Grand Prix – generála ráhkadahttán iežas prosecco

Per Sundnes lea sihke musihkka- ja mohtaáššedovdi ja su dovdat buoremusat Grand Prix -generálan. Dalle dáidá ge leat áibbas lunddolaš ahte son lea ráhkadahttán iežas prosecco.

– Buohkain han lea miella iežaset Prosecco dahje juo champagne ráhkadahttit juoga man nu imašlaš siva geažil, muhto ii han olmmoš goassege jáhke ahte dat šattašii duohtan. Dasto dáhpáhuvai nu ahte Morten Abel, gii maid lea Bådådjos orron mánnán ja gii lea artista, jearai mus veahki bivttaskollekšuvnna “stylet” ja logai sáddet munnje ovtta kássa viinna veahki ovddas. Imaštin manne son lea iežas viinna ráhkadahttán, ja manne mus ii leat iežan prosecco, lohká Per Sundnes.

Badjel jagi áigi de Morten Abel veahkehišgođii Sundnesa gávdnat prosecco-buvttadeaddji. 

– Livččen dieđusge sáhttán champagne ráhkadahttit, muhto mun ráhkistan Itália, italialaš musihka, opera, biktasiid ja biepmu. Ráhkistan pizza ja pasta ja lean sihkar ahte lean ássan Itálias ovdalaš eallimiin. Itália lea prosecco-riika, nu dasto šattai áibbas lunddolaš ahte dan mun háliidan buvttadit, čilge son.

SÁMi ođasmagasiidna deaivvada Per Sundnesain Álttás, Du Verden -boradanbáikkis. Dohko son lea diŋgon gussiid guđa lágan borramuša máistit. Biebmu boahtá lagas guovlluin ja jugusin lea dieđusge Per Sundnesa ođđa prosecco, “Bobler Over”.

Jagis ráhkadahtii iežas prosecco

Ii mannange guhká ovdal son de njuikii girdái Itáliai. Doppe son galledii gilvvagárddiid, gos prosecco-murjjiid gilvet. 

– In leat mihkkege viidna- inge proseccočehpiid, muhto doppe bessen máistit ja mearridit makkár prosecco áiggošin. Sii han leat áššedovdit, nu ahte mun dal čilgejin masa mun liikon ja masa in liiko. Háliidin smávva bulljarasaid, in fal dakkár stuora bulljarasaid, mat dagahit ahte prosecco dego dulde njálmmis. In maid háliidan dakkára, mainna oččošii oaivebákčasa. Háliidin dakkár prosecco man lea álki juhkat, man sáhtán máisttašit eahketbotta váttisvuođa haga. Iige galgan nu goikkis, eaige nu olu sohkkarat ja ivdni galggai šealgat ja bohtal čađačuovgi. Nammagilkor galggai hearvái ja muitalit ahte dán bohttalis leat bulljarasat ja ahte dáinna de beasat duoldat bulljarassan, čaimmiha prosecco dahkki ja beakkálmas Per Sundnes. 

Nu de šattai Per Sundnesa “Bobler over” (Bulljarastá badjel)-prosecco duohtavuohtan. Namma čilge maid Sundnes oaivvilda min galgat dahkat. Olmmoš galgá leat ealás dego bulljarasat, eaige goassege leat doarvái bulljarasat. Olles proseassa lea Sundnes čađahan jagis ja son ráhkadahtii 6000 “Bobler over” -proseccobohttala. 

–  Manai viehka jođánit ráhkadahttit iežan prosecco. Buvttadeaddjit maid veahkehedje mu ráhkadit nammagilkora. Doppe barge nu olu nuorra, čaffadis olbmot. Sidjiide ii lean gal váttis hábmestit dan gilkora, rábmo Sundnes, go čájeha bohttala. 

44 bohttala 38 guossái

SÁMi ođasmagasiidna deaivvada Per Sundnesain Álttás, Du Verden -boradanbáikkis. Dohko son lea diŋgon gussiid guđa lágan borramuša máistit. Biebmu boahtá lagas guovlluin ja jugusin lea dieđusge Per Sundnesa ođđa prosecco, “Bobler Over”. 

– Mii leimmet oktiibuot 38:s restauránttas ja mun guossohin 44 bohttala. Dat han šaddá badjelaš bohtal juohkehažžii. Dat han ieš alddis muitala man álki dan lea juhkat. Lei nu jalla somás eahket mis ja lohpidin buohkaide ahte nuppe beaivvi eai galgga gillát oaivebákčasiin, čaimmiha son.  

Alkohola ii leat lohpi márkanastit Norggas ja danne son johtáge proseccoinis dáhpáhusaide, gos lea lunddolaš guossohit veahá juhkosa. Son lea bures gal olahan olbmuid ja lea nagodan juo vuovdit oalle olu dál. Odne lea su prosecco vuvdet 14 viidnagávppis. Dan maid ii leat vel vuovdán vurkkoda son Italia buvttadeaddji luhtte. 

Per Sundnes ii loga ulbmilin goassige leamaš riggut.

– In dal áigguge nu riggut dáinna, muhto lea oba somá go mus lea iežan prosecco ja nu čevllohalan dainna go lea nu njálggat ge. Lean beassan johtit Itálias ja lean gullan guovllu historjjá, mii lea oalle erenoamáš. Ii han doppe leat lohpi ovdamearkka dihte čáhccet viidnagilvvagárddiid iige geavahit teknologiija gárddiin. Dat galget lunddolaččat ieža šaddat. Lea sin kultuvra ja viinna ráhkadeapmi lea nu suddjejuvvon ahte dan sáhtášii gáktebolesiin buohtastahttit, čilge son. 

Háhkan gávtti

Per Sundnes lea ollesolmmožin gávdnan iežas sámi ruohttasiid. Dássážii lea hui eahpesihkar leamaš makkár gávtti sáhttá geavahit, muhto go juo diehtá alddis fulkkiid Guovdageainnus, de lea válljen Guovdageainnu gávtti háhkat. – Gákti lea mu čábbámus bivttas, lohká son. GOVVEN: Priváhta

Son lea johtán Álttás 11 jagi. Ii loga sáhttit gollat beare guhkes áiggi ovdalgo fas ferte Áltái. Son nu liiko guovllu olbmuide, kultuvrii, historjái, bibmui ja lundui. 

– Ledjen vuohččan dáppe Grand Prix oktavuođas 11 jagi áigi. Nu liikostin Áltái ahte finan dáppe juohke jagi dál, ja dál veahkehan velá Sámi Music Awards. Lea miellagiddevaš iskat movt mu fierpmádat máddin boahtá ávkin deike Sápmái ja nuppe láhkai

Son lea álo dovdan iežas sápmelažžan, muhto easkka ollesolmmožin gávnnai sámi ruohttasiiddis, Lofuohtas. Dattege ii loga áibbas diehtit vel makkár gávtti galggašii geavahit, muhto diehtá sus ain juo leat fuolkkit ovdamearkka dihte Guovdageainnus. 

– Lean álo dego dovdan ja diehtán ahte lean sápmelaš, muhto easkka ollesolmmožin beroštišgohten gávdnat iežan identitehta. Mii gávnnaheimmet ahte leat Lofuohtas vuolgán, muhto in leat vel gávnnahan makkár gávtti geavahivččen. Dassái go dan dieđán, de lean háhkan alccesan Guovdageainnu gávtti, go dat lea nu fiinnis. Gákti lea mu fiidnámus bivttas. Geavahin dan vuosttaš geardde miessemánu 17. beaivvi ávvudeami oktavuođas. Masá šadden gal vuoiga botket ávvudeami ja vuolgit ruoktut, go ledje nu mearehis ollugat geat bissehedje mu ja háliidedje govvet. Eaige sii áigon gal govvet mu danne go lean olu tv:s, muhto danne go gákti lei nu čáppat. Ledjen oainnát flossaháhta ja náhkkebuvssaid vel coggan, nu ahte olbmuid mielas lei dat nu čáppat, rábmosta Sundnes.

Dáhttu ásahit Innovašuvdna Sámi

Váilevaš kapitála ja investorat Sámis leat stuora hástalussan sámi ealáhusaide. Danne árvala ge Bargiidbellodaga sámediggejoavku ásahit sierra Innovašuvdna Sámi – ásahusa mii ovddidišgoahtá sámi ealáhusaid.

– Dat nannešii sámi fitnodagaid ja dat maiddái márkanasttášii veahkkin sámi ealáhusaid ja Sámi mátkkoštanbáikin. Nana ealáhusat sihkkarastet maiddái sámi servodaga ja sámi guovlluid ássama, celkkii Bargiidbellodaga sámediggejoavkku Ronny Wilhelmsen Sámedikki sárdnestuolus maŋŋebárgga dievasčoahkkimis.

Sámediggi doarjjui BB

Bargiidbellodat ovddidii ášši ođđa dievasčoahkkináššin. Sámediggeráđđi doarjjui ášši ja dáhttu bargat dainna viidáseappot. Wilhelmsen lea hirbmat duhtavaš go Sámediggeráđđi doarjjui evttohusa. 

– Lean hirbmat duhtavaš go eanetlohku oaidná min politihkalaš jurdagiid, ahte áigut nannet sámi ealáhusaid ja nu sámi servodaga ja sámi ássanguovlluid. Dan sáhtášii jođánit ásahit jus lea dáhttu. Innovašuvdna Sápmi sáhttá leat jođus jagi – guovtti jagi geahčen, muhto in dieđe vuoruha go ráđđi dan nu jođánit. 

– Rahpasit olu vejolašvuođat

Wilhelmsen jáhkká Innovasjon Sámi nana buorre ásahussan, go dálá dilis ii leat Sámedikkis doarvái ruhta ealáhusovdáneapmái. Sámediggi maiddái lea gáržžidan juolludanortnega 31 suohkanii.

– Dál han mii galgat “Šattolaš Sámi” ealáhusdieđáhusa gieđahallat. Sámedikkis lea beare unnán ruhta Sámi viidodaga ektui. Mis lea politihkalaš jurdda movt sáhttá fátmmastit eambbo suohkaniid. Innovašuvdna Sámiin lea vejolaš viiddidit juolludanortnega guovllu, go dalle ii leat Sámediggi okto ruhtadeamen prošeavttaid. Dalle sáhttá ovttasbargat ruhtajuolludemiid ektui ovdamearkka dihte Innovašuvdna Norggain, lohká son.  

Innovasjon Sápmi sáhtášii háhkat eambbo kapitála ja maiddái juogadit goluid Innovasjon Norggain dahje eará ruhtagálduiguin. Wilhelmsenis leat juo jurdagat movt Innovašuvdna Sámi galggašii organiseret. 

– Innovašuvdna Sámi sáhttá organiseret ovddeš ovddidanfoandda láhkai, nu ahte mihttomearrin lei boaittobeale báikkiid nannet. Innovašuvdna Sápmi sáhtašii leat ovttasbargu Sámedikki, Sámi ealáhussearvvi, Innovašuvdna Norgga, Interreg, dutkan- ja oahpahusásahusaid, sámi ealáhusaid, fylkkaid ja eará ruhtagálduid gaskkas, árvala son. 

– Sáhttá šaddat olles Sámi prošeaktan

Álggus galggašii Innovašuvdna Sápmi fátmmastit Norgga. Áiggi mielde oaivvilda Wilhelmsen ásahusa sáhttit fátmmastit olles Sámi ja šaddat riikkaidrasttildeaddji prošeaktan, man hárrái ovttasbargat eará Sámedikkiiguin. 

– Sámediggeráđis galggašii váldoovddasvástádus Innovašuvdna Sámis. Innovašuvdna Sámi hálddahus ja čállingoddi fas galggašedje ásahuvvot Sámediggi hálddahusa vuollásažžan, árvala son. 

Behtohallan go ráđđehus suovvá Nussira álggahit ruvkedoaimmaid

Gonagas stáhtaráđis lea odne dohkkehan Nussir ASA ruvkedoaibmakonsešuvnna Nussiris ja Gumpenjunis Riehpovuonas. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja sámediggeráđi Silje Karine Muotka leaba garrasit behtohallan.

– Sámediggi ii leat guorrasan dán mearrádussii, ja mun oainnán ahte dat lea duođaleamos falleheapmi sámi kultuvrra ja ealáhusbarggu ektui Álttáeanu huksema rájes, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Sámediggi lei okta dain gii váiddii Ealáhus- ja guolástusdepartemeantta mearrádusa doaibmakonsešuvnna Nussir ASA:i. Dál lea Gonagas stáhtaráđis hilgun váidagiid ja dohkkehan ruvkedoaibma konsešuvnna. Olles Ráđđehus lea dán mearrádusa duohken.

Sámediggeráđđi Silje Karine Muotka moaitá Gurutbellodaga go leat mieđihan doaibmakonsešuvnna, vaikko ieža leat dadjan ahte eai goassige áiggo dohkkehit Nussir álggaheame. Muotká dan ge moaitá go Risttalaš álbmotbellodat lea mielde mearrideamen áššis mas lea stuorra várra ahte álbmotrievttálaš mearrádusat álgoálbmot kultuvrra ektui rihkkojuvvojit. 

– Mun in leat várra hirpmástuvvan, muhto eanemusat doaivvuhuvvan go bellodagaid oainnut ja vuođđoárvvut nu álkidit sáhttet garvojuvvot dalle go sámi kultuvrra birra lea sáhka, dadjá sámediggeráđđi Silje Karine Muotka preassadieđáhusas.

Sámediggi lea guovtti dievasčoahkkinmearrádusa bokte stuorra eanetloguin, čájehan čielga negatiivvalaš oainnu ruvkeprošektii Nussiris. Sámediggi čujuha váilevaš čielggadusaide birrasa ja guolástusaektui ja ahte eai leat leamaš duohta konsultašuvnnat eiseválddiid ja guovllu boazodolliid gaskka. 

– Departemeanta ii leat vuhtii váldán sámi beroštumiid, luonddu- ja birasorganisašuvnnaid iige stáhta iežas fágaorgánaid oaiviliid, mat leat dorjon Sámedikki fuolastumiid. Sámediggi deattuha ahte doaibmabijus leat stuorra negatiivvalaš váikkuhusat guoskevaš orohagaide ja sámi beroštumiide. Mii doarjut ollásit sin geat eai leat guldaluvvon, dadjá sámediggeráđđi Silje Karine Muotka.

Sámedikkis lea dievasčoahkkin boahtte vahkus. Nussir ášši ii leat áššelisttas, muhto sáhttá váldojuvvot áššin jos áirasiid eanetlohku dan háliida.

– Mun oainnán ahte ii leat eahpevejolaš ahte Sámediggi buktá cealkámuša dán mearrádussii, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo loahpas.

Disney sáddii preassadieđáhusa sámegillii

Go Disney almmuhii geat nektet Jikŋon 2 filmmas ja goas filbma almmuhuvvo, de Disney čálii preassadieđáhusa sámegillii. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo illuda.

– Gii lei dan jáhkit jagi áiggi??!! Mu mielas addá buori dovddu go válljejit gulahallat minguin min gillii. Dat lea buorre ovdamearka eará fitnodagaide. Go Disney máhttá ja dáhttu, de lea vejolaš earáide maid. Leat giellajagi gudnejahttán, čállá Norgga sámediggepresideanta Aili Keskitalo dieđus SÁMi Ođasmagasiidnii.

Visot čállun sámegillii

Preassadieđáhusas čállá Disney sámegillii ahte Frozen 2 lea vuosttaš kinos almmuhuvvon animašuvdnafilbma mii goassege lea dubbejuvvon davvisámegillii. Dasto muitala Disney ahte Jikŋon 2 lea filmma sámegiel namma, ja almmuhanbeaivi lea juovlamánu 25. beaivvi.

Preassadieđáhusa leat čállán maiddái danne go dál almmuhit sin geat nektet sámegielat filmmas. 

– Geahččit besset gullat olu čeahpes sámegielat taleanttaid dain dovddus ja oahpes rollain maid mii buohkat dovdat Frozen-filmma rájes, čállá Disney gii maiddái lea háleštan váldoneavttárin Marianne Penthain. 

Sámi beakkálmasat Jikŋon 2 filmmas

“Lea hirbmat stuora gudni munnje go lean ožžon Elsa-rolla. Mun lean váldán barggu hui duođalaččat ja vuollegašvuođain, ja lean mearihis rámis leat oassin sámi Jikŋon 2-filmma neavttárveagas,” dadjá Marianne Pentha, gii neavttaša Elsa sámegiel filbmaveršuvnnas.

Eará namaid gean Disney Animation dál almmuha leat: 

Anna – Elin Kristina Oskal, Olaf – Anders Rimpi, Kristoff – Vegard Bjørsmo, 

Jelena – Mari Boine, Dronnet Iduna – Eva Jeanette Iversen, 

Leutnánta Mattias – Mikkel Gaup, Ánne-Máret (Honeymarin) – Ánne Mággá Wigelius,

Nuorra Elsa – Neda Margrethe Labba, Nuorra Anna – Ella Márge P. Nutti

Miehtá filmma, sihke originála ja dubbejuvvon veršuvnnain, gulat Aurora, Jietna nammasaš rollas.

Disney animation maid almmuha ahte bagadalli lea Sara Margrethe Oskal. Jorgaleaddji lea Berit Margrethe Oskal. 

ja ahte lyrihkalaš jorgaleaddjit leat Ailu Valle, Sara Margrethe Oskal ja Cathrine Bang Norum.

– Filmma sámegiel veršuvdna lea Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) ja Sámiráđi ja Walt Disney Animation Studios ovttasbarggu boađus, mas Jikŋon 2 filbmadahkkit leat ráđđádallan sámi verddejoavkkuin áššiid dáfus filmmas maidda leat ožžon inspirašuvnna iežaset mátkkis Sámis, loahpaha Disney Animation sámegillii ja almmuha vel oktavuođadieđuid sámegillii. 

Dá lea preassadiehtu man Disney animation sáddii media ásahusaide.

Allabasálaš sámi Ipmilbálvalus Oslo Duopmogirkus

Lei stuora allabasálaš dáhpáhus go ođđa sámegielat Biibbal geigejuvvui Stuorradiggái Oslo Duopmogirkus lávvardaga. Sámi Girkoráđi jođiheaddji Sara Ellen Anne Eira lohká ođđa Biibbala ja Oslo Bismagotti čalmmustahttit mearkkašit olu.

GOVVEN JA JEARAHALLAN: JAN SKOGLUND PALTTO

ČÁLLÁN: MÁRGGET JON BIRET ÁMMUNA ÁNNE BIRET, ÁNNE BIRET ANTI

– Hui stuora mearkkašupmi ahte mii Oslo duopmogirkus, Norgga oaivegávpogis, ávvudit dan ahte biibbal lea ođđasit jorgaluvvon ja almmuhuvvon. Dát Oslo ávvudeapmi lea mielde addime vel stuorát fuomášumi man stuora dáhpáhus dat lea ahte mii lea ožžon olles Biibbala dálá čállinvuohkái, lohká Sámi Girkoráđi jođiheaddji Sara Ellen Anne Eira gii ieš lei Oslo Duopmogirkus go ođđa sámegielat biibbal almmolaččat geigejuvvui Stuorradiggái ja Oslo Bismagoddái. 

Sámi Girkoráđi jođiheaddji Sara ellen Anne Eira

Geigeje biibbala Stuorradiggái

Olu olbmot ledje boahtán Oslo Duopmogirkui allabasálaš dáhpáhussii. Ipmilbálvalussii ledje maiddái Stuorradikkis boahtán. Lei Stuorradiggepresideanta Tone W. Trøen guhte vuostáiválddii Biibbala Stuorradikki ovddas. Maiddái Oslo Bisma Kari Veiteberg oaččui biibbala. Biibbala beasai Elle Karen Inga Skum geiget. Sutnje maid lei stuora beaivi go lea leamaš nuoraidovddasteaddji biibbalbarggus. 

Elle Karen Inga Skum geige biibbalaOslo Bisma Kari Veitebergi.

– Lea stuora illu ahte biibbal lea jorgaluvvon. Lean iežan oaiviliid ovdanbuktán biibbalteavsttain ja dáppe ledjen biibballohkki ja geigejin biibbala daidda geasa galggaimet geiget dan. Ođđa jorgaleapmi mearkkaša hui ollu, go dat han lea min váibmogiella. Dan boares biibbala lea váttis lohkat, ja ođđa sámegiel biibbala soaitá miella eambbo lohkat, dadjá Elle Karen Inga Skum.

– Maid jurddašat sámi nuoraid hárrái. Jáhkát go eambbosiid lohkagoahtit biibbala dál?

– Dan gal jáhkán. Jurddašalan dušše iežan geasa leamaš váivi ohcat boares testameanta go in riekta ipmir mii das čuožžu, lohká Skum.

GEAHČA EAMBBO GOVAID VULOBEALDE ÁŠŠI.

Oslo bisma illuda

Oslo bisma Kari Veiteberg sárdnidii Oslo Duopmogirkus. Son lohká stuora dáhpáhus go Biibbal lea jorgaluvvon ođđa davvisámegillii. Maiddái son sávvá ahte eambbosat, eandalii nuorat lohkagohtet Biibbala.

Biibbal searvvi váldočálli Paul Erik Wirgenes, Biibbalbarggu nuoraidovddasteaddji Elle Karen Inga Skum, Oslo bisma Kari Veiteberg, Oslo sámiid girkoservodaga resursalávdegotti jođiheaddji Per Inge Østmoen ja Stuorradiggepresideanta Tone W. Trøen Oslo Duopmogirkus allabasálaš dáhpáhusas.

– Lea stuora illubeaivi Oslo Duopmogirkus ávvudit ođđasit jorgaluvvon biibbala, go oaivegávpogis ásset olu sápmelaččat. Lei njulgestaga hirbmat lunddolaš ávvudit dan oaivegávpogis ja geiget dan Stuorradiggái. Lean nu duhtavaš ahte dál lea buot davvisámegielagiin Biibbal iežaset váibmogillii, ahte viimmat ipmirdit visot mii biibbalis čuožžu iežaset gillii. Dáinna lágin Ipmil boahtá lagabui min, justa nugo sárdnidin odne. Dál sávvat ahte eambbo sámi nuorat lohkagohtet biibbala ja ahte bohtet eambbo Girkui. Mii bargat dáinna ahte olahit eambbosiid. GO logat gillii man ipmirdat soaittát velá juoidá ođđasa fuomášit biibbalis. Mun jáhkkán mánáid ja nuoraid fuomášit biibbala dál earáláhkai, ahte biibbal ságasta njuolgga munnje. Sámi Girkoráđđi bargá beaivválaččat olahit eambbosiid, ja mus lea stuora jáhkku sin bargui, rámida Oslo bisma. 

Árgabeaivválaš giella

Biibbal jorgalan bargu álggii 1986:s. Ulbmil lei ahte giella galgá leat álki ja ipmirdahtti. Ovddeš Davvi Hålogalándda bisma Per Oskar Kjølaas lei mielde barggu álggadettiin. Dál lohká son giitevaš go biibbal viimmat lea ollašuvvan. 

Ovddeš Davvi Hålogalándda bisma Per Oskar Kjølaas sárdnidii Oslo Duopmogirkus. 

– Lean nu ilus odne. Dat lea stuora illu váimmus. Leamaš stuorra ja lossa bargu, ja šadden guođđit dan barggu go šadden bisma, muhto lea čuvvon mielde dan barggu dan maŋŋel. Stuorámus hástalusat jorgalanbarggus lei jorgalit teavstta vuođđočállosis, ja seammás jorgallit nu ahte lea ipmirdahtti ja ahte heive buot davvisámi guovllu suopmaniidda. 

Dán rádjái leamaš buohkat duhtavačča, muhto jáhkán áiggi mielde mii dárbbašit revišuvnna biibbalis, lohká Per Oskar Kjølaas.

Dat deháleamos bargu lei biibbalgiela oččodit ipmirdahttin vai eambbosat logaše dan.

– Lea hui dehálaš ahte sámegielat biibbal lea dán áiggi sámegillii, vai olbmot, erenoamážit nuorra olbmot sáhttet lohkat dan bajášráhkkanusa ja maiddái oahppat dovdat biibbala. Valdoulbmi lei ahte biibbala giella galgá sáhttit geavahit sihke sihke girkus ja gievkkanis. Lei hirbmat dehálaš midjiide ahte biibbalis galggai dábálaš beaivválaš giella. Vuorrasat olbmot geat eai hálit dán ođđa biibbala, sáhttet ain oastit ja lohkat dan boarrásat biibbala. Dat lea erenoamážit ođđa áiggi olbmuide dat ođđa biibbal, lohká Kjølaas gii lea hirbmat ilus dál.

Biibbala geavahit oahpahusas

Sámi girkoráđi jođiheaddji Sara Ellen Anne Eira lohká ođđasit jorgaluvvon biibbalis stuora mearkkašumi oskui, muhto maiddái sámegiela ektui. 

– Váldoulbmil lea ahte nuorat ja boarrásat geat eai leat hárjánan lohkat dološ čállinvuogi, besset dál lohkat biibbala iežaset čállinvuogi mielde. Mun jáhkán ahte biibbal boahtá lagat olbmo, go dat lea dál dakkár gillii mii lea oahpis. Mun sávan sámi nuorat, ja ii dušše sámi nuorat, muhto ahte mii buohkat lohkagoahtit dál. Dál lea mai vejolašvuohta atnit biibbala nugo oahpahusas. Biibbalis lea buorre sámegiella ja seammás oahppat biibbala, lohká Eira.

Sutnje lei stuora dáhpáhus leat Duopmogirkus.

– Mun sávan ahte Oslo sámiide mearkkašii seamma olu go munnje ahte olles Ipmilbálvalus lei sámegillii. Eat miige váldo sámi báikkiin beasa beare dávjá vásihit ahte olles Ipmilbálvalus lea sámegillii nugo dáppe Duopmogirkus lei. Ahte dušše sárdni dolkojuvvui dárogielas sámegillii lei oba stuora dáhpáhus. Dat lea mávssolaš, lohká Eira.  

Allabasálaš sámi Ipmilbálvalus Oslo Duopmogirkus

– Ávžžuhit čájehit Jikŋon II -filmma sámegillii

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávžžuha kinoid miehtá riikka čájehit davvisámegielat veršuvnna filmmas Jikŋon II. Ihkku, diibmu 0400 Norgga áiggi, beassá dát joavku oaidnit Frozen II máilmmi vuosttaščájáhusas, Hollywoodas.

Aiddo dál leat presideanttat ja sin mánát Hollywoodas. Sii besset bearjadaga čuovganeapmái searvat Frozen II máilmmi vuosttaščájáhussii. 

Illuda go Disney vuoruha Sámi

Vaikko sii dál besset rukses máhtá alde vázzit beakkálmasaiguin, de sis leat čiekŋalat jurdagat go dušše ávvudit. Dál lea 2019 ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajahki ja presideantajoavku illuda go  Disney Frozen II ilbmá sámegillii maid. Filmma sámegielnamma lea Jikŋon II. Filbma lea dahkkojuvvon sámevuođa vuođul ja lea ovdánan lávga sámi-amerihká ovttasbarggus. Norggas filmma ovdačájáhus lea juovlamánu 14. b. ja vuosttaščájáhus juovlamánu 25. beaivve. 

– Hui illudahtti lea dat go davvisámegiel veršuvnnas lea vuosttaš čájáhus oktanaga davviriikkalaš gielaiguin. Dat mearkkaša ahte sámi veršuvdna oažžu ollu fuomášumi ja buot maid vuosttaščájáhus mielddisbuktá. Mun rámiidan Walt Disney Animation Studios go oainnusmahttet ja dohkkehit sámegiela dieinna lágiin, dadjá Norgga sámediggepresideanta Aili Keskitalo. 

Artihkkal joatká maŋŋel gova

Frozen II sámegiel filbmaplakáhtta. 

Sámegielat filbma olu sajiin juo

Ollu sajiin áigot čájehit sámegiel filmma. Sámediggepresideanta ávžžuha eambbogiid čájehit filmma. 

– Mun ávžžuhan eanet kinoid čájehit davvisámegiel filmma. Gos lea unnit sámi álbmot, de sáhttá leat vuogas gulahallat báikkálaš sámi birrasiiguin gávdnan dihtii heivvolaš čájehanbeivviid. Sihke gilikinot ja stuorát kinot berrejit buohkat dovdat sin oahppaladdanáiggi, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo. 

BBC lea nammadan su oktan máilmmi deháleamos nisun

Go BBC jearahalai Yle doaimmaheaddji Sara Wesslin nuortalaččaid ávvudoaluid oktavuođas, de sámi nieida ii goassege ipmirdan oba jurdilitge ahte BBC nammada su oktan máilmmi 100 deháleamos nisun.

– Huh. Gal njuorrasan ja eai leat sánit govvidit, ahte goassige livččen dákkár joavkkus, lohká Sara Wesslin ieš SÁMiođasmagasiidnii.

Deháleamos nissonolbmot

 Sara Wesslin lea Yle Sámi ođasdoaimmaheaddji. Journalistihka lassin 27-jahkásažžii lea giella nu dehálaš, ahte dáhtui oahppat ja geavahit nuortalašgiela sihke árgabeaivvis ja barggus. Son lea nubbi dan guovttos olles máilmmis, gii lágida ođđasiid nuortalašgillii. Barggus geažil son lea dál beassan BBC listui, mas leat 100 máilmmi deháleamos nissonolbmo. Listtus leatearet eará dálkkádataktivista Greta Thunberg ja BBC dáhtošii listtuin čájehit ja jearrat movt máilbmi livččii, jus nissonolbmot stivreše dan.

Dás oainnát BBC listtu.

– BBC doaimmaheaddji jearahalai mu nuortalaččaid 70-jagi ásaiduvvamaávvudeami oktavuođas. Dan jearahallama vuođul de leat mu válljen dán listui. BBC lei čállán, ahte lean váikkuhan Suoma ministeriijaid diđolašvuhtii sámegielaid birra mu iežan barggu bokte. Gal njuorrasan. Dán listui beassan mearkkaša munnje hui olu. Ii leat dán máilmmis diehttelas ášši ahte sáhtát bargat vehádatgillii, 300 hállinuortalašgillii. Munnje justa dat bargu lea máilmmi dehálaš ja ráhkistan bargun. In leat ovdal nammaduvvon gosage, ja dat áinnas addá olu ođđa rámi ja motivašuvnna barggat ain boahttevuođas mu niehkoámmáhis nuortalašgillii, illuda son.

Guokte nuortalašgielat journalistta

BBC čállá ahte Sara Wesslin  lea nuortalašgiel journalista ja ahte sámit leat áidna eamiálbmot EU:s. Sara lea nubbiguovtti journalisttasmáilmmis,gii ovddida ođđasiid nuortalašgillii. BBC maid rámida su go lea váikkuhan nu ahte Suoma oahpahusministtar juolludii ruđa sámi giellaoahpahussii. 

Wesslin ii dieđe sihkkarit maid BBC bargá viidáseappot dahká listtuin. Son ii leat ieš leamaš singuin oktavuođas listta birra. 

– Lean guit hirbmat rámis. Nuortalašgielat ođđasat leat hui dehálaččat. Nuortalašgilli almmustuvai easkka 2013 vuosttas neahttaođas Yles ja dál maiddái tv:s. Máilmmis eai leat go dušše mun ja mu kollega geat barget nuortalašgillii. Dat  addá unna gillii stuorra lávddi ja sávvamis movttiidahttá olbmuid oahpahallat unna giela. Mun geavahan nuortalašgiela iežan barggus ja árgabeaivvis. Beasan lágidit rádiosáddagiid, ođassáddaga ja jearahallat olbmuid. 

Giella dehálaš

Nuortalaš giella lea giella man balle oalát jávkat. Dál leat eanet ja eanet olbmot hállagoahtán giela ja Wesslin lea sihkar ahte nuortalašgiel ođđasat váikkuhit giellaloktemii.

– Ohppen nuortalašgiela rávesolmmožin. Mu bearrašis lea giella jávkan, muhto giela hállit lassánit olles áigge ja beasan geavahit áhkkomet eatnigiela. Boahtteáiggis háliidan giela joatkašuvvatmaiddái mu mánáid bokte, lohká Wesslin.

– Heajumus stáhtabušeahttaárvalus dássážii

Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalus 2020 lea dat heajumus bušeahtta sámi ulbmiliidda maid borgárlaš ráđđehus lea buktán guđa jagis, go geahččá haddejusterema.

Sámediggeráđđi Henrik Olsen lea hirbmosit beahtahallan loguid dihte.

– Dát lea garra reálanjiedjan. Dás ovddasguvlui šaddet bušeahttašiehtadallamat mat bohtet bávččastit, dadjá Olsen.

Sámediggi galgá bušeahttaevttohusa mielde hálddašit sullii 519 milj. ruvnnu jagi 2020. Dás lea 15,8 miljovnna ruvnno lasáhus jagi 2019 ektui. Evttohuvvo lasihit juolludusa 13 milj. ruvnnuin čuovvulit NAČ 2016: 18 Váibmogiella, ruhta galgá geavahuvvot iešguđet doaibmabijuide nannet sámegielaid. Doaibmabijut mat álggahuvvojit, galget čielggaduvvot konsultašuvnnain Sámedikkiin. Dasa lassin evttohuvvo lasihit juolludusa 1 milj. ruvnnuin daidda sámi organisašuvnnaide mat barget givssideami eastademiin.

– Ollislaččat lea 15,8 miljovnna ruvnno lasáhus, dahje 3 proseantta, muhto dáin lea 14 miljovnna ruvnno várrejuvvon. Go váldá eret várrejuvvon ruđa, de báhcá midjiide 0.32 proseanta lasáhus, mii galgá gokčat hadde- ja bálkágoargŋuma. Dat lea garra reálanjiedjan 12 miljovnna ruvnnuin, mii dahká ahte mii dál fertet dahkat duođalaš mearrádusaid. Dát mearkkaša ahte šaddet duohta garra bušeahttašiehtadallamat, dadjá Olsen.

Olsen lohká ahte dát bušeahtta oažžu duođalaš negatiiva váikkuhusaid Sámedikki iežas politihkalaš ja hálddahuslaš doibmii, ja maiddái buot ásahusaide mat leat Sámedikki vuolde.

– Dás leat duođalaš váikkuhusat sámi museaide, sámi giellaguovddážiidda – buot daidda sámi ásahusaide maid mii ruhtadit, lassin Sámedikki doibmii. Lea maiddái garra badjelduolbman Sámedikki iešmearrideamis ja ođđa bušeahttaortnega ulbmilis. Ráđđehus lea dás mearridan gokko mii galgat lasihit, ja guođđá Sámediggái barggu unnidit seamma olu eará sajiin bušeahtas, dadjá Olsen.

Juo ovdal vahkkoloahpa bođii bušeahttasuođđan mii čájeha ahte biddjojuvvo 15 miljovnna ruvnno sámi digitála oahpponeavvuide. Logut otnážis čájehit ahte Váibmogiela čuovvoleapmi vuoruhuvvo. Sámediggi lea nu ožžon ipmárdusa dáidda bušeahttadárbbuide.

– Dát lasáhusat leat buorit, muhto duohta dilis čájeha dát bušeahtta duohta unnideami sámi doaimmain, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen.

Ballá sámeskuvlla heaittihuvvot

Romssa fylkkasuohkan lea álo gokčan boaittobeale skuvlamánáid skuvlasáhtu Romssa sámeskuvlii Málatvuomis. Dál gahččet dát golut mánáid ruovttugielddaide, ja Sámediggi ballá gielddaid biehttalit sáhtu máksimis, nu ahte Romssa Sámeskuvlla báhcá ohppiid ja eksisteansavuođu haga.

– Mun lean duođalaččat fuolastuvvan sámeskuvlla boahtteáiggi ektui, ja bivddán Romssa fylkkasuohkana nuppástuhttit mearrádusa, man mielde eai šat áiggo máksit skuvlasáhtu ovddas, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen. 

Romssa fylkasuohkan lea heaitán máksimis skuvlasáhtu ja dál lea skuvlamánáid ruovttugielddaid ovddasvástádus máksigoahtit ohppiid ovddas, geat bohtet eará suohkaniin Málatvuomi sámeskuvlii. 

Skuvla lea álgán ja sámi mánát, geat eai oro Málatvuomi suohkanis eai dieđe ožžot go sii deaŧalaš fálaldaga. 

– Dál lea ohppiid oahpahusfálaldat sámegielas ja sámegillii gitta ovttaskas gieldda buorredáhtus ja ekonomiijas. Prinsihpalaččat ii leat dohkálaš ahte ohppiid vuoigatvuođat ja vejolašvuođat ráddjejuvvojit ná. Mii diehtit ahte Romssa sámeskuvla lihkostuvvá barggustis, ja das lea fálaldat maiddái sámi mánáide, geat eai oro dan suohkanis, gos skuvla lea. Go skuvla dieđiha ahte dovdá iežas áitojuvvon, de fertet reageret. Mii galgat suodjalit skuvlla, dadjá Mikkelsen.

Dehálaš sámi oahpahusásahus bisuhit

Romssa sámeskuvla Málatvuomis lea okta daid vátna sámi ásahusain guovllus. Danne lohká Sámediggi erenoamáš dehálažžan baicce nannet ásahusaid, mat leat. 

– Romssa sámeskuvlla sisaváldinguovlu lea olles riika. Skuvla lea Guovddáš-Sámis ja nu galgá skuvllas maid vejolašvuođat čađahit doaimmas, lohká Mikkelsen. 

Mikkelsen váruha Romssa fylkkasuohkana billisteames vel ovtta nanu sámi oahpahusásahusa.

– Mii muitit bures mii dáhpáhuvai maŋŋil go heaittihedje Skániid joatkkaskuvlla. Guovddáš sámegielat biras jávkkai ja oahppit masse áibbas dárbbašlaš sámegiel fálaldaga, vaikko lohpádusat addojuvvoje, dadjá Mikkelsen ja deattuha ahte Sámediggi dahká maid sáhttá, vai gájošii sámeskuvlla.

– Lean váldán oktavuođa sihke Máhttodepartemeanttain, Romssa ja Finnmárkku fylkkamánniin ja Romssa fylkkasuohkaniin gávdnan dihte čovdosa sámeskuvlii. Sámeskuvlla ohppiin lea eahpesihkkaris boahtteáigi vuordimis. Nu ii sáhte leat, loahpaha Mikkelsen.

Geahččala gávdnat čovdosa

Romssa fylkkaráđijođiheaddji Willy Ørnebakk lohká iežaset ohcame čovdosa. 

– Mii leat geahččaleame gávdnat dása čovdosa, lohká Romssa fylkkaráđi jođiheaddji Willy Ørnebakk. Govva: Lars Åke Andersen/Romsa fylkagieldda

– 80-logus skuvla lei stáhtaskuvla. Dan maŋŋel lea stáhtus rievdan ja sámeskuvla lea gielddaskuvla dál. Dat mearkkaša ahte gielddat fertejit ieža máksit skuvlasáhtu. Dat čielggai Oahpahusdirektoráhta beales  2017:s maŋŋel máŋgga jagi digaštallama. Mis ii lean earágo gielddaide almmuhit ahte dás rájes gáibidit ruđaid sáhtu ovddas, čilge Ørnebakk.

Mánáid skuvlasáhttu máksá oktiibuot 2,5 miljovnna ruvnno jahkái. Dál ožžot mánáid ruovttugielddat rehkega. Eanemus olggobeale mánát bohtet Ráissas, Bearddus ja Loabaga suohkanis. 

– Ollugat leat váldán oktavuođa ja mii leat geahččaleame dán dili buoridit. Lean bivdime čoahkkima Oahpahusdepartemeanttain. Lea oainnat nu ahte jus juohke gielda, man birra dás lea sáhka, lágidišgoađášii sámegiel oahpahusa, de stáhta govččašii oahpahusgoluid. Min mielas livččii buoret ahte stáhta gokčá skuvlasáhtu ovdalii go oahpahusa juohke sadjái. Romssa sámeskuvla lea oainnát hirbmat buorre skuvla ja dan galggašeimmet nagodit seailluhit, lohká Ørnebakk. 

– Mii fertet bargat viidáset

Vaikko Sámediggi dál ávvuda 30-jagi beaivvi, de Sámediggi ii moktege ávvut beare guhká. – Odne lea ávvubeaivi, muhto seammás lea dakkár beaivi ahte lea bággu bargat viidáseappot. Eat mii leat eisege geargan, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

– Leamaš nu mearehis stuora ovdáneapmi Sámedikkis ja muđuid sámi servodagas daid 30 jagiid čađa. Ásahusat leat ásahuvvon ja huksejuvvon. Lágat leat mearriduvvon ja vuoigatvuođat leat nannejuvvon, ja goitge lea nu ahte sámegielat leat ain áitojuvvon gielat, goitge lea nu ahte sisabahkkemat áitet sámi ealáhusaid, goitge lea nu ahte mis ii leat dat ollislaš iešmearrideapmi. Nu ahte dat lea ávvubeaivi, muhto seammás lea dakkár beaivi ahte lea bággu bargat viidáseappot. Eat mii leat eisege geargan, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Dearvuođat ja konsearta

Iŋgor Ántte Ánte Mihkkal juoiggai Sámedikki luođi. Lea nuppes go son juoigá dán luođi. Vuosttaš geardde lei 30 jagi áigi. GOVVA: Ánne Biret Anti

Sámediggi lea olu áiggi ja resurssaid geavahan 30 jagi ávvudoaluide. Ingor Ántte Ántte Mihkkal lávki dievasčoahkkimii diibmu ovccis ja rohttestii Sámedikki luođi. Dan ii lean dahkan 30 jahkái ja juoggadettiindajahalai ahte galggašii vel nu ahte 30 jagi geahčen fas čuččoda dás, rohttesteame seamma luođi. 

ISÁK, Ella Marie Hætta Isaksen lei bovdejuvvon Sámediggái lágidit ávvukonseartta. Ollosat ledje boahtán geahččat iežaset stuora idola. GOVAT: Sámedikki preassagovva

Sihke stuorradiggepresideanta, gielddaministtar, Suoma ja Ruoŧa sámedikkiid presideanttat fitne sárdnestuolus sávvame lihkku beaivái. Ávvudoaluid oktavuođas lei maiddái ISÁK konsearta Sámedikki girjerádjosis. 

Suoma sámediggepresideanta Tiina Sanila-Aikio, Ruoŧa sámediggepresideanta Per Olof Nutti leigga vuolgán ávvudit Norgga Sámedikki 30 jagi beaivvi. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Háliidan sávvat Sámediggái lihkku 30-jagi beivviin. Sámediggi lea 30 jagis čájehan buriid bohtosiid. 1989:s lei sámegielas ja kultuvrras oalle unnán beroštupmi ja stáhtus norgga servodagas. Dál eambbosat geavahit gávtti ja eambbosat sámástit ja eambbosat dáhttut oahppat sámegiela. Diekkár bohtosat eai čuožžil iešalddis, logai Norgga gielddaministtar Monica Mæland sárdnestuolus. 

Suoma Sámediggepresideanta Tiina Sanila-Aikio geigii skeaŋkka Sámediggái ja sávai lihkku beaivái ja sávai ain buori ovttasbarggu. 

–  Oktasaš barggut galggaše nannet min bargguid maiddái boahtteáiggis. Ovttas mii bihtit, dajai son. 

Ruoŧa Sámediggepresideanta Per Olf Nutti ges logai Norgga Sámediggi buorre ovdagovvan go Norgga Sámediggi lei dat vuosttaš Sámediggi mii ásahuvvui. 

– Diibmá ávvudeimmet 25 jagi ávvudeami. Sámi sávaldat dalle lei ahte Sámediggái galggai eambbo iešmearrideapmi, muhto seamma beaivvi juo dáhpáhuvve olu áššit mat muitaledje nuppe ládje. Justa dál lea min ovddasvástádus dahkat maid sáhttit ja ovttasbargu lea dehálaš, go darfegoađi lea váttis okto dahkat. Árvvusanán dan dán ovttasbarggu ja logan go Áillohaš rohke: “Veahážiid mielde dievvá, mii galgá, ja dat lea buorre”, logai Nutti. 

Duostileappot ja rávásnuvvan

30 jagis lea olu dáhpáhuvvan Sámedikkiin ja sámi demokratiijain. 1989:s ledje 5497 olbmo Sámedikki jienastanlogus. Odne leat 18103 olbmo jienastuslogus. Álggus ledje čiežas geat barge Sámedikkis. Odne leat birrasiid 150 hálddahusbargi. Bušeahtta lea maid sturron 30 miljovnna ruvnnus gitta 500 000 miljovnna ruvdnui. Sámediggi lea maid jagis jahkái dohkkehuvvon eanet ja eanet servodagas. Sámediggepresideanta maid lohká Sámedikki eanet duostil go goassege ovdal.

–  Dat sáhttá leat nu ahte dál go Sámediggi lea rávisolbmo ahkái ollen ahte duostilvuohta lea maid ovdánan. Dat soaitá nu ahte mii leat geahččaleame iežamet rolla hástalit ja viiddidit, muhto lea maid nu ahte lea sámi álbmot lea addán Sámediggái dan vuoimmi maid sáhttit čájehit ovdamearkka dihte go leat nu máŋgasat geat servet jienastuslohkui ja jienastit ja dakko bokte čájehit jáhku ja doarjaga sámi demokratiijai, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo (NSR).

Lea Norgga Sámiid Riikkasearvi gii eanaš áiggi leamaš Sámedikki eanetlogus, earet dan moadde jagi man Bargiidbellodat lea jođiheames leamaš. Bargiidbellodaga parlamentáralaš jođiheaddji Ronny Wilhelmsen lohká vaikko leat máŋga ášši mas eai leat ovtta oaivilis NSR:in, de lea dehálaš daid stuorámus prinsihpalaš áššiin čájehit stuorraservodahkii ovttaoaivilvuođa. 

Vaikko unnitlohku Bargiidbellodat ii leat álu ovtta oaivilis eanetloguin, de lohká Bargiidbellodaga parlamentarihkkárlaš jođiheaddji Ronny Wilhelmsen ahte lea dehálaš ahte daid stuora áššiin lea ovttaoaivilvuohta vai bihttá bargat ovddasguvlui. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Vaikko odne ávvudit 30 jagi, de Sámediggi lea ain nuorra parlameanta ja mis lea ain olu bargu. Lea buorre dovdu vásihit ahte Sámediggi dál lea eambbo árvvusadnogoahtán servodagas. Vaikko mii olu áššiin eat leat ovtta oaivilis NSR:in, de leat ovtta oaivilis daid stuora prinsihpalaš áššiin. Daid stuora áššiin lea dehálaš ovttas bargat. Mii han leat minoritehta Norggas, ja Eurohpa ja máilmmis leat velá unnit. Muhto jus fal leat ovttas dáppe Norggas, ja velá ovttas min oappáiguin ja vieljaiguin Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas de gievrut. Mis han lea okta ja seamma mihttomearri ja dat lea ahte láhččit buoret saji min maŋisbohttiide, lohká Wilhelmsen. 

– Ain rahčat daid seamma áššiiguin

Vaikko Norgga servodat dál lea hárjánišgoahtán oaidnit sámiid, de ain lea garra vuosteháhku máŋgga sajis. Sámiid cielahit ja vaikko doaruhit dušše danne go čájehit sámevuođas. Iige leat dušše sat dábálaš almmái gáhtas gii fuonidahttá sápmelačča árgabeaivvi. Vaikko sámepolitihka lea ollán guhkás, de ain rahčá boazodoalli, mearrasápmelaš ja sámi mánát geat eai oačču sámegiel fálaldaga. Sámediggi lea boađus garra vuoigatvuođaáššis mii čuožžilii Áltá-akšuvnnain 40 jagi áigi. Dan rájes leat leamaš oba olu vuoigatvuođaáššit mainna sámi servodat lea šaddan bargat. Máŋgii lea bargu maid duššái.

– Go geahččat ruovttoluotta de oaidnit ahte ain rahčat daid seamma áššiiguin ja erenoamážit areálaáššit leat gáibideaddji áššit. Sámediggi bargá čađat areálaáššiiguin ja justa dál leat badjel čuođi stuorra lossa ášši, lohká sámediggeráđi Silje Karine Muotka gii geavahii áiggis sárdnestuolus čilget hástalusaid. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Go geahččat ruovttoluotta de oaidnit ahte ain rahčat daid seamma áššiiguin ja erenoamážit areálaáššit leat gáibideaddji áššit. Sámediggi bargá čađat areálaáššiiguin ja justa dál leat badjel čuođi stuorra lossa ášši. Sáhtán dušše namuhit ahte Fosenis leat 1057 bieggamillo. Norggas leat maŋimuš áiggis ceggen 30 párkka ha dasa lassin leat suovvan 80-90 ođđa párkka cegget. Dieđusge dát čuohcá olbmuide, lohká sámediggeráđi Silje Karine Muotka geas lea ovddasvástádus areálaáššiin. 

Vaikko Ráđđehus eanaš gerddiid ii guldal Sámedikki earet eará areálaáššiin, de gielddaministara mielas leat konsultašuvnnat gos bealit deaivvadit digaštallat daid stuora áššiid, dehálačča. 

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen vuostáiválddiiga sámegáššiidstádačálli Anne Karin Olli ja Gielddaministara Monica Mæland ávvubeaivvi. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Konsultašuvnnat leat dehálačča, vaikko konsultašuvnnat eai mearkkaš ahte álu lea ovttaoaivilvuohta, muhto lea ain Stuorradiggi gii mearrida loahpaloahpas.  Mun dieđán Sámediggi ii leat ráđđehusain ovtta oaivilis máŋgga áššis ja iige leat ovtta oaivilis movt álu áššit gieđahallojuvvojit, ja dan digaštallama fertet joatkit. Justa dál fertet vuos hirbmat duođalažžan váldit konsultašuvnnaid ja mii fertet maid eallit dáinna ahte eat álu leat ovtta oaivilis, lohká gielddaministtar Monica Mæland.

– Riikaidgaskasaš barggut dehálačča

Danne lea ge Sámediggi maiddái válljen bargat riikkaidgaskasaččat. Dát bargu lea máŋgii leamaš dehálaš, erenoamážit go konsultašuvnnat eai atte bohtosiid man Sámediggi dáhtošii. Mannan vahkus finai ON Olmmošvuoigatvuođa- ja biras earenoamášraportevra Norggas. Son cuiggodii Norgga go  huksejit industriijaid guovdu guohtuneatnamiid, seammás go bággejit geahpedit ealuid justa danne go leat unnán guohtuneatnamat. Sámediggepresideantta mielas lea riikkaidgaskasaš bargu ja fuomášupmi oba dehálaš. 

– Mii leat deattuhan ja vuoruhan dan riikkaidgaskasaš barggu buot eamiálbmogiid vuoigatvuođaid dihte, dan dihte go lea ávki midjiide ja dan dihte go mis lea dat vejolašvuohta ovddidit dan barggu. Lea solidaritehta bargu, ja solidaritehta čiekŋalis sámi árvu ja mii dovdat geatnegasvuođa bargat dan ovddas ahte eará eamiálbmogiin maid galgá boahtteáigi.

Maŋŋel ávvudeami lávejit riegádanbeaivvi mánát geahčadit skeaŋkkaid. Norgga ráđđehus ii lean sádden skeaŋkka 30-jahkásažžii. Mæland lohká skeaŋka ii lean dán háve, muhto dáhttu vuordit stádabušeahta, jus doppe goaikkehivččii juoga. Sámediggepresideanta ii loga roassun go skeaŋka ii boahtán justa odne ávvudoaluin. 

– Gal sis lea vejolašvuođa addit midjiide skeaŋkka go stádabušeahtta almmuhuvvo dál moatti vahku geahčen. Jus doppe boađášii skeaŋka, de mun gal duhtadan bures dáinna, lohká Aili Keskitalo.

Allabasálaš áigi go Sámediggi ávvuda 30 jagi. Dá guossit Suoma Sámedikki presideanta Tiina Sanila-Aikio, Ruoŧa Sámediggepresideanta Per Olof Nutti, Stuorradiggepresideanta Tone Wilhelmsen, stáhtaráđđi Monica Mæland ja sámegáššiidstáhtačálli Anne Karin Olli. GOVVA: Ánne Biret Anti