Diŋgo donge! 
Ovddeš Davvi-Norgga Dáiddamusea jođiheaddji Jérémie McGowan. Govva: Tom Benjaminsen/Sámi Dáiddamusea
ČÁLII: ELLE MÁRET LABBA
Earret eará lea stivralahttu Charis Ann Gullickson preassadieđáhusas muitalan, ahte son lea ožžon doarvái ja sivahallá stivrra báinnahallan duolva spealuiguin, váilevaš morálain ja manipulašuvnnain. Hálddahushoavda Bodil Kjellstup heittii virggistis guovvamánus, ja bargit leat luohttámušolbmo mielde duhtameahttumat.
Davvi-Norgga Dáiddamusea jođiheaddji Jérémie McGowan eretcelkojuvvui virggistis 27. beaivve njukčamánu 2020 rájes. Son lei ollen bargat ásahusas njeallje jagi ovdalgo stivra fáhkka mearridii eretcealkit su njukčamánus mannan jagi. Dan rájes medias leat ihtán spekulašuvnnat su eretcealkima duođalaš sivas.
Miessemánus 2020 McGowan almmuhii áigumušaid geassit ovddeš bargoaddi diggái. Riekteášši álggahuvvui dán jagi guovvamánu 15. b Davvi-Romssa diggegottis. McGowan oaivvilda, ahte son lea eretcelkojuvvon boasttu siva dihte. Son maiddái gažadii diggeášši oktavuođas su áŋgiruššama sámepolitihkalaš oainnuid geažil.
McGOWAN VUOITTÁHALAI DIKKIS
Davvi-Norgga diggegotti mearridii duomustis dáiddaguovddáža ášši vuoitin. Duomu mielde McGowan ii oaččo buhtadusa maid lei bivdán ekonomalaš sivaid geažil. Dasa lassin son gártá vel máksit diggegoluid bealle miljovnna ruvnno ovddas.
– Mu ulbmilin dáinna diggeáššiin ii lean vuoitit dan. Mun háliidin buktit mu eretcealkima almmolašvuhtii. In leat vuos árvvoštallan áiggungo guoddalit duomu. Mus lea vel áigi smiehttat dan. Mun lean ain vuordime muhtin vástádusaid Davvi-Norgga Dáiddamusea stivrras. Muhto nu mo mun oainnán, dát ii sáhte šaddat vearrábun danin go Dáiddamusea namma lea juo billašuvvan, muitala McGowan.
«ČANASTAT KOLONIALISTAPOLITIHKKII»
McGowana mielas eretcealkimis lea nana čanastat eiseválddiid kolonialistapolitihkain. Son imaštallá sakka, mo lea leamaš vejolaš hukset dákkár institušuvnna. Su mielas dat lea balddihahtti.
– Mu leat geahččalan jávohuhttit. Dáiddamusea geahččalii oažžut mu čállit šiehtadusa jávohisvuođageatnegasvuođas, ja sii adde munnje hui oanehis áigemeari dasa. Dovddan, ahte sii dahke dán dušše danin go lean háliidan loktet sámi dáidaga. Dán áššis lea sáhka mu integriteahtas, dadjá McGowan.
Stivrajođiheaddji Grete Ellingsen mielde šiehtadusas lei baicce sáhka fállat McGowanii vejolašvuođa čállit oktasaš preassadieđáhusa, mii livččii nannen su boahttevaš karrieara.
”DÁIDÁGIS GALGÁ LEAT FRIDDJAVUOHTA”
Romssa universitehta riektediehtagiid vuosttašamanueansa Ánde Somby lea čuvvon dárkilit McGowana ja Davvi-Norgga Dáiddamusea diggeášši. Somby mielas lei oalle erenomáš, ahte diggi meannudii ášši nu formálalaččat ja dan ii lean son vuordán. – Sii leat geahččan dušše kontráktasániid ja njulgen gokko lea álkimus. Lei maiddái erenomáš ahte Davvi-Norgga dáiddamusea advokáhta Oddmund Enoksen geavahii nu guhkes prosedyraáiggi gažadit dan manin sápmelaččat leat gártan oažžut erenomášstáhtusa Norggas. Son lea juo ovdal almmolaš digaštallamiin garrasit fallehan sámi ealáhusaid, Sámedikki ja sámiid vuoigatvuođaid.
Somby muitala, ahte sáhkavuorustis dikkis Enoksen duššindagai Sámi vuoigatvuođalávdegotti jagi 1984 čielggadeami sámiid riektedili birra man vuođul ásahedje sámelága 1987, ásahedje Sámedikki ja nannejedje vuođđolága mearrádusa sámi kultuvrra suodjaleami birra. Enoksen dagai jearaldatvuložin dán lága ja imaštalai manne eará minoritehtat Norggas eai leat ožžon nu alla stáhtusa go sápmelaččat.
– Mu mielas lea McGowan dál ráŋggáštuvvon, danin go son lea olggobeale olmmožin oaidnán sámiid dramáhtalaš dáidaga ja dan fártta mii das lea. Dasa ii Norgga politihkalaš systema liiko, ja de lea Kulturdepartemeanta oaguhišgoahtán Jérémie McGowana. Dáidagis galgá leahkit friddjavuohta, ja dasa ii galgga seaguhuvvot politihkka, deattuha Ánde Somby.
ADVOKÁHTA ENOKSEN: “RIEVTTES DUOPMU”
Davvi-Norgga Dáiddamusea advokáhta Oddmund Enoksen muitala McGowana čuoččuhan, ahte stivrajođiheaddji Ellingsen vuostalastá sápmelaččaid ja sámi dáidaga.
– Munnje lei proseassadoaimmaheaddjin sihke lunddolaš ahte dárbbašlaš kommenteret dán čuoččuhusa. Advokáhta rollas mun ferten lága rámmaid siste ja buoremus vuogi mielde fuolahit áššehasa intreassain. Danin lea feaila fokus čalmmustahttit, maid mun lean eará rollain, priváhta olmmožin dahje politihkarin čuoččuhan sámi áššiid birra.
Son joatká: – Diggegoddi lea ovttajienalaččat mearridan, ahte Davvi-Norgga Dáiddamusea McGowana guoskevaš eretcealkin lea lágalaš. Go bargošiehtadusas leat meroštallojuvvon eavttut bargošiehtadusa loahpaheapmái, de lea dikki bargun mearridit devdojuvvojitgo dát vai eai. Ja dán lea diggegoddi dahkan. Dat lea čoavdán dan mii lea vealtameahttun duomu ektui. Diggi lea ovttaoaivilis das, ahte Davvi-Norgga Dáiddamuseas lei riekti eretcealkit McGowana beroškeahttá das leigo son buorre vai heajos hoavda. Ja maiddái beroškeahttá su čuoččuhusain čihkkojuvvon motiivvaid birra. Davvi-Norgga Dáiddamusea oaidnu lea čielggas: Diggegoddi lea addán rievttes duomu dán áššis.
LUOHTTÁMUŠOLMMOŠ: “EAT OAINNE DÁLÁ STIVRRAS JOATKINVEJOLAŠVUOĐAID”
Davvi-Norgga Dáiddamusea luohttámušolmmoš Tiina Tuulia Portti lea bargiid beales garrasit kritiseren advokáhta Enoksena ja stivrajođiheaddji Ellingsena. Dát boahtá ovdan rabas brea-vas, man fágasearvi ovttas bargiiguin lea čállán kulturministtar Abid A. Rajai. Fágasearvi ja bargit oaivvildit, ahte sii eai oainne dálá stivrra vejolašvuođa šat joatkit danin go Davvi-Norgga Dáiddamusea lea sin mielas kritihkalaš dilis. – 10 stivramiellahtu leat juo geassádan ja stivrra eanetlohku ii guldal min. Maiddái musea luohttámuš kultursuorggis ja sámi birrasis lea garrasit hedjonan, breavas čuožžu.
Gieskat lea maiddái Sámi Dáiddačehpiid Searvi sávvan, ahte John Savio-bálkkašupmi sirdojuvvo eará institušuvdnii. Dálá stivrras ii čohkká šat oktage, gii ovddasta dáiddárorganisašuvnnaid dahje sámi servodaga. Bargit leat breavas kulturministarii čállán, ahte sii leat eahpesihkkaris dilis, man ii buorit McGowana eretcealkin ja Enoksena rolla proseassadoaimmaheaddjin.
– Su falleheapmi dikkis sámiid álgoálbmotstáhtusa vuostá lei midjiide jáhkkemeahttun ja seammás heahpat Davvi-Norgga Dáiddamuseai, oaivvildit Forskerforbundet, Norsk Tjenestemannslag ja Forbundet for ledelse og teknikk fágaservviid bargit.
DÁIDDÁR: “EAT GALGGA BOIKOHTTET”
Sámi dáiddár Britta Marakatt-Labba maid oaivvilda ahte McGowana eretcealkin lea dáhpáhuvvan dan dihte, go lea nu nannosit čalmmustahttán sámi dáidaga.
– Mun vuiten John Savio-bálkkašumi jagis 2017 ja dan oktavuođas bessen čájehit iežan dáiddabargguid Davvi-Norgga Dáiddamuseas. Dat lei munnje hui positiivvalaš vásáhus, ja ožžonge olu rámi dan dihte. Museajođiheaddji McGowan lei dakkár olmmoš, gii doarjjui ja loktii min dáidaga almmolašvuhtii.
Marakatt-Labba mielas lea surgat, ahte Davvi-Norgga Dáiddamusea lea gártan dákkár dillái, danin go dat lea McGowan eretcealkima dihte billistan iežas nama. Su mielas Dáiddamusea lea dán rádjái leamaš dehálaš institušuvdna sámi dáidaga čalmmusteamis.
Liikká lohká son, ahte dáiddárat eai galggaše boikohttet Davvi-Norgga Dáiddamusea, muhto baicce čájehit ja dahkat dan bokte sámi dáidaga vel nannoseabbon.
Marakatt-Labba oaivvilda, ahte luohttevašvuođa dihte dálá stivrajođiheaddji Grete Ellingsen oktan stivrrain galggašii geassádit ja ođđa stivra válljejuvvot.
Ellingsena mielas fas son ja dálá stivra eai galgga geassádit danin go sis lea dehálaš servodatdoaibma ovttas departemeantta vuordámušaiguin.
LÁSSÁGÁMMI: “MII VUORDIT VEL ÁILLOHAŠ-ČÁJÁHUSAIN”
– Stuorámus retrospektiiva Áillohaš-čájáhus, mii lea goassige čájehuvvon, lea dál Henie Onstad Dáiddaguovddážis Høvikoddenis. Plána mielde dat galggai boahtit maiddái Davvi-Norgga Dáiddamuseai, muhto konflikta Dáiddamusea birra lea dagahan dan, ahte mii áigut vel vuordit dainna, muitala Lásságámmi stivrajođiheaddji Kirsti Lervoll.
– Mis lea dialoga Davvi-Norgga Dáiddamuseain, ja mii leat plánen oktasaš čoahkkima, mii dollojuvvo boahtte vahkus. Mii fertejit dárkilit árvvoštallat, leatgo Dáiddamuseas dakkár rámmat juste dál, ahte doppe sáhttá doallat ná stuora čájáhusa. Das mii leat fuolas ja danin fertet mii beare vuordit, ahte dilli ráfáiduvvá, dadjá Lervoll ja joatká, ahte Lásságámmi ii váldde beali das, mo Davvi-Norgga Dáiddamusea galgá organiserejuvvot boahtteáiggis.
– Min bargun lea dušše fuolahit Áillohačča kultuvrralaš ja vuoiŋŋalaš árbbis, deattuha Lervoll. Lásságámmi lea doaimmahan Henie Onstad čájáhussii 46 buktaga ja čieža govvaráiddu.
SÁMEDIGGERÁĐĐI: “DÁLÁ STIVRA BERREŠII GEASSÁDIT”
Sámediggeráđi lahttu Henrik Olsen oassálasttii Davvi-Norgga Dáiddamusea dialogačoahkkimii duorastaga cuoŋománu 8. beaivve. Ovdal čoahkkima logai Olsen vuordit, ahte dán čoahkkimis ságastallojuvvo Dáiddamusea boahtteáiggi birra. – Nu mo medias oidno, de juste dál lea Davvi-Norgga Dáiddamuseas hui unnán luohttámuš sámi ja Davvi-Norgga dáiddabirrasiin. Danin livččii buorre, jus stivra oktan stivrajođiheddjiin geassáda, vai besset álgit hukset fas luohttámuša, maid sii leat maŋemus jagi áigge massán.
Kulturdepartemeanta, Sámediggi, Romssa ja Finnmárkku fylkagielda, Nordlándda fylkasuohkan, Longyearbyen báikkálašstivra ja Romssa suohkan leat bovdejuvvon vuosttaš dialogačoahkkimii, mas ulbmil lea kártet vuordámušaid ja jurdagiid Nordnorsk Kunstmuseum barggu birra olles riikkaoassái.