Elle Nigá Petter, Petter Anti (72) ealáska go vuolgá eamida Máhte Máreha ja bearraša mielde ealu lusa. – Son dovdá mearkka ja hállá boazoságaid de. Lea hui buorre oaidnit su ealáskeame, lohká su nieida Kirsten Inger. Priváhta govat

Go eallin rievdá oalát

Go Elle Nigá Petter, Petter Anti (72) logi jagi áigi jearahišgođii manne sii leat girkus dan botta go lei náitime nieiddas, de ipmirdii bearaš ahte dál lea rohttehallan demeansa dávdii.

– Dá lea sullii logi jagi áigi ja áhčči ii leango guhttalogi ja moadde jagi boaris. Dalle mun de vuosttaš geardde duođas vávjen ahte áhčči ii leat šat dearvvaš. Mii leimmet girkus čohkkáme ja vuorddašeame ahte oabbá galgá náitalit, go áhčči fáhkka jearrala maid bat mii dás ges čohkkát. Mun logan áhččái ahte “It bat don leat nieidda náitime?”

Muittuhuvai ja mokta nogai

Elle Nigá Pettera Risten, Kirsten Inger Anti jugista gáfe. Vaikko su áhčči lei máŋgii ovdal lohkan ahte dovdá iežas muittuhišgoahtán, de ii jáhkkán Kirsten Inger ovdalgo girkus ledje, ahte dál de lea duođasge buohcagoahtán.

– Maŋŋel heajaid ii mannange guhká ovdalgo oinniimet ahte áhčči duođas hedjonii. Lei váttis dan dohkkehit. Go eadni ja áhčči de loahpas šattaiga vel ealu vuovdit de dat čuozai garrasit áhččái. Dalle oinniimet ahte áhči mokta ge nogai. Son šattai njulgestaga hui bahá. Justa dalle eat diehtán ahte heajos mokta lea oassin dán dávddas.


Dán vahku lea demeansaservviid ruhtačoagginakšuvdna. Kirsten Inger ja su eadni Máhte Máret, Marit Anti álggaheigga ruhtačoaggima juo mannan vahku, go ledje gielddaválggat. GOVVEN: ÁNNE BIRET ANTI
 

Rabasvuohta dehálaš

Kirsten Ingerii lea moraš hállat dán birra, muhto son lohká rabasvuođa nu dehálažžan. Rabasvuohta ja albma dieđut dávdda birra leat nu dehálaččat ahte son ja moattis earát Kárášjogas álggahedje jagi áigi Kárášjoga demeansasearvvi. Searvi čohkke oapmahaččaid ja juohká dieđuid dávdda birra.

– Mun lean álo leamaš rabas dán dávdda ektui. Lea dehálaš ahte biras diehtá buozalmasvuođa birra, vai olbmot dihtet, ahte áhčis lea demeansa, jus fáhkka oidnet su sajiin gos ii galgga leat. Mii leat oainnát olu vuodján ja ohcan su. Dál diehtit olu eambbo ja searvvi bokte beassat juogadit vásáhusaideamet, ipmirdišgoahtit dávdda eambbo ja oahppat praktihkalaš hommáid. Lea oainnát olu bargu maid go dát dávda deaivida du lagas olbmo, lohká son.

Čogget ruđa

Dán áigge buhcet 77 000 norgalačča demeanssain. Dutkit árvvoštallet maid logu šaddat guovttegeardásažžan 2040. Demeansa lea oaivvi buohcuvuohta. Dábálepmosit dan vuohttá das go olmmoš muittuhuvvagoahtá, go giella hedjona ja go árgabeaivvis ii šat doaimma. Maiddái mokta rievdá.

Dán mánu 16. beaivvi ja vahkku ovddasguvlui lea nationála demeansabeaivvit ja searvvit miehtá Norgga čogget ruđa. Kirsten Inger lea Kárášjoga searvvi jođiheaddji ja Ráikku Niillas Káre Iŋgá, Karen Inga Gaup lea nubbijođiheaddji. Soai sávvaba gili ja muđuid ge miehtá riikka bures vuostáiváldit ruhtačoggiid.

– Dát searvi lea dehálaš Kárášjohkii ja sámeservodahkii diehtojuohkima dáfus. Mii hállat menddo unnán dán dávdda birra. Demeansa-oapmahaččat dárbbašit birrasa ja searvvi álkidan dihte árgabeaivvi. Searvvis lea dehálaš bargu, go diehtit demeanssa viehka váivves dávdan sutnje gii oažžu dan ja vel oapmahaččaide ge, lohká Káre Iŋgá.

Heittii duddjomis

Dál lea viđa jagi áigi go su eadni (86) fáhtehalai dávdii.


Kárášjoga demeansasearvi lea dehálaš gávnnadansadji. Sii juogadit jurdagiid, háleštit gaskaneaset ja barget maiddái diehtojuohkimiin. Dá jođiheaddji Kirsten Inger ja nubbijođiheaddji Káre Iŋgá Gaup. GOVVEN: ÁNNE BIRETANTI

– Dávdda fuomášeimmet go heittii riŋgemis beaivválaččat ja go ii šat nu doaibman árgabeaivvis. Son heittii maid duddjomis. Mii fárreheimmet su ođđajagis divššu vuollái ja fárrehit olbmo ruovttus gáibida olu. Lea moraš ja maiddái olu báberbargu. Ii leat dahkkojuvvon ovtta beaivvis, čilge Káre Iŋgá.

Demeansasearvvis besset oapmahaččat háleštit, rávvet ja juogadit vásáhusaid.

Mii leat maid álggahan eará demeansaservviiguin ovttasbarggu ja maiddái gielddain ge, go gávdno oapmahaččaidskuvla, man buot oapmahaččat leat geatnegahtton oažžut. Dál lea gielda bivdán min veahkkin dán skuvlla ektui. Kurssas oahppat movt oapmahažžan galgat, makkár barggut leat ja movt daid dahkat. Lea dehálaš oapmahaččaide oahppat ja áddet daid láhttemiid. Lea oainnát stuora moraš sihke sutnje geasa dávda deaivá ja sin oapmahaččaide. Fáhkka lea nu ahte ii du lagas olmmoš ii dovdda, muitte ja deaivva šat, lohká Káre Iŋgá.

Dolvvodit meahccái

Guhká sáhtte Kirsten Inger bearaš diktit áhči orrut ruovttus, muhto golbma jagi áigge šadde su fárrehit dikšui.

– Lei moraš su fárrehit dohko. Eadnái lei erenoamáš moraš ja lea ain moraš. Eaba han šat gulahala nugo ovdal dagaiga. Áhčči hállá iežas ságaid ja eadni ferte dušše guldalit ja mieđihit. Don han dego massát juoga, go dávda boahtá gaskii. Dál lea juo nu ahte áhčči ii šat dovdda mu ámadajus. Son láve jearrat mus gos Kirsten Inger lea, vaikko mun čohkkán dies. Su jurdagiin lean varra ain mánná. Dál gal lean juo hárjánan, muhto álggus dat gal lei hui lossat ja váivi.


– Go áhčči beassá leat mielde ealu luhtte, de ealáska. Dovdá iežas mearkka ja hállá daid boazoságaid maid ovdal lávii hállat. Lea hui buorre beassat olggobeallai dearvvašguovddáža, lohká Kirsten Inger Anti. 

Kirsten Inger ja su bearaš geahččalit áhči viežžat ruoktut nu dávjá go vejolaš. Sii leat dolvvodan áhčis meahccái ge.

– Go beassá leat mielde ealu luhtte, de ealáska. Dovdá iežas mearkka ja hállá daid boazoságaid maid ovdal lávii hállat. Lea hui buorre beassat olggobeallai dearvvašguovddáža. Lea maid oainnát nu, ain juo munnje, hirbmat lossat vuolgit dearvvašvuođaguovddážii. Leat nu olu dovddut ja lea nu bávččas go dieđát makkár dilis áhčči lea ja go ii dovdda min šat, lohká son.

Gaskavahkus lávvardahkii deaivvadit miehtá riikka ruhtačoggiiguin. Sii vázzet dáluid mielde. Kárášjogas čoaggá 10Á ruđa gaskavahku. Dasa lassin lea demeansasearvvis gáffádat Beasis lávvardaga.

Eambbo dieđut:  www.aldringoghelse.no