávdegotti. Vuorkágovva: Anne Berit Anti

Sámediggeráđđi lea Sámi Dáiddačehpiid Searvvi (SDS) jahkečoahkkima mearrádusa vuođul nammadan čuovvovaš lahtuid ja várrelahtuid Sámedikki dálá áiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oastinortnega oastinlávdegoddái: Eva Aira ja Geir Tore Holm. Soai leaba doaibman oastinkonsuleantan guokte maŋimuš jagi ja oaččuiga jearaldaga joatkit vel guokte jagi, ja soai mieđaiga. Sudno várrelahtut leaba Britta Marakatt-Labba ja Marja Helander.

BUORRE OVTTASBARGU

Kárášjoga dáiddaskuvlla ovddeš rektor Eva Aira lohká ovttasbarggu Geir Tore Holmain doaibman bures oastinlávdegottis guokte maŋimuš jagi ja illuda guovtti ođđa ovttasbargojahkái.

– Sámediggi lea álo vuhtiiváldán Sámi Dáiddačehpiid Searvvi jahkečoahkkima mearrádusa ja evttohusa lahtuide. Ja nugo dál lea šaddan dainna koronaáiggiin, go ii beasa mátkkoštit, de lea buorre ahte mis lea Marja Helander, gii gokčá suomabeale Sámi dáidaga ja fas Britta Marakatt-Labba, gii ges sáhttá johtit Ruoŧa bealde, jus mun in sáhte vuolgit, dadjá Eva Aira SÁMi magasiidnii.

Britta Marakatt Labba dáidda «Muittut I». Govva: Pål Omholt-Jensen, RDM

OASTÁN GIESKAT

Son namuha maiddái ahte sii leat rámis go juolluduvvui veahá ruhta nu ahte leaba Holmain gieskat beassan oastit Máret Ánne Sara ja Britta Marakatt-Labba dáidaga.

– Sámediggi lea ožžon veahá ruđa RiddoDuottarMuseas, nu ahte mii nagodit oastit osiid Egil Utsi dáiddačoakkáldagas, Britta Marakatt-Labba bargguid. Ja mii beassat oastit Máret Ánne Sara čeabetčiŋa, mas bohcco oaiveskálžžut heaŋgájit, čilge Aira.

Máret Ánne Sara dáidda «Pile O´Sápmi Powernecklace» lei mielde documenta 14 i kassel, Duiskkas Sámi ávvujagis 2017:s.fotograf: Karl Alfred Larsen.

DEHÁLAŠ JAHKI

Máret Ánne Sara dáidda «Pile O´Sápmi Powernecklace» lei mielde documenta 14-čájáhusas, Kasselis, Duiskkas, Sámi ávvujagis 2017. Documenta govviduvvo dávjá máilmmi stuorámus ja eanemusat árvvusadnon dáiddačájáhussan. Dat go máŋga sámi dáiddára oasálaste dán čájáhussii, lei okta lávki viidáset sámi dáiddahistorjjás.

– Mii eat oastán maidege dien jagi ja munnos Anne May Olliin, RiddoDuottarMuseaid direktevrrain, lei miella sihkkarastit juoidá documeanta-čájáhusas. Dat lei issoras dehálaš jahki sámi dáiddáriidda, go besse leat mielde dákkár stuorra dáiddadáhpáhusas, muitala Eva Aira, gii ii loga vel diehtit dán jagi eará plánaid, go buot čájáhusat leat maŋiduvvon.

DIEĐUT

Geir Tore Holm (r. 1966) lea bajásšaddan Olmmáivákkis Gáivuonas, muhto orru ja bargá Mátta-Norggas, Ringstad-nammasaš báikkis, Skiptvedtas.

Holm dáiddalaš duogáš lea viiddis ja máŋggabealat. Son bargá sihke videoin, govvidemiin, performánssaiguin ja installašuvnnaiguin. Dan rájes go gearggai Dáiddaakademiijas, Troandima dáiddaskuvllas 1995, lea son gaskkustan, čállán ja oahpahan dálá áigge dáidaga birra. Son lea maiddái oahppan šaddogárdebargi ja lea hui beroštuvvan ovttasbarggus olbmo, birrasa, eanandoalu ja eallima gaskas.

Sámediggeráđi Henrik Olsen (NSR). Govva: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

ÁIDNALUNDDOT ČOAKKÁLDAT

Oastinortnega mihttomearri lea sihkkarastit almmolašvuhtii dakkár dáidagiid, maidda lea erenoamáš dáiddalaš beroštupmi sámi dálá áiggi dáidagiid ja dáiddadujiid oktavuođas, dehálaš referánsadáidagiid lassin. Dáidagiid ostet dainna ulbmiliin ahte ovddidit Sámi dáiddačoakkáldaga ja jurdda lea dan lágidit Sámi dáiddamuseai, maid goas nu áiggošedje ásahit.

– Dáiddačoakkáldat, maid oastinortnega bokte leat čohkken áiggi mielde, lea áibbas áidnalunddot. Das leat 1300 dáidaga, ja dat galget leat boahttevaš Sámi dáiddamusea vuođđočoakkáldahkan, dadjá sámediggeráđi Henrik Olsen (NSR) preassadieđáhusas. Son sávvá maid oastinlávdegotti lahtuide lihku bargui.

Oastinkonsuleanttat nammaduvvojit guovtti jahkái háválassii, ja ođđa áigodat bistá suoidnemánu 1. b. 2020 rájes geassemánu 30. b. 2022 rádjai. Bistevaš lahttun leat muđui dat seamma olbmot, geat ledje mielde lávdegottis maiddái ovddit áigodagas, 2018-2020.

RiddoDuottarMuseat (RDM) lea Sámedikki oastinortnega ovddasteaddji hálddašeaddjin.

Váivves muitalus musihkka bokte

Áltálaš Kari Heimen (52) muitala iežas leat rámis das ahte lea sápmelaš. – Dovden iežan nu lihkolažžan go coggen iežan vuosttaš gávtti, muhto ii leat álo leamaš nu, dovddasta son.

Kari Heimen lea musihkka- ja giellaoahpaheaddji Álttá joatkkaskuvllas, lea jođiheaddji SK – Sámi komponisttain ja almmuha ođđa skearru boahtte jagi. Lávlagat leat dárogillii ja dain son muitala dáruiduhttima birra, maid su bearaš vásihan. Priváhta govva

Musihkkaskearrus, maid lea ráhkadeamen iežas Heimen-nammasaš joavkkuin, son muitala dáruiduhttima birra, maid son ja su bearaš leat vásihan, ja heahpada birra maid dovddai sámevuođa dihte.

Kari bajásšattai Álttás ja vaikko su eadni lea Deanu sápmelaš, de lei ruovttugiellan dárogiella. Danin ii smiehtan nu ollu dan birra, dahje ii imaštan ahte son lei sápmelaš.

– In muitte ahte livččen heahpanan iežan sámevuođa go bajásšadden Álttás. Mii geavaheimmet sámegahpiriid miessemánu 17. beaivvi ja min mielas dat ledje fiidnát. Easkka go vázzen njealját luohká ja fárriimet Levoŋkii (Levanger) jahkái, de vásihin ahte ii leange nu somá leat sápmelaš, muitala son.

GIELISTII IDENTITEHTA BIRRA

Kari muitala ahte son ii lean ovdal fárremage vázzán ja časkán iežas raddái ja huikán ahte lei sápmelaš. Muhto Levoŋkkas son áddii ahte lei finnmárkulaš, ja dušše dat dagahii váttisvuođaid. Lihkus manai goit bures ja son oaččui ollu skihpáriid.

– Muhtimin dattetge bođii ain sámevuohta sáhkan ja áddejin ahte ii lean ortnegis. Lávejin geahččaladdat muhtin skihpáriid, ja jerren sis maid sii dajašedje jus mun livččen sápmelaš. Ja de dadje ahte hearrá sidvnit, de eai livčče diehtán maid dadjat, ja ahte livččii lean olles roassu. De čihken ahte lean sápmelaš, muittaša son.

MÁILBMI GAHČAI ČOAHKKÁI

Kari muitá ain dovddu, maid dovddai go jurddašii mii livččii geavvan jus muhtin livččii gávnnahan su sápmelažžan. Son balai massimis buot skihpáriiddis. De oktii sii vulge Áltái luohkkámátkái galledit Kari ovddeš luohká. Mátkkis son gárttai váttis dillái, mas dovddai ahte olles eallin šaddá moallun.

– Mii galledeimmet mu ovddeš luohká Álttás. Muhtun beaivvi bođii okta oahppi Levoŋkka luohkás viega ja jearai mus ahte leigo duohta maid son lei gullan muhtun Álttá oahppis, ahte mun ledjen sápmelaš. Ja dat šattai dakkár mánnávuođa vásáhussan mas dovden ahte máilbmi gahččá čoahkkái ja buot beare bieđgana mu birra.

– Mun de biehttalin ja ballen jámás ahte sii galge oažžut diehtit dan. Bessen das eret dadjamin dainna lágiin; Mun gal in leat miige sápmelaččaid, gii dan lea dadjan? Son gielista! In jáhke iežan muitalan dien dáhpáhusa birra eatni gázzáige, inge muitte leigo suddjen dihte sin, muhto eallin joatkašuvai ja ellen buriid mánnávuođa beivviid viidáset. Ja go máhccen fas Áltái jagi maŋŋá, de in dovdan makkárge heahpada dahje ahte livččen dárbbašan čiehkat iežan sápmelašvuođa, go leimmet eambosat.

II GUODDÁN VIIDÁSET

Heahpada ja čiehkama son ii šat guoddán viidáset go máhcai fas ruoktot Áltái.

– Áhččán lea eret Hámmerfeasttas ja leimmet doppe dávjá. Mun muittán ahte doppe aŋkke ii olmmoš háliidan leat sápmelaš, go lávejedje bilkidit ahte mis lea nu ártegis suopman. Ja ahte mis gullui nu bures sámevuohta, ja dalle lávejin beare šiitit ahte in leat sápmelaš go ii lean nu vuogas. Soaitá ahte mun maid čatnen sápmelaččaid juoga mainna nu duolvasiin ja juhkan olbmuiguin, go ledje nu ollu ovdagáttut sápmelaččaid vuostá. Muhtumathan vázze gákti badjelis ja ledje veahá skivžasat, ja dalle várra gárttai dat mánáide dego steampalin.


JOHTIMIN: Kari áigu johtit Kristiansand guovllus ođđajagis njeallje vahkku Kultuvrralaš skuvlaseahka čájálmasain, man namma lea «FORNORSKA» (Dáruiduhtton). Priváhta govva

EAHPESIHKAR

Kari navdá ahte lei váttis dillái leat váikkuhan sihke mo earát láhttejedje ja maiddái ahte son ieš lei nu eahpesihkar. Son ii dovdan iežas albma sápmelažžan, go son ii lean leamaš oktavuođas dainna maid ieš gohčoda albma sámevuohtan.

– Mii leimmet dušše dážat, mii dárusteimmet ja dan moatti háve go gullen áddjá sámásteamen, de son hálai telefovnnas. Muittán ahte lávejin imaštallat ahte go su oabbá sámástii suinna, de lávii áddjá vástidit sutnje dárogillii. Dalle imaštin ahte manne lea nu ja go šadden boarráset, de áddejin mo dáruiduhttin lei čuohcan bearrašii.

SOMÁ LEAT SÁPMELAŠ

Go Kari gearggai joatkkaskuvllas ja fárrii Álttás Tonheimii, de lei su mielas veahá čaffat leat sápmelaš. Son dovddai iežas veahá earaláganin ja erenoamážin. De son duosttai čájehit iežas duohta identitehta, vaikko ledje ain ollu ovdagáttut sápmelaččaid ja finnmárkulaččaid vuostá 80-vuođđalogu gaskamuttus.

– Moai skihpáriin láviime veahá leaikkastallat ja liiggástallat sápmelaččaid birra, ja láviime muitalit ahte fertiime vázzit skuvlii ja nie, ja dan sii njille obban go eai diehtán maidige sápmelaččaid birra. Jáhkan ahte moai nagodeimme cirpmastit muhtin veardde sin ovdagáttuin dan áiggis go leimme doppe. 

OVDDASTA SÁMI VUOIGATVUOĐAÁŠŠIID

Dán áigge Kari čalmmustahttá dáidaga bokte sámi vuoigatvuođaáššiid ja su mielas lea lunddolaš ahte lea šaddan nu, go oaivvilda ahte buohkat geavahit iešguđet vugiid gaskkustit alcceseaset mávssolaš áššiid, leaš dal journalista, dáiddár dahje musihkkár.

– Vuosttaš skearrus maid almmuhin, ledje sámi elemeanttat, muhto in jáhke ovttage jurddašan, ahte dan lei sámi musihkar ráhkadan. Muhto lean čuvvon iežan geainnu ja lean maiddái leamaš eambo sámi birrasiin ja serven Kultuvrralaš skuvlaseahka buvttadeapmái ovttas Marit Hætta Øverliin. Moai jođiime miehtá muitaleamen sámevuođa birra ja čuojaheimme sámi musihka. Dalle čuojahin rumbbuid. Dan maŋŋá dovden ahte ledjen ožžon nuppi juolggi sisa albma sámi birrasii.

LIHKKU: Go Kari cokkai vuosttaš háve gávtti miessemánu 17. beaivvi, son lei nu movtta ja lihkolaš. Priváhta govva

DOVDDAI LIHKU

Olles eallima Kari lea jurddašan ahte ii hálit dáža álbmotbiktasa, ja ahte jus áigu juoidá, de áigu gávtti. Ii dattetge jáhke ahte livččii duostan dainna čiŋadit nuorran, áigi lea baicce láddan dasa dál ollesolmmožin. Ovdal son dovddai maiddái ahte eai soaitán dohkkehit sámi birrasis ahte son lei doarvái sápmelaš čiŋadit gávttiin.

– Mun dovden ahte in lean doarvái sápmelaš, go in máhttán giela. Nu ahte dáruiduhttin ii lean áidna vuohki mo stáhta lea váikkuhan mu áhkuide ja ádjáide, mu bearrašii ja munnje. Dat váikkuhii maiddái oaiviliidda, maid mun jáhkken eará sápmelaččain leat mu hárrái, ahte mun in lean doarvái sápmelaš. Nu ahte lea leamaš guhkes proseassa váldit atnui eambo ja eambo sámi dujiid ja diŋggaid nugo gápmagiid, veaskkuid, biktasiid ja silbbaid, mat mu mielas leat nu fiidnát. Liikon issorasat geavahit daid ja dál orrot áibbas lunddolaččat munnje.

– Mii geavaheimmet ovdal namahusa beallesápmelaš, muhto dat lei joavdelas. Mun lean sápmelaš ja muittán dovddu guovtte jagi áigi, go coggen vuosttaš háve gávtti miessemánu 17. beaivvi; dat lei nu fiinnis ja ledjen nu ilus ja mun dovden lihku. Vázzen buohkaiguin hálešteamen ja dadjen; Geahča man fiinnis mun lean!

– Dušše jurdda dan birra oažžu mu mojohallat. Dovden iežan nu fiinnisin ja ledjen nu ilus. Ledjen maiddái eambo rámis gávttis go masge earás. Njuorrasan go fal jurddašalange dan birra. Eadnán gal dieđus ii agibeaivvisge cokkaše gávtti, nu bures lea dáruiduhttin cieggan sutnje ja dat lea váivi. Mu nieida háliidivččii liidnegávtti ja lea maiddái guhkes proseassa mu nieiddas ja gánddas, nu ahte láven ain muittuhit sudnuide duollet dálle ahte mii leat sápmelaččat.

DÁRUIDUHTTIN

Kari eadni lea muitalan dáruiduhttima birra, ja mo dat lea čuohcan sutnje. Son muitala ahte ballá earáid smiehttat heittogit áhku ja ádjá birra, go soai válljiiga eret sámegiela ja oahpaheigga mánáidasaska dárogiela.

– Eadni balai earáid jurddašit ahte livččiiga galgan dáistalit eambo giela ovdii, muhto mun lean ovtta oaivilis etniin, ahte su váhnemat dagaiga dan maid navddiiga buoremussan iežaska mánáide. Dan soai leigga oahppan, ahte oahpu dáfus lei buoremus oahppat dušše ovtta giela, go sámegiela sii eai gul dárbbašan. Su váhnemat ledje iežaset áiggi servodaga buktagat.

– Moai letne oappáin dál dutkan ja guorahallan dan mii dan áigge dáhpáhuvai, ja mun lean dál čállán teavstta ođđa skerrui eatni birra. Dat lea váivves teaksta go lea dan birra maid son lea massán ja sus šaddá váivi go gullá lávlaga, go lea menddo maŋŋit sutnje váldit ruovttoluotta giela ja coggat gávtti.

GIELLA DEHÁLAŠ

– Lea hui váivi smiehtat ahte mii hálašeimmet sámegiela, jus ii livčče leamaš dáruiduhttin. Muhto mus leat alddán leamaš dakkár dáruiduhttinjurdagat, ahte olbmot dušše láitet ja huiket olles čoddagiin maid mii sápmelaččat leat massán ja gáibidit buhtadusa massojuvvon vuoigatvuođain. Muhto go lean čađahan dán proseassa de oainnán man dehálaš giella lea identitehtii. Ja mun sávašin ahte livččii ortnet, man olis oččošii virgeluomu bálkkáin sámegiela lohkamii moanaid mánuid, go ii leat álki oahppat sámegiela. Giella lea váldon mis eret ja berre leat ortnet man vehkiin mii oažžut dan ruovttoluotta.

ÁRTET: Kari imaštalai go áddjá vástidii iežas oabbái dárogillii, go oabbá sámástii. Priváhta govva

SKEARRU DÁRUIDUHTTIMIS

Heimena ođđa skearru lea dárogillii ja almmuhuvvo 2021. Dábálaččat Heimen-joavku čuojaha musihka, maid muhtun lea vuohkkasit čilgestan davvinorgalaš cabaret-rockan eaŋgalsgillii. Dat leage vuosttaš skearru dárogillii, ja son lea guhká jurddašan geahččalit dan.

Son čálligođii teavsttaid iežas ádjá vásáhusain álggus gitta lohppii, dan rájes go smávva sámegándan fertii internáhtii ja massii gielas. Loahpas šadde nu ollu lávlagat ahte ilbmá olles skearru, maid áššiid son dovdá mávssolažžan gaskkustit guldaleddjiide.

– Muittán go lávlot Guovdageainnus diibmá ja de válljejin lávlut juoidá mii lea mielde ođđa skearrus ja de vel ovtta luođi, de dan muittán hui issorassan ja ledjen hui balus. Jurddašin dušše ahte maid son guldaleaddjit jurddašit go mun dáruiduhtton mearrasápmelaš galgen mahkáš juoigat ja ieš maid jáhkken ahte máhtten. Muhto olbmot vuostáiválde mu duođai bures ja sin mielas lei hirbmat čaffat vaikko ieš ledje jámás ballán ovdal go lávkejin lávdái.

– Attii buori dovddu leat iežan olbmuid searvvis ja vuostáiváldot nu bures Guovdageainnus. Lea maiddái buorre beassat dovdat, ahte teavsttat deivet bures ja go olbmot bohtet mu lusa dadjat ahte sii leat vásihan dan seamma, dahje ahte sii dovdet seamma láhkai. De soitet teavsttat dagahit ahte muhtimat dustet čájehit sámevuođaset ja sámi identitehtaset, loahpaha son.

ISFI ožžon ruđa prošeavttaide

Sámediggeráđđi lea juolludan 500 000 ruvnno ámmátfilbmastudio huksemii Guovdageidnui. ISFI direktevra Anne Lajla Utsi lohká dan dehálaš vuosttaš lávkin gelddolaš prošeavttas. Sparebank 1 Nord-Norge lea maid dorjon prošeavtta nuppiin miljonbeliin.

MOVTTEGAT: Internašunála Sámi Filbmainstituhtta (ISFI) direktevra Anne Lajla Utsi lohká sin leat hui movttegat go leat ožžon jo guovtti sajes ruhtadeami ođđa gelddolaš prošektii. Preassagovva: Marie Louise Somby

Internašunála Sámi Filbmainstituhtta (ISFI) lea gieskat ásahan vuollefitnodaga, Duottar Studio. Duottar Studio AS galgá doaimmahit filbmajietnastudio ja filmma ja TV-prográmmaid redigerenreaidduid. 

– Mii leat hui movttegat doarjaga ovddas ja lea hirbmat stuorra doarjja. Ulbmilin livččii profešunealla filbmajietnabádden, gos sáhttá dubbet ja maiddái filbmajietnabargguid čađahit. Jus buot manná plánaid mielde, de livččii jurdda álggahit huksenbargguid dán čavčča, muitala Anne Lajla Utsi SÁMi magasiidnii.

EAHPESIHKARVUOHTA

Ulbmilin lea fállat ja buvttadit filbmadubbema ja TV buvttademiid maŋŋebargguid, ja dasto láigohit earáide maid filbmajietnastudio ja filbma- ja TV-suorggi redigerenlanja. Son muitala goittot eahpesihkkaris áiggi, maid Covid-19 dagaha, veahá goazadit prošeavtta.

– Dál lea dieđus hui váttes áigi mátkkošteami dáfus, go mis livčče Londonis okta fitnodat, mii lea prošekteren ja vejolaččat galggašii boahtit hukset studio oasi, mas lea filbmajietnalatnja. Mis lea maiddái báikkálaš huksenfitnodat gearggus, muhto buot lea das gitta mo ruhtadeapmi boahtá čoahkkái, čilge son.

Dá oaidná makkárin Duottar Studio ráhkadit. Govva: ISFI

OLLU VEJOLAŠVUOĐAT

ISFI direktevra ii loga iežaset ráhkadit gal divraseamos studio. Huksen máksá sullii 3 miljovnna, muhto sis ii leat vel áibbas ollislaš bušeahtta. Sii oidnet ahte Sápmi dárbbaša filbma infrastruktuvrra, mii doallá riikkaidgaskasaš dási.

– Mii ráhkadit unna studio muhto hui profešunealla dásis. Dat doallá riikkaidgaskasaš dási sihke huksema dáfus ja maiddái teknihka ja sihkarvuođa dáfus. Buot galgá leat dan dásis ahte mii sáhttit váikko makkár prošeavttaid doppe čađahit. Studio addá hui ollu bargovejolašvuođaid ollu filbmadahkkiide ja sin prošeavttaide, muitala son.

ŠADDÁ HÁLBBIBUN

Anne Lajla Utsi muitala jurdaga ámmátstudio huksemii vuolgán muhtun prošeavtta oktavuođas, go oidne man divrrasin šattai báikkálaš jietnaneavttáriid doalvut máttás ámmátfilbmastudioide.

– Mii leimmet dubbemin filmma, mas lei namma «Chihiro og heksene», mii lea Japána animašuvdnafilbma ja mainna álggiimet 2018. Bođii dieđus gaskii vel Jikŋon 2 -filbma. Muhto erenomážit go mii barggaimet Chihiroin de bođii ovdan ahte mis leat dáppe davvin hui ollu čeahpes sámegielat neavttárat, muhto profešunealla filbmastudiot leat lulde, Lulli-Norggas, Lulli-Suomas dahje Lulli-Ruoŧas. Dat divruda prošeavtta hirbmadit jus galgá girddihit máŋgalogi neavttára lulas juohke háve go galgá báddet juoidá, čilge Utsi.

EARÁ RUHTADEADDJIT

ISFI nagodii duođaštit prošeavtta dehálašvuođa nubbi ruhtadeaddjái, Sparebank 1 Nord-Norgei, mii juolluda nu gohčoduvvon Samfunnsløftet (Servodatlokten) bokte doarjagiid iešguđet prošeavttaide. ISFI lea ožžon doarjaga Arena-ortnegis, mainna dorjot deaivvadanbáikkiid, mat loktejit aktivitehta ja nannejit gullevašvuođa. Prošeavtta namma lea «Digital talent hub» ja ISFI lea ožžon doarjaga dasa earáge ruhtadeddjiin, earet eará Davviriikkaid ministtarráđis 500 000 kruvnno.

– Mii leat gohčodan prošeavtta «Digital talent hub» ja dat čatnasa njuolga studioprošektii. Dat galgá leat mielde ráhkadeamen buotlágan ođđaáigásaš filmmaid, main lea ođđa teknologiija. Buot rusttegat, mat adnojit dákkár ođđaáigásaš filmmaid buvttadeapmái, galggašedje maiddái gávdnot dán ođđa studios. Ja prošeakta lea oaivvilduvvon nuorra taleanttaid guvlui ja lea hui gelddolaš ja miellagiddevaš, rámida Utsi.

Prošeaktagovva studios. Govva: ISFI

OŽŽON RUHTALÁNA

Anne Lajla Utsi muitala dáid doarjagiid lassin sin ožžon York University Canadas (Canada 3. stuorámus universitehtas) 140 000 kruvnnu mobiila digitála studiorusttegiidda. Dat galget geavahuvvot bargobájiin, maid ISFI lágida ovttas ovttasbargoguimmiinis Canadas. Canada Media Fund lea dorjon «Stories from the ice» -prošeavtta 2,9 miljovnnain kruvnnuin.

– Dán prošeavttas leat Arctic Chills (álgoálbmogiid bálddonasfilmmat), Tundra Film Camps ja Digital Talent Hub. Buot dát leat árktalaš álgoálbmotovttasbarggut. Dasa lassin 400 000 kr Telefilm Canadas Arctic Chills -álgoálbmotfilmmaide Canadas. Nu ahte mis lea juo ollu prošeaktaruhtadeapmi, mainna sihkkarastit aktivitehta ja doaimma go Duottar Studio válbmana, illuda son.

OĐĐA DÁSSÁI

Duottar Studio ollašuhttimiin filbma- ja jietnabuvttadeapmi loktana áibbas ođđa dássái. Ja go ISFI eaiggáda Studio, de lohká Anne Lajla Utsi lunddolažžan dan cegget Guovdageidnui.

– Guovddáš Sámis eai gávdno dákkár fasilitehtat, mat leat erenoamážit heivehuvvon filbmabargguide. Dieđusge leat muhtin jietnastudiot, muhto dat leat heivehuvvon musihkkii. Min mielas lei lunddolaš dan plánet Guovdageidnui, go dat lea guovdu Sámi, iige leat guhkki eará sajiide. Mis lea maid ovttasbargu Sámi allaskuvllain filbmaoahpu dáfus, mii álgá 2021. Sis lea beroštupmi ovttasbargat Duottar Studioin ja dát sáhttá šaddat buorre fálaldahkan sin studeanttaide. Studio galgá leat Sámi álbmogii buorrin juohke ládje movt vejolaš, erenoamážit sámegiela ja gelbbolašvuođa nannemii, loahpaha son.

OAIVVILDA DEHÁLAŽŽAN: Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.
Govven: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

DEATTUHA DEHÁLAŠVUOĐA

Sámediggepresideanta oaidná maid dehálažžan ásahit dákkár studio Sápmái. Duottar Studio lea sámi suohkanis ja lahka davvisámegielat taleanttaid. Sámi guovlluin eai leat dál filbmafasilitehtat, main lea dákkár standárda.  

– Odne ii leat makkárge infrastruktuvra filmmaide guovddáš sámi guovlluin ja Duottar Studio de duhtada dárbbu mii lassána jagis jahkái, go ráhkadit ja dubbejit eanet sámi filmmaid, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo (NSR) preassadieđáhusastis. 

Son oaivvilda ahte dát fálaldat lea dehálaš sámegielaid ovddideapmái ja bisuheapmái, ja hutkás ealáhusaid ovdáneapmái.

– Studio váikkuha ahte min kulturbargit ja taleanttat sáhttet muitalit iežaset muitalusaid, min iežamet gillii. Dasa geavahit teknihkalaš fálaldaga, mii ovdal ii leat gávdnon davvin, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.  

Árvu jođiha boahtte Faamoe 

Designfitnodat Árvu galgá jođihit boahtte Faamoe-prográmma. Árvvu eaiggát guovttos leigga ieža mielde go prográmma vuosttaš geardde lágiduvvui. Dál galgaba iežaska vásáhusaid bokte ja gelbbolašvuođain bagadit earáid.  

ILLUDEABA: Árvu-fitnodaga eaiggádat leat guovdageaidnulaš govvejeaddji Marie Louise Somby, ja deatnulaš grafihkalaš hábmejeaddji, Karine Kimo Pedersen. Soai illudeaba jođihit boahtte Faamoe-prográmma Sámedikki ovddas. Preassagovva

Árvu-fitnodaga eaiggáduššaba govvideaddji Marie Louise Somby, Guovdageainnus eret, ja grafihkalaš hábmejeaddji Karine Kimo Pedersen,  Deanus eret. Goappašagat leigga mielde vuosttaš Faamoe prográmmas ja ovddit fitnodatovddidanprográmmain, maid Sámediggi lea lágidan.   

– Ledne čuvvon ollu prográmmaid dan rájes go leimme aiddo álggahan iežame fitnodaga. Ja de bođii Faamoe-prográmma seamma čavčča go ovttastahtiime fitnodagaid. Dat leamaš hui dakkár «eye opener» (čalbmerahppi), ledje ollu diŋggat maid birra ean lean geargan jurddašit. Moai dovddaime prográmma hui dehálažžan, go das lei ollu fokus rehketdollui ja dieđus mearkagálvui. Go bargá fitnodagain, de ii leat álo nu buorre áigi čohkkedit ja jurddašit daid birra ja prográmma geažil bággehallen bidjat dasa áiggi, čilge Marie Louise Somby SÁMi magasiidnii.

GOVVEJEADDJI: Marie Louise Somby lea oahppan govvejeaddji. Dá son lea bargamin dan masa liiko buot eanemus. Govva: Árvu

ČASKKIIGA OKTII

Dát guokte sámenissona oahpásmuvaiga Troanddimis, gos oktanis vácciiga design-skuvlla ja ásaheigga goappatge fitnodaga 2013:s, iešguđet guovlluin Finnmárkkus. 2018 mearrideigga časkit oktii fitnodagaid ja dakka maŋŋel lágiduvvui vuosttaš Faamoe-fitnodatdeaivvadeapmi, mii lei dehálaš veahkki fitnodaga ovddideapmái. Prográmma bisttii jagi.

– Moai oinniime ahte sáhtiime seastit olggosgoluin ja nannet nubbi nuppi. Oinniime oktasaš prošeavttaid olis ahte moai doaimmaime hui bures ovttas ja ahte munnos lei hui seamma jurddašanvuohki ja árvvut. Dat lei hui buorre go bođii dat prográmma justa go leimme časkán fitnodagaid oktii. Lávejetne vel odnege hállat dan birra ahte man riekta lei dahkat dan mearrádusa ja oidne ahte dat lei buot buoremus goappáge fitnodahkii, čilge Somby.

Somby muitala sudno nagodan dan rájes ovddidit oktasaš fitnodaga, lokten dietnasa ja ožžon eambo kundariid. Diibmá diiniga birrasiid 2,7 miljovnna kruvnno.

– Lea ollu álkit fállat kundariidda ollislaš bohtosa, go dušše ovtta buktaga, deattuha Somby.

SEAMMA JOAVKU:  Árvu ii lágit prográmma okto. Ovttasbargit leat áltálaš fitnodagat Kreativ Industri, rehketdoallofitnodat Accountor ja tromsalaš fitnodat, man namma lea «Være». Govva lea váldon Šoop Šoop -márkaniid oktavuođas diibmá. Gurut bealde Marie Louise Somby, Kirsten Østby (sámedikkis), Anna Lisa Johannesen (Være), Karine Kimo Pedersen (Árvu) ja Knut Arne Iversen (Kreativ Industri).

GIITEVAŠ

Árvu-fitnodat lea hui giitevaš ja vuollegaš ahte oaččui dán stuorra vejolašvuođa ja illuda jođihit boahtte Faamoe prográmma.

– Dat mearkkaša hui ollu ja lea hui stuorra gudni ahte Sámediggi oaidná munno ja munno ovttasbargoguimmiid gelbbolašvuođa ja atnet dan árvvus. Ii leat dušše Árvu mii lágida dán prográmma, dat lea ovttasbargu áltálaš fitnodagain Kreativ Industriain, rehketdoallofitnodagain Accountor ja tromssa fitnodagain man namma lea «Være», čilge Somby.

OVDAMUNNIN

Faamoe-prográmma ulbmil lea nannet sámi fitnodagaid gelbbolašvuođa, ekonomiija, haddema, gálvvu ja ollu eará. Lea ovdamunnin ja álki munnuide jođihit prográmma go letne ieža fitnodateaiggádat ja dihte ja dovde hástalusaid, maiguin berrešii bargat ja maid ferte garvit.

– Dan lea maiddái dehálaš oažžut mielde, ahte dán prográmmii sáhttet searvat buohkat, sihke álggahallit ja maiddái sii geain lea leamaš fitnodat guhká, deattuha Somby, gii muittuha ahte ohcanáigemearri prográmmii lea borgemánu 15. beaivvi.

BUORIT BOHTOSAT: Soai hábmeba earret eará logoid ja ráhkadeaba márkanfievrredeami fitnodagaide álkibun. Soai leaba earet eará leamaš govvemin Skodi Rein fitnodaga buktagiid.

ULBMILIN NANNET

Faamoe lea fápmu máttasámegillii ja fokusin lea nannet fitnodagaid mearkagálvvu ja servviid ekonomiijastivrema. Dehálaš ágga manne searvat Faamoe-prográmmii, lea iežas fitnodaga viiddideapmi, ja dasto beassat deaivvadit earáiguin, geat leat seamma dilis.  

– Eará fitnodateaiggádiiguin deaivvadeapmi lea hui dehálaš, erenoamážit singuin geat barget seamma suorggis. Olugat čohkkájit okto ja barget, danne lea dehálaš deaivvadit earáiguin seamma dilis. Dáin deaivvademiin ásahuvvo ovttasbargu ja ovddidit máhtu, mas lea hui stuorra árvu ovttaskas fitnodahkii, dadjá sámediggeráđi Silje Karine Muotka (NSR) preassadieđáhusastis.  

OAIDNÁ DEHÁLAŽŽAN: Sámediggeráđđi Silje Karine Muotka.
Preassagovva: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

ČÁJEHIT BIRGEJUMI

Muotka dadjá ahte ulbmil vuosttaš Faamoe prográmmain, masa Árvu searvvai, lei hukset sámi fitnodagaid mat leat njunnošis iežaset suorggis ja mat lihkostuvvet. Son oaivvilda maiddái hui dehálažžan fokuseret fitnodagaid nannemii dálá eahpesihkkaris dilis.

– Mii dárbbašit lihkostuvvi sámi fitnodagaid, mat čájehit ahte lea vejolaš ásahit fitnodaga, mii birge. Sámedikki ovddasvástádus lea loktet dákkár beliid ovdan, danne illudahttá mu go sii galget jođihit Faamoe 2. Mii sávvat ahte dát bargu addá Árvui lassivejolašvuođaid ja ahte sii daiguin vásáhusaiguin maid sii leat ožžon, leat mielde loktemin eará sámi fitnodagaid, dadjá Muotka loahpas.  

–  Mii leat golbma bargi. Korona bissehii min doaimma maiddái. Dat bisánii oanehis botta, muhto ealáskii fas go lei oanehaš mannan. Dat dovdui goittot nu bures ahte šattaimet olbmuid bidjat bággolupmui. Dát bargu Sámedikki bealis mearkkaša hui ollu munno fitnodahkii, loahpaha giitevaš Marie Louise Somby.

– Muhtimin ferte mátkkoštit guhkás vai oaidná lahka

Seija Ranttila mátkkoštii ollu eará álgoálbmogiid lusa, ovdal go áddii iežas sámi kultuvrra dehálašvuođa ja riggodaga. Das riegádii Ságat-čoakkáldat. Leammi nisu ráhkada erenomáš giehtaveaskkuid, main vuhtto čielga sámevuohta.

Seija Ranttila lea bajásšaddan Leammis, Anára gielddas, Davvi-Suomas. Son bargá iežas unna fabrihkas gos buvttada Ságat-mearkkasaš giehtalávkkaid. Priváhta govat

  • Namma: Seija Ranttila
  • Ahki: 54
  • Guovlu: Tampere / Leammi
  • Ámmát: Tekstiila-designer / Dáiddár
  • Duogáš: Artenomiija oahppu Lahden muotoilu instituuttis

Seija Ranttila lea bajásšaddan Leammis, Anára gielddas, Davvi-Suomas. 1984 son vulggii aupairan mánáid dikšut Nuortariikii. Go doppe gearggai de vulggii dáiddaskuvlii, go su stuorraoabbá Merja Aletta Ranttila, gii ieš dál lea dovddus sámi dáiddár, garrasit neavvui su dan guvlui. Seija muitala ahte sudno lassin lea vel Heikki-viellja, gii ráhkada silbačiŋaid, guvssiid, sámeniibbiid ja eará sámi dujiid dál go lea báhcán ealáhahkii.

– Oabbá álo dajai ahte gal don máhtát. Ja ahte vihtta proseantta lea čehppodat ja 95 proseantta hárjehallan. Ja mun maid gáigá vulgen dáiddárskuvlii Liminkai. Doppe ledjen jagi ja de vulgen Lahtii bivttasdesignerskuvlii, gos gergen jagi 1990, čilge son.

GOARRU IEŠ: Seija Ranttila goarru giehtalávkkaid ieš álggu rájes. Ruovdeosiid gal bijaha lávkafabrihkas.

NJUOLGA STUORRA FITNODAHKII

Maŋŋel skuvlla Ranttila ozai njuolga Finlaysonii, mii lea stuorra tekstiilafitnodat Suomas. Doppe son oaččui barggu tekstiiladáiddárin. Dan fitnodagas son barggai moanaid jagiid, ovdal go álggii freelancerin Nanso-nammasaš fitnodahkii, gos hábmii biktasiidda govaid. Son gearggai bargat measta 15 jagi industriija dárbbuid vuođul ja barggu oktavuođas jođii ollu Eurohpás, gos vásihii dáidaga, historjjá ja designema.

– Jagi 2001 mátkkošteimme oappáin Merja Alettain Austráliai oahpásnuvvat aborginálaid kultuvrii ja eallimii. Sin lagašvuohta eatnamii ja ivdnemáilbmi, garra govat ja miellagiddevaš muitalusat dahke munnje váikkuhusa ja bukte maiddái mu hábmemii ođđa jurdagiid, muitala son.

LIIKOSTII AFRIHKÁI

Ranttila muitala viidáset sudno oappáinis, Merja Alettain, ožžon stipeandda jagi 2002, man vehkiin finaiga Villa Karos, Beninis, Oarje-Afrihkás. Dan jagi son áddii man nannosat árbevierut leat, mat leat ovdánan čuđiid ja duháhiid jagiid áigge. Son njulgestaga liikostii Afrihká lundui, dáidagii ja sin eallinvuohkái.

– Čuovvovaš mátki Afrihkái lei Senegalii jagi 2003, gos áigon galledit Naisten Punainen Talo (Nissoniid Rukses Dállu). Oahpásnuvven dálu doibmii ja bargen singuin ovttas. Dán mátkki áigge ságastalaimet ollu sin rikkes kultuvrras ja mo dán kultuvrra sáhtášii buvttadit suopmelaš hábmema vehkiin sin ávkin. Buot dát mátkkit amas kultuvrraide ožžo mu áddet dehálašvuođa ja riggodaga iežan kultuvrras, dovddasta son.

GIRSTE-LÁVKKAT: Buot veaskkut leat ožžon sámenamaid.

VÁIBADII LOAHPAS

Bivttashábmensuorgi goittot loahpas váibadii sámenissona. Son maiddái válljii vuoruhit bearraša vuođđudeami ovttas isidiin, ja sudnos leatge dál guokte gándda.

Dalle maiddái lohká Seija Ranttila roggan fas iežas kultuvrra oidnosii. Sus lei miella hutkat buktaga, mii čájehivččii sámevuođa. Son jurddašii ahte galgá leat juoga maid buohkat galggašedje sáhttit geavahit, muhto ii goittot boasttuláhkái. Das riegádedje Ságat-design giehtaveaskkut.

– Mun niegadin ahte niegus rabastin iežan ratti dego skáhpeuvssaid ja doppe ledje hirbmat diamánttat ja dan maŋŋel áddejin ahte ferten geavahit iežan riggodaga, muitala son.

GIEHTADUODJI

Seija Ranttila goarru giehtalávkkaid ieš álggu rájes, muhto ruovdeosiid bijaha lávkafabrihkas. Son lohká olbmuid muhtimin eahpidit leatgo dat giehtaduodji ja máŋgasat navdet daid buvttaduvvon fabrihkas olgoriikkas. Dan son goittot ii leat árvvoštallan, go buvttadeapmi fabrihkas šattašii beare divrrasin.

– Mun in sáhtáše addit dán barggu earáide, go lea giehtaduodji. Dat eallá ja dan galgá sáhttit rievdadit. Duodji lea eallinvuohki. Goarun ieš ja oaččun fabrihka bidjat ruovdeosiid giehtalávkkaide. Fabrihkka leamaš hui stuorra veahkkin munnje. Dasa lassin sii vadjet munnje gárvvisin lávkkaid siskkoža. Čikŋabáttiid diŋgon olgoriikkas ja goarun ieš gitta veaskkuide, muitala Ranttila, gii ii leat rehkenastán galle lávkka vuovdá jahkásaččat.

SOFE-LÁVKKAT: Inspirašuvnna hervemii lohká sáme nisu ožžon nuorravuođa vásáhusain. Su mielas maid ledje oarjjabeale gávttit nu fiidnát, go dain leat ollu čába hearvabáttiit.

NUORRAN HERVOŠII

Inspirašuvnna lohká sámenisu ožžon nuorravuođa vásáhusain, go su mielas ledje oarjjabeale gávttit nu fiidnát go dain leat nu ollu čába hearvabáttit. Álggus lei vehá eahpesihkar sáhtiigo geavahit hearvabáttiid iežas dáidagis.

– Eatni áhččihan lea Somby-sogas, mii lea eret Guovdageainnus. Dien bokte dat várra bođii. Hearvabáttit maiddái symboliserejit sámevuođa ja dan ádde hui johtilit go oaidná. Mun lean dieđus veahá ođasmahttán báttiid ja geavahan maiddái golle- ja silbaivnniid. Lean maiddái hábmen báttiid, main leat sámegielat teavsttat, muitala son.

UNNA SÁMI FABRIHKAŠ

Seija Ranttilas ii leat gávpi, muhto buvttada lávkkaid iežas unna fabrihkas ja vuoruha vuovdit daid dušše neahttagávppis. Muhtin turistafitnodagat vuvdet maiddái su buktagiid, nu maiddái Sámi duodji Anáris.

– Dát lea menddo unna gávpot ahte livččii gánnáhahtti doallat gávppi. Mun bargen ovtta buvddas ja mus ledje doppe iežan buktagat vuovdimassii, muhto fitne unnán olbmot beaivvi áigge doppe nu ahte ii gánnáhan. Mun oidnen ahte dan ii gánnát oba smiehttatge, go lea nu divrras doallat, dovddasta son.

DOARVÁI BARGU

Dán rádjai ii leat sámi designeris leamaš vejolaš viiddidit doaimma, go okta giehtapárra ii nagot buvttadit nu ollu giehtalávkkaid. Sus leat leamaš moadde bargohárjehalli ja maiddái bargi, masa son lea ožžon doarjaga bálkái.

– Mun in leat dáppe máddin oba ohcange buvddaid, mat sáhtašedje vuovdit mu buktagiid, go mun in geargga goarrut nu ollu. Mun vuovddán eanaš buktagiid meassuin ja designmárkaniin. Dál goittot áiggun viiddidit neahttagávppi nu ahte lea vejolaš gávppašit maiddái eará davviriikkain. Dál lean geargan smiehttat diekkár áššiid go mus lea leamaš veahkki dás, čilge son.

SUNNÁ JA SÁNNÁ: Seija háliidii buvttadit juoidá, mas lea čielga sámevuohta, man buohkat sáhttet geavahit, muhto ii goittot boasttuláhkái.

Goas don šaddet gründárin/fitnodateaiggádin ja manin?

– Maŋŋel go gergen mátkkošteames ja ledjen hui váiban sárgut biktasiid, de háliidin álgit hutkat juoidá iežan. Háliidin ovddidit ja ođasmahttit iežan kultuvrra. 2006 álggahin iežan fitnodaga. Mu mielas lei maiddái dehálaš beassat čájehit maid mii sápmelaččat máhttit ráhkadit.

Mii lea du stuorámus niehku ja leatgo čuovvulan dan?

– Ledjen Lahtis skuvllas, go Me Naiset -bláđđi ráhkadii ášši mu birra ja ja jearai mu nieguid birra, de dasa mun ledjen lohkan ahte háliidivččen šaddat gründárin ja ráhkadit sámebuktagiid. Mun in oba muitánge dan ja olmmoš ii oba muittege maid niegada, muhto oainnán ahte lean jođus dohko gosa ledjen smiehttan.

Mii lea leamaš stuorámus hástalus dan rájes go álget?

– Mun ledjen hui eahpádusas sáhtángo bargat dainna ja ahte váldetgo sápmelaččat dan vuostá buriin mielain. Máŋgasat goittot oaivvildedje ahte lea buoret ahte mun ođasmahtán sámi duoji, go ahte ovdamearkka dihte suopmelaš dahká dan. Dalle lei buorre áigi álgit. Dán áigge leat jo ollu moderniserejuvvon buktagat mat leat čadnon sámekultuvrii. Fuones ášši lea leamaš maiddái ahte olbmot eai jáhkkán ahte goarun ja buvttadan ieš lávkkaid.

Leatgo ožžon makkárge veahki dahje ruhtadoarjaga?

– Lean ožžon doarjaga Sámedikkis ja Taiteen Toimikuntas mašiinnaide ja eará rusttegiidda. Kulttuuri Rahastos lean ožžon jagi stipeandda. Hui bures lean ožžon veahki.

Birgetgo iežat fitnodagain?

– Gal mun dál lean jo birgen 14 jagi. Dál leat olbmot fuobmágoahtán mu buktagiid ja ostet bures daid, erenomážit go jođán meassuin. Dat leamaš dego buktit sámekultuvrra lagabui olbmuide.

Mo rávvešit eará álggaheaddji gründáriid?

– Ferte dušše duostat álgit. Bargu ferte movttiidahttit du ja fertet ráhkistit dan maid barggat. Roahkkadit ferte bargat ja olles váimmuin.

Gos oainnát iežat 5 jagi geažes?

– Gal mun dál jo oainnán ahte čuovga álgá báitit dan risselátnii. Dál mus lea veahá áigi ain loktet fitnodaga eará dássái. Muhto gal mun jáhkán dáinna bargat gitta dassá go bázán ealáhahkii.

– Dehálaš doarjja

Sámediggi lea juolludan doarjagiid kulturprošeavttaide maid ulbmil lea čohkket ja gaskkustit Sámi lagas historjjá. Riddu Duottar Musea lea ožžon 200.000 kruvnnu iežaset vuorkká digitaliseremii.

RiddoDuottarMuseaid direktevra Anne May Olli lea hui movtta doarjagis ja illuda álggahit prošeavtta, man ollislaš bušeahtta lea badjelaš 700.000 kruvnno. Son sávvá sin beassat álgit čakčat. Priváhta govva

Riddu Duottar museai lea ges juolluduvvon 200 000 kruvnno digitaliseret arkiivvaset, sihke dávvir- ja doaibmaarkiivva.

Riddu Duottar Musea direktevra Anne May Olli lea hui ilus doarjagis ja illuda beassat álggahit prošeavttain, man ollislaš bušeahtta lea badjelaš 700.000 kruvnnu. Son sávvá sin beassat álgit čakčat.

– Mii leat hirbmat giitevaččat doarjagis. Dat dagaha ahte mii beassat digitaliseret min boares vuorkká. Beaivválaš doaimmas lea áibbas dárbbašlaš ahte mii galgat sáhttit ohcat dieđuid ovttaskas diŋggain ja muđui maiddái musea historjjá birra. Dat ahte mii sáhttit ohcat digitála, veahkeha min gávdnat dieđuid jođáneappot. Otná beaivvi fertet mii njulgestaga vuorkái bláđet gieđain, čilge Olli SÁMi magasiidnii.

EFFEKTIFISERE

Anne May Olli dadjá dán buorrin álgun sidjiide ja sii áiggošedje olahit ollu jagis. Son sávvá maiddái ahte digitaliseren addá leavttu sin boahttevaš buvttademiide. Son ii loga vuorkká šaddat vuosttaš vuorus almmolažžan, nu ahte buohkat sáhtašedje das ohcat neahtas, danin go sii fertejit čuovvut lágaid persovdnadieđuid suodjaleami birra.

– Mii álggahit nu gohčoduvvon gáiddusarkiivvain, mii lea boarráseamos vuorká. Mii fertet oaidnit man guhká joavdat vuosttaš vuorus. Arkiivvas lea ollu, man birra iežage eat dieđe dán muttos, muhto mii oažžut eambo dieđuid albmosii dađistaga go bargagoahtit dainna. Šaddá issoras gelddolaš boahtit johtui. Doarjja veahkeha min loktanit ođđa áigebadjái, go mii sávvat ásahit vuogádaga, mas sáhttá ohcat maiddái sámegiel ohcansániiguin, loahpaha duđavaš museadirektevra.

RiddoDuottarMuseat lea museaovttastus, masa gullet njeallje musea, mat leat Oarje-Finnmárkku gielddain; RDM-Jáhkovuona mearrasámi musea, RDM-Porsáŋggu musea, RDM-Sámiid Vuorká-Dávvirat Kárášjogas ja RDM-Guovdageainnu gilišillju.

ÁLKIDAHTTÁ

Digitaliseren buktá olámuddui ollu dieđuid, mat muđui eai livčče nu sadjosis. Nu šaddá álkibun gávdnat buot, mii lea RiddoDuottarMuseaid vuorkkás, sihke musea bargiide ja maiddái earáide.

– Lea dehálaš ahte sámi museat besset ávkkástallat ođđa teknihkain nu ahte šaddá álkit arkiveret ja ávkkástallat arkiivvain, dadjá sámediggeráđi Henrik Olsen (NSR) preassadieđáhusastis.

DUOĐAŠTIT JA GASKKUSTIT

Sámi lávddi prošeakta, mas dokumenteret ja gaskkustit sámi teáhtera ja lávdedáidaga álggu kulturpolitihkalaš ja  dáiddalaš ovdáneami čalmmiin, lea ožžon 150 000 kruvnno prošeavtta nuppi oassái.

Ovcci lávdedáiddára leat filbmejuvvon prošeavtta vuosttaš oasis. Prošeavtta nuppi oasis, maid leat gohčodan Sámi lávdedáiddainstituhtta, galgá prošeakta gárvvistuvvot dainna ulbmiliin ahte dát bargu šattašii boahtteáiggis fápmoguovddážin boahttevaš lávdedáiddáriid buolvvaide. Čohkkejuvvon dieđut vurkejuvvojit Sámi arkiivii.

Sámediggeráđi Henrik Olsen (NSR). Govva: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

FINNMARK 2020

Susanne Hætta Foto lea ges ožžon 200 000 kruvnno doarjaga prošektii Finnmark 2020. Prošeavtta olis son áigu govvidit dán áiggi finnmárkulaččaid. Áigumuš lea čájehit finnmárkulaččaid identitehta muitalusaid, govaid ja musihka bokte. Ulbmil lea ahte sii geat orrot Finnmárkkus ieža besset muitalit geat sii leat. Barggu loahpas Susanne Hætta áigu maid ráhkadit girjji identitehta birra.

– Lea dehálaš ahte finnmárkulaččaid identitehta čilgejit sii geat orrot dan guovllus. Muđuihan dan čilgejit dávjá earát geat eai gula deike, ja máŋgii sáhttá dat šaddat áibbas boastut, loahpaha Olsen.

Muđui leat čuovvovaš prošeavttat ožžon doarjja:

  • Riddu Riđđu – Reaškkas – sámi stand-up: 200.000,-
  • Johan Sara Jr – Ambient Yoik: 90.000,-
  • Unjárgga gielda – Várjjatvuona luođit fas gullogohtet: 125.000,-


Doarjagat leat juolluduvvon doarjjaortnegiin Doarjja kulturdoaimmaide ja Ásahusovddideapmi.