– Dáppe leat 800 bartta, lobihis luottat, 420 kV-linnjá ja Nussir stuora áittan. Mii dáppe Nussir lahka heavganit sisabahkkemiidda, lohká Nussira ruvkedoaimmaid ránnjá ja Fiettar orohaga ovdaolmmoš, Nils Utsi.

– Mii dárbbašit veahki dáid roasuin

Jovsset Ánte Sara ii leat áidna, gii heakkaheđiid doarru vuoigatvuođaidis ovddas. Boazodoallit miehtá Sámi vásihit sisabahkkemiid nu vahágin ahte čurvot heahteveahki. 

– Dáppe leat 800 bartta ja lobihis luottat. Dasa lassin leat bidjame 420 kV-linnjá, mii šaddá lassin dan dábálaš elrávdnjelinnjái. Dát linnjá manná guotteteatnamiid čađa. Boađi boađi lea maiddái Nussir ruvkedoaimmat mii maid lea guotteteatnamiid alde. Mii dáppe Nussir lahka heavganit sisabahkkemiidda, muhto gal doppe leat velá eará ge boazodoallit miehtá Sámi geat dárbbašit heahteveahki sisabahkkemiid geažil, lohká Nussir ruvkedoaimmaid ránnjá ja Fiettar orohaga ovdaolmmoš Nils Utsi.

 

Čájehedje Gumpevári, man leat billistan ruvkedoaimmain


NSR lei bovden olbmuid vuostálastit Nussira ja seammás doarjut Jovsset Ánte Sara. 
 

Mannan vahkkoloahpa NSR bovdii luohttámušolbmuid konferánsii. Konferánssas digaštalle ja pláneje movt bissehit ruvkedoaimmaid Nussiris ja eará sisabahkkemiid Sámis. Utsi maid searvvai NSR konferánsii Skáiddis, man fáddán lei Nussir ruvkedoaimmat ja earáge sisabahkkemat. Utsi ofelasttii de olles NSR veaga Gumpevárrái, gos sii besse oaidnit maid ruvkedoaimmat dahket guohtuneatnamiidda. Gumpeváris, geađgelánaid siste, ii leat šat jeagil ja geađgemáilbmi leavvá velá eambbo go Nussir álggaha fas doaimmaid.


Veahá dobbelis Nussir ruvkedoaimmaid ledje ceggen lávuid.

– Gal ruvkedoaimmat billistit. Lea veadjemeahttun boazodolliide visot dáid sisabahkkemiid čuovvut. Mii dárbbašit njulgestaga veahki. Nu go dál lea dilli, de orohagat ja siiddat manahit nu olu eatnamiid dušše danne go ii leat leamaš dilli vástidit čállosa. Iige leat dušše okta čálus, muhto bohtet beaivválaččat čállosat.

Silje Muotka, NSR govva
Badjelbmot čájehedje Gumpevári man leat billistan ruvkedoaimmaiguin. – Dáppe ii leatgo geađgi vel báhcán, lohká Fiettar orohaga jođiheaddji Nils Utsi. 

– Eat nagot sin vuostá doarrut

Boazodoallit geavahit dán áigge olu áiggi soahtat sisabahkkemiid vuostá. Sii geavahit sihke áiggi ja gártet dieđusge iežaset burssas roggat ruđa, vai sáhttet gokčat goluid mat šaddet ruvkedoaimmaid vuostá doarrumis. 

– Lea divrras maid ovttaskas boazodoallái, gii čađa gaskka ferte vuosttildit sisabahkkemiid. Nugo mii diehtit de šiehtadusa bokte ožžot orohagat beare unnán doarjaga, go geahččá daid goluid, maid sisabahkkenbarggut dagahit. Mii dárbbašit njulgestaga oktasaš orgána dahje čállingotti mii nagoda čuovvut visot sisabahkkemiid. Árvidan ahte ii leat dušše min orohat mii dán veahki dárbbašivčče. Jus ovtta robi vuollái čohkkešii dáid áššiid, de livččii das olu veahkki. 

Livččii stuora veahkki jus dát čállingoddi boazodolliid beales gozihivččii ja barggašii dáid áššiiguin, lohká Utsi geas lea unnán doaivva ahte Sámediggi nagoda bissehit Nussir ruvkeplánaid.

– Nussira lea váttis einnostit, go Sámediggi lea dál váidán ášši ja Gonagas Stáhtaráđis de galgá vástidit. Vástádus boahtá skábman, muhto ii mus gal leat makkárge vuordámušat dasa. Balan Nussir álggahuvvo, lohká Nils Utsi. 

 

Sámediggi vuordá ođđa konsultašuvnnaid

 

Nussir ASA lea vuorddašeame lobi álggahit ruvkedoaimmaid. Dan vástádusa galget oažžut Gonagasas Stáhtaráđis, go Sámediggi lea dohko váidán ráđđehusa lobi álggahit ruvkedoaimmaid. 


Sámediggeráđi Silje Muotka bargá dál eanaš iežas bargoáiggis sisabahkkemiid vuostá– Mis eai leat odne doarvái resurssat dan ektui. Leat mearehis olu sisabahkkemat ja lea sáhka máŋgga čuođi áššis. Juohke áššis sápmelaččat gillájit ja buot áššit leat seamma duođalaččat, lohká son.

– Dál lea Sámediggi váidalan ráđđehusa mearrádusa ja dál galget fas konsultašuvnnat dan birra. Mii vuordit ahte dáid konsultašuvnnain guldalit min ja mearridit heaittihit Nussira ruvkeplánaid. Jus manná nu funet ahte Nussir lihkká oažžu lobi, de váilu Nussiris miljárda ruvnno álggahit doaimmaid. Galgá oba váttis daid miljárddaid gávdnat. Dalle oainnat álgá mis duohta bargu investormáilmmis muitalit dáid roasuid birra, ja movt dan dahkat lea oalle čielggas juo. Finánsamáilbmi lea oainnát váttis máilbmi, go investoriin lea vejolaš čiehkádit oasuspoasttaid duohkái. Lean dál guhká jurddašan dan birra ja oainnán stuorámus ávkin dál daid stuorámus investoriiguin ja báŋkkuiguin váldit oktavuođa ja čilget sidjiide makkár roassu sisabahkkemiin lea. Ferten gal deattuhit ahte Nussira oktavuođas sáhttit dainna bargat, muhto vuos mii vuorddašit movt min váiddaáššiin manná, lohká Sámediggeráđi Silje Muotka (NSR).

– Mis eai leat doarvái resurssat

Muotka mieđiha ahte lea stuora váttes bargu Nussir ja buot eará sisabahkkemiid vuostá doarrut. Son ipmirda boazodoalu ja lohká Sámedikki geahččalit nu bures go sáhttá ja ahte árvvoštallet liige resurssaid juolludit boazodolliid várás vai nákcejit buorebut sisabahkkemiid vuostá bargat.

– Mii leat dáhtton liigeruhtadeami orohagaide. Dássážii lea maid Sámediggi dorjon guokte-golbma prošeavtta, main orohagat leat ovttas virgádan fágalaš bargi mii bargá áššiin. Hástalus lea oččodit bistevaš ortnega mii veahkeha sisabahkkenáššiiguin. Lea oba stuora hástalussan go leat mearehis olu sisabahkkemat. Lea sáhka máŋgga čuođi áššis. Juohke áššis sápmelaččat gillájit ja buot áššit leat seamma duođalaččat, lohká Muotka.

Maiddái NSR lea bellodahkan ja organisašuvdnan ásahan bargojoavkku, mii bargagoahtá dál ainjuo Nussir-áššiin.


Nussir ASA ruvkedoaimmat Skáiddis Fálesnuori suohkanis.