Sámediggeráđđi deaivvada Pateantastivrrain

Boahtte mánus deaivvada Sámediggeráđđi Pateantastivrrain. Sáhkan lea sámi symbolaid registreren ja hástalusat dan oktavuođas. Čoahkkimis Pateantastivra muitala earret eará makkár njuolggadusat leat, ja sámediggeráđđi ges iežas vásáhusaid birra.

 

Aiddo beliid lea beakkehan mo muhtun silbarávdefitnodat sáddii duojáriidda reivve, mas gohččo heaitit geavaheames sámi beaivváža čikŋan duojis, danne go sis alddiset lea pateanta dahje áidna lohpi geavahit beaivváža. Hirbmat rieja maŋŋá de silbarávdi buvttii ovdan, ahte sis lea pateanta aivve dan beaivvážii, maid ieža leat tevdnen, ja mihte ahte dáidet leat beare áŋgirit sádden reivviid. Dan šállošedje.

 

Ášši lea sihkkarit leamaš lossat buot beliide. Silbarávdái dan dáfus ahte olbmot vašuhišgohte sin sosiálamediain. Duojárat ges danne go sin ledje viggan gieldit beaivváža geavaheames. Ledjen munge suhttan, muhto go viidát perspektiivvas geahčada ášši, de oainnán aiddo dán hástalusa unnibun go eará hástalusaid.

 

Dan maŋŋá go ášši sámi beaivváža birra šloavggehii medias de leat Sámediggi, Sámi Parlamentáralaš Ráđđi ja Sámiráđđi vuoruhan ášši ja lean sihkar ahte sii iežaset gelbbolašvuođain nagodit gáhttet sámi kulturárbbi, go dáshan ii leat aivve sáhka das, maid okta eaŋkil fitnodat lea dahkan. Ášši lea oba olu stuorát.

 

Juohke beaivvi vásihit movt stuorra máilmmi fitnodagat geavahit eamiálbmot symbolaid márkanfievrrideames, gávpegálvvuin ja mii oaidnit erenoamážit movt lávu vuvdet juohke sajis, maiddái dakkárat maid earát go sámit leat ráhkadan. In oba dieđe ge man guhká Sámis leat digaštallan ja ohcan čovdosiid, gávnnakeahttá konkrehta čovdosiid. Dáhttu lea suddjet sámi kultuvrra, muhto dat lea váttis.

 

Sámi servodat ferte mearridit mii lea dohkálaš ja mii ii leat dohkálaš. Aiddo danne leange duhtavaš go sápmelaččaid bassi beaivváš šattai garra digaštallama guovddážin. Dákkár konkrehta , mii boktá fuomášumi, láve juvllaid jorahišgoahtit. Dál lea Sámediggi deaivvadeame pateantastivrrain ja dat lea máilmmi buorre vuolggasadji. Sámedikkis leat seahka siste oba olu dokumeanttat ja árvalusat, go sámi organisašuvnnat ja Sámedikkit leat olu bargan aiddo dáinna fáttain. In eahpit ge ahte juoga čovdosa gal gávdnet.

 

Jus Sámedikkit ja Sámiráđđi dál ražastit albma láhkai, de soaitá maid ávkin eará eamiálbmogiidda. Jus eai nagot hábmet midjiide suddjenreaiddu dán čakčii dahje dálváige, de ainjuo boahtteáiggis dáidet mis reaiddut, mat suodjalit min ja eará eamiálbmogiid kultuvrra. Dat dieđusge eaktuda ahte eat bisán dáinna áššiin.

Emneord: