Sámediggi

Áigot ásahit sámi mánáidforuma

Sámediggi áigu ásahit sámi mánáidforuma mas earret eará oadjebas digitála árgabeaivi lea oassin dan barggus.

Davviálbmogiid guovddáš oažžu doarjaga ovddidanprošektii

Sámediggeráđđi juolluda 150 000 ru doarjjan Davvi álbmogiid guovddážii Gáivuonas ovdaprošektii man áigumuššan lea čielggadit viiddideami mas Áillohačča/Nils-Aslak Valkeapää barggut leat vuođđun.

Oaidná buoret iešdovddu ja positiiva ovdáneami

Sámedikki presideanta Aili Keskitalo lohká álbmotbeaivvi ávvudeami mearkkašumi rievdan 27 jagis buoret guvlui.
Sámi gründárat ja fitnodateaiggádat:

Golahii jáfforuđaid biilii

Deatnulaš Markus Heiberg lei dušše 18 jahkásaš go válddii badjelasas šibitdoalu. Stuorámus hástalus 19 jagi áigi lei hálddašit stuorra boađuid jierpmálaččat.

Illusáhka Deanu kulturskuvlii

Sámediggeráđđi addá 150 000 ru doarjjan Deanu kulturskuvlla Sámi mánáidteáhterii, mii lea ráhkkaneamen stuorra ávvudoaluide borgemánus.

Doarjja kulturdoaimmaide ja sámi girjjálašvuhtii

Sámediggeráđđi lea juolludan 441 000 ru doarjjan sihke smávva ja stuorra kulturdoaibmabijuide, ja 878 000 ru sámi girjjálašvuođa almmuheapmái.

Áŋgiruššet vuođđoealáhusaiguin

Sámediggi nanne vuođđoealáhusaid áŋgiruššama 4,2 miljon ruvnnuin 2020:s.

Dáhttu ásahit máttasámi mánáidgárddi Troanddimii

Sámediggi ja Troanddima gielda barget máttasámi mánáidgárddi ásaheami ovdii. Jus buot manná plánaid mielde, de boahtte jagi rájes lea nana buorre fálaldat Troanddima sámemánáide.

Doarju dáiddačoakkáldaga áimmahuššama

Sámediggeráđđi addá 200 000 ru doarjaga Árran julevsámi guovddážii dáiddaskeaŋkka áimmahuššamii maid leat ožžon sámi dáiddáris Elle Hánssas/Keviselies/Hans Ragnar Mathisenis.

Plassje sámegielaid hálddašanguvlui

Ráđđehus mearridii maŋŋebargga lahttudit Plassje suohkana Trøndelágas sámegielaid hálddašanguvlui suoidnemánu 1.b rájes.

– Mávssolaš ja ávkkálaš deaivvadeapmi

Sámediggi čohkkii vuosttaš háve buot duodjeaktevrraid ovtta sadjái cuoŋománu loahpas. Hálddašeaddjit leat sávvan jahkásaččat dákkár deaivvademiid.

Ođđa vuotnaguolástuslávdegoddi nammaduvvon

Sámediggi lea ovttas golmmain davimus fylkkain ikte nammadan stivralahtuid Vuotnaguolástuslávdegoddái áigodahkii 2018-2020.

Illuda bargat duoji ovdánahttimin

Sámediggi čohkke vuosttaš háve buot duodjeaktevrraid ovtta sadjái ja sámediggeráđđi Berit Marie P. E. Eira illuda gullat ealáhusas guđe láhkai sáhttet nannet duodjesuorggi.

Áigemearri cealkámušaide lea dievvagoahtán

Sámediggi lea ožžon bargun buktit cealkámuša Stuorradiggái duohtavuođakommišuvnna mandáhta birra.

Ođđa suohkanrádji sohppojuvvon

Sámediggi ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta leat soahpan ođđa suohkanráji Hápmira ja Áhkánjárgga gaskka.

– Deahálaš mearrádus Girkočoahkkimis

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen sávvá lihku Girkočoahkkimii, mii cuoŋománu 16. b. ovttajienalaččat mearridii ásahit sámi girkolaš válgačoahkkima.

Siiddut