Ođđasat

Miellačájeheapmi ja lávvocamp Jovsset Ántii doarjjan ja Nussir-ruvkke vuostá

Hámmárfeasta ja Fálesnuorri vásihit guokte stuora sámi vuoigatvuođaášši 2019:s. Danne bovde Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR) lávvocampii Riehpovuona gáddái gos lágidit ságastallamiid, kultuvrralaš prográmma ja čatnat oktavuođabáttiid. Deaivvadeapmi lea lávvordaga.

Jođus fáktet bohtet go veagal njuovvat Jovsset Ántte bohccuid

NSR njunušpolitihkkár ja aktivista Beaska Niillas lea jođus Fálesnuorrái. Dáid beivviid gárddástallagohtet oainnát Jovsset Ánte Sara ja Fálá orohat.

Beassá neaktit Norgga Nationálateáhtera lávddis

Eila Ballovara Varsi ii lean go viđajahkásaš go álggii Deanu mánáidteáhteris neavttášit. Dál lea 18 jagi boaris ja neaktá fargga Norgga Nationálateáhtera ja Sámi Našunálateáhter Beaivváža lávddis.
Guovddášbellodat lea válggaid stuora vuoiti

Dál ohcagohtet ovttasbargoguimmiid

Eanaš sámi gielddain ja eará guovlluin Norggas maid lea Guovddášbellodat šaddan bivnnuhin. Sámi gielddain leat šiehtadallamat juo olles leahtuin jođus ja máŋgga gielddas jáhkket Guovddášbellodaga beassat eanetlohkui ja sin evttohas sátnejođiheaddjin. 

Searvvai Eurohpá filosofaid lávlungilvvuide

Eurohpa filosofain lea áibbas sierra lávlungilvu Šveiccas, man sáhttá masá jo buohtastahttit Eurovision -lávlungilvvuiguin. Dohko dollii aiddo nammaduvvon sámi filosofa Ánde Somby lávlagiinnis. 

– Norga signalisere ahte sámiin eai galgga olmmošvuoigatvuođat

Norgga stáhta láhtte dego sámiin eai leat olmmošvuoigatvuođat. Nu oaivvilda sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Oaivvilda ON boastut ipmirdeame Norgga rievtti bákkuin njuovvat

Eanandoalloministtar Olaug Bollestad lea viimmat vástidan Jovsset Ánte Sara áššis. Son ii oainne Norgga dahkame makkárge boasttuvuođaid go eai dáhto vuordit bággodoaimmaiguin dassái go ON lea meannudan Sara guoddaleami.
Deaivvat donge sámegielat girdipilohtain:

– Buorre iđit ja buresboahtin deike, mun lean girdijođiheaddji Stensvaag

Leatgo čohkohallan girdis ja fáhkka gullan go girdipilohta rávkamin ”buorre beaivvi” ja čilgemin girdimátkki sámegillii? SÁMi ođasmagasiidna lea deaivvadan movttegis girdipilohtain, gii lea Bergenis eret.

Ballá sámeskuvlla heaittihuvvot

Romssa fylkkasuohkan lea álo gokčan boaittobeale skuvlamánáid skuvlasáhtu Romssa sámeskuvlii Málatvuomis. Dál gahččet dát golut mánáid ruovttugielddaide, ja Sámediggi ballá gielddaid biehttalit sáhtu máksimis, nu ahte Romssa Sámeskuvlla báhcá ohppiid ja eksisteansavuođu haga.

Sámediggi leamaš Šveiccas guorahallame Nussira

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja sámediggeráđi Silje Muotka leaba leamaš detektiivabarggus Šveiccas. Soai geahččaleigga gávnnahit geat Nussira čiegus oasuseaiggádat leat.

– Ráđđehus nollá Jovsset Ántte áššiin

Sosialisttalaš gurutbellodaga stuorradiggeáirras Torger Knag Fylkesnes imašta manne Norga ii leat velge sealgan ON ávžžuhusa gieđahallat. Ráđđehusadvokáhtta lea su dieđuid mielde guokte mánu juo bargan áššiin. 
Sámis plánejit akšuneret stáda vuostá

– Mii eat čohkká jaska go stáhta rievida

Beaska Niillas, guovddáš sámepolitihkkár ja beakkán akšunista ii loga čohkkát jaska go stáhta boahtá fámuin rivvet Jovsset Ánte Sara ealu.

Sámediggi šálloša bággonjuovvama

Sámediggi ii ipmir manne stáhta ja boazodoallostivra ii dáhtton čuovvut ON ávžžuhusa ja vuordit bággodoaimmaiguin Jovsset Ánte Sara vuostá, dassái go Sara váidda lea gárvvisin meannuduvvon ON Olmmošvuoigatvuođakomiteas.

Stáda boahtá politiija vehkiin njuovvat Jovsset Ántte ealu

Stáda ja Nuorta-Finnmárkku diggegoddieai dáhtoguldalit Ovttastuvvan Našuvnnaid, matdáhttotvuordit bággodoaimmaiguin Jovsset Ánte Sara vuostá. Go orohat bidjá gárdái čakčamánus, de Eanandoallodirektoráhta lea gearggus fámuin njuovvat Sara ealu. Direktoráhta dáhttu politiijaid, Biebmobearráigeahču, Boazopolitiija, boazolohkkiid, Fylkkamánni ja njuovahaga veahkkin dán bargui.

Buoridit mánáid ja nuoraid matematihkkagelbbolašvuođa

Vahkus dievai Geasseskuvla, ja Sámi ealáhusgárddi fitnodatráđđeaddi mielas lea somá go dievihii nu jođánit. Dán jagi lágiduvvo Forskerfabrikkena geasseskuvla vuosttaš háve Kárášjogas.

Silbbaid buhtistit

Lea leamaš guhkes geassi, ja čakča lea jo čoalkaleamen uksii. Headjakoarttat heaŋgájit miehtá galbmaskáhpa, ja dál lei fáhkka hirbmat headjagoiku. Muhto diibmá, go ledjen fárremin, de in muitán bidjalit silbbaid galmmihanbumbái. Ja dál, dál leat silbbat buot čáhpodan. Mun in olle doalvut silbarávdái vai doppe buhtistit, nu ahte dál šattan mun ieš bargat! In gilleše boaluid váldit eret boahkánis, go lea hirbmat áddjás bargu fas giddet.

Siiddut