Ođđasat

Oaččui Ingrid Espelid Hovig biebmobálkkašumi

Son lea bures dokumenteren ja seailluhan sámi biebmokultuvrra. Nu celkkii jury go geigejedje sutnje Ingrid Espelid Hovid biebmokulturbálkkašumi.

Astoáiggidoaimmas dietnasin

Maxim Leonov alggahii algojagi fitnodaga ovttas iežas buori skihpárin Mihka Holm Balton, gos divoda iešguđetlágan fievrruid ja rahkadii astoáiggidoaimmas alcces dietnasa. Mihttun lea stuoridit ja háhkat bargosajiid.

– In lean goassege jáhkkit dán niegu ollašuvvat

Vuossárgga lei erenoamáš beaivi go tanzanialaš Margareth Kihulla seaivvui Áltái ja beasai deaivvadit guovdageaidnulaš Inger Anne Marie Pulkain.

Sávvá filbmafestivála giktalit nuoraid filbmabargin

Ollu olbmot gallededje máttasámi filbmafestivála Raasten rastah . – Mii dárbbašit eambbo máttasámi filbmabargiid ja sávan filbmafestivála giktalit nuoraid šaddat filbmabargin.

- Earenoamáš lossa bušeahttabargu

Sámediggeráđđi lea ráhkadan 2020 bušeahttaevttohusa. Sámediggeráđi Henrik Olsen lea beahtahallan go sis lea leamaš mandáhtta dušše čuohppat bušeahta.

Sávvá ráđđehusa guldalit Bargiidbellodaga

Bargiidbellodaga Stuorradiggejoavku árvala 64 miljovnna ruvnnu eambbo sámi doaimmaide. Ronny Wilhelmsen, Bargiidbellodaga Sámediggejoavku jođiheaddji sávvá ráđđehusa čuovvulit árvalusa.

Doarjja fasáda rievdadeapmái

Sámediggeráđđi juolluda 325.000 ru Dirgi AS:ii Unjárggas, mii áigu rievdadit fasáda Fjordgården 1-bygget nammasaš visttis Vuotnabađas.

Ožžo kultur- ja valáštallanstipeanddaid

Sámediggeráđđi lea juolludan ovtta kulturstipeandda ja golbma valáštallanstipeandda 2019:s. Kulturstipeanda addojuvvuo dánsadáiddárii Ánna-Katri Helanderii, ja valástallanstipeanddaid ožžot báhčinčuoigi Amalie Kristine Triumf, turner Peder Funderud Skogvang ja ishockey valáštallii Tuva Sirin Schall Mikkelsen.

Grand Prix - generála ráhkadahttán iežas prosecco

Per Sundnes lea sihke musihkka- ja mohtaáššedovdi ja su dovdat buoremusat Grand Prix -generálan. Dalle dáidá ge leat áibbas lunddolaš ahte son lea ráhkadahttán iežas prosecco.
Frozen 2 máilmmičájáhusas Hollywoodas ledje sápmelaččat ge

Šelgo dego máilmminásttit

Sámi presideanttat ja presideanttaid nieiddažat eai lean goassege niegadange beassat Hollywoodii ja velá geahččat Frozen 2 máilmmi vuosttaščájáhusa. – Wow lei juo somá, lohket presideanttat ja sin nieiddažat.

– Ávžžuhit čájehit Jikŋon II -filmma sámegillii

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávžžuha kinoid miehtá riikka čájehit davvisámegielat veršuvnna filmmas Jikŋon II. Ihkku, diibmu 0400 Norgga áiggi, beassá dát joavku oaidnit Frozen II máilmmi vuosttaščájáhusas, Hollywoodas.
Teáhterárvvoštallan: Káre Jon Biret Ristena Åsa Márgget

«Human Zoo» lea ain odne!

Hálidin oahpásmuvvat sámi historjái, ja vulgen ge Beaivváš Sámi Teáhtera ođđa čájálmasa, ”HumanZoo”, geahččat Romssas. Ledjen sáhkkii oaidnit mo govviduvvo sámiid dilli dalle go mátkkoštedje máilbmái turistet, jo dolin áigge, 1800-logus álgus. Olbmot vulge máilbmái čájehit sápmelašvuoda, bálkká ovddas. Makkár mielain sii dahke dan, bákkuin vai rámiin?

Doarjja náveha ođasteapmái

Sámediggeráđđi lea juolludan 300.000 ru doarjjan bondii Simon Pedersenii Skániid suohkanis.

Dollejit Hollywoodii Frozen-filmma máilmmi vuosttaščájálmassii

Duorastaga lea Frozen-filmma vuosttaščájálmas Hollywoodas ja golbma Sámediggepresideantta ja Sámiráđi presideanta dollejit diehttelasat dohko. – Mii leat bovdejuvvon dohko ja illudit sakka.

Sámi snappejeaddji bálkkašuvvui

Gonagas Harald geigii Álet-Lemet Máreha Ánne Márjái (Ánne Márjá Guttorm Gravenii) Sámedikki vuosttaš giellaloktenbálkkašumi. Ánne Márjá bálkkašuvvui dan ovddas ahte lea ásahan ja jođiha Snaepmie-joavkku Snapchattas.

– APPAIN SÁHTTÁ SÁMEGIELA OAHPPAT

Guovtte jagi geažes ilbmá applikašuvdna, man vehkiin sáhttá oahppat sámegiela. Jus lea teknihkalaččat vejolaš, de appain beassagohtet sámegielagat oahppat vaikko vel spánska ja ruoššagiela.

Siiddut