Ođđasat

Dál eastadišgohtet veahkaválddi ruovttuin ja lagas birrasis

– Beare ollugat čiegadit veahkaválddi

Vaikko masá bealli sápmelaččain lea vásihan veahkaválddi, de lea unnán veahkaváldi mii almmuhuvvo politiijaide. Dál dáhttu Sámediggi bargagoahtit vai sápmelaš ge šaddá oadjebas dáhttut veahki.

Sámi ofelaččain ođđa neahttasiidu

Duorastaga almmuhit sámi ofelaččat ođđa neahttasiiddu. Dat dáhpáhuvvá Sámi allaskuvlla 30-jagi ávvudeami oktavuođas, golggotmánu 31. beaivvi.

Ođđa duodješiehtadus gárvvis

Bealit ain háliidit vuoruhit gánnáheami duojis dego ealáhussan. Boahte jagi rámma lea 7,1 miljovnna ruvnnu. Dasa lassin galgat vuoruhit earret eará mearkagálvohuksema ja gealboloktema.

200.000 ru doarjjan lullisámi mánáidgárdái

Sámediggeráđđi lea juolludan 200.000 ruvnno doarjjan Røros-mánáidgárddi Ysterhagan barnehage/Luvlege managïerte lullisámi ossodahkii Svaalen goevtese lullisámegielat mánáidgárdegelbbolašvuođa rekrutteremii.

Ráhkkanit suovastuhttit, cáhpat dahje ferdnet

Guokte maŋemuš vahku leat beassan oahppat mo njuovat ja rihttet goruda. Dál ges beasat oahppat mo labat. Go labat, de don válddát buot dávttiid eret.

Váldá ovddasvástádusa giela oahppamis

Gárvves teavsttaid gal logada njuovžilit, muhto giela geavaheapmi árgabeaivvis gal barggaha. Mii leat ságastan máttasámi neavttáriin, Marja Lisa Thomassoniin (31), gii lea váldimin ruovttoluotta giela.

– Sámegiella ja kultuvra lea miellagiddevaš ja čáppát

Mátta-Duiskka nisu, Bettina Dauch lea ieš oahpahallan sámegiela 15 jagi ja sámástá njuovžilit.

Rihttet goruda

Ovddit vahkkus muitaleimmet mo njuovvat bohcco, dán vahkku beasat oahppat rihttet goruda. Rihttet lea eará sátni smávvemii. Go rihttet goruda, de smávvet nu ahte čáhká earret eará galmmihanbumbái dahje kástarollii.

– Sámi giellavahkku lea illudahttán mu

Miehtá Sámi leat leamaš gielladoaimmat. – Sámi giellavahkku lea lihkostuvvan máŋgga láhkai ja sávan dán vahku vásáhusaid váldit mielde árgabeaiváige, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

– Dáppe sáhttet rahpasit stuora vejolašvuođat

Frankfurta girjemeassut - máilmmi stuorámus girjemeassut – leat dán vahku Duiskkas. Dohko čoahkkanit girječállit ja lágádusat miehtá máilmmi márkanastit. – Dáppe sáhttá rahpasit vejolašvuohta sámi girjjálašvuođas olahit olggobeallai sámi ja Norgga riikkarájáid.

Ii searvva Frankfurta hervvoštallamiidda

Dan botta go stáhtaministtar ja ruvdoprinsapárra rahpe Frankfurta girjemeassuid, Máret Ánne Sara lei hoteallalanjas lohkame beannot čuođi siidosaš reivve, maid ráđđehusadvokáhtta lea sádden ON:i.

BBC lea nammadan su oktan máilmmi deháleamos nisun

Go BBC jearahalai Yle doaimmaheaddji Sara Wesslin nuortalaččaid ávvudoaluid oktavuođas, de sámi nieida ii goassege ipmirdan oba jurdilitge ahte BBC nammada su oktan máilmmi 100 deháleamos nisun.
LOHKKIIDREIVE

Girječállioahpu boahtteáigi

Čális Fal 2-girječállioahpu oahppit: Risten Biret Elle Eira, Ánne Márjá Guttorm Graven, Iŋgá Elin Marakatt, Anne Olli, Marianne Siri, Marianne Solbakken ja Sara Kristine Vuolab

Háliida dearvvašvuođafierpmádaga

Sámediggi háliida dearvvašvuođafierpmádagaid ásahuvvat, mat sáhttet sihke organiseret dearvvašvuođabargiid ja váikkuhit ovttaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid ovddideapmái.

Mii njuovvat bohcco

Dál čakčat leat eanaš badjeolbmot gárddástallamin. Muhtimat merkot, muhtimat ges devdet galmmihanbumbbáid dálvái, earát vuvdet bohccuid sihke njuovahahkii ja verddiide. Odne beasat oahppat mo njuovvat.
Guovddášbellodaga Hans Ole Eira lávke Sámediggeráđđái

– Lean hui gearggus šaddat ollesáigge politihkkárin

Go Ellinor Marita Jåma Åarjel-Saemiej Gïelh -joavkkus geassádii šiehtaduvvon ráđđelahttun, de sámediggepresideanta bovdii Guovddášbellodaga Hans Ole Eira su sadjái. – Lean hui gearggus dán bargui, lohká Eira, gii dál lea olles leahtuin ohcame soapmása gii su boazodoalu gohkkegoahtá.

Siiddut