Ođđasat

- Geassi lea menddo oanehaš

GEASSESÁGASTALLAN

Luosa sálten

Sápmelaččat leat doloža rájes vurkkodan borramuša iešguđet vugiiguin, vai bistá guhkit. Sáltemiin doalahit borramuša borahahttin máŋga mánu. Dál beasat oahppat mo sáltet luosa, vai beasat herskostallat buori láhkai!

Ánne ja Ánne Biret sávvaba ahte SÁMi ođasmagasiidna oažžu preassadoarjaga

Ánne Rasmus lea dál válljen guođđit redaktevravirggi ja álgá baicce čábbudahttit sápmelaččaid. Ánne ii loga ballat guođđimis SÁMi ođasmagasiinna, go diehtá ahte Ánne Biret Anti lea rivttes olmmoš redaktevrra virgái. Goappašagat sávvaba ahte SÁMi ođasmagasiidna oažžu preassadoarjaga, vai fálaldat beassá ovdánit.

– Lean garrasit bargan dan ovdii!

Ellána Bireha Áillu Sarakka, dahje nu mo eatnašat dovdet su, Sarakka Gaup, lea okta dain guhte beassá álgit allaárvosaš skuvlii, Osloi. Čakčat son oainnat álgá Teáhterallaskuvlii.

Sámedáiddáriid grafihkkačájáhus

Sámi Dáiddaguovddáš ja Sámiid Vuorká-Dávvirat/RDM lágidit dán geasi ovttas guokte grafihkkačájáhusa, main leat sámedáiddáriid grafihkkadáidagat.

Duhtavaš dán jagi “Rockain”.

Olu olbmot, buorit artisttat ja buorre mokta buohkain. Nu sáhttá válddáhallat mannan vahkkoloahpa stuora dáhpáhusa, Midnattsrocken.

BeskánLuossaRock ii leat vel mearridan jotket go - Čoaskkis ja unnán ruhtadoarjja.

Dálki ja ruhtadeapmi dahke ahte festivála ii šaddan nu mo ledje sávvan. Danne BeskánLuossaRocka joavku čohkkeda dál árvvoštallat jotket go ain festiválain.

Osttii gihcenáhkkegahpira duojáris

Buffy Sainte-Marie ii lean dušše lávddis ja girjeságastallamis. Son váccašii maid Riddu-márkaniin ja gávppašii.

Šaddan áibbas dábálažžan su deaivat Sámis

Ii leat go hárjánišgoahtit ovddeš ministara ja Kristtalaš álbmotbellodaga ovddeš jođiheaddji a deaivat duolji alde čohkohallame muhtin lávu olggobealde ja áinnas velá Sámi festiválas. Son lea Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna jođiheaddji ja dáruiduhttinváikkuhusaid guorahallama son váldá hirbmat duođas.

Liinniid áimmahuššan

Inga Maybritt Bongo rávve movt liinni dikšut ja doallat čáppisin. Sus leat olu buori rávvagat ja ovdánbuktá iežas fitnodaga Facebook-siiddus IMBB duodji ja instagramsiiddus imbbduodji.

Guldalii váimmu ja ráhkadii filmma bearraša morrašis

Go Máret Inger Anti galggai filmma ráhkadit journalistaoahpus, de guldalii váimmus. Busselihkohisvuohta masá 20 jagi áigi, Kárášjogas, lea agibeaivái darvánan su ja bearraša muitui. Filbmadahkki, su oappát ja viellja ledje mielde skuvlabusses, mii jávkkihii badjel luotta ja fierai johkii. Okta oappážiin ii joatkán eallima bálgá lihkohisvuođa maŋŋá.

Dáhttu šaddat buoremus FESTIVÁLAN juohke láhkái

Riddu Riđu jođiheaddji Sandra Márjá West lea hirbmat gealdagasas. Sus lea ulbmilin čađahit buoremus eamiálbmotfestivála obanassiige, sihke prográmma ja luonddugáhttema ektui.
40 jagi vássán Áltá-Guovdageainnu stuimmiid rájes

Nealgudanakšuvdna-aviisa váikkuhii historjái

40 jagi áigi čađahedje sámit dan stuorámus akšuvnna maŋŋel nuppi máilmmisoađi. Nealgudeamit, miellačájáhusat, olbmot giddejedje iežaset láhkkiiguin ja máilmmi stuora beroštupmi áššái leat mearkkašan olu historjái. – Okta dehálaš vuohki boktit olbmuid lei ásahit Charta79, muittaša Ánde Somby gii fárrolagaid Máret Sáráin ja Egil Utsin álggahii diehtojuohkináviissa.

Siiddut