Boallu gietkamis. RDM – Sámiid Vuorká-Dávvirat. Govven: Jelena Porsanger

Čájehit Johan Kaavena eallimis ja šiella čoakkálmasa

Bearjadaga rahppo čájáhus Johan Kaavena birra Kárášjoga Sámiid Vuorká-Dávviriin. Čájáhusas beassá maiddái oaidnit šielaid, mat gávdnojit musea vuorkkáin.

Šielladit ja buoridit

Sápmelaččat leat doloža rájes atnán šiela, go háliidedje oažžut juoga dahje várjalit mánáideaset bahámielat vuoiŋŋain, bijagiin ja eatnanvuložiin. Šiella várjala olbmo bahá vuoiŋŋain ja buozalmasvuođas, šiella sáhttá addit lihku olbmui ja šiella lea maid čikŋan.

  Šiella lea dávvir dahje diŋga dahje skeaŋka. Šiella sáhttá leat messegis, veaikkis, silbbas, danis dahje stális, muhto ii goassege ruovddis. Šiela sáhttá ráhkadit maiddái čoarvvis, dávttis dahje bearraliin. Maiddái ealli sáhttá leat šiellan, ovdamearkka dihtii boazu. Šielladit mearkkaša ahte bidjá šiela masa nu dahje geasa nu, dávjjimusat mánnái. Šielladit mearkkaša  maiddái skeŋket, addit dahje oaffaruššat. Mo ja manne olbmot šielladedje? 

Šlánttit šiellan

Šiella galggai suodjalit ja várjalit. Šiella lea dávjá leamaš metálla ruhta, veaike- dahje silbašlánttit. Go olbmot huksejedje goađi, stobu dahje vistti, de šielladedje huksensaji. Huksedettiin sii bidje veaike- dahje silbaruđa šielmmá vuollái, sihke váldouksii dahje uvssohii ja sierra lanjaid uvssaid šielmmáide. Dát šiella galggai suodjalit goađi dahje stobu ja olbmuid bahá vuoiŋŋain. Šiela geažil bahá vuoiŋŋat eai sáhttán boahtit sisa olbmuid ráfehuhttit. 


Messetrieggát ja čoavddagihppu. RDM – Sámiid Vuorká-Dávvirat. 

Muhtin sajiin lei vierru maiddái stálleniibbi bidjat goahtesadjái, vai oažžu ráfi ja lihku. Šiella lei ge maiddái skeaŋka dahje oaffar eatnanvuložiidda orrunsaji ovddas. Sápmelaččain lea leamaš jáhkku ahte eatnanvuložiiguin galggai soabadit, vai beassá ráfis orrut ja lihku oažžut.  Ain dál ge gulustuvvá ahte go sápmelaččat álget boares viesuid divodit, de gávdnet dávjá šlánttiid šielmmáid vuolde. Muitaluvvo ahte galgá daid šielaid diktit orrut doppe gos leat. Dat leat “dološ olbmuid” skeaŋkkat eatnanvuložiidda. 

Vuorrasut olbmot Kárášjogas muitalit ahte vel moaddelogi jagi das ovdal de lávejedje eatnit goarrut veaike- dahje silbaruđaid gándamánáid beaskkaid ohcii. Muitaluvvo ahte nieiddamánáid beaskkain gal eai leamaš dákkár šielat. Sámi muitalusaid mielde gufihttarat lihkkojedje hui sakka gándamánáide, go gufihttariid mielas olbmuid gándamánát ledje erenoamážit čábbát. Šiella eastadii mánáid lonuheamis gufihttarmáilbmái.

Šiella ja gufihttarat


Gietkka, Kirsten Nergård attii museai. RDM – Sámiid Vuorká-Dávvirat. 

Olbmot šielladedje mánáideaset amaset ribahit mánáid gufihttariidda dahje eatnanvuložiidda. Otná beaivve mii dovdat varra buoremusat šielaid mat biddjojit gietkamii. Dábálaččat dákkár šiella lea silbaboallu mas leat lávggastagat. Gietkamii gorro maiddái messetboaluid ja bidje messetrieggáid. Sámi muitalusaid mielde, jus gietkamis ii lean šiella mii máná várjalivččii, de gufihttarat sáhtášedje máná lonuhit. Sii sáhtášedje doalvut olbmo máná gufihttarmáilbmái ja bidjat iežaset gufihttara sadjái. Gietkkašiella lei maiddái adnon suodjaleapmin ja  várjaleaddjin bijagiin.  

Šiella sáhtii maiddái leat stállenniibi, mainna sáhtii gufihttarnieiddaid dahje bohccuid šielladit. Jus oaidná čába gufihtarnieidda ja háhppeha bálkestit stálleniibbi su badjel, de oažžu dan nieidda eamidin. Dalle šaddá gufihtarnieida albma olmmožin. Maiddái gufihttariid bohccot leat erenoamážit čábbát. Jus bálkesta niibbi daid badjel, de šaddet dat bohccot albma boazun ja šaddet olbmui opmodahkan. 

Bátnešiella, nammašiella ja čalbmešiella

Šiella várjala ja lea vuogas skeaŋka, man sápmelaččain lea leamaš vierru addit erenoamážit unna mánáide. Bátnešiela adde go fuomášedje unna mánážis vuosttaš báni. Son gii dan ovddimužžan fuomášii, de galggai mánnái bátnešiela addit. Bátnešiella sáhtii leat silbaruhta dahje miessi dahje muđui ge boazu. Nammašiellanges gohčodit silba skeaŋkkaža man unna mánážii adde go oidne su vuosttas geardde. Maiddái olmmoš gii šattai máná gáibmin, de galggai addit mánnái skeaŋkkaža man gohčodedje nammašiellan. 

Muitaluvvo maiddái ahte šiella sáhtii leat gávdnanbálkán. Go olmmoš lei gávdnan juoidá man muhtin eará lei láhpán, ja go de buvttii ruovttoluotta eaiggádii, de galggai eaiggát addit čalbmešiella gávdnanbálkán. Dan dihtii amaset olmmoš massit iežas gávdnanlihku. Čalbmešiella sáhttá leat silbaruhta dahje eará unna skeaŋkkaš. Deháleamos lea ahte čalbmešiella addojuvvo buriin mielain. 

Messetriekkis šiellan


Nállogoahti, Karen Vuolab attii museai. RDM – Sámiid Vuorká-Dávvirat. 

Sámi árbevieru mielde messegis  lea suodjalanfápmu. Messetrieggát ledje hui dávjá šiellan. Messetrieggáid atne čoavddagihpuin dahje nállogoađis. Muhtimin nállogoađis sáhtte leat máŋgga messet- dahje silbarieggá. Messetrieggá leat jáhkkán várjalit olbmo ráimmahallamis dahje bijagiin. Jus liikká geavai nu ahte muhtin lei ráimmahallan, de galggai gávdnot čeahpes olmmoš, gii máhtii bijagiid ja eará dákkáraš váttuid eret váldit ja olbmuid buoridit. 

Dovddus buorideaddji

Sámis leat ollu muitalusat buorideddjiid ja guvlláriid birra, geat máhtte buorádallat, dikšut buohcci olbmuid guđetlágán dávddain ja váldit eret bijagiid. Kárášjoga ja Porsáŋggu guovllus dovdet bures Johan Kaavena, gii lei dovddus buorideaddji ja guvllár. Muhtumat atne su noaidin, go son sáhtii dikšut olbmuid, jus navde ahte muhtumat bidje sin ala bijagiid. Lea juo badjel 100 jagi gollan dan rájes go Johan Kaaven jámii, muhto muitalusat su birra leat ain álbmotmuittus.

Čájáhus Johan Kaavena birra rahppo skábmamánu 7.beaivi Kárášjoga Sámiid Vuorká-Dávviriin. Čájáhusas beassá maiddái oaidnit šielaid, mat gávdnojit musea vuorkkáin. Čájáhusa rahpan lea dii.18.00. Čájáhus bistá ođđajagemánu 20.beaivvi rádjái.

 

Kárášjoga Kulturvahkuiid áigge lea musea rabas árgabeivviin gaskkal diibmu 9-18 ja vahkkoloahpaid gaskkal diibmu 12-18.