Ođđasat

LOHKKIIDREIVE

Girječállioahpu boahtteáigi

Čális Fal 2-girječállioahpu oahppit: Risten Biret Elle Eira, Ánne Márjá Guttorm Graven, Iŋgá Elin Marakatt, Anne Olli, Marianne Siri, Marianne Solbakken ja Sara Kristine Vuolab

Háliida dearvvašvuođafierpmádaga

Sámediggi háliida dearvvašvuođafierpmádagaid ásahuvvat, mat sáhttet sihke organiseret dearvvašvuođabargiid ja váikkuhit ovttaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid ovddideapmái.

Mii njuovvat bohcco

Dál čakčat leat eanaš badjeolbmot gárddástallamin. Muhtimat merkot, muhtimat ges devdet galmmihanbumbbáid dálvái, earát vuvdet bohccuid sihke njuovahahkii ja verddiide. Odne beasat oahppat mo njuovvat.
Guovddášbellodaga Hans Ole Eira lávke Sámediggeráđđái

– Lean hui gearggus šaddat ollesáigge politihkkárin

Go Ellinor Marita Jåma Åarjel-Saemiej Gïelh -joavkkus geassádii šiehtaduvvon ráđđelahttun, de sámediggepresideanta bovdii Guovddášbellodaga Hans Ole Eira su sadjái. – Lean hui gearggus dán bargui, lohká Eira, gii dál lea olles leahtuin ohcame soapmása gii su boazodoalu gohkkegoahtá.
“Ráđđehus ii udno midjiide iešmearrideami iežamet bušeahttagieđahallamis ge” sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Ráđđehus čalmmustahtii dehálaš jagi historjjálaččat heajos bušeahtain

Sámediggi ásahuvvui 30 jagi áigi. 40 jagi áigi fas sápmelaččat ceggeje lávu Stuorradikki olggobeallái ja nealgudišgohte dan oktavuođas go ákšunereje Álaheaju ja Guovdageainnu eanu dulvadeami vuostá. Norgga stáhta dearvvuođat Sápmái ávvujagiid gudnin lea geiget Sámediggái heajumus bušeahta, mii dássážii lea leamaš.

Šadde ovtta oaivilii dáiddáriiguin

Sámediggi ja Sámi Dáiddárráđđi leat šiehttan ja soahpan 2020 dáiddáršiehtadusa.

Sámedikkit ovttasbarget Walt Disney fitnodagain

Sámedikkit ja Sámiráđđi leat ožžon hui deaŧalaš vásihusaid ovttasbarggus Walt Disney Animation Studios fitnodagain.

– Heajumus stáhtabušeahttaárvalus dássážii

Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalus 2020 lea dat heajumus bušeahtta sámi ulbmiliidda maid borgárlaš ráđđehus lea buktán guđa jagis, go geahččá haddejusterema.

Addá doarjaga gielladoaibmabijuide álgoálbmotgiellajagi obktavuođas

Sámediggeráđđi addá measta 800.000 ruvnno doarjjan iešguđege gielladoaibmabijuide ON 2019 riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagi oktavuođas. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea movtta go sámegielat oainnusmahttojuvvojit iešguđege vugiiguin.

– Lea váivi ja váralaš go unnitlohku váidala Stuorradiggái

Šattai oalle nággu Sámedikkis go Bargiidbellodat dáhtui váidalit gitta Stuorradiggái ahte sámi girjebusset heitet johtimis Sámi gilážiidda. NSR ii liikon dasa veaháge ja cuiggoda Bargiidbellodaga dainna lágiin billistit Sámedikki iešmearrideami.

Sámiráđđi lágida čállingilvvuid mánáide ja nuoraide

Sámiráđđi bovde sámi mánáid ja nuoraid searvat čállingilvvuide. Gilvu lea 6-30 jahkásaš mánáide ja nuoraide ja das leat vihtta ahkeluohká.

Gudnejahttojuvvuiga bargguideaskka dihte

Goappatge vugiin soai leaba ovddidan ja nannen lullisámi. Dan ovddas gudnejahtii World Indigenous Nations University sudno gudnedoavttirin.
Sámediggi ávvuda 30 jagi:

– Mii fertet bargat viidáset

Vaikko Sámediggi dál ávvuda 30-jagi beaivvi, de Sámediggi ii moktege ávvut beare guhká. – Odne lea ávvubeaivi, muhto seammás lea dakkár beaivi ahte lea bággu bargat viidáseappot. Eat mii leat eisege geargan, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Besse goarrut lávdebiktasa Ella Mariei

Symesterskapet lea NRK hirbmat beakkán tv-ráidu, mas gilvalit goarrumis. Go Ella Marie Hætta Isaksen fáhkka iđistii guossin, de besse bivttasgoarrut duođaid hástalit iežaset sámi bivttashábmemiin.

Ásahedje ođđa organisašuvnna

Saepmie Pride Tråante oktavuođas ásahedje sámi homofiillat ođđa bonju-organisašuvnna. Ođđa organisašuvnna namma lea Garmeres - Queer Sámi Organisation.

Sámi girjjálašvuođa nannet 5,1 mill. ruvnnuin

Sámediggeráđđi evttoha geavahit 5,1 mill. merkejuvvon ruvnnu eambbo 2020 bušeahtas sámegiel girjjálašvuođa buvttadeapmái ja gaskkusteapmái. Dat lea buorre ođas midjiide buohkaide geat liikot sámi girjjálašvuhtii, dadjá sámediggeráđi Henrik Olsen.

Siiddut