Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávvudii Sámedikki 30 jagi beaivvi. Son lohká ain olu bargu Sámedikkis ja ávvubeaivvi lea vuogas geahčastit bargguide mat leat dahkkon ja maid ferte ovddasguvlui dahkat. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Mii fertet bargat viidáset

Vaikko Sámediggi dál ávvuda 30-jagi beaivvi, de Sámediggi ii moktege ávvut beare guhká. – Odne lea ávvubeaivi, muhto seammás lea dakkár beaivi ahte lea bággu bargat viidáseappot. Eat mii leat eisege geargan, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

– Leamaš nu mearehis stuora ovdáneapmi Sámedikkis ja muđuid sámi servodagas daid 30 jagiid čađa. Ásahusat leat ásahuvvon ja huksejuvvon. Lágat leat mearriduvvon ja vuoigatvuođat leat nannejuvvon, ja goitge lea nu ahte sámegielat leat ain áitojuvvon gielat, goitge lea nu ahte sisabahkkemat áitet sámi ealáhusaid, goitge lea nu ahte mis ii leat dat ollislaš iešmearrideapmi. Nu ahte dat lea ávvubeaivi, muhto seammás lea dakkár beaivi ahte lea bággu bargat viidáseappot. Eat mii leat eisege geargan, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

 

Dearvuođat ja konsearta


Iŋgor Ántte Ánte Mihkkal juoiggai Sámedikki luođi. Lea nuppes go son juoigá dán luođi. Vuosttaš geardde lei 30 jagi áigi. GOVVA: Ánne Biret Anti

Sámediggi lea olu áiggi ja resurssaid geavahan 30 jagi ávvudoaluide. Ingor Ántte Ántte Mihkkal lávki dievasčoahkkimii diibmu ovccis ja rohttestii Sámedikki luođi. Dan ii lean dahkan 30 jahkái ja juoggadettiindajahalai ahte galggašii vel nu ahte 30 jagi geahčen fas čuččoda dás, rohttesteame seamma luođi. 


ISÁK, Ella Marie Hætta Isaksen lei bovdejuvvon Sámediggái lágidit ávvukonseartta. Ollosat ledje boahtán geahččat iežaset stuora idola. GOVAT: Sámedikki preassagovva

Sihke stuorradiggepresideanta, gielddaministtar, Suoma ja Ruoŧa sámedikkiid presideanttat fitne sárdnestuolus sávvame lihkku beaivái. Ávvudoaluid oktavuođas lei maiddái ISÁK konsearta Sámedikki girjerádjosis. 


Suoma sámediggepresideanta Tiina Sanila-Aikio, Ruoŧa sámediggepresideanta Per Olof Nutti leigga vuolgán ávvudit Norgga Sámedikki 30 jagi beaivvi. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Háliidan sávvat Sámediggái lihkku 30-jagi beivviin. Sámediggi lea 30 jagis čájehan buriid bohtosiid. 1989:s lei sámegielas ja kultuvrras oalle unnán beroštupmi ja stáhtus norgga servodagas. Dál eambbosat geavahit gávtti ja eambbosat sámástit ja eambbosat dáhttut oahppat sámegiela. Diekkár bohtosat eai čuožžil iešalddis, logai Norgga gielddaministtar Monica Mæland sárdnestuolus. 

Suoma Sámediggepresideanta Tiina Sanila-Aikio geigii skeaŋkka Sámediggái ja sávai lihkku beaivái ja sávai ain buori ovttasbarggu. 

–  Oktasaš barggut galggaše nannet min bargguid maiddái boahtteáiggis. Ovttas mii bihtit, dajai son. 

Ruoŧa Sámediggepresideanta Per Olf Nutti ges logai Norgga Sámediggi buorre ovdagovvan go Norgga Sámediggi lei dat vuosttaš Sámediggi mii ásahuvvui. 

– Diibmá ávvudeimmet 25 jagi ávvudeami. Sámi sávaldat dalle lei ahte Sámediggái galggai eambbo iešmearrideapmi, muhto seamma beaivvi juo dáhpáhuvve olu áššit mat muitaledje nuppe ládje. Justa dál lea min ovddasvástádus dahkat maid sáhttit ja ovttasbargu lea dehálaš, go darfegoađi lea váttis okto dahkat. Árvvusanán dan dán ovttasbarggu ja logan go Áillohaš rohke: “Veahážiid mielde dievvá, mii galgá, ja dat lea buorre”, logai Nutti. 

Duostileappot ja rávásnuvvan

30 jagis lea olu dáhpáhuvvan Sámedikkiin ja sámi demokratiijain. 1989:s ledje 5497 olbmo Sámedikki jienastanlogus. Odne leat 18103 olbmo jienastuslogus. Álggus ledje čiežas geat barge Sámedikkis. Odne leat birrasiid 150 hálddahusbargi. Bušeahtta lea maid sturron 30 miljovnna ruvnnus gitta 500 000 miljovnna ruvdnui. Sámediggi lea maid jagis jahkái dohkkehuvvon eanet ja eanet servodagas. Sámediggepresideanta maid lohká Sámedikki eanet duostil go goassege ovdal.

–  Dat sáhttá leat nu ahte dál go Sámediggi lea rávisolbmo ahkái ollen ahte duostilvuohta lea maid ovdánan. Dat soaitá nu ahte mii leat geahččaleame iežamet rolla hástalit ja viiddidit, muhto lea maid nu ahte lea sámi álbmot lea addán Sámediggái dan vuoimmi maid sáhttit čájehit ovdamearkka dihte go leat nu máŋgasat geat servet jienastuslohkui ja jienastit ja dakko bokte čájehit jáhku ja doarjaga sámi demokratiijai, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo (NSR).

Lea Norgga Sámiid Riikkasearvi gii eanaš áiggi leamaš Sámedikki eanetlogus, earet dan moadde jagi man Bargiidbellodat lea jođiheames leamaš. Bargiidbellodaga parlamentáralaš jođiheaddji Ronny Wilhelmsen lohká vaikko leat máŋga ášši mas eai leat ovtta oaivilis NSR:in, de lea dehálaš daid stuorámus prinsihpalaš áššiin čájehit stuorraservodahkii ovttaoaivilvuođa. 


Vaikko unnitlohku Bargiidbellodat ii leat álu ovtta oaivilis eanetloguin, de lohká Bargiidbellodaga parlamentarihkkárlaš jođiheaddji Ronny Wilhelmsen ahte lea dehálaš ahte daid stuora áššiin lea ovttaoaivilvuohta vai bihttá bargat ovddasguvlui. GOVVA: Ánne Biret Anti

- Vaikko odne ávvudit 30 jagi, de Sámediggi lea ain nuorra parlameanta ja mis lea ain olu bargu. Lea buorre dovdu vásihit ahte Sámediggi dál lea eambbo árvvusadnogoahtán servodagas. Vaikko mii olu áššiin eat leat ovtta oaivilis NSR:in, de leat ovtta oaivilis daid stuora prinsihpalaš áššiin. Daid stuora áššiin lea dehálaš ovttas bargat. Mii han leat minoritehta Norggas, ja Eurohpa ja máilmmis leat velá unnit. Muhto jus fal leat ovttas dáppe Norggas, ja velá ovttas min oappáiguin ja vieljaiguin Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas de gievrut. Mis han lea okta ja seamma mihttomearri ja dat lea ahte láhččit buoret saji min maŋisbohttiide, lohká Wilhelmsen. 

- Ain rahčat daid seamma áššiiguin

Vaikko Norgga servodat dál lea hárjánišgoahtán oaidnit sámiid, de ain lea garra vuosteháhku máŋgga sajis. Sámiid cielahit ja vaikko doaruhit dušše danne go čájehit sámevuođas. Iige leat dušše sat dábálaš almmái gáhtas gii fuonidahttá sápmelačča árgabeaivvi. Vaikko sámepolitihka lea ollán guhkás, de ain rahčá boazodoalli, mearrasápmelaš ja sámi mánát geat eai oačču sámegiel fálaldaga. Sámediggi lea boađus garra vuoigatvuođaáššis mii čuožžilii Áltá-akšuvnnain 40 jagi áigi. Dan rájes leat leamaš oba olu vuoigatvuođaáššit mainna sámi servodat lea šaddan bargat. Máŋgii lea bargu maid duššái.


– Go geahččat ruovttoluotta de oaidnit ahte ain rahčat daid seamma áššiiguin ja erenoamážit areálaáššit leat gáibideaddji áššit. Sámediggi bargá čađat areálaáššiiguin ja justa dál leat badjel čuođi stuorra lossa ášši, lohká sámediggeráđi Silje Karine Muotka gii geavahii áiggis sárdnestuolus čilget hástalusaid. GOVVA: Ánne Biret Anti

– Go geahččat ruovttoluotta de oaidnit ahte ain rahčat daid seamma áššiiguin ja erenoamážit areálaáššit leat gáibideaddji áššit. Sámediggi bargá čađat areálaáššiiguin ja justa dál leat badjel čuođi stuorra lossa ášši. Sáhtán dušše namuhit ahte Fosenis leat 1057 bieggamillo. Norggas leat maŋimuš áiggis ceggen 30 párkka ha dasa lassin leat suovvan 80-90 ođđa párkka cegget. Dieđusge dát čuohcá olbmuide, lohká sámediggeráđi Silje Karine Muotka geas lea ovddasvástádus areálaáššiin. 

Vaikko Ráđđehus eanaš gerddiid ii guldal Sámedikki earet eará areálaáššiin, de gielddaministara mielas leat konsultašuvnnat gos bealit deaivvadit digaštallat daid stuora áššiid, dehálačča. 


Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen vuostáiválddiiga sámegáššiidstádačálli Anne Karin Olli ja Gielddaministara Monica Mæland ávvubeaivvi. GOVVA: Ánne Biret Anti

- Konsultašuvnnat leat dehálačča, vaikko konsultašuvnnat eai mearkkaš ahte álu lea ovttaoaivilvuohta, muhto lea ain Stuorradiggi gii mearrida loahpaloahpas.  Mun dieđán Sámediggi ii leat ráđđehusain ovtta oaivilis máŋgga áššis ja iige leat ovtta oaivilis movt álu áššit gieđahallojuvvojit, ja dan digaštallama fertet joatkit. Justa dál fertet vuos hirbmat duođalažžan váldit konsultašuvnnaid ja mii fertet maid eallit dáinna ahte eat álu leat ovtta oaivilis, lohká gielddaministtar Monica Mæland.

– Riikaidgaskasaš barggut dehálačča

Danne lea ge Sámediggi maiddái válljen bargat riikkaidgaskasaččat. Dát bargu lea máŋgii leamaš dehálaš, erenoamážit go konsultašuvnnat eai atte bohtosiid man Sámediggi dáhtošii. Mannan vahkus finai ON Olmmošvuoigatvuođa- ja biras earenoamášraportevra Norggas. Son cuiggodii Norgga go  huksejit industriijaid guovdu guohtuneatnamiid, seammás go bággejit geahpedit ealuid justa danne go leat unnán guohtuneatnamat. Sámediggepresideantta mielas lea riikkaidgaskasaš bargu ja fuomášupmi oba dehálaš. 

- Mii leat deattuhan ja vuoruhan dan riikkaidgaskasaš barggu buot eamiálbmogiid vuoigatvuođaid dihte, dan dihte go lea ávki midjiide ja dan dihte go mis lea dat vejolašvuohta ovddidit dan barggu. Lea solidaritehta bargu, ja solidaritehta čiekŋalis sámi árvu ja mii dovdat geatnegasvuođa bargat dan ovddas ahte eará eamiálbmogiin maid galgá boahtteáigi.

Maŋŋel ávvudeami lávejit riegádanbeaivvi mánát geahčadit skeaŋkkaid. Norgga ráđđehus ii lean sádden skeaŋkka 30-jahkásažžii. Mæland lohká skeaŋka ii lean dán háve, muhto dáhttu vuordit stádabušeahta, jus doppe goaikkehivččii juoga. Sámediggepresideanta ii loga roassun go skeaŋka ii boahtán justa odne ávvudoaluin. 

- Gal sis lea vejolašvuođa addit midjiide skeaŋkka go stádabušeahtta almmuhuvvo dál moatti vahku geahčen. Jus doppe boađášii skeaŋka, de mun gal duhtadan bures dáinna, lohká Aili Keskitalo.


Allabasálaš áigi go Sámediggi ávvuda 30 jagi. Dá guossit Suoma Sámedikki presideanta Tiina Sanila-Aikio, Ruoŧa Sámediggepresideanta Per Olof Nutti, Stuorradiggepresideanta Tone Wilhelmsen, stáhtaráđđi Monica Mæland ja sámegáššiidstáhtačálli Anne Karin Olli. GOVVA: Ánne Biret Anti