Govven: Knut Søhusbakken/Kulturtanken

Virtuála mátki Áillohačča máilmmis

FoU i Kulturtanken -ossodaga Charlotte Blanche Myrvold ja Kulturtanken kulturárbbi ja sámi fokusa fágaovddasvástideaddji Bente Aster. Heivehan sámegillii: SÁMi ođasmagasiidna GOVAT: Bente Aster.

Sámi multidáiddár Áillohaš, Nils-Aslak Valkeapää, elii luonddus iežas dáiddárviesus, Lásságámmis. Virtual Reality (VR) -reaidduin sáhttit dál luohkkálanjas vásihit su dáidagiid ja guovlluid mat su inspirereje. 


Áillohaš, Nils-Aslak Valkeapää, ođasmahtii sámi juoiganárbevieru. 

Makkár erenoamáš guovlu, jurdilat dalán go lávket guđačiegat vissui, Lásságámmái. Go skuovaid leat nuolastan, de oainnát beaivelatnjii, gos leat sukkástuolut maidda áinnas čohkkedivččet. Dakka maŋŋel de geahčastat láseráigge ja hirpmahuvat. Vuotna ja várit. Muohtačogat gáissáin ja gurain, gárggus fas sáddot ja geađggit čáhppájit. 

luonddus lea iežas 

vuoidna 

dat hupmá iežas giela 

gulan dan 

guldalan… 

Eanni, eannážan girjjis

Go das de čuččohalat, oainnát muvrejuvvon ommana, mii lea ráhkaduvvon geađggis ja rávttuin, maid leat viežžan fiervvás. Ommana alde lea rievssat. Rievssat orru nivkkuheame málejuvvon govvii, guđa loddái mat biekka borjjastit. Lottit orrot guovlamin muorrabázzái, mas sápmelaš lea njoarostan bohcco, orruba váldaladdamin, goabbá lea gievrrat.


Detáljat Lásságámmis, Áillohačča viesus ja bájis.

Go galledat viesu de oba bures dovddat movt olmmoš ja luondu doaibmaba ovttas, seammás beasat vásihit makkár lei sámi multidáiddára Áillohačča eallin ja dáidda. Su dáiddalašvuohta latnjalastet iešguđetge fáttát, inspirašuvdna ja dáiddavuogit, ja hábmejit ollislašvuođaid iešguđet dáiddasurggiid gaskka. 

Lásságámmi čájeha man máŋggageardán Áillohačča dáiddabargu lei ja makkár erenoamáš ollislašvuohta dáidagis lea, mii fátmmasta dáidaga, eallima, sámi kulturárbevieru ja luonddu. Juohke lanjas leat sierralágan mihtilmas máilbmi, earet eará oađđenlanjas leat báccit, mat leat šaddan dego su bearašin. Sáhtát dovdat, ahte báccit leat lanjas, ja dat boktet sáhkkiivuođa - geat dát olbmot ledje, maid jurddašedje, maid sii barge? 


Dás sáhtát ieš vásihit Lásságámmi virtuálalaččat, ležžet dus VR čalbmeláset dahje eai. www.lassagammi.no

Lásságámmi lea Ivgubađas, Omasvuona suohkanis. Dat lei Áillohačča viessu ja bádji maŋimuš jagiid, maid elii. Son lea ráhkadan ollu iežas dáidagiin dáppe Ivgubađas, sihke ovdal go viesu huksii ja maŋŋá.  Juo mánnávuođa rájes dovddai gullevašvuođa báikái. Su bearrašis lei geasseorohat dáppe. Soitet vuotna ja áhpi su geasuhan, su eatni sogas lei maid geasseorohat vehá davveleappos, Ullisullos, Tromssas. Go Áillohaš lei vádjolan 2001:s de Lásságámmi ásahuvvui dáiddár- ja dutkanviessun, ja dat lea dehálaš arena, gos čájehit su dáiddalašvuođa. 

Multidáiddár geasuha viidát

 Ii leat eahpádusge ahte Áillohaš lei multidáiddár. Su dovde bures riikkagaskasaččat šuokŋadahkkin, juoigin ja govvadáiddárin. Son lei maid dovddus iežas divttaid ja čállosiid dihte ja bácciidis dihte. 

Son lea maid dovddus sámi juoiganárbevieru ođasmahttimis. Son juoiggai árbevirolaččat maid, muhto son mieđuštišgođii luođi ođđaáigásaš čuojanasaiguin ja ráhkadii luođis popmusihka. Go son ovttasbarggai earret eará jazz-čuojaheddjiiguin, de eambbosat beroštišgohte luođis. Buohkat geat leat dan mađe boarrásat ahte vásihedje Lillehammer OG rahpanseremoniija, muitet mo son juoiggai rahpamis. 

Stuora ráhkesvuođain ja árvvusatnimiin son seailluhii ja ovddidii sámi kulturárbbi. Dat mearkkašii olu sámi álbmogii, dan áiggis go olbmot dáhtto stuorát saji dáčča servodagas. Ii leat soaittáhagas ahte Áillohaš lei dehálaš dan áigodagas. Juo 70-logus son lei mielde álggaheamen sámi dáiddáriid organisašuvnna.

Son árvvusanii álbmoga, giela ja dáidaga, ja nu son šattai juoga láhkai sápmelaččaid láidesteaddjin ja ovddasteaddjin. Máŋggas dorjo su, go son logai ahte lea áibbas lunddolaš ahte sápmelaš sámásta, ja ahte luođi ii galgan dušše ovdanbuktit earáide, muhto ahte dainna sáhttá maid leat rámis. Son maid beroštii eamiálbmogiid árbevieruin, daid mearkkašumis ja dohkkeheames máilmmiviidosaččat. 

Digitála teknologiija buktá vásihusa 

Dáiddafágalaččat oaidnit dávjá ahte dáidda lea čadnon dihto báikái, nu mo Nikolai Astrupa njuohtamat Jølster eanadagain, ja Hans Børli divttat Eidskog dáhpáhusain. Eanadat dahje dáiddára ruoktu lea dehálaš vuolggasadji ipmirdit dáiddára bargguid ja dat buktet lagasvuođa dáiddalaš proseassaide. Nu lea maid Áillohačča dáidagiin. Mátki luohkkálanjas Ivgubahtii lea dattetge guhki ja iige álo leat vejolaš galledit viesu. Danne leage Lásságámmi vuođđudus, Norgga árktalaš universitehtamusea ja Kulturtanken - Den kulturelle skolesekken ovttasbargagoahtán, ja dat leat hábmen digitála teknologiija, man vehkiin sáhttá vásihit nana oktavuođa Áillohačča dáidaga ja dan birastahtti guovllus gaskka. Áigumuš lea digitála teknologiijain láidestit ohppiid virtuála mátkái. 360-kamerain dokumenterejit báikki ja Virtual Reality (VR) vehkiin oahppit vásihit dego livčče vánddardeame su guovllus ja viesus, vaikko leat luohkkálanjas. Digitála gaskkustanreaiddu sáhttá geavahit maid neahttaloganis.  


Luondu deavdá miela, go geahčastat glássáráigge Lásságámmis.

Mihttomearri lea ahte luohkkálanjas besset dovdat ja vásihit luonddu lagašvuođa ja buot maid sáhttá áicat Lásságámmis, gos dáiddár orui. Dainna lágiin besset oaidnit stuorát ollislašvuođa, go oahpásmuvvet Áillohačča divttaide ja eará dáidagii. Luondu lea oktasaš fáddá su njuohtamiin, tevnnegiin, girjjiin, divttain, essay-čállosiin, luđiin ja musihkas. 

Gulat go eallima jienaid 

joga šávvamis 

biekka bossumis 

Dat lea visot maid áigon dadjat 

dat lea visot

 Ruoktu váimmus -girjjis

Ohppiidváikkuheapmi addá dehálaš ipmárdusa

Maid oahppit de oaivvildit báikki birra? Dovdet go sii dáiddára barggu guoskkaheamen alcceseaset? Digitála gaskkustanstrategiija ii leat noaidesoabbi, mainna álkit oččoda mánáid ja nuoraid beroštišgoahtit dáidagis. Go juo digitála gaskkustanteknologiija lea ođđa ášši Kultuvrralaš skuvlaseahka olis, de lea erenoamáš dehálaš ahte dat bures geahččaluvvo ovddalgihtii. Go oahppit besset leat mielde oaivvildeamen, de oažžut mávssolaš dieđuid das mii geasuha ja mii reaiddus váilu. 

Ovdánahttinovttasbarggus de leage prošeaktajođiheaddji Merete Ryen, gii bargá Norgga árktalaš universitehtamuseas, lágidan bargobáji, mas golbma joatkkaskuvlaoahppi iske vásáhusreaiddu álgoveršuvnna. Sii geahččaladde Lásságámmi 360-filmma Lásságámmis ja evttohedje movt viidáset ovddidit digitála vásáhusreaiddu. Sis ledje olu gažaldagat: Makkár politihkalaš vuolggasadji lei Áillohaččas? Movt son barggai go hábmii dáidagiiddis? Gii son lei olmmožin? Ja mat leat smávva diŋggat, maid lei čohkken vissui? Leago visot su dáidda? Ohppiid lunddolaš sáhkkiivuođa, go sii besse vásihit Lásságámmi, lea addán dehálaš dieđut, maid vuođul ovdánahttet VR-vásáhusa.  


Golbma joatkkaskuvlla oahppit besse iskat álgoveršuvnna ja adde buriid rávvagiid movt viidáset bargat dainna. 

Seammás oahppit čalmmustahtte váldohástalusaid: Sii dáhttu diehtit eambbo guovllu ja Áillohačča birra, muhto vásihedje ahte šattai beare olu lohkamuš prototyhpas, man geahččaledje.  

DKS ja Lásságámmi 

Dáid dehálaš rávvagiid vuođul lea digitála reaidu buoriduvvon, ja dál leat gárvemin Lásságámmi digitála vásáhusa, mainna oahpásmuvvat Áillohačča máŋggadáfot dáiddabargui. DKS buvttada reaiddu, ja 2020 álggogeahčen besset Tromssa skuvllain geahččalit reaiddu. Dasto prošeavttain johtigohtet Tromssas ja Finnmárkkus ja Áillohačča luođit álggahit digitála mátkki. 

Norgga Árktalaš universitehtamusea Ottar áigečállagis lea maid fáddánummir multidáiddára birra, ja áigečállaga sáhttá maid bláđedit prošeavtta neahttasiiddus. Prošeaktabargit sávvet ahte dákkár gaskkustanvuohki hástala earáidge geavahišgoahtit dákkár reaiddu, ja ahte dan sáhttá heivehit iešguđetge báikkálaš doaimmaide ja guovlluide. 

Eambbo dieđuid Lásságámmi vuođđudusa birra gávnnat www.lassagammi.no -neahttasiiddus. Doppe maid gávnnat dieđuid Áillohačča, Nils Aslak Valkeapää, birra.