Kultuvra

Grand Prix - generála ráhkadahttán iežas prosecco

Per Sundnes lea sihke musihkka- ja mohtaáššedovdi ja su dovdat buoremusat Grand Prix -generálan. Dalle dáidá ge leat áibbas lunddolaš ahte son lea ráhkadahttán iežas prosecco.
Frozen 2 máilmmičájáhusas Hollywoodas ledje sápmelaččat ge

Šelgo dego máilmminásttit

Sámi presideanttat ja presideanttaid nieiddažat eai lean goassege niegadange beassat Hollywoodii ja velá geahččat Frozen 2 máilmmi vuosttaščájáhusa. – Wow lei juo somá, lohket presideanttat ja sin nieiddažat.

– Ávžžuhit čájehit Jikŋon II -filmma sámegillii

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávžžuha kinoid miehtá riikka čájehit davvisámegielat veršuvnna filmmas Jikŋon II. Ihkku, diibmu 0400 Norgga áiggi, beassá dát joavku oaidnit Frozen II máilmmi vuosttaščájáhusas, Hollywoodas.
Teáhterárvvoštallan: Káre Jon Biret Ristena Åsa Márgget

«Human Zoo» lea ain odne!

Hálidin oahpásmuvvat sámi historjái, ja vulgen ge Beaivváš Sámi Teáhtera ođđa čájálmasa, ”HumanZoo”, geahččat Romssas. Ledjen sáhkkii oaidnit mo govviduvvo sámiid dilli dalle go mátkkoštedje máilbmái turistet, jo dolin áigge, 1800-logus álgus. Olbmot vulge máilbmái čájehit sápmelašvuoda, bálkká ovddas. Makkár mielain sii dahke dan, bákkuin vai rámiin?

Dollejit Hollywoodii Frozen-filmma máilmmi vuosttaščájálmassii

Duorastaga lea Frozen-filmma vuosttaščájálmas Hollywoodas ja golbma Sámediggepresideantta ja Sámiráđi presideanta dollejit diehttelasat dohko. – Mii leat bovdejuvvon dohko ja illudit sakka.

Sámi snappejeaddji bálkkašuvvui

Gonagas Harald geigii Álet-Lemet Máreha Ánne Márjái (Ánne Márjá Guttorm Gravenii) Sámedikki vuosttaš giellaloktenbálkkašumi. Ánne Márjá bálkkašuvvui dan ovddas ahte lea ásahan ja jođiha Snaepmie-joavkku Snapchattas.

– APPAIN SÁHTTÁ SÁMEGIELA OAHPPAT

Guovtte jagi geažes ilbmá applikašuvdna, man vehkiin sáhttá oahppat sámegiela. Jus lea teknihkalaččat vejolaš, de appain beassagohtet sámegielagat oahppat vaikko vel spánska ja ruoššagiela.

Sámi ofelaččain ođđa neahttasiidu

Duorastaga almmuhit sámi ofelaččat ođđa neahttasiiddu. Dat dáhpáhuvvá Sámi allaskuvlla 30-jagi ávvudeami oktavuođas, golggotmánu 31. beaivvi.

Ođđa duodješiehtadus gárvvis

Bealit ain háliidit vuoruhit gánnáheami duojis dego ealáhussan. Boahte jagi rámma lea 7,1 miljovnna ruvnnu. Dasa lassin galgat vuoruhit earret eará mearkagálvohuksema ja gealboloktema.

200.000 ru doarjjan lullisámi mánáidgárdái

Sámediggeráđđi lea juolludan 200.000 ruvnno doarjjan Røros-mánáidgárddi Ysterhagan barnehage/Luvlege managïerte lullisámi ossodahkii Svaalen goevtese lullisámegielat mánáidgárdegelbbolašvuođa rekrutteremii.

Ráhkkanit suovastuhttit, cáhpat dahje ferdnet

Guokte maŋemuš vahku leat beassan oahppat mo njuovat ja rihttet goruda. Dál ges beasat oahppat mo labat. Go labat, de don válddát buot dávttiid eret.

Váldá ovddasvástádusa giela oahppamis

Gárvves teavsttaid gal logada njuovžilit, muhto giela geavaheapmi árgabeaivvis gal barggaha. Mii leat ságastan máttasámi neavttáriin, Marja Lisa Thomassoniin (31), gii lea váldimin ruovttoluotta giela.

– Sámegiella ja kultuvra lea miellagiddevaš ja čáppát

Mátta-Duiskka nisu, Bettina Dauch lea ieš oahpahallan sámegiela 15 jagi ja sámástá njuovžilit.

Rihttet goruda

Ovddit vahkkus muitaleimmet mo njuovvat bohcco, dán vahkku beasat oahppat rihttet goruda. Rihttet lea eará sátni smávvemii. Go rihttet goruda, de smávvet nu ahte čáhká earret eará galmmihanbumbái dahje kástarollii.

– Sámi giellavahkku lea illudahttán mu

Miehtá Sámi leat leamaš gielladoaimmat. – Sámi giellavahkku lea lihkostuvvan máŋgga láhkai ja sávan dán vahku vásáhusaid váldit mielde árgabeaiváige, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

– Dáppe sáhttet rahpasit stuora vejolašvuođat

Frankfurta girjemeassut - máilmmi stuorámus girjemeassut – leat dán vahku Duiskkas. Dohko čoahkkanit girječállit ja lágádusat miehtá máilmmi márkanastit. – Dáppe sáhttá rahpasit vejolašvuohta sámi girjjálašvuođas olahit olggobeallai sámi ja Norgga riikkarájáid.

Siiddut