Magasiidna

Geahččit ja lágideaddji duhtavačča Gorso-festiválain.

Ledje veaháš váttisvuođat Bearjadaga, muhto dat ii bissehan olbmuid suohtastallamis. Lágideaddji lea hirpmástuvvan ja duhtavaš og ledje nu olusat geat ledje boahtán, ja og lea oaidnán man bures manai vuosttaš Gorso-festiválain.

Liidneriessan

Liinniin leat iešguđet ivnnit ja hearvvat. Mii riessat maid liinniid iešguđetge láhkai. Muhtimat liikojit fierbmut buori láhkai, earát ges liikojit guođđit eanet gaskka čuolmmaid gaskii. Mun lean fitnan liidneriessu luhtte oahppamin mo sáhttá riessat liinni!

Vihtta riikka, guovtti vahkkus

Ida Charlotte Kemi ja Stina Marie Rollstad leaba ráhkkaneame mátkkoštit máilmmi guokte vahku. Áiguba fitnat iešguđetge riikkain, ja Norggas mátkkoštit ovdal geassi nohkká.

Eiseválddit leat sihkkon báikkálaš rivttiid ja addán ovdamuni Suoma bartaeaiggádiidda

Ráđđehus ja Suoma eiseválddit leat dahkan ođđa šiehtadusa Deanu guolásteami birra, gulahalakeahttá báikkálaš guolástanorganisašuvnnaiguin, Sámedikkiin ja báikkálaš olbmuiguin.

Ođđa ofelaččat almmuhuvvon Márkomeanus

Dán jagi háliidedje olles 19 nuora beassat Sámi ofelažžan. Dađi bahábut besset dušše njealjis dán gelddolaš bargui. Ođđa ofelaččat leat ge dál almmuhuvvon Márkomeanus, Evenášši suohkanis, mannan bearjadaga.

Márkomeanu 20 jagi ávvudeapmi

Dán jagi ávvudedje Márkomeanus 20 jagi vuosttaš lágideames. Lávddis guoimmuhedje Mari Boine, ISÁK, Article 3, Kevin Boine, Dj Idja, Ánnásuolu, Katarina Barruk, Áilu Valle ja Yarsem Galkin.

Návddáš boskka buorrevuođaid!

Boskka sáhttá geavahit feara masa ja lei njálggis mánáide dolin, varasnaga giđđagease lei njálggat boskanađa njamadit. Seammás dainna oažžu valjis c-vitamiinnaid luonddus. Fádnus (nuorra boskkas) lea valjis c-vitamiidna, lasttain lea eanet go nađas. Dainna lágiin sámit ja inuihtat bisso dearvvašin eaige ožžon skurbbetdávdda (skjørbuk).

Sámediggepresideanta beassá dál viimmat bosihit ja návddašit Sámi geasis

Norgga sámediggepresideanta, Aili Keskitalo, lea viimmat beassan váldit geasseluomu. Dál son lea návddašeame friddjaáiggi isida mánnávuođabáikkis, Divttasvuonas.

Kárášjoga doavttir ođđa klinihka hoavdan

Amund Peder Teigmo bargá doavttirin Kárášjoga gielddas, ja lea dahkan dan 1996 rájes. Son lea maid leamaš mielde Finnmárkku Buohcciviesu HF stivrras ja geriatriija váldodoavttir gieldda spesialistadearvvašvuođabálvalusas. Dál lea válljejuvvon ođđa Sámi klinihka hoavdan.

Elsa ja Ánna oahppaba sámástit

Dál lea viimmat áigi laddan dasa ahte oappáš guovttos Elsa ja Ánna, Frozen/Frost -filmmas, oahppaba sámástit. Sámegiel veršuvdna filmmas lea boađus ovttasbarggus gaskkal Sámi parlamentáralaš ráđi, Sámeráđi ja Walt Disney Animation Studios.

Verddečiekčamat dehálaččat buohkaide

Mannan vahkkoloahpa lágidedje 17. geardde Verddečiekčamiid, dahje Verddeturneringen. Ánne Biret Bæhr lei mielde lágideame doaluid ja lohká Verddečiekčamiid lea buorrin deaivvadanbáikin sápmelaččaide ja verddiide.

- Geassi lea menddo oanehaš

GEASSESÁGASTALLAN

Luosa sálten

Sápmelaččat leat doloža rájes vurkkodan borramuša iešguđet vugiiguin, vai bistá guhkit. Sáltemiin doalahit borramuša borahahttin máŋga mánu. Dál beasat oahppat mo sáltet luosa, vai beasat herskostallat buori láhkai!

Ánne ja Ánne Biret sávvaba ahte SÁMi ođasmagasiidna oažžu preassadoarjaga

Ánne Rasmus lea dál válljen guođđit redaktevravirggi ja álgá baicce čábbudahttit sápmelaččaid. Ánne ii loga ballat guođđimis SÁMi ođasmagasiinna, go diehtá ahte Ánne Biret Anti lea rivttes olmmoš redaktevrra virgái. Goappašagat sávvaba ahte SÁMi ođasmagasiidna oažžu preassadoarjaga, vai fálaldat beassá ovdánit.

Siiddut