Ođđasat

“Ráđđehus ii udno midjiide iešmearrideami iežamet bušeahttagieđahallamis ge” sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Ráđđehus čalmmustahtii dehálaš jagi historjjálaččat heajos bušeahtain

Sámediggi ásahuvvui 30 jagi áigi. 40 jagi áigi fas sápmelaččat ceggeje lávu Stuorradikki olggobeallái ja nealgudišgohte dan oktavuođas go ákšunereje Álaheaju ja Guovdageainnu eanu dulvadeami vuostá. Norgga stáhta dearvvuođat Sápmái ávvujagiid gudnin lea geiget Sámediggái heajumus bušeahta, mii dássážii lea leamaš.

Šadde ovtta oaivilii dáiddáriiguin

Sámediggi ja Sámi Dáiddárráđđi leat šiehttan ja soahpan 2020 dáiddáršiehtadusa.

Sámedikkit ovttasbarget Walt Disney fitnodagain

Sámedikkit ja Sámiráđđi leat ožžon hui deaŧalaš vásihusaid ovttasbarggus Walt Disney Animation Studios fitnodagain.

– Heajumus stáhtabušeahttaárvalus dássážii

Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalus 2020 lea dat heajumus bušeahtta sámi ulbmiliidda maid borgárlaš ráđđehus lea buktán guđa jagis, go geahččá haddejusterema.

Addá doarjaga gielladoaibmabijuide álgoálbmotgiellajagi obktavuođas

Sámediggeráđđi addá measta 800.000 ruvnno doarjjan iešguđege gielladoaibmabijuide ON 2019 riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagi oktavuođas. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea movtta go sámegielat oainnusmahttojuvvojit iešguđege vugiiguin.

– Lea váivi ja váralaš go unnitlohku váidala Stuorradiggái

Šattai oalle nággu Sámedikkis go Bargiidbellodat dáhtui váidalit gitta Stuorradiggái ahte sámi girjebusset heitet johtimis Sámi gilážiidda. NSR ii liikon dasa veaháge ja cuiggoda Bargiidbellodaga dainna lágiin billistit Sámedikki iešmearrideami.

Sámiráđđi lágida čállingilvvuid mánáide ja nuoraide

Sámiráđđi bovde sámi mánáid ja nuoraid searvat čállingilvvuide. Gilvu lea 6-30 jahkásaš mánáide ja nuoraide ja das leat vihtta ahkeluohká.

Gudnejahttojuvvuiga bargguideaskka dihte

Goappatge vugiin soai leaba ovddidan ja nannen lullisámi. Dan ovddas gudnejahtii World Indigenous Nations University sudno gudnedoavttirin.
Sámediggi ávvuda 30 jagi:

– Mii fertet bargat viidáset

Vaikko Sámediggi dál ávvuda 30-jagi beaivvi, de Sámediggi ii moktege ávvut beare guhká. – Odne lea ávvubeaivi, muhto seammás lea dakkár beaivi ahte lea bággu bargat viidáseappot. Eat mii leat eisege geargan, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Besse goarrut lávdebiktasa Ella Mariei

Symesterskapet lea NRK hirbmat beakkán tv-ráidu, mas gilvalit goarrumis. Go Ella Marie Hætta Isaksen fáhkka iđistii guossin, de besse bivttasgoarrut duođaid hástalit iežaset sámi bivttashábmemiin.

Ásahedje ođđa organisašuvnna

Saepmie Pride Tråante oktavuođas ásahedje sámi homofiillat ođđa bonju-organisašuvnna. Ođđa organisašuvnna namma lea Garmeres - Queer Sámi Organisation.

Sámi girjjálašvuođa nannet 5,1 mill. ruvnnuin

Sámediggeráđđi evttoha geavahit 5,1 mill. merkejuvvon ruvnnu eambbo 2020 bušeahtas sámegiel girjjálašvuođa buvttadeapmái ja gaskkusteapmái. Dat lea buorre ođas midjiide buohkaide geat liikot sámi girjjálašvuhtii, dadjá sámediggeráđi Henrik Olsen.
NSR lágidii konferánssa vuosttildan dihte Nussir ruvkedoaimmaid:

– Mii dárbbašit veahki dáid roasuin

Jovsset Ánte Sara ii leat áidna, gii heakkaheđiid doarru vuoigatvuođaidis ovddas. Boazodoallit miehtá Sámi vásihit sisabahkkemiid nu vahágin ahte čurvot heahteveahki. 
Olbmot čoahkkanedje Fálá gárdde lusa doarjut Jovsset Ánte

– Manne mus ii leat riektesihkarvuohta?

Vaikko Jovsset Ánte Sara guoddalii Nuorta-Finnmárkku diggegotti maŋimuš duomu, de stáhta ii dáhtton vuordit dassái go lágamannerievttis mearridit meannuditgo go Sara guoddaleami vai ii. Lávvardaga čoahkkanedje oba ollugat doarjut Jovsset Ántte.
Gaskaboddosaš čoavddus dohkkehuvvon jur ovdalaš bággonjuovvamiid

Bággehallan addit eret ealus 

Jovsset Ánte Sara addá bákku vuolde eret ealus. Eanandoallodirektoráhtta gohčoda dan iešstivrejupmin ja rámida boazodolliid go soabadit. – Dát lea gaskaboddosaš heahtečoavddus, fal eiseválddit eai gotte mu bohccuid. 

Sámediggi doarju mearrasámi barttaid bealle miljovnnain

Sámediggeráđđi lea juolludan 500.000 ruvnnu doarjjan Manndalen Sjøbuerii,mii dál áigu ođasmahttit iežas barttaid gávcci sámi jahkodagaid inspirašuvnnain. 

Siiddut