Kultuvra

– Háliidat go čállit SÁMi ođasmagasiinnas?

SÁMi ođasmagasiinna luođobargi, gii lávii viššalit muitalit ságaid máttasámi guovllus, lea ožžon fásta barggu eará sajis. – Danne dáhtut dál gávdnat čálli Mátta-Sámis. 

Ođđa luohttámuš Ellinorii

NBR Riikkačoahkkin lea áiddobeliid čađahan jođiheaddji válggaid. Ellinor Marita Jåma joatká NBR jođiheaddjin.

Vuolgá Selbui

​​​​​​​Máŋggas leat váldán oktavuođa sámediggepresideanttain Aili Keskitaloin čoahkkima birra maid Selbu utmarksråd ja Roltdalen allmenningsstyre lágideigga Selbus ikte, ja man ulbmiljoavkun ledje earret eará politihkkárat.

– Dál dihtet buohkat movt Mátta- Sámis láhttejit sápmelaččaiguin

Boazodoalli ja eananeaiggát guovttos Lars Aage Brandsfjell ja Lars Elias Bransfjell dat leigga vuolgán čoahkkimii, man birra buohkat dál hállet. – Sii bissehedje munno uvssas eaige dáhtton Lars Aage luoitit čoahkkimii, go lea sápmelaš. Mu eai diehtán gii lean, muitala Lars Elias Bransfjell.

Seminára Álttá vuostálastimiid birra

Dán mánu 14. – 16. beaivvi lágida Sámi Dáiddaguovddáš Kárášjogas seminára Álttá vuostálastimiid birra.

Kárášjoga dáiddaskuvlla oahppit čájehedje dáidagiid

Juohke jagi čájehit Kárášjoga dáiddaskuvlla oahppit iežaset dáidagiid ovdalaš skuvlajagi loahpaheami. Nu dahke dánge háve.

- Ođđa merkenvuohki šaddá buorre boazodollui

Ovddádusbellodaga Sámediggeáirras Arthur Tørfoss ii loga vákšun ja goziheapme sivvan indiviida mekemii. Son jáhkká dán baicce buorrin boazodillái.
Dál Norgga Ráđđehus dáhttu indiviidamerket bohccuid vai besset gozihit boazodili

Stuorradiggi ii guldalan Nancy, NBR ja Sámedikki

89 jiena 80 jiena vuostá mearridii Stuorradiggi bágget boazodolliid individamerket bohccuid. – Gulaskuddanáiggis bođii áibbas čielgasit ovdan ahte Sámediggi, NBR ja fylkkamánnit vuosttildedje dan. Mii eat dáhto indiviidamerkema, logai Guovddášbellodaga Stuorradigge várrelahttu Nancy Porsanger Anti Stuorradikkis.
Ofelaš-joavku lea vásihan oba olu mannan skuvlajagi

– Oza don ge Ofelažžan

Plassjelaš Vanja Tørresdal (21) lea okta dán jagi ofelaččain, geat leat johtán miehtá Norgga muitaleamen sámiid birra nuoraide. Son ii gáđa sekundda ge ja hásttuha dál eará sámi nuoraid ohcat ofelažžan.

Jáhkká luođi šaddat bivnnuhin miehtá Eurohpa

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara čevllohallá hirbmadit go KEiiNO oaččui buot eanemus jienaid Eurohpa álbmogis. Vaikko fágaduopmáriin eai goaikkehan čuoggát, eaige de vuoitán Eurovision Song Contest -lávlla- gilvvu, de sátnejođiheaddji jáhkká Sámi musihka gullogoahtit miehtá Eurohpa.
KEiiNO vuittii Eurohpá álbmoga váimmu, vaikko eai vuoitánge ESC

– Dál ii leat go jurddašit boahtteáiggi birra

Fred René Buljo áhčči Klemet Anders Buljo lea Tel Avivas. Son lea nu gealdagasas ovdalaš semifinála ja jáhkká KEiiNO joavdá finalai ja vuoitá vel olles Eurovision Song contest gilvvu.

80% sihkar ahte KEiiNO vuoitá Eurovision Song contesta

Fred René Buljo áhčči Klemet Anders Buljo lea Tel Avivas. Son lea nu gealdagasas ovdalaš semifinála ja jáhkká KEiiNO joavdá finalai ja vuoitá vel olles Eurovision Song contest gilvvu.

Buokčala sámenuoraid psyhkalaš dearvvašvuhtii

Ole-Henrik Bjørkmo Lifjell jođiha sámenuoraid psyhkalaš dearvvašvuođa kártema ja guorahallama. Ulbmil lea jávkadit iešsorbmemiid ja psyhkalaš váttuid. Mii leat ságastan suinna.

Máret Ánne dáidda lea dál dronnega hálddus

Norgga Gonagas šloahtta dieđiha neahttasiiddustis ahte Máret Ánne Sara dáidda, mii gullá Pile o’Sápmi čoakkáldahkii dál lea oaidnimis Dronnet Sonja Dáiddastállas.

Torgrim Halvari čájáhus Oslos

Dán mánu 4. beaivvi rahpá Oslo Sámiid viessu ođđa dáiddačájáhusa. Várggátlaš Torgrim Halvari

Gudnejahttojuvvon Paul Robeson -bálkkašumiin

Sámi artista ja aktivista Mari Boine lea gudnejahttojuvvon 2019 Paul Robeson -bálkkašumiin.

Siiddut