Beaska Niillas, guovddáš sámepolitihkkár ja beakkán akšunista lohká sis plánat akšuneret jus fal stáhta politiijaveagain boahtá fámuin njuovvat Jovsset Ánte Sara ealu. Preassegovva

– Mii eat čohkká jaska go stáhta rievida

Beaska Niillas, guovddáš sámepolitihkkár ja beakkán akšunista ii loga čohkkát jaska go stáhta boahtá fámuin rivvet Jovsset Ánte Sara ealu.

– Mis leatplánat akšuneret. Eat sáhte jaskadit čohkkát go stáhta duolbmá, fámostallá ja rievida. Sávvamis olu olbmot oidnet dán eahpevuoiggalašvuođa ja badjelgeahččanvuođa maid sii dál čájehit ja bohtet veahkkin jus eiseválddit duođaid dáhttot čađahit varradaguset. Jovsset Ánte ii leat okto, lohká Beaska Niillas SÁMiođasmagasiidnii

– Gártat sin veagal njulget

ON olmmošvuoigatvuođakomitea leiávžžuhan Eanandoallodirektoráhta vuordit bággodoaimmaid čađahemiin dassái go ON lea cealkán áššis. Jovsset Ánte Sara lei guoddalan Alimusrievtti duomu dán komiteai, muhto mannan vahku Nuorta-Finnmárkku diggegoddi doarjjui Eanandoallodirektoráhta: Jus Jovsset Ánte Sara ieš ii njuova dál, de sáhttet fámuin njuovvat su ealu čakčamánus,go Fálá orohat bidjá mearkungárdái. Goluid šaddá Sara ieš gokčat. Sara advokáhtta lea dieđihan ahte árvvoštallaba guoddalit ášši. Dasto lea lágamánnerievtti duohken meannudit go ášši ođđasit.

Beaska Niillas ii leat veaháge hirpmahuvvan go stáhta ii dáhtton guldalit ON ávžžuhusa.

– Dáinna stáhtain in šat hirpmahuva. Sii čájehit masá beaivválaččat man unnán árvvus atnet lohpádusaid,maid ieža leat dáhkidan ON ja máilmmi oktavuođain. Go jo ieža eai máhte de gártat sin veagal njulget, lea čielga diehtu Beaska Niillasis.


Ovddeš Álttáakšuvnnaid miellačájeheaddji Sombbi Nigá dáhttu searvat akšuvnnaide. Govva: Torhild Johansen

Ovddeš Áltá-akšuvnnaid ovdavázzi Sombbi Nigá, Niillas Somby,dáhttu maid searvat akšunistan. Sombbi Nigá šattai hirbmat dovddus maŋŋel go geahččalii bávkalitšalddi ja báhtarii Kanadai 80-logus. Dál fertejit vuos gávnnahit movt áigotakšuneret.

– Searvvan dieđusge, ferte gulaskuddat maidmii sáhttit dahkat, lohká son.

SV stuorradiggeáirras Torgeir Knag Fylkesnes dajai ovdal juovllaid su ge persovnnalaččat boahtit davás, jus fal dáhttot bággodoaimmaid čađahit. 

Mari Boine ohcala solidaritehta boazosámiid gaskkas

Mari Boine, sámi stuorámus artista, lea olu áiggi geavahan dán áššái ja mannan geasi dedikerii son konseartta Jovsset Ánte Sarai


Mari Boine, sámi stuorámus artista lea olu áiggi geavahan dán áššái ja bovdii diimmá geassemánu konsearttas Pile o` Sápmi iežas lávdái,doarjun dihte Jovsset Ántte. Vaikko son ii searvva akšuvnnaide, de son ávžžuha Sara siidaguimmiid ja eará boazosámiid veahkehit nuorra boazodoalli.
Govva: Joham Mathis Gaup

– Mun in šat veaje,eanaš persovnnalaš áššiid geažil, muhto maiddái go juoga mu siste lea vuollánan. Stáhta vuostá ii ábut eaŋkilolmmoš soahtat, muitalii munnje okta gii dovdá vuoigatvuođarahčamiid bures. De mun imaštan manne Jovsset Ántte siida ja eará siiddat eai solidarisere ja doarjjoJovsset Ántte ášši? Na mi leat nu dohkkehan stáhta “háddjen- ja ráđđenpolitihka”. Ja stáhtabealeáššedovdit rešket suoli ja lohket nu go áloleatlohkan: Diktot beatnagiid doarrut gaskaneaset, ja jos daid gaskkas orru muhtun vuoitimin, de dan mii doarjut, lohká Mari Boine.

Vaikko máilmmiartista ii searvva akšuvnnaide, de ávžžuha son sápmelaččaid čájehišgoahtit solidaritehta guhtet guoibmáseaset.

– Dál fertejit siiddat čuožžut bálddalagaid ja doarjut nuorra albmá. Dahkat nie mo mii oinniimet Nils Gaupa filmmas dahkamin ovdal Guovdageainnustuimmiid.

– Jáhkán dát lea prinsihppaášši, ja jearaldat lea gávdno go sámiid gaskkas šat solidaritehta vai leat go oalát nagodan háddjet min, lohká Mari Boine.

SÁMi ođasmagasiidna ii leat fidnen Fálá orohatjođiheaddji Aslak Anders Sara ságaide. SÁMi ođasmagasiidna diehtá orohaga cealkán ahte siige dáhttot stáda vuordit ON cealkámuša áššis.