Ođđasat

Sámi nissonáŋgiruššan

Sámi gažaldagat eai dávjá iđe Norgga agendai. Ovdamearkka dihte sámi nissonáššit leat unnit eanet jávkosis. Dainna háliidii «Kvinnefronten» nisson-njunuš dahkat juoidá ja bovdii danin 3 sámi nissona digaštallamii BRØL-konferánsii Osloi mannan lávvardaga. Fáddán lei feminismma máŋga jiena.

Ođđa bargosajit Microkreditt vehkiin

Deanu fitnodat SEG (Sámi Ealáhus- ja Guorahallanguovddáš) lea Microkreditt prošeavttaiguin veahkehan ásahit ođđa bargosajiid Lujávrái, sámi guovllus Murmánskka Oblastas Ruoššas.
Rahpet dárogiel girjeossodaga

Márkanfievrridit minisemináraiguin

John Trygve Solbakk muitala ahte sii fertejit jurddašit eará láhkai go dábálaš lágadusat. Danin sii lágidit fáddásemináraid girjealmmustahttimiid oktavuođas. Semináraguossit gal orro liikomin jurdagii.
Golggotmánu 23.-29.beivviid

MII GEAVVÁ SÁMIS?

Dán vahku dáhpáhuvvá Sámi oarjjimus riikka oaivegávpogis, namalassii Oslos.

Illuda ođđa sámedálu rahpamii

Go Oslo Sámi Viessu rahppo ihttin, de lea Ann Finbog daid gaskkas, geat duođaid illudit.

Bálkkašupmi SámiSosterii

Eurohpa parlameanta geigii mannan vahkkus SámiSosterii eurohpa álbmotláhttu-bálkkášumi Brysselis. – Movttiidahttá searvvi bargat ain eanet sámiid ovdii.

Sofia Jannok Skábmagovaide

Okta sámemusihka šearrámuš násttiin, Sofia Jannok, boahtá jagi 2018 Skábmagovaide Anárii.

Balto šaddá Sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddin

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo nammadii Guovddášbellodaga Anne Toril Eriksen Balto (40) ođđa politihkalaš ráđđeaddin bearjadaga.

Gealdagasas Gonagassii

Juohke njealját jagi mánát vurdet gealdagasas beassat oaidnit iežaset gonagasa. Ja erenomáš gelddolaš láve guovtti mánnái, geat liđiin beassaba vuostáiváldit su.
Valáštallan:

Kárášjoga heasttat birgetmeahttumat

Kárášjoga heasttat ledje birgetmeahttumat ja vuite eanaš gilvvuid Báhčaveaji doalvegilvvuin Mátta-Várjjagis.

Dá lea ođđa Sámedikkeráđđi

Njeallje lahttu Norgga Sámiid Riikkasearvái ja okta lahttu juhkkon guovtti bellodahkii. – Dehálaš gudne­jahttit guhkes ovttas­barggu JSL:in.

– Eat ložže suittehiid

Kárášjoga vuođđoskuvlla rektor Jan Gunnar Johansen ii loga iežaset ložžet suittehiid, vaikko givssidanlogut leatge njiedjan diimmážis.

Ollu váhnemat čoahkkimis givssideami vuostá

Guovdageainnu nuoraidskuvlla rektor lágidii maŋŋebárgga eahkedis váhnenčoahkkima givssideami birra, danin go aiddo lágiduvvon várreskuvlla ja konfirmántaleairra oktavuođas lea beaggán ollu givssideapmi. Čoahkkimii serve maiddái politiijat.

Dál váilot vel oahppit

Cuoŋománu 15.beaivvi lea ohcanáigemearri Nord universitehta viđa jahkásaš mátta- ja julevsámegiela oahpaheaddjiohppui, mii álgá boahtte čavčča.
Govvagiisá:

Čohkke sámi historjjá

Svein Solheim čohkkegođii Guovdageainnu boares govaid, go son háliidii seastit govaid ja gávnnahit geat dain ledje ja gos dat ledje govvejuvvon. Dál su Govvagiisá lea viidon mealgat dan ektui, maid álggus jáhkii.

Goikebiergguin stuorra loahpagilvui

Mannan čavčča vuoruhii Guovdageainnu fitnodat «Kautokeino Rein» ođđa designa ja ođđa buktaga man leat gastašan “goike duottargollin”. Jo dán jagi sáhttet sii vuoitit «Det Norske Måltid» loahppagilvvus iežas buktagiin.

Siiddut