Magasiidna

– Sávvat buoret dili ođđa šiehtadusain

Lea ruosti buolaš, beaivváš ivdne čábbát lievlla, mii badjána bohccuid vuoigŋamis. Guovdu gárddi čuččoda ruoksadiin gárvodan 18 jahkásačča. Rievtti mielde galggašii son leat skuvllas, muhto odne áhčči dárbbašii veahki gárddis. Máŋga nuora leat seamma dilis. Šaddet oahpahusa ja boazobargguid gaskka viehkat. Lea hástalus, muhto dárbbašlaš.

Rahpet Nussira ruvkedoaimmaid

Ráđđehus ii guldalan Sámedikki. Dál suvvet Nussirii álggahit ruvkedoaimmaid ja ruvkebázahusaid gurret njuolgga vutnii.

Kárášjogas ávvudedje máŋggačuođis

Kárášjogas čoahkkanedje 250 čiŋadan olbmo ávvudit Sámi álbmotbeaivvi valáštallanhállas.

Ávvudeaddjit lassánan beliin Mearrasámis

- Dán jagi lei Hámmárfeasttas beali eanet beroštupmi sámi álbmotbeaivái ovddit jagiid ektui, illuda Gula-mearrasámisearvvi nubbinjođiheaddji Dagrun Sarak Sara.

Ávvudii fárrolágaid sámi mánáiguin Tromssas

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo galledii sámi mánáidgárddiid Tromssas ja giittii sin geat rahčet doalahan dihte sámi identitehta gávpogiin.

Ávvudedje stáhtaministariin, dronnegiin ja ruvdnoprinssain

Oslo sápmelaččat besse gonagaslaččaiguin ja stáhtaministtar Erna Solbergain ovttas herskostallat ja ávvudit Sámi álbmotbeaivve.
“A, čáh-čáh-cii, a čáh-čáh-cii, čáh-či, čáh-ci...”

Máilmmi vuosttaš sámegielat dohkát bivnnuhat

Juo Sámi giellakonferánssas Tromssas šurre olbmot mii dán jagi bivnnuheamos juovlaskeaŋkan šaddá. Sámegielat dohkká, mii hállá sihke davvi-, julev- ja máttasámegillii. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja sámediggeráđi Mikkel Eskil Mikkelsen leigga nu duhtavačča go viimmat sámástit dohkátge.

– Dál fertet oahppat gulahallat

– Bija dulkka eret ja guldal baicce. It dárbbat dulkka jus dárkilit guldalat. Dađistaga go hárjánat de ipmirdišgoađát. Dál lea áigi ahte mii gulahallagoahtit, beroškeahttá makkár sámegielagin háleštat dahje guldalat.

– Lea hui buorre giellavuoibmi dál

Spagga dievva lei Sámi giellakonferánsa. Sámit juohke sajis ledje čoahkkanan Tromsii. Dat illuda Sámediggepresideantta Aili Keskitalo.

Dronnet searvá Oslo Sámi álbmotbeaivvi doaluide

Oslos dáhpáhuvvá olu Sámi álbmotbeaivvi. Doppe leat ávvudoalut sihke Ráđđeviesus, Sámi viesus, Duopmogirkus ja eará sajiin. Dronnet Sonja ja Ruvdnoprinsa, Mari Boine, ISÁK, Tundra Electro leat namat mat geasuhit.

Sámi álbmotbeaivvi doalut

Sámi Álbmotbeaivvi doalut leat miehtá Sámi. Mii leat čohkken oasi dain.
Sámi árbevirolaš eallimis

Ráhkkan sámi nationála beaivái

Mii ráhkadit juohke vahku reportáša sámi árbevirolaš eallimis, man nu hámis. Dál de lea áigi ráhkkanit Sámi nationálabeaivvi ávvudit. Mis leat moadde buori vuogi, movt leat čikŋagasas ja vaikko mii čájehastit veahá redesign ođđa vuogis, de lea datge leamaš áibbas lunddolaš sámi eallimis.
Sámi árbevirolaš eallimis

Biđus

Mii čállit juohke vahku sámi árbevirolaš eallimis, man nu hámis. Dál leat ráhkkaneamen Sámi álbmotbeaivái. Áiggutgo biđđit? Dá čájeha Elen Marianne Utsi su vuogi biđđit.

Almmuha vuosttaš sámi nissonolbmo bácci Vaapstenis

Guovvamánu 6. beaivvi almmuhuvvo Elsa Laula Renberg bázzi, mii lágideddjiid dieđuid mielde lea vuosttaš sámi nisson- olbmo bázzi. Bázzi ceggejuvvo lea Vaapstenii ja almmuheami čađaha Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen. Dan lassin leat Sámi nationálabeaivvi ávvodoalut miehtá Sámi.

Viimmat nubbi sámi filbmafestivála

Sápmi lea viiddis ja dáid beivviid leat olles leavttuin pláneme nuppi sámi filbmafestivála Rørosii, ja don beasat árvalit dasa nama.

Teáhterčájálmasas duohtavuohtan – Dego oidnojuvvon

Beaivváš-teáhtera “Nissondeaivvadeapmi”-teáhterbihtás lea vuosttaščájálmas bearjadaga. Čájálmasas badjenisu galleda šloahta muitalan dihte dronnegii movt sii gillájit. Mannan vahku šattai teáhterbihttá duohtan go Su allavuohta dronnet Sonja bovdii sámi dáiddára, Máret Ánne Sara ságastit iežainis šloahtas.

Siiddut