Ođđasat

30 jagi dassá go ILO-konvenšuvdna mearriduvvui

ILO konvenšuvdna nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iešmearrideaddji riikkain (ILO-169) mearriduvvui ILO generálakonferánssas Geneves 30 jagi áigi, geassemánu 27. beaivvi 1989.
Riddu Riđđu suoidnemánu 10.-14. beaivve

Buffy Sainte-Marie boahtá Riddu Riđđui

Ii leat eahpádus ge. Dán jagi geasuhit ISÁK ja Buffy Sainte-Marie olbmuid Riddu Riđđui. Muđui lea Riddu Riđus nu viiddis prográmma ja olu fálaldagat ahte geasuhit vaikko gean.

Tjaktjen Tjåanghkoe stuorru ja stuorru

Čakčamánus lea Tjaktjen Tjåanghkoe – máttasámi čakčafestivála. Doppe fállet dehálaš fágaseminára, nuoraidkonferánssa ja min iežamet nástti, Ella Marie Hætta Isaksena, konseartta.

Isák ja Intrigue guoimmihit

Nuppi vahkkoloahpa suoidnemánus de lea fas Gaskaijarock, dahje nu mo buohkat dovdet: Midnattsrocken. Dán jagi, nu mo juohke jagi, de leat stuora násttit Leavnnja lávddis.

KEiiNO boahtá Gussanjárgii

Dál lea guđát geardde go lágidit Gussanjárgbeivviid (Kunesdagan). Dán jagi lágideaddjit leat ožžon stuora násttiid boahtit beivviide. Nu eatnat go golbma sámi joavkku čuojahit festiválas, mii lágiduvvo suoidnemánu 25. beaivvis gitta 28. beaivái.

Fálesnuori 150 jagi ávvudeapmi

Dán jagi ávvuda Fálesnuori suohkan 150 jagi. Ávvudemiin áigot čalmmustahttit unna gilážiid, go dál ovttastahttojuvvo Fálesnuorri Hámmárfeasta gielddain.

- Sávašin ahte Sančuari geasuhivčče olbmuid.

Vuosttaš vahkkoloahpa suoidnemánus de lea BeskánLuossaRock, Bieskkenjárggas, Kárášjoga gielddas. Nu mo juohke jagi, de guoimmuhit sámi artisttat Beskán lávddis gitta idjii. Dán jagi beasat gullat Kajsa Balto, Sančuari ja Ivan Buljo. Juoigiid Searvi lávke maid lávdái.

Festiválatipsat

Leatgo vuohččan festiválii dán geasi, it ge riekta dieđe maid váldit mielde? Vai leat go don juohke jagi festiválas, muhto it goassege máhte riekta páhkket? Ále heađástuva. Mis leat rávvagat dutnje!

Stáhtaministtar reagere Selbu-dáhpáhussii

Stáhtaministtar Erna Solberg ii loga dohkálažžan vealahit ja olgguštit geange čearddalašvuođa vuođul. Dán lohká son sámiid vuostásaš čoahkkima oktavuođas mii dáhpáhuvai Selbus.
Finnmárkku fylkkadiggi čoahkkanii maŋimuš geardde

– Finnmárku sierra fylkan lávke dál eret historjjás

Dán vahkus Finnmárkku Fylkkadiggi čoahkkanii maŋimuš dábálaš fylkkadikki čoahkkimii, ovdalgo Finnmárku formálalaččat heaittihuvvo sierra fylkan. Dilálašvuođa ledje sirdán allaárvosaš Sámedikki dievasčoahkkinlatnjii. 

– Veahket Tanzania nieidda gazzat oahpu Sámis

Dálá njuolggadusaid vuođul ii sáhte oažžut stipeandda jus ii leat oarje-máilmmis eret. Danin Inger Anne Marie Pulk lea álggahan ruhtačoagginakšuvnna veahkehan dihte tanzanialaš Margareth Kihulla lohkat mastera eamiálbmotjournalistihka Sámi allaskuvllas. 

Vuittii guvssi SÁMi Ođasmagasiinnas

Oddgeir Nystad Kárášjogas eret vuittii SÁMi Ođasmagasiinna vuorbádeames ođđa diŋgojeddjiid gaskkas.

Sámi gielladutkit čoahkkanit Ruŧŧii

Gielladutkit čoahkkanit Ruŧŧii, gos vuosttaš háve lágidit sámi giellasymposia.

– Háliidat go čállit SÁMi ođasmagasiinnas?

SÁMi ođasmagasiinna luođobargi, gii lávii viššalit muitalit ságaid máttasámi guovllus, lea ožžon fásta barggu eará sajis. – Danne dáhtut dál gávdnat čálli Mátta-Sámis. 

Ođđa luohttámuš Ellinorii

NBR Riikkačoahkkin lea áiddobeliid čađahan jođiheaddji válggaid. Ellinor Marita Jåma joatká NBR jođiheaddjin.

Vuolgá Selbui

​​​​​​​Máŋggas leat váldán oktavuođa sámediggepresideanttain Aili Keskitaloin čoahkkima birra maid Selbu utmarksråd ja Roltdalen allmenningsstyre lágideigga Selbus ikte, ja man ulbmiljoavkun ledje earret eará politihkkárat.

Siiddut