Åsa Márgget Anti, Author at Sámi magasiidna

Máŋga doaimma

Sámeniibi dahjege stuoraniibi ii leat dušše dábálaš niibi, dat doaibmá birgen-, dearvvasmahttin- ja várjalangaskaoapmin go das lea messet ja hápmi dakkár mii heive máŋggalágan hommáide.

**NJUVDIT: Sámeniibbiin maid njuvdá vuoja ja čuohppá láibbi.**

Mánáide oahpahit

Sámi mánáid bajásgeassimis mii leat mánáide unnin jo oahpahan mo sámeniibbi geavahit, dahje basttehis njunehis buvkkoža. Oarjemáilmmis imaštit go sámit diktet mánáid niibbiin hárjehallat. Lea bahá nádjat jus ii máhte, go ii niibi leat mihkke stoahkanávdnasiid gal.

**MÁNÁT HÁRJEHALLET: Sámi vajásgeassimis galget mánat oahppat niibbi geavahit unnin jo. Dá oahpahallamin bealljemearkkaid vadjat buvkkuin.**

Sorbmin

Niibi sáhttá leat maid sorbmin jus dainna ii máhte riekta. Leat olu smávit ja stuorát bárttit geavvan niibbiin. Niibbástallan sáhttá ge leat heakkaváralaš. Muhto juohke vearjju sáhttá geavahit jogo ávkin dahje jo sorbmin. Njalppihit/Njoalppihit lea jos ribaha čuoladettiin dahje čuohpadettiin šleaivalit, jus niibi lea bastteheapme.

Basttehis niibái maid ávki

Muhtun bargguide gáibiduvvo basttehis niibi, ja muhtun bargguide ges bastilis. Miessemearkumis eai buohkat liiko menddo bastilis niibái, sin mielas de miessebeallji ii nu sakka vardde go ii leat nu bastil. Lea mearkkašahtti ahte lea erenoamáš rikkis sátnevuorká heajos niibbiid birra.

**MIESSEMEARKUN: Gárddástaladettiin dárbbaša iešguđetgelágan niibbiid, merkemiid buvkku, gazirdanniibbi ja sámeniibbi njuovvamii. Dá Lágesduoddaris.**

Ávkin meahcis

Go leat meahcabealde jođašeamen, de niibbi haga olmmoš lea beanta álás. Go sámeniibbiin sáhtat sihke muoraid čuollalit dolastallanatnui, ja luoddut muoraid, ja soappi čuolastit, fearrat ja čogastit guođoheaddjái doarjjan. Jus leat mohtorvuojániin jođus ja rissái roahkkasat dahje miestagii, de dange čuollalat ovddas eret niibbiin.

GUOLLEBIVDDUS LEA NIIBÁI DÁRBU: Go čolle guoli ja go jieŋa fasku rutnis eret.
Priváhta govva

Muohtaseallan

Muohtamáilmmis lea maid sámeniibbis ávki; loavdagis sealat eret muohttaga jus ii leat rissi dahje duorga, muhto várut niibenjuniin ráigamis. Go gámajulggiid ja gálssotjulggiid boađát sisa, de sámeniibbiin faskulat ja dearpalat, sealat muohttaga eret.

ČÁHCI JA JIEKŊA: Go galgá gáldus viežžat juhkančázi dahje jieŋa čuollat de lea sámeniibi dehálaš. Ja go oaggumin lea.

Šipmárbeale ávki maid

Go seallá, ii galgga ávjjubeale geavahit niibbis, muhto šipmárbeale, amas ráigat ja čuohppat ávdnasa. Sabetvuođuid maid faskulit šipmárbealde. Danin sámeniibi ferte boahkánis šlimpát, ja leat mielde juohke sajis gos dal jo olmmoš vádjola.

Biebmoráhkadeamis ávkin

Biebmoháhkamis lea niibi vuogas, sihke guolle- ja luossabivddus čollet guliid ja bohcco dahje sarvva njuovvamis. Sihke njuovvat, rihttet, lađastit, bierggu cáhpat, ja boradit vel dainna, mállása čuohppat ja láibbi. Vuoja njuvdit ja ađđamiid čieskat.

**NJUOVVAT: Sámeniibi lea dehálaš go njuovada, numo dá máddjiha njaldimin.**

Reaidun mohtoráigge

Jus fievru billašuvvá, numo mohtor dahje eará ruovdi, de sámeniibbiin sáhttá divodit vuojána maid, skruvet ja gággat ruvddiid. Sámeniibbi sáhttá duolbaruovdin geavahit ja šláŋŋaid, streaŋggaid ja báttiid časkit rastá.

Duddjomis

Niibbin heive muorraávdnasiid maid divodit, numo reaga dahje fatnasa. Sámeniibbi heive sihke veažirin ja ákšun maid geavahit. Dainna lea vuogas maid mihtidit, jus lea duddjomin.

Heađálačča dorvu

Sámeniibi lea gádjon máŋgasa ja lea dorvun maid jus heakkaheahtái olmmoš gártá. Jus bártida nu ahte čiesáda skálvve badjel ja lea firromin mihtolahkii dahje gorsii ávžái, iige goikketjulggiid leat coakci čearggas, de sámeniibbiin sáhtát čuollalit cugŋui ja doahpat de iežas bajás dorvui fas.

Jieŋa čuollat

Jus doddjot jávrái, de niibbiin sáhtát jikŋii čuollalit ja rohttet iežat jieŋa ala, ja nu heakka gádjut. Rutni sáhttá čuollat rabas niibbiin, go lea jieŋa alde oaggumin dahje čázi viežžamin.

Guolgamerket

Bohcco maid lávejit sámeniibbiin giđđat guolgamerket, duolljái čállit eaiggáda ja boazogeahčči muorrabustávaid.

ČÁLLIT NIIBBIIN: Murrii dahje bohccoduolljái sáhttá niibbiin čállit muorranama dávviriidda dahje bohccogilgii guolganama.

Lávus dárbbaša niibbi

Lávostallamis gal illá birge niibbi haga. Lea lávvomuoraid ollet, bárkku eret vuollat. Lea duorggaid čuollat, duorggastit. Murret ja rissiid fearkut dolastallama várás. Go gohkkestallá de sámeniibbiin sáhttá loktet ja sirddašit báhkka gáfegievnni ja málesruittu, jus ii leat goaŋku, dassalit dola jus ii leat čohkan alcces asttáhaga, ja bassenmuora maid niibbiin čohkalit.

**LÁVUS: Jus ii leat asttáhat muorra, de sáhttá sámeniibbiin loktestit liegga gievnni dolas.**

Gámaduojára reaidu

Duojár maid dárbbaša sámeniibbi. Gámaduojár vuos gápmasiid gávlu duoljis eret. Dasto niibbiin julggiid njuovvá ja cuoccaid ja suonaid eret čuohppá ovdal goikada. Go lea goikan, de fas ostomuoraid čuollá niibbiin ja osttuid fasku, vai beassá ostegoahtit ja goarrut. Bárkku maid vuollá niibbiin.

**GÁMADUOJÁR: Buvkkuin čuohppá gápmasiin eret cuoccaid ja**
**suonaid.**

Dálkkodeamis

Guvhllárat leat geavahan, ja geavahit muhtumin ain, niibbi omd. liikedávddaid vuostá ja vara bisseheapmái. Muhtun guvhllárat maid njávket niibbiin váttuid ja bákčasiid eret. Daddjo ahte go leat nuppi dálkkodan, de galgá maŋŋá dollestit vel sámeniibái vai dat stálli buhtista dálkkodeaddji maid.

Álgoniibbit

Niibi lea ja lea leamaš dábálaš atnudiŋga Sámis nu guhkás go mii dovdat historjjá. Maŋimus 2000 jagi measta buot niibbit leat ráhkaduvvon ruovddis dahje stális. Álggus ráhkadedje niibbiid geađggis, ja leat maiddái gávdnon niibbit mat leat ráhkaduvvon veaikkis dahje bronssas. Boarráseamos veaikeniibi, mii lea gávdnon Sámis, lea sullii 4000 jagi boaris.

**SÁMENISSONIID REAIDU: Maiddái sámenissonat atne stuorra sámeniibbi boahkánis dolin. Dá muhtun Biret govviduvvon Kárášjogas jagis 1885.**

Máŋggalágan niibbit

Gávdnojit máŋggalágán niibbit, mat geavahuvvojit čuohppamii, čuollamii, njuovvamii, rihttemii, merkemii ja olu eará bargguide. Muhtin niibešlájat gohčoduvvojit ”sámeniibin”, muhto sámit leat geavahan ja geavahit máŋggalágan niibbiid. Sáhttá namuhit vihtta váldošlája:

* Stuoraniibi.

Gohčoduvvo dávjá sámeniibin. Dearri lea 5-10 dumá guhkki, dađe mielde masa galgá geavahit dan. Geavahuvvo ee. njuovvamii, rihttemii ja duorggaid ja miestagiid čuollamii. Omd. geavahuvvo stuorimus niibi gárdumii.

* Buvku (buhkku).

Hápmi lea sullii nugo dáža ”tollekniv”, muhto sámi niibbiid nađain ja dohpain lea erenoamáš ávnnas ja čiŋat. Dávjá geavahuvvo bohccočoarvi nađđii ja/dahje dohppii.

* Miessemearkunniibi.

Dát lea niibi mas lea hui oanehis dearri.

* Niskádanniibi (gazirdanniibi, čuggenniibi).

Dát lea erenoamáš niibi maid geavaha go goddá bohcco. Hápmi lea nu ahte jus čugge dainna rievttes sajis bohcco niskái, de čuohppá nearvva vuoiŋŋamaččaide ja boazu jámálga ja jápmá hui jođánit. Boazosámit celket ahte dát lea buoremus goddinvuohki. Dattetge lea leamaš ollu riidu dan niibbi geavaheami birra, go dát njuovvanvuohki gildojuvvui EEO-šiehtadusa dihtii. 2008:s dat dattetge fas dohkkehuvvui.

* Čállinniibi.

Geavahuvvo njuovvamii go čállá duolji ja julggiid. Das lea ávju bajábealde ja geažis lea dego goaikkanas, mii ii čuohpa.

Niibeduojárat

Ovdal máŋgasat dáhke ieža niibbiid, muhto dál hárve olbmot máhttet dan dáidaga, nu lea sihke sámiid ja dážaid gaskkas. Eanaš sámi niiberáhkadeaddjit ostet gárvves niibederiid niibefabrihkain, Lulli-Norggas dahje olgoriikkas. Moadde sámi duojára dáhkot ieža niibederiid, muhto dalle leat áinnas hui čáppa niibbit mat maiddái leat hui divrasat.

Sámegiel niibesánit

Konrad Nielsen lea sátnegirjásis čohkken sámegiel sániid niibbiid birra. Dá leat Nielsena niibesánit, su čállinvuogi mielde.

Šipmárbealle lea niibbi čielggebealle, ja ávju lea gis bastilis bealli. Čipma lea niibbis geaži bealde, dakko gokko ávjjobealle lea sojul.

Sátni ”niibi” lea eahpitkeahttá loatnasátni skandinávalaš gielain, main dál lea ”kniv” sihke dáro-, ruoŧa- ja dánskkagillii. Muhtin skandinávalaš suopmaniin ja eará germánalaš gielain sátni celkojuvvo ”k” haga, omd. eŋgelasgillii ”knife” (/naif/) ja Setesdal-suopmanii /neive/, mii lea vel lagabui sámegiel sátnái.

Eará sánit, mat dán áiggi čilgejit muhtin erenoamáš niibešlája dahje kvalitehta, orrot leame álgosámegiela sánit, eai fal loatnasánit. Sáhttá leat nu ahte muhtin dáin sániin álggos mearkkašii niibbi oppalaččat, muhto loatnasátni ”niibi” lea maŋŋil váldán dan saji.

buiko (buiku) unna seakka niibbáš

buwku (buvku) norgga dahje suoma duolloniibi (unnit go dábálaš sámeniibi)

doalka, dohlit basttehis niibi

færan (fearan) niibi dahje ákšu mainna fearrá

goakka (goahka) stuorra niibi

gočče, skočče (gohči, skohči) heajos (ruston boares) niibi

gulca árvvohis diŋga (daddjo Guovdageainnus niibbi birra)

guŋka basttehis boares niibi

juŋga láibeniibi, cáhpanniibi

nalko (nálku) – unna heajos niibbáš

bævdeniibe – beavdeniibi

ladasniibe (lađasniibi), liŋkuniibe,