Ođđasat

Ráđđehus áigu čállit raportta rasismma birra:

– Eiseválddiid dáruiduhttin- politihkka lea sivvan dálá rasismii

Biehtár Ovllá Eira (30) lea válljen álgit studeantan ja váldit oahppoloana, vaikko sus lea alla oahppu militearas. – Dáruiduhttima dihte in máhte sámegiela. Dál gaccan giellaoahpu bálkká haga ja dasa lassin massán guokte jagi bargovásáhusa.

80% sihkar ahte KEiiNO vuoitá Eurovision Song contesta

Fred René Buljo áhčči Klemet Anders Buljo lea Tel Avivas. Son lea nu gealdagasas ovdalaš semifinála ja jáhkká KEiiNO joavdá finalai ja vuoitá vel olles Eurovision Song contest gilvvu.

Buokčala sámenuoraid psyhkalaš dearvvašvuhtii

Ole-Henrik Bjørkmo Lifjell jođiha sámenuoraid psyhkalaš dearvvašvuođa kártema ja guorahallama. Ulbmil lea jávkadit iešsorbmemiid ja psyhkalaš váttuid. Mii leat ságastan suinna.

Boazodoallostivra ii meannut ovttage ášši ođđasit

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ii mieđit makkárge boasttuvuođaid leamaš Boazodoallostivrras, vaikko stivrras eai leat čohkkán sámiid válljen stivrralahtut.

– Boazodoallostivra sáhttá gártat ođđasit meannudit áššiid

Gaskkal 50 ja 60 unnit ja stuorát ášši leat meannuduvvon dan beannot jagis, go Boazodoallostivrras eai leat leamaš sámiid válljen ovddasteaddjit. Sámi láhkačeahppi Ánde Somby lohká ahte mearrádusaid ii sáhte duođas váldit, go stivrra legitimitehta skierbmu.
Beannot jagi maŋŋá Sámediggi fas searvá

NBR ii dieđe leago biehttaleapmi váikkuhan mearrádusaide

NBR oaivvilda vejolažžan ahte ollu boazodoalloáššiin, maid Boazodoallostivra lea meannudan dan botta go Sámediggi lea biehttalan nammadeames dasa stivralahtuid, livččii áibbas eará mearrádus jus sámi ovddasteaddjit livčče lean stivrras.

Eva ja dáruiduhttima eará oaffarat galget dál kártejuvvot

Eva Sandersen Hetta fuomášii ollesolmmožin alddis sámi duogáža. Son lea okta sis geat leat gillán dáruiduhttima, man Stuorradiggi dál dáhttu kártet.

Sámediggi lea nammadan lahtuid boazodoallostivrii

Sámediggi ja Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta leat soahpan ahte geahčadit boazodoallostivrra nammadeami nannen dihtii sámi mieldeváikkuheami. Sámediggeráđđi lea dál nammadan lahtuid boazodoallostivrii jagiide 2019-2023.

Máret Ánne dáidda lea dál dronnega hálddus

Norgga Gonagas šloahtta dieđiha neahttasiiddustis ahte Máret Ánne Sara dáidda, mii gullá Pile o’Sápmi čoakkáldahkii dál lea oaidnimis Dronnet Sonja Dáiddastállas.

Torgrim Halvari čájáhus Oslos

Dán mánu 4. beaivvi rahpá Oslo Sámiid viessu ođđa dáiddačájáhusa. Várggátlaš Torgrim Halvari

Gudnejahttojuvvon Paul Robeson -bálkkašumiin

Sámi artista ja aktivista Mari Boine lea gudnejahttojuvvon 2019 Paul Robeson -bálkkašumiin.

– Sámi Klinihka lea dušše buorre álgu

FinnmárkkuBuohcciviessu stivra mearridii ahte dearvvašvuođa- párkka man leat hukseme Kárášjohkii galgá ásahuvvot sierra Sámi Klinihkkan sierra klinihkkahoavddain. Sámi Doavtterseavi lohká olu vel galgat ovdal go sii šaddet áibbas duhtavačča.
– Lean doadján soames dávtti

Skohtercrossa lea garra, gelddolaš ja dramáhtalaš eallin

Skohtercrossa eallin lea aiddo dat maid oainnát crossabána alde: gelddolaš, ekstrema ja mearehis garas. Malene Trosten Andersen ja Edvard Moland leaba doadján ovtta nuppi dávtti, čielggi ja velá gillán olu sisvardimiid. Dattege eaba vuollán ekstremavaláštallamis heaitit.

Almmuhan iežas vuosttaš girjji dál

– Gos don leat, Elle? lea ođđa fikšuvdnagirji nuoramus nuoraide dahje stuorámus mánáide – ja maiddái buot ollesolbmuide, geain lea stuorra váibmu buriid muitalusaide, muitala aiddo “riegádan” girječálli, Kirse-Máret Paltto.

Ođđa guossemenestus Guovdageainnus

Sámi beassášmárkaniid Guovdageainnus gallededje badjel 4000 olbmo. Lea ođđa menestus, ja Guovdageainnus eai leat vel geargan visot loguid čohkket.
Kárášjogas leat rámis beassášdoaluin

– Beassášlávvardat lei buoremus beaivi

Kárášjogas leat duhtavaččat beassášfestiválain. – Leat leamaš badjel 3000 galledeaddji konsearttain ja KaraX gilvvuin. Dalle eat leat vel lohkan gallis gallededje daid unnit doaluid.

Siiddut